Agricola
Ufff, nó tak tohle je těsné. Pokud bych měl hodnotit obě hry jakoby odděleně, dostaly by obě stejně. Takhle se ale přikloním spíše k Agricole.

Sice jsem ji hrál jen jednou a Puerto Rico je jedna z mých prvních (těch kvalitnějších) her, ale....:
Agricola je složitější a já rád složité, komplexní hry.
Agricola mi nabízí spoustu akcí které můžu provádět, Puerto Rico nikoliv a taky se dá hrát i ve dvou, Puerto Rico nikoliv.

počítání
To bych se ale bál, že spousta lidí jen klikne a nedá žádný důvod, takhle je to přeci jen donutí aspoň něco říci.

ad počítání
No právě proto jsem napsal, že přístupnost hlasování by měla být vázaná na minimálně jeden příspěvek v diskuzi. Ideální by bylo kdyby hlasovací zatržítka byla součástí diskuzního příspěvku a když by už někdo hlasoval, tak by pak už pro něho byla ta zatržítka zašedlá. Nevím co databázový aparát ZH umožňuje.

kren
No musím se přiznat, že už je to víc jak rok, co jsem tu agricolu zkoušel. Vím jen, že jsem z ní nebyl uchvácen. Bohužel ti tedy teď nepovím proč. Možná, že to bylo kvůli špatnému počasí, nebo protože to vysvětloval někdo chaoticky a nebo, že to opravdu nebylo nic pro mě. Ale říkám, byla to doba, kdy jsem eura miloval. Takže možná nešťastná náhoda. Třeba bych si k ní našel cestu. K PR jsem schopen něco říci, ale k agricole jen toto. Nejsem tedy nejvhodnější adept k srovnání. Ještě, že se tady počítá každý hlas. Vždyť eura jsou hry kde většinou po dvou(možná to taky byla jenom jedna partie a ne celá) uplně nepochytíš všechno. V budoucnu jí možná dám ještě šanci...ale ne v nejbližší době. :)

puerto rico
oproti agricole více interakce mezi hráči (agricola se mi jeví jako určitý multisolitér, každý si řeší svůj vlastní hlavolam) a pak je PR víc "hra". Tím chci říct něco jako - tu je sada pravidel, ukažte, kdo je lepší. Na Agricole mi nesedí rys "každá další karta nové pravidlo". Tím se při několika stovkách karet dostáváme k několika stovkám pravidel, což při jen občasném hraní je značně nepřehledné (zůstává nepříjemný pocit, že jsem něco nevyužil optimálně, protože neznám všechny karty nazpaměť). Podobným způsobem mi tohle trošku vadí třeba u Jamba.
Jinak Sydo, super nápad, určitě velmi dobře pomůže na porovnání dvou her názorně postihnout klady, zápory a rozdíly jednotlivých her!

pravý eurokrál
a pravý eurokrál? když pomineme naprostou nesmyslnost porovnávat hry mezi sebou na prosté lepší x horší, když je tolik různých skupin, nálad, času k dispozici atd.... tak můj eurokrál je zelené carcassonne následované citadelou a eufratem s tigridem (pavlem : - ).

to Elenistar
Ale vždyť to je taky perfektní osobní vyjádření, proč mi hra nesedla. Já to mám s některými hrami taky jako ty s Agricolou :-).
Ono někdy taky záleží jak nás někdo do hry uvede a nebo jak bojujeme třeba se špatně napsanými pravidly. Někdy můžeme narazit na docela dobrou hru a tohle nás může otrávit natolik, že pak už hře nedáme šanci.

to Karel
Vidíš a to co ty považuješ za klad hry: "Tím chci říct něco jako - tu je sada pravidel, ukažte, kdo je lepší", tak já považuju naopak za zápor. Mnohdy se takové hry dají nachodit a mne už pak nebaví a nebo jsou to "šachy", kdy se vaří mozkové závity a to mne taky nebaví. Naopak považuju u Agricoly právě za obrovský klad to množství karet, takže hra je pokaždé jiná a je na mých schopnostech jak zareaguju na tuhle pokaždé změněnou situaci.

dojmy
Dole už jsem hlasoval, tak jen přidám své dojmy z PR (Agricolu jsem ještě nehrál). Možná jste kápli na důvod mého nekamarádství s PR.

Ukazovali mi ho totiž lidi, co ho hrají často a dobře, takže jsem byl vždy jen do počtu. Při prvních hrách mi celou hru chyběli kulonisti. A když jsem si vzal budku co dává nového kulonistu na každou plantáž (tuším ubytovna???), tak jsem produkoval suroviny, které už rozebrali hráči přede mnou a zas jsem měl prd. No a když já jsem konečně vyprodukoval pár surek, tak ostatní už při tom dostávali i extra prachy či body. No prostě jako když celou hru honím Schumachera na flintstoneovském šlapadle.

