pravidla
uz len aby sa nasla nejaka dobra dusa,ktora sa pusti do prekladu :-)

pravidla
Překlad si bereme na starosti :)

to sappho
No výborně, v něco takového jsem se ani neodvážil doufat :-) Už se těším a držím palce :-)

Pravidla
Tak jsem narychlo proletěl pravidla a Runewars je kombo Warrior Knights, Starcraftu, Twilight Imperium a Runeboundu. Na první pohled se mi celkem zamlouvají, akorát mě trochu zklamal souboj (bohužel dopadl tak, jak jsem předpokládal podle jednoho preview). Ten jejich převratný karetní souboj se provádí sice kartami, ale výsledek je stejný, jako byste házeli kostkama (např. v Battlelore) - otočí se náhodně tolik karet, kolik je jednotek příslušného typu a prostě se vyhodnotí. Žádný zásah hráče, žádná možnost ovlivnění (asi kromě Tactics karet, které asi budou něco podobného jako kouzla), žádné rozhodování, kterou kartu použiju pro koho (jako ve Starcraftu). Tohle mě dost zklamalo. Je to sice jednoduché a rychlé, ale alespoň trochu invence hráče tam mohli vložit jako třeba ve Warrior Knights, kde se přibírá o 2 karty víc a pak hráč 2 karty zahodí podle svého výběru a taktiky.

dva hráči
My to zatím neprošly. Jak to vidíš při hraní ve dvou?

dva hráči
Pravidla jsem jenom proletěl a nečetl podrobně (jenom některé části, které mě zajímaly). Ve dvou hráčích bude menší mapa, takže konflikt bude odpovídající, jen se asi budou hůře získávat dračí runy (v tom ještě nemám úplně jasno, ale vypadá to, že runy jsou jen v home areách jednotlivých frakcí + z hero questů, objectivů a titulů). Každopádně, pokud nikdo nenasbírá šest run do konce šestého roku, tak vyhrává ten, kdo má run nejvíce. Takže se domnívám, že ve dvou to bude skoro stejně dobré jako ve čtyřech. Je tam občas i nějaká dražba pomocí influence tokenů (zatím taky nevím co se draží, jestli tituly nebo něco podobného), takže tam se může více hráčů projevit trochu jinak, ale to nebude taky nic zásadního.

pravidla
Jen chci upozornit, nahrátí překladu se o den opozdí. Včera nám totiž Runewars zaměstnaly na půl dne úplně jinak :) Ale dneska by to mělo být. Jinak během hry jsem pořídila několik fotek a poslala je na schválení, ať se nekocháme jen komponentama.

Kadaver
JJ, ten souboj je rychlý a jednoduchý, musíš ho ovlivnit už samotnou skladbou armády. S taktickými kartami mi připomíná Nexus Ops, jen bez kostek. Důležité pro mě je, že je rychlý a nevytváří prostoje, stejně jako celá hra. RW byly podle mě designované tak, aby odsýpaly, pokud by do toho začali přidávat další detaily, bylo by z toho TI3. A hlavně - z pravidel ta hra vypadá úplně jinak než se hraje.

Ad Runy - téměř každou zimu se odehrává nějaká dražby run, takže primární způsoby jsou bezkonfliktní. Včera jsme hráli ve třech a zatímco lidé s nemrtvými se rasili navzájem, Uthuk si bez boje došel k vítězství pomocí hrdinů a objectivů. Holt když se dva perou...

pravidla
Právě jsem je nahrála na schválení. Zatím tam chybí Quick Reference, Index a to úvodní povídání. Tyto části přidáme postupně. Co se týče karet, odhaduji, že se tak do 3 týdnů hodím alespon holé texty ve wordu. Pak se jich může někdo ujmout.

dodatek
Kdo na pravidla spěchá, musí přinést nějakou oběť bohům Olymp :)

sappho
Jak se ti líbilo to úvodní povídání? Mě to přišlo jako skvělý úvod, dokonce jsem díky tomu odpustil FFG i tu vykrádačku Duny v úvodu videa (whoever controls the dragon runes, controls Terrinoth).

povídání
Právě jsme se k němu ještě díky překladu ani nedostaly.

schvaleni?
Jak dlouho trva proces schvaleni? aneb za jak dlouho tak budou pravidla k nahlednuti?

