Odehrána 5x sólo hra (4x USA, 1x Evropa) s postupně se zvyšující se obtížností. Pravidla (sólo) se mi při čtení zdála kapánek složitější, ale po první hře bylo vše naprosto jasné a rychlé na odehrání. Lehká obtížnost (Cestující) je super na rozjezd, protože jsem vyhrál hned při první partii. To se mi stane málokdy ;)
První prohra přišla až na těžkou obtížnost (Šotouš - třetí úroveň obtížnosti). Tam už se musí pečlivě kalkulovat s tahy a možnostmi Automatického Mašinfíry. 
Ajznboňáka (ultimátní - pátá úroveň obtížnosti) jsem zatím nezkoušel, ale tam asi lze vyhrát, jen když má člověk i štěstí.

Sólohra usnadnila vstup do standardního hraní. Dvakrát odehraná hra ve 3 hráčích všechny bavila. Akciový trh bez problému pochopily i děti (8 let nejmladší hráč).  
Celkově s hrou panuje spokojenost. Pro děti je to příjemný posun od Ticket to Ride. 

Vypadá to krásně, ale přijde mi to jako kinder verze Railways of the World? Případně někdo srovnání?

@deiv_lupen vubec ne, ta hra se hraje uplne jinak.

V RotW vozis svoji zeleznicni spolecnosti zbozi do mest, ktera ho poptavaji (proste pick & delivery).

V ME zadnou svoji spolecnost nemas, zbozi vlastne neresis, jen se snazis ziskat co nejvetsi vliv v co nejlepsi spolecnosti. Je to spis jako “kinder 18xx”, nebo jinak - spis nez RotW bych to herne prirovnal treba k (vyborne) hre #Mombasa - tohle je ale krasne jednoduchoucky a rychly.

Obe hry jsou vyborne a myslim, ze si vubec nekonkuruji, protoze je proste kazda uplne jina.

@Bluda To jsem nechtěl slyšet. Takhle to má záminku se mi vloudit do poličky.