bisinek
A co jsi hrála? Pokud to bylo něco jako Vysoké napětí nebo podobné počítací hry, tak tam bych se nedivil, že to lidi nehrají pro zábavu (protože ta hra už svým stylem být zábavná nemůže). Ale spíše to bývá o lidech, na turnaje většinou chodí lidé, co chtějí vyhrát a ne se bavit. Mě to stačilo v Magicu, na turnaj v deskovkách bych nešel.

souhlasím
Mám podobnou zkušenost, i když už starou asi patnáct let, kdy jsem se přihlásil do turnaje v Aréně od Altaru. Chtěl jsem si jen ověřit svou teorii, že postavy nejsou úplně vyvážené, ale místo toho jsem si ověřil, že hrát hry soutěžně není pro mě. Upřímně řečeno, místo abych začal hrát závodně hry jsem přestal hrát závodně sporty.

+1
Jak píšou kluci, na turnaje jezdí většinou lidi, kterým nejde primárně o to zahrát si, ale vyhrát, a podle toho vypadá i atmosféra - a nemyslím si, že jen u počítacích her. To, co hledáš jsou herní cony a srazy, kde může být sem tam nějaký turnaj pro zpestření, ale lidi si přijeli hlavně vyzkoušet nové hry a zahrát "straré" hry s novými protihráči.

WoW:tcg
No to já až zas tak moc úplně nesouhlasím, každý pátek hrávám turnaje v karetním Wowku v Černý Rytířu a až na pár malých vyjímek jsou tam hráči fajn. Možná že je to i proto, že se tam o nějaké extra moc velké ceny nehraje, ale jde vidět že se tam hraje.

No...
Tohle bude asi dost individuální. Někdo prostě umí prohrávat a někdo ne. A je jedno jestli to je turnaj o zlatý pohár nebo domácí hra o "suchý z nosu" :-)
Já bych se třeba na turnaj ve hrách nepřihlásil, protože tam jde právě o to vyhrávání. A "výhra za každou cenu" není zrovna moje životní filozofie.
Radši si v klidu zahraju jen tak (Arkham/fotbal/cokoliv) a je mi relativně jedno, jestli prohraju. Nicméně zrovna nedávno jsem měl sto chutí zdemolovat byt, když mi nešly karty při warhammerovským Invasionu :-)

AGoT: LCG
Na turnajích AGoT: LCG je taky fajn atmosféra. Ono je to asi dáno tím, že jak ty komunity nejsou zas tolik velké, tak se hráči znají a užívají si to mnohem víc.

Vynikajici tema!
Mnohokrat dekuji za toto tema.

Sveho casu jsem z podobnych duvodu prestal navstevovat turnaje Warhammeru. Soutezivost a snahy mirneho a nemirneho ohybani pravidel ze strany protihracu bych jeste zvladl, ale co me zlomilo uplne, byl ten fakt, ze ani samotni rozhodci pravidla hry neznaji, neuznavaji a znat nechteji. Kazda lokalni komunita mela svoje vlastni upravy (= "poznatky"), ktere povazovala za nadrazena oficialnim pravidlum, aniz by o tom komukoliv zminila.
Koncilo to tedy tak, ze clovek stravil mnoho hodin polemizovanim nad tim, jakou hru vlastne hraje, a myslenkou: co tam vlastne delam?

Zaroven s tim bych rad zminil jeste jeden postreh. Lide jsou velmi rozdilni a jejich vnimani her je take velmi rozdilne. Existuji lide, kteri hraji proto, ze musi za kazdou cenu (podvadeni, svindlovani, vyhruzky, fyzicka likvidace) vyhrat. Existuji lide, kteri hraji for fun a je jim uplne jedno, jak to dopadne - takove lidi jsou milovani vsemi a zpravidla obsazuji posledni pricky.
Pak existuji lide, kteri se domnivaji, ze hra neni od slova hrat, ale zucastnit se - ocekavaji, ze jejich protihraci budou hrat tak, jak oni si to predstavuji. Priklad: my si dame pivo a nebudeme premyslet, pokud ty budes premyslet a budes vyhravat, tak te nechceme. Anebo: ve hre je pravidlo ze v situaci X muzes udelat A, B nebo C. Ovsem pokud udelas C, tak my se nastveme, protoze podle naseho nazoru to kazi hru, a jestli to pouzijes, neni to spravne. "Proc delas rosadu? Rosada kazi sachy! To ne, to ne, takhle s tebou hrat nebudem!"

