prohra
tak to ja jsem po prohře úplně normálně klidně a v pohodě regulérně se vší úctou nasr..ý:-)

kren
Stane se... ty jsi v přispěvku z 22.9.2010 10:04:08 taky koupil hru za 80 tisíc. ;)

prohra
pokud prohraju pošestý nebo po desátý, tak pak už opravdu řádím :-)

Novinky
Mno, když jsem začínal s hrami a chytlo mě to standardní nadšení, tak jsem kupoval snad všechno, co se dalo někde sehnat a mělo nějaké rozumné hodnocení na BGG. Až začalo her přibývat a zjišťoval jsem, že hry, které jsou v hitparádách na vysokých příčkách, se mi nějak extra nelíbí a nehrajeme je moc často. A tehdy přišel Arkham a můj život se změnil :-)
V Arkhamu byl klasický FFG katalog, nad kterým jsme společnými silami slintali a říkali, co si všechno pořídíme. A postupně se ze mě stal ameripopelář a eurovky zapadaly v zapomnění. Nadšení z pořizování všeho možného pomalu opadávalo a eurovky jsem vpodstatě pustil z hlavy (a z wishlistu). Nuž a nakonec to skončilo tak, že už v podstatě jen kontroluju FFG, co má v plánu a co bych si rád pořídil. FFG naštěstí vždycky před vydáním nahážou na stránky pár preview, ze kterých zjistím, jestli by se mi hra líbila, a podle nich většinou zjistím, že hru prostě musím mít (Konieczka rulez!). Nakonec si přečtu pravidla, která jenom shrnou to, co jsem se dozvěděl z preview a pak jen sleduju e-shopy, až se hra objeví. No, a nakonec se udělá objednávka z Polska a seženu je i za rozumnou cenu. Co může být lepšího? :-)

Byl jednou jeden Chase aneb psychologický rozbor jednoho začátečníka
K délce mého příspěvku napíšu jen jedno: Koledovali jste si o to:-)
Já jsem se k deskovým hrám dostal letos na jaře, předtím jsem akorát jako malej hrál párkrát talisman. Děsně se mi tenkrát líbil a hrozně jsem si ho přál, jenže mi přišlo, že je to hrozně drahý a rodiče by mi to stejně nikdy nekoupili a jelikož jsem byl posera a neuměl si o to říct, tak jsem se tím notnou chvíli trápil, až to nakonec celý usnulo.
No a teď po letech jsem v situaci, kdy jsem náhodou znovuobjevil deskovky, začaly mě bavit, ale navíc mám vlastní peníze a můžu si dopřát to co jsem jako malej nemohl. Vyvstává tedy problém s tím, abych v sobě probudil hráče a ukrotil v sobě toho malýho kluka, kterej je nadšenej, že konečně může mít to po čem toužil a děsně všechny ty krásný, drahý hry chce.
Vzhledem k spoustě jiných zálib a jen jednomu hráčskému kamarádu jsem přes léto skoro nehrál a říkám si, že se teda ukáže co doopravdy jsem tuhle zimu v dlouhých tmavých večerech. Buď se probudí ta moje hráčská část, která málem obrečí to, že se moje banda plastovejch vojáčků ubrání proti skopčákům co na ně řítili s tankama nebo převáží ta sběratelská, která si užívá nerozbalený Arabian Nights vystavený na polici, občas si tu krabici s radostí potěžká a pohladí a má z tý hry radost aniž by ji zatím hrála.
Doufám, že je fakt jen otázka času, kdy se dokochám a pak se do těch ifrítů opřu, ale i tak je to fajn pocit.
Takže ať už jste sběratelé nebo hráči, u strejdy Chase máte pochopení:-)

ad prohra
Prohra mi vůbec nevadí, pokud neprohraju nějakou svou naprosto fatalní chybou. To jsem pak nasr... vrcholně, ale pouze sám na sebe. Jako posledně kdy jsem měl v AA jedno kolo od vítězství, protože jsem Tobiášovi obsadil Berlín, sebral mu tak všechny zdroje a těšil se na vítězství a on mi v dalším tahu, a on se mi těsně před mým vítězstvím zadem přeplavil s pěchotou a tanky do Británie, kde jsem já blbec v mé euforii nad invazí do Německa nechal jen jednu pěchotu. Tím pádem mi vše sebral a já byl v pytli.

to Elenistar
Co se divíš, to byla speciální edice s pozlacenými herními komponentami a vzal jsem si na to hypotéku :D:D:D.

