...
husak: ono je to dobre v tech detskych knihach, kde je odstavec textu a k tomu obrazek, ktery mas za ukol treba vybarvit. Nebo na dalsi strance je ten obrazek jako puzzle. Nedokazu si predstavit, ze by takto byla udelana klasicka velka kniha. I kdyz jak jsem videl v Harry Poterovi (ve filmech) ty hybajici se obrazky v novinach, tak to bylo moc hezke pouziti novych medii v tisku.

kren: nechapu, proc apriori odmitas techniku. To, ze si dite dokaze knizku nejen precist, ale muze si s ni i pohrat, mi jako pridana hodnota prijde. A valna vetsina knih je v klasickem neinteraktivnim formatu, pripravena ke cteni. Jen neni z papiru a nesusti. Coz se nekomu muze zdat jako nevyhoda, ale me to prijde skvele. Vzdy budu mit rad papirove knihy, ostatne vzit si ebook na plaz do pisku by se mi asi nechtelo, ale to neznamena, ze budu odmitat elektronickou knihu. To je stejne, jako bych se pred 35 lety hadal s matematikem, ktery by mi tvrdil, ze tabulky a logaritmicke pravitko je lepsi, nez kalkulacka. Ze kalkulacka nici matematikovu kreativitu.

rbx
máš pravdu jenže mě (82 ročník) by prostě chybělo šustění, vůně nově vytisklé knihy nebo ta váha knihy, která má 1000 stránek
ale zase bych si nelikvidovala záda, když tahám knížku do busu

Ella
jasne, jenze vyvoj jde timto smerem. Ale pochybuju, ze se papirove knihy nebudou stale vyrabet. Maximalne ze znicime prirodu tak, ze nebude z ceho vyrabet papir. Kazdopadne vydat e-knihu je mensi prace, da se lepe rozdistribuovat a diky tomu je i podstatne levnejsi.
Jen nevim, co pak budu cist na zachode :-)))

knihy
Mě se ta eAlenka moc líbila, je to hravé, děti to zaujme a o to jde především. Nejde o to, co budou děti číst, ale hlavně aby četly. A jelikož jsou navyklé na moderní technologie, musíme je ke kniz epřitáhnout pomocí technologií. Já osobně mám také rád klasické knihy, potěší mě, když je kniha hezky udělaná, má vkusnou obálku, kvalitní papír a dobrou vazbu. Mám rád knihy v poličce a místo, které zabírají. Ale dětem to nic neříká, proto těmto serepetičkám fandím.

je fakt
že donutit děti číst je třeba, v poslední době mě mrzí, že za nás nebylo takovej dětskéjch knížek... - hloubení, abhorsenka atd., hraničářův učeň,potter, ... prostě si to čtu teď a je to opravdu super
ale menším dětem se ani nedivím, že nečtou - na táboře jsem o polední přestávce četla nějaké pohádky a málem se mi ukroutil jazyk a co teprv ty chdinky děti, co ještě pořádně číst neumí

btw
pottera mám doma a vždycky, když si ho čtu vypadám jak chovanec blázince, protože se u toho usmívám ...

to rbx
Možná, že jsme si neporozuměli. Proti e-knihám nic nemám a chápu, že vývoj asi půjde tímto směrem, protože je to praktičtější, levnější, snadněji distibuovatelné, ekologičtější a z hlediska vyhledávání a práci s poznámkami, komentáři a vysvětlivkami i podstatně výhodnější. Prostě má to jen samé výhody a kdyby byl dostatečný počet titulů v češtině, tak si určitě iPad pořídím. ALE ...