Povídání
Povídání je skvělé, dokonce jsem začal s jeho překladem, ale pak už nebyl čas a nechtěl jsem lézt Sappho do zelí. Velmi krásně uvozuje atmosféru hry a aspoň vím, co se to tam tehdy dělo a jak k tomu došlo. Podobný velmi příjemný pocit jsem měl při čtení pravidel k Androidovi, kde je taky velice hezky vykreslený ten svět. I když tam není takové dlouhé povídání jako v Runewars, tak se občas v pravidlech vyskytne zajímavý střípek z toho světa.

díky, díky
díky sappho, díky, skvělá práce!!

úvodní povídání
pokud někdo chce, můžu mu úvodní povídání postnout... a nebo... čert to vem:

Před třemi lety pohltila svět Mennara čtvrtá
mohutná bouře. tento záznam z řeči kapitána
rytířů Alcarana zapsali tamalirští písaři
pro terrinothské Pány z Daqanu .

Někteří lidé tvrdí, že byly vytvořeny draky, ale lžou.
Tyto takzvané dračí runy jsou součástí mnohem starší historie. Draci, nechť jsou navždy prokleti, runy vyryli, nevytvořili však kámen, do něhož runy jsou vyryty. Jejich drápance poskvrnily úlomky mnohem mocnějšího artefaktu.
Mí pánové, říkám, že bychom se neměli vyhýbat těmto předmětům a považovat je jen za pouhé dračí cetky, ani bychom se neměli bát jejich síly. V lidských říších dokáží být mnohem více užitečné, než si jenom dokážete představit. Naši mágové by je měli studovat a ovládnout jejich síly, neb díky nim budeme moci znásobit svoji moc dříve, než bude příliš pozdě.
Již jsem zaslechl zprávy o mnou žádaných posilách severních oblastí. Ve skutečnosti jsem již dokonce zaznamenal NĚJAKÝ pokrok díky bezpočtu dopisů, jež jsem vám zaslal. A tak nyní před vás osobně předstupuji, abych vás úpěnlivě žádal, abyste jednali. Pozdvihněte praporce Tamaliru a UDEŘTE, dokud máme ještě možnost. Přicházím k vám osobně, ač bych raději bojoval se zlem, jež zamořuje naši zemi... před tím než se rozroste natolik, že ho nebudeme moci zvládnout, jak se již stalo tolikrát
v minulosti.
Již po třikráte zpustošily velké války zemi našich praotců. Otřásly kontinenty! Zničily celé civilizace! Dovolíte si nesplnit vaši váženou povinnost a zabránit, aby taková fraška znovu uvrhla lidstvo do temnot? Hanba! Hanba těm, kteří by to připustili!
Moji muži. Moji rytíři. Na hranicích. Nyní bojují z posledních sil. Oni viděli, a ano, oni porazili hrůzy, které si ani nedokážete představit. Baroni z Daqanu, viděl jsem hrůzy, z kterých by vám ztuhla krev v žilách. Nechť toto jest mé svědectví před vámi. Tady a teď. Sémě temnoty se probouzí k životu a jeho kořeny sílí.
Pokud sebereme všechen náš důvtip, všechnu naši sílu, pokud použijeme dračí runy, stále ještě můžeme tuto katastrofu odvrátit.
Slyšte. Mocné úlomky, které my nyní nazýváme „dračí runy”, nebyly vždy známé
pod tímto jménem. Před tisíciletími se jim, čistým a neposkvrněným, říkalo „Timmorranovy hvězdy”. Možná vám to nemusí znít nijak povědomě, avšak „Timmorran” bylo dříve jméno, které znali všichni. Pravda mi byla zjevena.
Timmorran Lokander! Jméno, jež nikdy nemělo být zapomenuto.
Býval to nejmocnější čaroděj, jakého kdy svět poznal. Muž, jenž dokázal sjednotit lidi, elfy a trpaslíky v boji proti První Temnotě. Proti Llovarovi z Locustsu samotnému.
Po první válce, po této první bouři, Timmoran dohlížel na společný mír. Takto byla Mennara sjednocena po více než sto let, od ledových pustin Isheimu až po hluboké džungle Zanagy. Nebyl to jen mír v Terrinothu nebo v Torue Albes. Byl všude. V tom čase lidé zapomněli na zlo i na válku. Tak se to aspoň povídá v příbězích, v bájích. Zlo mělo být zničeno navždy.