Kadaver, Chase
Poznávám se v tom :))).

Závislost
no tak u mě je to regulérní závislost zralá na léčeni :-( Mám pocit, ze musím mít vše. Ale je pravda, ze se stále víc a víc profiluju na hry s miniaturami, ale jen na ty, co nepotrebuji stavet terén. Hrozne mě baví malovat figurky a těším se na dlouhe zimní večery. Mezitím závidím Hammerovi jeho hráčskou rodinu a čekám, až mi kluci dorostou.

Chase uhodil hřebíček na hlavičku a vystihl to naprosto přesně !!!
... Vyvstává tedy problém s tím, abych v sobě probudil hráče a ukrotil v sobě toho malýho kluka, kterej je nadšenej, že konečně může mít to po čem toužil a děsně všechny ty krásný, drahý hry chce...

A mimochodem "Tales of the Arabian Nights" je můj "must have" až Kandelábr a jeho Zatrolenci dokončí svůj gigantický překladový projekt - v což ze všech sil doufám :), ale stejně jako u Arkhamu i tady vyčkávám na češtinu.

Tangram, Kren (nebo Křen? prosím osvětlit) a vůbec všichni
Jsem rád, že jsem tu nalezl pochopení:-)
Což je ostatně další věc co je na hrách přitažlivá ať už je hrajete nebo jen sbíráte: deskoherní komunita. Stačí si tady projít diskuze a máte jasno, že ať už máte doma byť jen pexeso je fajn mezi tuhle skupinu bláznů patřit:-)
A s tím překladem jsi mi Kr(ř)ene připomněl, že už jsme na to pár dní nešáhl, takže si připrav prasátko, protože opouštím diskuzi a jdu na to:-)

to Chase ad Křen versus Kren
Normálně jsem nickem už 22 let Křen, ale pro anglicky mluvící svět internetu jsem Kren :D.

ad nick křen
Taky jsem to mohl do angličtiny přeložit a mohl jsem být "horse radish", ale být pro někoho koňskou ředkvičkou se mi zdálo poněkud přízemní :).

kren
Zkoušel jsi někdy chovat krávu? Vždyť je šíleně těžká, smrdí a kope. Dítě,, OK. Psa, prosím, ale KRÁVU:-D
Nicméně máš pravdu a já jsem zase tomu Češtinovi dal ...

Marvin
Chování je problém, ale co teprv krávu pochovat! Takovou jámu budeš kopat týden.

kandelabr
Proč by jí pochovával, já bych jí sežral.

Marvin, Kandelabr
Dobrý, pobavil jsem se :)
Když jsme u těch krav, je tady někdo, kdo může říct, že krávy pásl? Já jo :) sice jenom tři, ale pásl...možná proto mi Agricola nepřijde tak idylická :)

hammer
ja jim jen střílela do zadku pistolkou s kuličkama

hammer
ja masl ovce pocita se to?:) a mozna proto me tema agrikoly vubec nebere :D

re
No hezké téma. Můj problém je v tom, že skutečně potřebuju mít téměř každou dobrou hru, která se objeví. Druhá část problému spočívá v minimu času na hraní a třetí v dostatku prostředků k nakupování nových her. V seznamu mám 166 her (včetně rozšíření) a na wishlistu dalších asi 80 (i když drtivou většinu z nich si nepořídím, jen mi přijdou zajímavé). Navíc jsem "sběratel" a i když vím, že hra se na stůl prakticky nemá šanci dostat, nezbavím se jí, protože je "dobrá" (spousta euroher jako Saint Petersburg, Stone Age, Agricola, Šestiměstí). Pořád se snažím hrát a jde mi to o něco líp než v minulosti, ale když se dívám do svého herního deníku, tak za září mám nějakých 11 partií a zároveň se mi doma válí cca 20 her, které jsem ani nerozbalil a dalších asi 50, kde jsem odehrál max 1-2 zkušební partie. Je mi z toho smutno :-)