Problem cele rady her neni zalozen jenom na rozdilnosti lidskeho vnimani, ale take na pravidlech hry samotne. Je-li hra sama o sobe souteziva, nabizi moznosti skodit druhemu abys vyhral (nebo je to primo PODMINKOU pro vyhru), tak rozhodne povede ke konfliktum vyrazne vice, nez kdyz si dva hrace hazou kostkou a vzdy se pohnou dopredu o ziskany pocet bodu, aniz by se navzajem kdy ovlivnili.

Drzim vsem pesti s nalezenim her, ktere potesi jejich ducha, a pratel, kteri sdili podobne pohledy na svet a na hrani! :)

Turnaje? Ne, děkuji...
Z principu ne, z mnohých důvodů, které zde zazněly. Nemám vysloveně špatné zkušenosti z turnajového hraní co se týče spoluhráčů, např. turnajový Notre Dame s anekenem byl vysloveně požitek :-D ale spíš mně vadí ta samotná myšlenka a organizace.

Rád hraju hry pro radost a hraju, na co mám zrovna chuť. K čemu jsem si vypěstoval odpor je pak hraní z povinnosti tzv. "turnajových her" a jejich "trénování". V mém okolí se navíc bohužel pořádají turnaje, ve hrách, které zrovna moc nemusím... A pak mně vadí takový ten celodenní turnaj, kde se jedna hra hraje furt dokola jako kolovrátek - prostě mě to nebaví. Nemám ambice být všude ve všem první a co se hraní týče, dávám přednost poněkud "japonskému" stylu: malé porce, ale hodně různých chodů.

Keep it fancy :o)

Turnaje
For Bisinek: Mohu poznamenat jen malé přirovnání s turnaji v šachách, které syn hraje a občas ho na turnaj doprovázím, ač sám šachy nehraju. Pokud se jedná o nějaký turnaj, kde jsou třeba i hodnotné ceny a nebo je to nějaká soutež na úrovni, tak se ani nedivím, že se hráči soustředí a nějak na nějaké srandičky nemají náladu a čas. Ono některé deskové hry, tak jako šachy, potřebují klid a člověk se musí někdy soustředit na taktiku. Holt s tím nic nenaděláš. Pokud jsi jela na trunaj s představou, že si tam poklábosíš s přáteli, navážeš nové známosti a budeš se při hraní náramně bavit, tak můžeš opravdu "narazit". Ale tím něchci rozporovat tvůj názor a zkušenost. Jde jen o to, o jakou akci šlo. Hádky s organizátory by asi na místě být neměli.
No a pokud měl být turnaj nějaký neformální, nebo spíše setkání s hráči kteří se dobře znají a nebo se mělo jednat o nějakou konkrétní hru a v podstatě by bylo jedno kdo jak skončí, tak bych to asi taky nechápal. Takže záleží asi o jakou akci se přesně jedná a jaká hra či hry se měli hrát. Šachy jsem použil jako přirovnání, protože tam je jakákoli diskuse nepřípustná, tak jako smích, srandičky a či konzultace s přihležíjícími. A nejsou šachy taky náhodou tak desková hra? :-)

To co píšeš Stevenson je úplně jiná zkušenost. Warhamer nehraji a ani neznám, ale tohle by asi namíchlo a odradilo každého, pokud ani rozhodčí nezná pravidla a pak si jednotlivé komunity hráčů domlouvají až na místě co se smí a co se nesmí. Ale o tomhle jsi snad nepsala? ;-)