Ale samozřejmě nebylo.
Ač byl Timmorran silnější a starší než kterýkoli jiný člověk, nebyl nesmrtelný. Jak
s přibývajícími roky slábl a cítil, že se jeho život chýlí ke konci, udělal strašlivou chybu. Pochopte, byl to jeho sen, aby jeho žáci převzali jeho sílu a mohli tak udržovat mír.
Nakonec se tedy rozhodl zaklít všechnu svoji čarodějnou sílu do mocného artefaktu – křišťálové koule, jíž nazval „Sféra nebes”. Jeho plánem bylo, že po jeho smrti zůstane koule i nadále v jeho věži, kde se o ni bude starat konkláve určených čarodějů. Měla být zářícím majákem neotřesitelného míru po zbytek všech dní až do konce samotného světa. Někteří starší Timmorranovi žáci se však báli takové odpovědnosti, být správci tak mocného artefaktu. Třásli se hrůzou při pomyšlení, co by se stalo, kdyby křišťálová koule padla do nesprávných rukou. Timmorran odmítl jejich obavy; tělo je slabé, řekl, jedině věc – jako třeba právě křišťálová sféra – může přetrvat na věky věků.
V noci, jež posléze vstoupila do dějin jako Noc zrady, Timmorran konečně přikročil
k dílu své pošetilosti.
Té osudné noci Waiqar Zrádce... ano znáte jej pod jmény Waiqar Prokletý, Waiqar Nekromant, Waiqar z Mlh; má tolik jmen. Té noci mocný vojevůdce omráčil svět odhalením své pravé podstaty, neb se projevil jako pokračovatel a dědic Llovara Rutonua.
Bez zaváhání Waiqar s mohutnou armádou vtrhl do čarodějova údolí, aby ukořistil Timmorranovu křišťálovou kouli.
Obklíčený, zrazený a se zlomeným srdcem neměl Timmorran jinou možnost, než zničit své životní dílo. Mrštil koulí proti železné podlaze, kde se roztříštila do tisíce střípků a úlomků naplněných čarovnou mocí největší kouzelníka ze všech.
Když Waiqarovi služebníci vyrazili bránu věže, Timmorran s pomocí svých akolytů sesbíral střípky do sametového váčku. Ten váček svěřil do ochrany svému nejschop-nějšímu učedníkovi, Lumii Tamarovi, a vystrašenému chlapci řekl, aby poschovával střípky po celé zemi a každý svěřil pouze do ochrany moudrého a šlechetného člověka.
Se střípky rozptýlenými touto cestou po celém světě Timmorran doufal, že jejich nesmírná moc zůstane mimo dosah zla.
Jak se mohutné dubové dveře vedoucí do nejhořejší komnaty jeho věže začaly pod
Waiqarovým útokem rozpadat, přistoupil Timmorran k vysokému oknu zadní části
komnaty. Písknutím přivolal pomoc. Náhle se do údolí sneslo nekonečné hejno
vran táhnoucí se až kam oko dohlédlo. Okolí věže se v mžiku rozechvělo nespočtem
třepotajících se per, tlukot jejich černých křídel byl jak burácení bouře.
Timmorran vzal z Lumiiho váčku jediný střípek. V okamžiku, kdy jej
použil, proměnil svého učedníka tak, aby mohl uniknout. S posledním
požehnáním od svého mistra Lumii Tamar, nyní v podobě vrány, roztáhl
svá nově nabytá křídla a vylétl z věžního okna, unikajíc tak masakru,
jenž měl následovat.
Nepovšimnut mezi svými krákoravými sestrami unikl Lumii
z dosahu očí i zbraní Waiqarových sil. Přeletěl nad horami
i pláněmi, aby splnil Tommorranovo poslední přání, a nezklamal.
Jeho příběh je zajímavý, avšak k dnešnímu dni nepatří.
Po vstupu do nejhořejší komnaty věže a odhalení Timmorranova závěrečného tahu byl Waiqarův zuřivý řev slyšet na hony daleko.
Později Zrádce vyrval z Timmorranova zmučeného a rozervaného těla malý křišťálový střípek. Svíraje ho ve dlani složil strašlivou přísahu; neustane, dokud nenalezne každý, třeba i ten nejmenší střípek, pohlcen plameny svého hněvu je bude hledat,
i kdyby to mělo trvat celou věčnost.