Mám právě výhrady k těm multimediálním přídavkům ke knihám, elektronickým omalovánkám, puzzle, hýbacím ilustracím, videím apod. Tohle všechno mne a hlavně děti směřuje směrem jakým vykládání a vizualizaci příběhu předkládá vydavatel a tvůrce té e-knihy. Není tam ten prostor pro fantazii a pro všechny ty věci kolem. Když k nějaké papírové knize byly třeba omalovánky, např. Krteček, pohádky Český honza, atd. atd., tak dítě si muselo zajít pro pastelky, když je nemělo ostrouhané, tak si muselo najít strohátko a pastelky si připravit, když něco v těch omalovánkách přetáhlo, tak vědělo, že něco udělalo špatně a že to už nejde vrátit a bylo z toho smutné - IMHO se učilo přijímat neúspěchy. Nestačilo kliknutí myší a nebo prstem na display aby se začalo znovu. A to jsou desítky dalších věcí, které jsou okolo a které děti učí dovednostem nejen technickým ale i emocionálním a vztahovým. Jasně je jiná doba a je třeba se učit multimediálním dovednostem, aby člověk udržel krok s vývojem společnosti, ale ne na úkor omezení učení se mnoha dalších souvisejících věcí, které jsou pro zdravý vývoj dítěte důležité. To srovnání s tím logaritmickým pravítkem a kalkulačkou není fér, protože tam to opravdu kreativitu nesnižuje, ale naopak zvyšuje, protože člověk se nemusí zabývat mechanickými nekreativními záležitostmi a může se soustředit právě jen na vyřešení podstaty problému, ale u toho co jsem popisoval je to trošku o něčem jiném.

kren
no, puvodne jsem tu mel napsan dlouhy text o tom, jak jsem jako dite cvrnkal kulicky a byl jsem stastny a ted jsem smutny z toho, ze dnesni deti o kulicky ani nezavadi. Ale takto je to se spoustou veci a moje nostalgie to nezmeni. Vyhybat se v soucasne dobe technice povazuji za zpatecnicky smer.

vyhýbání bych se nebála
jenom mě děsí, že si děti neuvědomují, že jsou věci rozbitné a neváží si toho co dostanou, ale to už je jiné téma (bohužel je to dobou)

kuličky
jsou sice super, al co hraní na vojáky v přírodě ("pal pal počítej do deseti" :-D ? - teď si hoděj onlinovku halfa apod. a ani neví jak to venku vypadá

kren
to srovnání s kalkulačkou něco do sebe má -- vem si kolik středoškoláků dneska umí spočítat zpaměti např. sedmkrát šest ... dřív to uměli (skupinu středoškoláků volím záměrně proto, že už stačili zapomenout matiku prvního stupně, tj. malou násobilku)

to rbx
Ale ZNOVU OPAKUJU, že mi nejde o to vrátit se na stromy, ale že mi jde o to, že je někomu něco předkládáno ve vizuální nebo přesněji řečeno multimediální podobě tak, jak to vidí vydavatel a autor a nenechává se prostor pro fantazii a vlastní svět, kdy si všechno vytvořím sám a vidím to ve svých snech a fantazii - prostě prefabrikovaná hamburgrová podoba. Plus získávání počítačových a multimediálních dovedností ALE NA ÚKOR DOVEDNOSTÍ SOCIÁLNÍCH.

kren
hmm, nevidel bych to tak. To bys potom musel odsoudit i komixy.

to rbx
Teďka jsi uhodil hřebíček na hlavičku :). Proti comixům mám stejné výhrady jako proti tomu co jsem už napsal, i když ne tak silné, jako proti multimediálním zvukově hýbacím věcem. U comixů mi vadí většinou pouze comixové zpracování klasických textových knih. Samotné comixové příběhy, které vznikly jako samostatná výtvarná kategorie mi nevadí. Vadí mi pouze, jeli nějaká poměrně rozsáhlá kniha s vyšperkovaným příběhem a výrazným literárním jazykem smrsknuta do několika stran dynamických karikatur s bublinami krátkého textu. Jinak mám samozřejmě comixy rád a jako malý vše co bylo v comixové podobě jsem také hltal. V té době jsem ale chápal comixy, jako něco jiného než knihy. Pamatuju si, že jako malý jsem si přesně pamatoval, kde byl jaký obrázek a jaký byl u něho text. Dodnes, když se sejdu s přáteli se kterými jsem vyrůstal v duchu Foglarova díla, tak soutěžíme v tom v kterém příběhu na které straně a na jakém obrázku pronesla postava z Rychlých šípů nějakou repliku. Takže jsem si vizuelně pamatoval celý příběh a vůbec mne nenapadlo, že by se děj mohl odehrávat v jiných kulisách, než byly namalovány panem Fischerem a později Marko Čermákem. U knih to bylo jiné, tam jsem si světy tvořil sám a byly úžasné a tajemné.

