Pro koho to je...

Po prvních hrách Dračího srdce na Gameconu jsem byl dost zklamán. Krásně a jednoduše zpracované téma láká, ale té hře něco chybí - příliš často se stává, že pro některého z hráčů prostě nefunguje. Drží v ruce pět různých karet, které nejen že mu nedávají možnosti dokončit skupiny, ale hlavně mu nedávají možnosti v rozumném čase je protočit - zahraje jednu, vezme si jednu, a je zase ve stejné situaci, zatímco soupeř vesele protáčí balíček. Ve hře chybí možnost nějakého rozhodnutí, které by nevyžadovalo dobré karty...

Přesto jsem ještě na Gameconu hru koupil. Usoudil jsem totiž, že se bude líbit mým dětem (6, 4 a 1 rok :). Teď o víkendu jsem jim ji dal a naučil je hrát (teda jenom ty dvě starší :), a můj odhad se potvrdil. Hanička (4) je ze hry nadšená, a dokáže ji i docela slušně hrát. Jediná drobná ale veselá nevýhoda byla, že když někdo hraje s ní (aby jí trochu povzbudil a hlavně postrčil, když je nerozhodná) neubrání se hlasitému nadšenému šepotu po dobrání karet "jo, jo, princezna, ta se nám bude hodit, až tam Alenka dá draka, že jo!" nebo "jé, trpaslík, počkáme, až tam Alenka dá třetího a pak si je všechny vezmeme, jo?" Na druhou stranu, význam takovýchto informací pro soupeře je omezený, když mu stejně nechodí karty :)

Alence (6) se hra taky docela líbila, i když ne tolik jako Haničce. Už to chápe trochu lépe, a nejspíš jí trochu vadí, že ji hra občas nedává moc možností. Někdy to funguje, ale když to nechodí, tak prostě spoustu tahů po sobě pouze "vybíráš nejmenší zlo". V takovém případě se tvářila trochu znuděně. Na Dračí srdce pak úplně zapomněly, když jsem je v pondělí naučil šachy. Nicméně před chvílí jsem ho opět vytáhl a s chutí si zahrály - ty krásné karty a ve skutečnosti velmi jednoduchý gameplay jsou prostě lákavé. A zrovna se nám povedla vyrovnaná hra (rozhodoval jen drak), takže prostě fajn...

Takže co na závěr? Hráčům asi nedoporučuju. Ne proto, že by náhoda rozhodovala o vítězi, to samo o sobě tolik nevadí. Spíš proto, že náhoda až zbytečně často rozhoduje o tom, že si nezahraješ. A to je špatně.

Pro děti a rodiny s dětmi je to ale velmi hezká hra. Jen je velká škoda, že je jen pro dva. To je asi největší slabina, protože pro rodinnou zábavu by se formát 2-4 hodil mnohem více, a ty základní mechanismy a téma by to docela umožňovaly. Pro dva je to sice "hráčtější" - můžeš např. počítat, kolik zbývá soupeři i tobě důležitých typů karet, ale nemá to moc cenu, protože s tím stejně nic nenaděláš... když víš, že ve zbytku balíku máš ještě tři princezny, jen tě to víc naštve, když ti žádná nepřijde :)

Nicméně jak jsem říkal, s tím jsem to i kupoval, takže nelituju, sice Dračí srdce rovnou dávám holčičkám do jejich sbírky her, ale jsem si jistý, že aspoň v nejbližších letech tam prachem nezapadne.