A tak se stalo, že Waiqar Zrádce odvrhl smrt. Nyní vládne v nemrtvém stavu v zemi mlh. Trpělivě vyčkává, čeká na svoji příležitost. Nemůže přestat, NESMÍ přestat, dokud všechny Timmorranovy hvězdy nebudou v jeho rukách.
V Noci zrady vtrhly síly zla nemilosrdně zpět do našeho světa. Ve stínu Waiqarovy zloby zpustošila zemi druhá velká válka vedená ve snaze nalézt Timmoranovy hvězdy.
K našemu štěstí zvítězili v této válce ti, jež jsou nám známi jako Starší králové. Znovu bylo zlo obráceno na útěk spojenými silami lidí, elfů, trpaslíků a za pomoci Lumiiho Tamara a koncilu čarodějů. Za vítězství však museli zaplatit strašlivou cenu. Bylo zmařeno bezpočet životů, mnoho Timmorranových hvězd bylo ztraceno a polovina kontinentu se potopila do mořských vln. Část zbývajících Timmorranových hvězd byla svěřena Starším králům, kteří věřili, že je dokáží udržet v bezpečí.
Samozřejmě, jak zajisté všichni dobře víte, Starší králové byli zničeni draky.
Margath, Levirax, Baaleash, Zir, Gehennor... Dračí páni rozpoutali válku bez varování. Sežehli zemi a rozvrátili města pátrajíc po Timmorranových hvězdách. Když Hvězdu nalezli, vyryli draci do křišťálu své runy. Dračí runy. Znamení moci přidávající jejich ohnivou esenci k Timmorranovým kouzlům a mnohonásobně zvyšující jejich sílu.
V průběhu těch let draci dokonce roztříštili mnoho z ukradených Hvězd v ještě více menších úlomků. Vryli do nich runy menší síly a dali je svým lidským přisluhovačův, jako třeba Černé legii, barbarům z pustin, nebo několika málo přeživším Waiqarovým velitelům. Byly to druhořadé runové kameny, jež jsou až do dnešních časů dychtivě vyhledávány našimi uživateli magie.
Byla to Zir Černá, která jako první zjistila pravdu o střípcích a odštěpcích. Spatřila
v nich možnost, jak vládnout celému svému druhu. Zir si možná myslela, jak je prohnaná, ve skutečnosti však za vším stál Waiqar. Zrádce byl stínem mluvícím
k dračici v jejích snech, pobízejícím a vábícím, ne pouze proti Terrinothem, ale k válce proti celému jejímu rodu.
Válku proti Dračím pánům otočily dvě nesmírně důležité události. První událostí bylo, že až doposud stranou se kvůli starým záštím držící orkové připojili své meče
k trpasličím, elfským a lidským říším. Druhým obratem osudu bylo, že dračí královna, Shaarina, porazila Zir v bitvě. Se Ziryným odchodem Waiqar ztratil svoji schopnost našeptávat a ponoukat a tak se brzy začaly síly zla rozpadat a vymykat kontrole. Raději než aby se postavil prohře v další válce, uprchl nesmrtelný Waiqar do pevnosti Zorgas, nepřirozená mlha zahalila za jeho ustupujícími silami zemi. Stále tam přebývá, schovaný hluboko v zemi mlh.
A nyní stojíme tady! Netvrdím, že chápu, jaké nové zlo se zrodilo v nitru plání Ru.
Démoni, běsové a další ohavné věci ve stále větší míře překračují naše hranice.
Mlha halící Waiqarovy země se rozšiřuje. Již pohltila naší nejstarší baštu, z které jsme nyní museli uprchnout. Osobně jsem do této země vedl průzkumný oddíl
a viděl jsem vševypovídající znaky povolávání mrtvých a příprav k válce.
Moji pánové, stojíme zde v síni našich otců. Nedopřejete mým varováním
sluchu? Copak neslyšíte zvuk válečných rohů? Žádám vás, abyste povolali
naše korouhevníky. Vyšlete rychlé jezdce do Latari a Dunwarru. Ano,
jejich arogance za ten čas jenom vzrostla, ale v letech, které přijdou, možná
budeme potřebovat jejich luky a sekery.
Toto... Toto je naše šance. Toto je ten čas. Učiňme něco dříve, než
budeme smeteni, očistěme tu nákazu, než jí budeme otráveni,
udeřme dříve, než bude zaútočeno na nás.
Věnujete mi pozornost, mí pánové? Zapřísahám vás...

