Koukal jsem na let's play úvodní kapitoly a tedy nvm nvm. Ta hra nevypadá moc hezky, příběh je průměrný a mechaniky nic extra :(

--------------------------------------------------
Lazy - Cat - BG
No Game - No Life

Já do toho šel jako takový Zombicide s příběhem. Pokud ho zvorali (a pokud je Gloomhaven proti tomu epická fantasy, tak zvorali), zbývá jen doufat zda nevytáhnou něco lepšího v rozšířeních co budou ve druhé vlně. Meeh příběh už máme v Zombicide nebo Massive Darkness.

Figurky a nápad s kapsičkama na karty jsou super, grafika mi přijde taky dobrá, je to stylizované, Trudvang je prostě svůj. Akorát tohle měla být hlavně epická příběhová fantasy

Zatím se zdá, že se to lidem spíš líbí - co jsem pochopil, je to spíš gamebook s figurkama a jednoduchou mechanikou boje. Moc jsem nepochopil, proč jim ve videu vadí, že není možné prohrát scénář - přijde mi to ekvivalentní situaci, kdy člověk musí prohraný scénář resetovat.

Dojem z rozbalení a přípravy hry…

Hned na první dobrou zaujme vizuál,  kresby jsou fakt nádherný.  Což byl taky první impulz k tomu ,abych se o hru zajímal. 

Začněme třeba pravidly. Ta mi přijdou napsaná poměrně nesrozumitelně. Všechno to začalo dávat smysl, až když jsem si prošel příklady herního tahu na posledních třech stranách v pravidlech. Ale budiž,  tady může být problém ve mě,  že nejsem dokonalý angličtinář, a tudíž jsem jen špatně porozuměl textu. I tak ale vyvstávaji některé otázky,  na které nemůžu najít odpověď. Například kam se pokládají karty nepřátel,  dávají se vedle herní mapy, nebo se ukládají do desky dobrodružství? Ale ok, nic zásadního…

Kapsy na karty… šikovné řešení. Kdyby někdo chtěl obalovat karty příběhu, tak do kapes se vlezou (mě to přijde zbytečné, karty se nemíchají, jen leží v krabičce, dokud na ně nepřijde řada, ale jde to). První zasunutí je problematické, ale kapsa po zasunutí karty trochu povolí. Takže třetí čtvrtá karta už bude v pohodě. Ale byl jsem dost naštvaný, že kapsy byly podlepené od ukáplého lepidla i v ploše, kam patří karta. Takže i přes všechnu opatrnost mám na spodní straně průhledné kapsy nalepené kusy papíru - odpornost.

Karton… herní desky jsou jen tvrdší papír. Škoda. Žetony jsou sice na silném kartonu, ale jsou špatně vyřízlé, takže vyloupávání dalo trochu práce. A přesto se mi pár žetonů roztřepilo. Kdybych neměl objednané plastové runy, tak snad i přikoupím kapsle na mince.

Plast… insertová vložka na karty a komponenty postrádá jakoukoliv logiku. Nad tím přemýšlel někdo s lobotomií. Figurky nejsou tak kvalitní,  jak CMON dělal dřív. To neplatí pro velké nepřátele, ti jsou super. Ale hrdinové a běžní nepřátelé jsou z dost měkkého plastu. Ale toto pozoruji už delší dobu… viz Massive Darkness 1 vs. 2, Song of ice and fire na začátku produkce a dnes. 

Začal jsem první dobrodružství, herně se k tomu tedy ještě nemůžu moc vyjádřit… To snad někdy příští týden. Ale zatím mi to přijde spíš jako interaktivní gamebook. Takový kompromis mezi RPG a deskovkou. Což za mě není na škodu. Začátek dobrodružství mě zaujal, příběh mi teda plytký nepřijde (ale tak nemůžete srovnávat s příběhy z epických fantasy knih), příběh se větví a nezdárný test může hru dost ovlivnit. Ano, hned první test ve hře byl nezdar, který zamával s dostupnými body zájmu. Nebudu spoilovat, kdo začal, tak jistě ví, o co se v prvním testu jedná.

Pokud můj popis prvního dojmu vyznívá negativně, tak to tak úplně není. Celkový dojem je spíše pozitivní a na pokračování ve hře se dost těším. Ale chtěl jsem upozornit i na nedostatky. Pět samou chválu může vydavatel.