Já třeba absolovla asi dvě deskohraní s Junáky a tam bylo řevu jako někde na ligovém stadionu a to mi už to vadilo. Prostě se tam hrálo asi u 6-ti stolů, děcka se tam překřikovali, a už tam bylo na mne příliš hlučno, takže atmosféra na draka. Ale kdo chtěl, tak se bavil a svůj účel to splnilo, i když....

bisinek
imho si sa sekla s podujatim celkovo.. ja osobne by som na sutaznom turnaji o ceny cakal a ocakaval presne to, co sa Tebe nepozdavalo;) -bol by som sustredeny a potichu, keby ma niekto rozptyloval, vrcal by som naho, sranda bokom..a keby bolo treba, urco si s rozhodcami vymenim nazor na vyklad pravidiel, bez milosti:D hold o tom su turnaje a tak to ma byt..
Edit: ..a radost z hry by som mal aj tak, o tom nepochybujem, len by sa inak prejavovala:)

re
Jsem další z řady těch, které turnajové hraní nebaví. Právě proto, že jde o výhru místo radosti ze hry a často musíš hrát s lidma, které neznáš nebo ti nejsou úplně sympatičtí. Proto hraju hry s lidma, s kterýma si rozumím. Bez nich by mě hry nebavily...

ad Eyron, ad PJ
Pánové mluvíte (píšete) mi úplně z duše. Pod vše co jste napsali bych se podepsal všemi dvaceti :).

A jak PJ napsal:
"K čemu jsem si vypěstoval odpor je pak hraní z povinnosti tzv. "turnajových her" a jejich "trénování"."
Tak pod to se taky podepisuju. Nemám rád když občas zavítám do Korunky a spoluhráči jsou tam často odbývání slovy: "To teď nemůžeme hrát, nemůžeme tě vzít do hry, musíme trénovat na turnaj XY". To mne vždycky berou všichni čerti a je to také jeden z důvodů, proč do herního klubu moc nechodím a hraju raději doma s přáteli na co mám zrovna chuť, že Cauly a Deli :).

Turnaje
Tohle je všude, nejenom u her, ale i u sportu atd. Je vidět, že se při soutežení stává prioritou výhra, radost ze hry je irelevantní. Když něco dělá člověk pro radost, má to být pro radost.

Mě to stačilo u magicu - i na pitomém common turnaji pro začátečníky se najde vždy pár lidí, kteří by kvůli jediné prohře na turnaji byli schopní vraždit. A to nemluvím o turnajích bez common omezení. Na jednom začátečnickém turnaji jsme zažili jasného profi hráče, který si přišel "zatrénovat", což znamená, že nás všechny rozstřílel o tři třídy (s kartami dražšími o čtyři třídy :-D) a když jsme mu řekli, že není začátečník, tak nám odvětil, že někde přece trénovat musí a dneska zrovna neměl protihráče. Vyhrané boostery probral, nic se mu nehodilo, tak to tam hodil na stůl a odešel. Ostatní hráči si pak jeho výhru rozebrali a prakticky i u landů jim oči zářily radostí. Holt někdo hraje pro radost, někdo... ani už nevím, proč vlastně hrají. :-/

Příjemné turnaje
Souhlasím s většinou z vás, mám to stejně. Nebaví mě hry TRÉNOVAT, dokonce to považuji za jejich zneuctění ;o) Ze mě šachista nikdy nebude, i když mě šachy celkem baví...

I proto na herní akci, kterou (teď už mohu říct že každoročně) pořádám, každý účastník turnaje odehraje v každé turnajové hře pouze jednu partii (hraje za tým) a snažím se navíc volit buď novinky, které ještě nikdo nemůže mít nahrané, nebo hry, kterým se obecně nedostalo pozornosti, kterou si podle mého zaslouží.
Pak většinou aspoň jeden nebo dva hráči u každého turnajového stolu hru vidí dokonce poprvé a během partie se doptávají na pravidla ;o) Jestli jsem se dobře díval, až výjimky si takovou partii všichni užívají a výsledkem je, že nejen že se zúčasntí turnaje o ceny, ale zároveň při tom ochutnají hry, o kterých často netušili, že existují.