Jako kapitán nejsevernější bašty byl Alcaran
znám jako „Moudrý rytíř” či „Alcaran Zasmušilý”,
záleží na tom, koho se zeptáte. říkalo se, že jako
chlapec se setkal s legendární Věštkyní z Pahorku
a to, co se od této věštkyně dozvěděl, ho naprosto změnilo. Důležité je však to, že se Alcaran rozhodl
po zbytek svého života bojovat s nepřáteli Terrinothu
a jeho horlivost mu vynesla až velení v severozápadních
a severních pohraničních oblastech Terrinothu. Zde nalezl jak oživlé mrtvé, tak i ohavnosti, které
se začaly vynořovat z Ru, předzvěst druhého
příchodu Uthuk Y’llan. Do své smrti Alcaran
se snažil varovat své lenní pány před blížícím
se nebezpečím a pokoušel se přesvědčit Pány
z Daqanu, aby se vypořádali s nepřáteli silou.
Ve svých prosbách byl neúspěšný.
Kapitán Alcaran padl v boji s obrovským červem,
který požíral dobytek i obyvatelstvo
v severozápadním Roughwarri.
Neřekl žádná poslední slova.
Mluvily za něj jeho činy.

úvodní povídání
Super že to tu je. Aspoň zůstane více času na karty :)

Thanks :)
Diky Sappho i Morthe :)

Úžasné
Moc děkuji a skláním poklonu. Úžasné!!

první dotaz
Jak byste řešili případ, kdy na oblast se základnou a pěti rozprchlými jednotkami někdo zaútočí třeba jedním panákem? Zničí rozprchlé jednotky bez boje a sebere základnu, nebo se bude počítat obranný bonus, protože na území jednotky jsou, byť rozprechlé?

(Pokud jsme tedy správně pochopili, že útok na rozprchlou armádu = zničení)

dobytí pevnosti
No routed jednotky vůbec nebojují. Pevnost má sílu 5, útočník sílu 1 - pevnost odolá, ovšwm je pobořena. Routed jednotky přežívají, útočník musí ustoupit... můj názor.

dobytí pevnosti
Souhlasím s Morthem.

Danse
Joo kdybys útočil na routed jednotky a ta pevnost by tam nebyla, tak jsou rovnou odepsaný...

díky
My to zatím hráli tak, že pevnost bez posádky má nulovou sílu. Podle pravidel to bude větší sranda :)

Morthe
Až teď mi došlo, že jsi psal "pevnost odolá, ovšem je pobořena" - není to spíš tak, že je pobořena jen v případě, že ji soupeř dobude a jinak ne?