O hře

Jak se vám tahle hra vlastně líbí?

Mě se totiž líbí a to dost. Jediná věc, která mi byla nepříjemná byl systém soubojů (jak tu již někde bylo řečeno - vítěz ztrácí jednu jednotku, poražený vše). K tomu navíc je ve hře velmi obtížné získávat nové jednotky a na padlé se čeká opravdu dlouho. Frustrace a pocit beznaděje z prohraného souboje je vždycky veliká. Pro člověka může taková prohra znamenat zásadní zvrat a minimalizovat jeho šanci na vítěztví. To bylo to, co mi na hře vždycky tak nějak překáželo...

Sám jsem si to vysvětloval tím, že hra vlastně nezačíná konfliktem, ale spíš pomalým vystrkováním růžků jednotlivých generálů...

A jednoho dne jsem na talk.consimworld.com narazil na odpověď na tuto věc od samotného pana Berga a neskutečně mě zahřálo na srdci :) Celý příspěvěk sem kopíruji v angličtině. V uvozovkách je otázka, dále potom odpověď.

"We have now played 3 games of S. Combat system together with very few available reinforcements tends to discourage risk taking and battles in general, so gameplay can get a little overcautios, and frankly a bit dull sometimes. If you take a risk and lose a significant battle, you are efectively out of game or at least cannot win."

The caution you are expressing is a built-in design mechanic. The actual diadochial participants had the same caution and, despite some rather large armies, full-scale battle was unusual. To restrict stacking would be to put an unnatural (and ahistorical) limit on the size of armies. (This was one of the mechanics much discussed during playtesting).

And we had at least onbe play where the fellow who was in the lead lost two major battles in one turn but, because he had managed to garrison much around him, survived, returned and fell just short of winning the game. Yes, if you do the same in the next to last turn, you've got a problem. However, the interesting combo of Caution plus Seize the Day style of play is what we were aiming at.

RHB