Naštěstí si každý může vybrat, do jakého typu turnaje půjde, takže se stane jen výjimečně, že to někomu nesedne. Jako uživatelce "bisinek", která vykopla téma, ale diskuzi zatím nechává na nás ;o)

Křene
ale já bych si s tebou strašně rád zahrál, protože jsi pohodový spoluhráč. Nemůžeš to mít klukům zas za zlé, kdyby Deli netrénoval, tak by nedopadli na Europamasters tak dobře ;-)

Osobně jsem se zůčastnil 4poháru jen dvě sezóny, protože mi právě vadila "nutnost" trénovat a přitom bylo kolem plno dalších zajimavých her. Takže jsem se už dalšího turnajového běsnění neúčastnil.
Jediná věc co se mi na turnajích líbí je ten klid, který je během hry, člověk se může skvěle soustředit. Občas hráči zavtipkují a odlehčí tak napjatou atmosféru. Hluk, který bývá v klubu je mnohdy nesnesitelný, takže automaticky odcházím do druhé herny a pak to vypadá, že se straním kolektivu.

Turnaje
Jelikož v ČB se konají turnaje pouze sporadicky a hraje se o 20Kč, tak atmosféra je vždy skvělá. Osadníci v čajovně jsou vždy skvělou volbou a jinak k turnaji na Osadnících z ..... od Františka Horálka.
Letos byla turnajová volba tak krásná, znal jsem 2,5hry z 9 hraných, za tým jsem bojoval v Dominionu, v kterém jsem 15min před započetím turnaje odehrál cvičně 2 kola abych se naučil alespoň princip. Dokonalá zábava, dokonce jsem si věřil na alespoň 2hé místo :-D. /samozřejmě rozdílem několika tříd poslední/ Turnaje na Osadnících z ... a Turnaje v ČB s majiteli Labyrintu mě nikdy neomrzí. Nemusí se na ně trénovat a je zábava.

to Lumirius
Tak se někdy domluvíme :). A ten tréning já nikomu nezazlívám, když to někoho baví, vidí v tom smysl a nebo to takovou reklamou přinese do klubu peníze tak to samozřejmě k tomu patří. Jen to na příležitostné příchozí a nové členy co si chtějí zahrát nepůsobilo asi moc dobře, když byli odmítáni podle mne dost striktním způsobem. A byl jsem tomu přítomen opravdu už vícekrát a to jsem v Korunce poměrně vzácným návštěvníkem.

Jinak samozřejmě klukům blahopřeju a pro činnost Korunky to určitě smysl má (když už ne pro mne :D).

Turnajove hrani
No ja se ucastnim delsi dobu 4poharu a tam je to dost promenlive. Na nektere hry mam vylozene dobre vzpominky s ohledem na lidi, se kteryma jsem tam hral, treba letos na Vladce podzemi, ktere jinak zas nejak extra nemusim, ackoliv hra je to pekna. I Thunderstone se letos vydaril, ackoliv tu hru postupem casu nemam rad vubec. A ve Steel Driveru jsem si pekne zasoutezil se sasou o posledni misto;) Nebo treba lonska partie Sylly s Caulym;) Obcas ale cloveku privane rozlosovani na stul min prijemne spoluhrace, ale to k tomu bohuzel patri, od malicka sportuju a tam si soupere taky nevybiram a mnohdy jsou to lidi o hodne mene kultivovani nez u deskovek, takze mi to asi diky tomu prijde normalni...

kren
chodíš v Korunce do "nesprávné" místnosti. Ta vzdálenější "ameritrash room" je ta správná :D. Teda jestli se něco nezměnilo, od začátku šk. roku jsem kvůli škole v Korunce nebyl :)

díky
Díky za vyčerpávající odpovědi. Ano, JSEM normální. Hry jsou od slova hrát a mně vůbec nejde o to vyhrát, ale hru si užít. A když je k tomu prima parta lidí se stejným přístupem, je všechno v pořádku:-)