eh
uplne nejhorsi je, kdyz mate dost penez na to mit "vsechno" co chcete ... nastesti me brzdi to, ze nemam cas to rozbalovat a "zpracovavat" a kdyz me lezi doma 10 neotrevrenych beden tak me to od dalsich nakupu brzdi .. jen se desim chvili kdy budu doma treba 14 dni nemocny ... :)

Siaron, Eyron
Problémy hold máme všichni :D.

ako som na tom ja
tak ja som sa dostal tak poriadne k stolovkám pred zhruba dvoma rokmi a neskutočne ma chytili...preto ma zo začiatku chytila mánia kupovať všetko ale na jedno veľké šťatie som nemal peniaze...síce som už pracoval, ale keďže som človek ťažko racionálny, nedám prachy na hru, ktorú veľmi chcem a pritom si nebudem mať čo obliecť...preto mám do tejto doby len pár hier ako sa dá pozrieť cez môj profil. zajtra si idem vyzdvihnúť ubongo, takže pribudne ďalšia. do konca roka som si dal záväzok, že si znížim wishlist na nulu. ak tam ostane jedna-dve položky, tak aj to bude dobre...obdivujem tu niektorých ľudí, čo majú čas hrávať 4x do týždňa...tiež by som chcel...hovorím o sebe ako o fanatikovi do hier, lebo ma fakt veľmi bavia, ale pri tom hrám iba 1 za týždeň, keď sa podarí tak 2x. dôvodom je hlavne to, že chodím do práce a po nej mám viac koníčkov ako futbal, čítanie kníh (to je asi najobľúbenejšia zábava), kino a samozrejme, že aj priateľke treba venovať čas :-) preto kupovanie hier taktiež podlieha istým veciam...zatiaľ som si kúpil stále hru, ktorú som si pred tým zahral...jednoducho nikdy nekupujem mačku vo vreci...hra sa mi musí páčiť, aby som nemal problém si ju vždy zahrať...určite nechcem nič predávať...taktiež sa snažím, aby moje hry boli širšieho záberu...postupne sa mi to hádam podarí...na a taktiež nemusím mať každú novinku...skôr by som povedal, že mi je jedno, či je hra novinka alebo nie...hrám hry predovšetkým preto, aby som sa zabavil a preto si kupujem len odskúšané veci a tam je jedno, či je to novinka alebo nie...na druhú stranu však kupujem len nové hry...žiadne použité, hoci zachované krabice, neuznávam...jedinou výnimkou bola himalaya, ktorú som kúpil od PJ-a, ale tam som už bol zúfalý a nevedel ju zohnať rok, takže iná možnosť nebola a stav hry je vynikajúci, takže to nijako nevadí...takže asi tak :-)

mě spousta her nebere
mě spousta nebere a zahrál bych je tak jednou dvakrát, u spoustu her člověk zjistí, že je to stále opakování téhož, co člověk už hral.
Nebo je to jednoduchý, blbě zpracovaný nebo leccos jinýho.
Fakt si jen vybírám kusy. :-)
Kdybych mel decka, tak asi kupuju hry pro ne jak porostou.
Nedavno me kamaradka brecela na rameni, ze krouzek karate je drahy, vecer prisel kluk z pokemoniho klubu.. a to teprve koukala.

Takze pokud nekdo mate nejaky zbytecny pokemoni karty tak beru.

Křen
Díky za vysvětlení a dovolím si tedy tady využívat diakritiku. Jinak s nickama je celkem sranda, kamarád co hraje online hry si původně říkal Ulcaster, to jsme mu zkrátili na Ulča, tak to používal i do těch her. Akorát to pak musel změnit na Ulčák neb to první znělo jako feminimum a jeho při hraní rušilo, že se ho každej druhej hráč ptal na telefonní číslo:-)