Puerto Rico
Hrál jsem obojí a musím říct, že vykořisťování mne baví mnohem víc než práce na poli od nevidím do nevidím.

Vlad
Hehe, to je super :) Je pravda, že ty hry jsou v tomhle pojetí úplně opačné :)

ad Husak
Husak to vyjádřil naprosto přesně, lépe bych to nenapsal. U PR si začátečníci se zkušenými příliš nezahrají. V tomhle je Agricola mnohem přístupnější rozdílné úrovni hráčů.

tak tímhle si zas nejsem tolik jistý
začátečníci se zkušenými příliš nezahrají. V tomhle je Agricola mnohem přístupnější rozdílné úrovni hráčů.

Tak tímhle jsem si naprosto jistý
... protože jsem mnohokrát už Agricolu hrál se začátečníky v kombinaci s lidmi co už Agricolu hráli mnohokrát. Neříkám, že když někdo hraje Agricolu poprvé, tak má šanci vyhrát, ale rozhodně jsem za teěch mnoho her začátečníků nezaznamenal otrávenost jakou vylíčil Husak u PR a každý byl nadšený tím co se mu podařilo vybudovat a srovnával to s ostatními :-).

No
jsem docela zaskocen tim, jak se jedna hra vyzdvihuje nad druhou a to na zaklade - interakce, soliternost a podobne. Hral jsem oboji a troufam si rici, ze soliternosti a interakci jsou si tyhle dve hry naprosto kvit. Co se tyce naucitelnosti - je pravda ze jak clovek prijde na viteznou strategii (je jich samozrejme nekolik), tak se z hracu stanou stroje a stretavaji se vzajemne jejich vitezne strategie a co najkonec rozhodne ze jeden ma o dva body vice nez druhych je pomalu ve hvezdach. Hraci ve hre pribyvaji pekne bodiky, ale vrta mu hlavou, jestli souperi nepribyvaji rychleji. Casem se i novacci zacnou te strategii ucit a je jen otazkou casu, kdy se z nich stanou stejne stroje treba na kukuricnou strategii jako zkusenejsi hraci.

Agricola - I ta se da nacvicit, ovsem jakoukoliv nacvicenost muze zhatit tah soupere, ktery sebere klicovou akci a druhy musi uz preorientovavat celou svou strategii a nejaka vitena mu pendrek pomuze. Dokonce bych videl v tomto Agricolu interaktivnejsi nez PR. Ackoliv jedu se Sydem v posledni dobe na stejne nazorove vlne, tak tady v tomto pripade se s nim naopak zcela rozchazim. Velice me pobavila hlaska o tech manzelskych povinnostech, nicmene, je to hra a jaky by melo smysl, kdyby v kazdem tahu mel kazdy uplne stejnou moznost udelat vsechno jako souper? Na Agricole je prave kouzelne to, ze souper ti veme idealni akci a ty se ted starej a otacej jinak, aby ses mu vyrovnal jinymi kroky. Hodne zajimavy je na tom ten psychologicky efekt - mam hrat tak okate na tykravy? Neveme mi je pak schvalne souper a nepromeni je najidlo jen proto, ze vi zepo tech kravach jdu a jemu se to jidlo bude hodit? Proste Agricola je pro me hrou neprebernych moznosti, jejichz variace se meni kazdym tahme dle toho, kdo si veme nejakou akci. U PR naopak postupem casu citim takovou tu automatizaci - ted ber kolonisty, priste obsad kolonie kolonisty, sklid zbozi, vyvez ci prodej zbozi, nakup budovu, vem kolonisty, obsad budovy kolonisty....a porad tak dokola.

jo
a co se tyce novacek v PR, tak tam to madocela tezke nez se to nauci, co se tyce Agricoly, je treba pochopit par zakladnich souvislosti a i novacek vas muze prekvapit novou fintou, ktera vam by nedosla, protoze mate uz zkostnatele nauceny urcite postupy pri ruznych situacich. Takze asi tak.

kren: nebuď si tak jistý ;-)
Mě jako začátečníka Agricola po první hře naprosto otrávila a zfrustrovala (a taky je to první a zatím poslední hra, kde jsem nepochopil pravidla ani po hodině studování, což člověka otráví předem).
Z nějakého stavění jsem žádnou radost neměl, protože jsem spíš pořád viděl, že kolik mi chybí surovin na tohle a na támto a že mi chybí akce a kdesi cosi a v akcích jsem měl naprostý nepřehled, protože jich jsou v té hře tři pr...
Žádné nadšené srovnávání též nebylo, protože jsem od půlky věděl, že jsem to totálně projel a dál můžu jen zmírňovat následky.