kren
aha, tak to pak jo. Jestli ti i komixy prijdou spatne v tom, ze zabranuji predstavivosti a fantazii ditete, tak proti tomu ja nemam argumenty. S tim muzu tak leda nesouhlasit a to je asi jedine, co se s tim da delat :-)

to rbx
Jsem rád, že jsme si porozuměli :). V podstatě bych to shrnul nakonec do dvou věcí, co mi na multimédiích a elektronickém světě vadí:
1) Žádný prostor pro vlastní fantazii
2) Žádný prosor pro získávání přímých sociálních dovedností v kontaktu s ostatními lidmi a vrstevníky. V kyberprostoru nejsem nucen k přímým osobním kontaktům a vazbám, které pak nutně chybí - pozoruju to i na svých dětech. Je to jak život v uzavřené bublině a když se pak takový člověk dostane do kolektivu, tak tyhle dovednosti chybí.

kren
ad 1) nesouhlasim
ad 2) souhlasim, pokud tam kdokoliv travi vetsinu sveho casu.

kren
Spíš s Tebou nesouhlasím. Podle mě tam ta přidaná hodnota je a sydo jí poměrně pregnantně vystihl. Co kritizuješ je pro mě totéž jako ilustrace - resp. ilustrace s přidanou hodnotou (interakcí). A zatím jsem neviděl vydání Alenky bez ilustrací - popravdě ta kniha podle mě moc pro děti není a takhle je aspoň stravitelnější. Prosotor pro fantazii je dobrá věc, ale nesmí tam být té abstrakce moc. Doteď si vzpomínám, že jsem některé pohádky jako klouček úplně nepobral...

Co se týče sociálních interakcí.... je otázka, než si toho všimnou na Appstoru a začnou s tím něco dělat :-))) každopádně tohle už je věc rodičů a lidí v okolí dítěte.

Věk
No on ten rozdílný pohled bude možná i věkem, ale ne ve stylu, že já bych byl o hodně starší a říkal a stěžoval si "jóó za mých mladých let to bylo jiné a ta dnešní mládež s těmi počítači ..."

To že jsem podstatně starší mi umožňuje vidět s větším odstupem směr a vývoj určitých věcí. Nad čím bych v rozmezí 10 let mávnul rukou, tak to v rozmezí 30 až 40 let už vnímám trošku jinak. A není to jen to že bych si stěžoval na to, že děti sedí jenom u počítače a že hltají snadněji přístupné multimédia, filmy a další věci. Vždyť já sám jsem programátor a svým způsobem s dobou musím jít i kdybych nechtěl, ale jde mi o vývoj toho co se lidem a hlavně dětem předkládá a k čemu mají přístup. Za dosavadní svůj život jsem zažil určitý vývoj televize, televizní a filmové tvorby a v poslední době vlastně i počítačové a multimediální. A celý tenhle vývoj jde směrem, který se mi ani trošku nelíbí. Směrem k co největší dokonalosti vizuálních efektů, co největšímu množství a působení na nejnižší lidské pudy na úkor myšlenky těchhle děl. Přesně jak to pořád opakuju. Sekat jeden hamburger za druhým, uměle nabarvit, uměle navonět, zabalit do co nejpěknějšího obalu. Na stojáka rychle zkonzumovat, obal zahodit a za minutu už nevím co jsem jedl, protože jsem u toho ještě stačil jedním okem přečíst noviny a druhým okem sledovat zprávy a na uších sluchátka přehrávače. Takovou alegorií bych popsal směřování multimediální kultury. Rychle co nejsilněji v krátkém čase zapůsobit na smysly nejlépe škoujícím způsobem a pokud to co včera šokovalo už dnes nefunguje, tak přidat ještě něco víc šokujícího.