A jinak moc nechápu, proč tak chceš analyticky "rozšťourávat" proč někomu něco nesedne... je to prostě suma pocitů a ne všechny musí být přísně racionální. To je jako kdybych měl obhajovat proč nemám rád květák ala mozeček. Prostě mi nechutná a basta. Stejně tak mnohým nechutná Agricola a nemají chuť ani potřebu to vyargumentovávat a hledat ve svém nitru důvody: celkový dojem byl špatný a nemají chuť si hru dál zahrát.

Podobné jsem to měl s Giants. Hra se mi na pohled líbila, grafika super, komponenty, interakce, celkem rozumná herní doba, ale přesto mě hra nebavila. A nedovedu vysvětlit proč, jen vím, že už ji hrát nechci.

to Křen
Agricola mi nesedla taky díky odmítnutí naší herní skupinou. Když už jsem si tu hru jednou koupil, chtěl jsem ji vytáhnout i někdy jindy (stane se, že první hra je divná atd.), ale ostatní mě utloukli, že nechtějí. Takže zůstává u pár odehraných her a dvou solitérů.

Nadto Puerto Rico můžeme vzít do hospody a hrát (i když trošku s obavou o osud fufníků), navíc jsme dřív než Puerto Rico hráli San Juan a ten byl oblíbený dost, čili se dost možná "popularita" nalepila. Navíc potíž s "vařením mozku" moc při hře nezažíváme, holt nehrajeme na 100 %.

A ještě nakonec ani to Puerto Rico není u mě (naší bandy) na předních příčkách žebříčku, prostě si jenom vede líp než Agricola. :o)

PJ
skoda. Mam hodne pocit ze tvuje nechut pochazi z one frustrace a takove te natlakovosti na kterou Agricola hraje. Nevim proc, me taky hodne stvalo ze ma farma vypada spise jako snedeny kramek, ale vzdycky jsem se kochal alespon tim, co jsem postavil a me se proste Agricola libi i po strance provedeni. Pro me je to takovy muj milacek. I kdyz jsem ji uz sesadil z prvniho mista v me TOP 10, protoze jsem preci jen narazil na hry, ktere me naplnuji o neco vice, Agricola pro me vzdy zustane klasikou a jak tu o tom tak mluvime, tak zacina mchut si po dlouhe dobe Agricolu zase zahrat, naproti tomu u PR me az tak nemrzi ze jsem ho prodal.

Agricola
Agricola se mi líbí právě hromadou karet a tím, že každá hra není stejná (právě kvůli karet). Navíc karty významně do hry zasahují a ultimátní strategie, která by vůbec nepočítala s kartama bude podle mě slabší, než taktika, která karet využívá.
Puerto Rico jsou podle mě na druhou stranu šachy trochu jinak. Hra s naprosto otevřenou informací a nulovou náhodou (náhodné otáčení dostupných plantáží není extrémně ovlivňující). Když někdo po mnoha hrách vymyslí výherní strategii, tak hru vyhrává do té doby, než se najde někdo, kdo má tu samou strategii, ale trochu lepší. Nebo nedej bože má úplně stejnou strategii a vyhraje jen kvůli tomu, že je začínající hráč (který má v této hře podle mě ultimátní výhodu).

PR vs agricola
No, ten příklad s manželskými povinnostmi byl jen tak do placu, pravdou je, že interakce v PR se nese v podobném duchu, je tam snad ještě menší. A u PR mě odrazuje již několikrát zde zmíněný faktor automatizace - existuje jen pár strategií a nemá cenu vymýšlet nové. Tím pro mě vymizela jakákoli motivace hrát dál, u Agricoly jsou alespoň ty karty.

eurokrál
Také si ale myslím, že ani jedna z nich není ten ten pravý eurokrál :)

Eurokrál
Pokud vezmu to nejhorší, co mi na eurech vadí a zkomprimuji to do jedné krabice, vznikne mi z toho kyklopská noční můra, bezbřehé rouhavé šílenství popírající vše, co je tomuto světu drahé. Tato bezbožnost neměla být nikdy pojmenována, měla být zakopána za úplňku pod zvadlou vrbou a skropena krví šibeničního psa. Však bláhoví designéři se unáhlili a tento hnisavý vřed pojmenovali Caylus. A lidé zaplakali, rvali si vlasy a ženy topily svá nemluvňata, aby je ušetřila setkání s touto zvrhlou amébou. Svět se změnil navždy. Eurokrál byl zrozen.

sydo
Dokonalé. To si někam budu muset zkopírovat :-)
Ty bys měl jít do toho křenova TV pořadu; škoda, že v křesťanské TV by tenhle výlev asi neprošel :-)))

to sydo
Sice jsem Caylus ještě neměl tu čest hrát, ale takovou antikristovinu si asi nenechám ujít. Už ne více řitní alpinismus k Luciferovi, žádný další Prastarý, ani další zatuchlé kobky, které by čekaly na hrdinovy ošlapané kožené boty. Už víckrát ne! Jdeme stavět vesnicu :-)