kren
děsíš mě, pokud to takto opravdu vydíš

kren
jojo tak teď si to shrnul pěkně
ne že bych souhlasil úplně se vším co si tady řekl, ale na tom, co píšeš v posledním příspěvku, rozhodně něco je

kren
Když to podáš takhle, tomu rozumím. Přesně tohle vidím v moderních počítačových hrách. Ne ve všech, pořád vznikají skvělé kousky, jen to není mainstream, o kterém se všude dočteš.
Souhlasím, že vyprázdněné je kde co, ale stojím si za tím, že Alenka je takhle lepší, než v klasické formě. On ten příběh k takové hravosti vybízí. Beru to jako mezistupeň mezi knihou hračkou. Až pak bude dítě starší, může víc přemýšlet o příbehu. Když je však mladší, musíš ho k příběhu přitáhnout. Proto jsou dětské knihy bohatě ilustrované. Proto ipoďácká Alenka...

kren
Mam stejný názor minimálně u těch počítačových her. Proto preferuju pořád ty starší (možná by lepší pojmenování staré), kde bylo více popisného textu a nekladl se důraz na dynamické stínování, dokonalou fyziku rozstříleného sudu a podobné krávoviny.

Richmond a Kren
Ja chapu vsechny vase pripominky a souhlasim s nimi, ale tu honbu za technologickym pokrokem bych neodsuzoval. Je to vyvoj doby. V dnesni dobe neni nikdo zvedavy na rendrovany film ala Final Fantasy, z ktereho couha pocitac na sto honu a vyvoj jde smerem k Avatarovi, kde neni poznat rozdil mezi pocitacem a kamerou. Ja jsem naopak rad, ze hry nevypadaji tak jak pred lety. Bohuzel obsah tech her je jednoduchoucky a z valne vetsiny plny nasili. Predpokaldam, ze spis tohle jsi mel na mysli, nez technickou vyspelost.
Z tohoto duvodu jsem treba rad za Nintendo, ktere jsem jako hrac nemel rad a ted je to tak jedine, co dovolim svemu synovi :-))

kren
Křen: Na jednu stranu ti rozumím, jak to myslíš. Ale řekl bych, že to tak zlé nebude. Spíš je to otázka, že kulisy se mění, ale v nich žijí stále stejní lidé a proto i povrchnost prožívání zůstává podobná jako kdysi.

Vezmi si, jaká změna byla nástup Hippies. Nic neřešit, pořádně se něčím sjet, užít si trochu sexu pod vlivem a to stačí. O generagi později přišla změna - pankáči. Pořádně se ožrat, užít si trochu sexu pod vlivem a toť vše. Pak přišla doba diskoték. Tam se pro změnu šli lidi pořádně opít a užít si trochu sexu pod vlivem. Dnes jsou to všelijaké hip hop akce, kde je to zas o tomtéž.

Všimni si také, že každá tato doba byla spojena s muzikou, o které starší generace říkala, že je to jen bezduché mlácení do nástrojů bez muzikantské kvality. A přesto z každé té doby se postupem času vylouply pecky, které mají nadčasovou hodnotu.

Totéž platí pro literaturu, nejde srovnábat Dumase s Bukowskim nebo Vančuru s Vieweghem podle stejných měřítek. Každý psal v jiné době a v ní byl nejlepší, protože dokázal oslovit své současníky jinou formou výjimečnosti.

Taky nesouhlasím zcela s tím, že mladí nečtou. Pouze nečtou to, co jsme četli my. Stejně jako my jsme nečetli to, co naši rodiče. A stejně jako našim rodičům se nelíbilo, že čteme Mayovky namísto Jiráska, tak nám se nelíbí, že děti čtou namísto Mayovek profily na Facebooku.

Z druhé strany, dnešní děti mají mnohem větší možnosti pro kreativitu. Něco vyfotí, napíšou a šup, už to pouštějí do světa. Jasně že je to většinou škvár a stupidita. Ale stejně to bylo s našimi studentskými básničkami pro spolužačky. Jenže o těch se nikdo nedozvěděl. Z dnešního pohledu by se nám jevily stejně stupidní, jako ty vejšpechty na FB.

Takže závěrem: nechme svět ať se kroutí, ono to nějak dopadne... :)