______________
aka WantonDuke

@UmmA  Souhlasím,  když hraji příběhovou hru, tak nechci umírat a opakovat předchozí dějovou linku. V reálu… projdu ⅔ příběhu… pomřeme… začněme znovu a budeme si vše důkladně číst odznovu a prožívat příběh? Ne, odbydeme to stylem "jo to je tohle, jo tady se stalo tohle" a budeme jen bezduše dělat testy.  Tak to radši ať mi hra trochu zkomplikuje postup než aby mě vracela na začátek. 

______________
aka WantonDuke

Já to teprve budu rozbalovat, ale asi by mě nenapadlo u CMON figurkovky čekat nějaké takticko/strategické orgie. To žádná z her typu Zombicide, MD1-2, The Others, Rum & Bones, Rise of Moloch, Cthulhu: DMD apod. prostě není a nebude. 

Tak první kapitla je za námi. Na úvod bych řekl, že toto není hra pro každého. Protože jde opravdu spíše o interaktivní knihu. Což jsem vlastně nakousl už v předchozím příspěvku a teď se mi to jen potvrdilo. Takže kdo chce především hru a až poté příběh, tak by za Tridvang utrácet neměl. Koho zajímá příběh, který si chce dotvořit a obohatit vlastním zásahem v podobě hry, směle do toho.

První kapitola vás ihned uvrhne do dramatické události, takže žádný pomalý rozjezd nečekejte. Ve hře se v ději posouváte tím, že navštěvujete lokace, kde jsou body zájmu, čistíte je od nepřátel a poté s němi interagujede - což vás odkazuje do příběhové knihy, kde provádíte buďto testy, nebo volby, kterým směrem se vydáte. Z celé nabídky 12 bodů zájmu se nám zpřístupnilo 5 a prošli jsme pouze 4. Takže hra skutečně nabízí možnost volby vydat se vlastní cestou.

Zprvu jsem očekával, že kapitoly v knize příběhu jdou jedna po druhé, dokud všechny neprojdete. Během hraní jsme zjistili, že si můžete zvolit pouze takovou kapitolu, kterou si zpřístupníte během hry. Otevřít si můžete kapitolu kampaňovou (tedy hlavní) nebo doplňující (vedlejší - side quest).

Samotná sekvence herního kola je jednoduhá a rychlá.
1) se můžete pohnout. Což se děje opravdu málo. Většinou nejste motivováni běhat z jednoho kouta mapy na druhý. Veškeré námi zpřístupněné body zájmu byly ve čtyřech sousedících oblastech.
2) musíte bojovat s nepřáteli ve vaší oblasti, nebo vyhodnotit událost, pokud ve vaší oblasti žádní nepřátelé nejsou. Tento proces je primitivní, vyložíte 4 karty schopností, na kterých jsou vyobrazeny potřebné runy, vytáhnete 3 runy z pytlíčku a umístíte je. Taháte tak dlouho, dokud si myslíte, že to má smysl, nebo dokud vás neutne zaplnění stupnice neúspěchu (runy, které nemáte kam umístit vložíte právě sem). Když se rozhodnete s taháním run končit, vyhodnotíte bonusy za stupnici neúspěchu - ty se ozdvíjejí podle toho, kolik run jste byli nuceni na stupnici umístit. Karty schopností zaplněné runami aktivujete, některé ihned vyhodnotíte. Poté přijdou na řadu nepřátelé - útočí každý zvlášt, nikoliv  jako skupina, pomocí vlastních statů a dobráním karty z balíčku nepřátel. Po jejich útoku můžete na nepřítele zaútočit vy. Pokud zlikvidujete celou skupinu nepřátel, všichni hrdinové, kterí jsou v oblasti získají zkušenost. Za 3 zkušenosti si pak můžete vylepšit 1 kartu dovedností. Pozor, všechny neutracené zkušenosti po dokončení kapitoly ztratíte. Vyhodnocování události je ještě primitivnější. Vytáhnete z pytlíku 7 run a ověříte, že požadovaný typ runy jste vytáhli v dostatečném množství. Na základě úspěchu/ neúspěchu pak vyhodnotíte instrukce na kartě události.
3) interagujete s kartami lokací nebo body zájmu v oblastech, ve kterých nejsou žádní nepřátelé. Efekt interakce s lokací je napsán přímo na kartě, body zájmu vás odkazují do knihy příběhů - v té je vždy kus příběhu a následá volba, vyhodnocení testu. Na základě toho přidáte nebo odeberete body zájmu, nepřátele, nebo lokace.

A to je vše, následuje další kolo.
Celá první kapitola byla odehrána za 1,5 hodiny. Odcípalo to, nenudili jsme se. Manželku jsem musel na hraní zprvu prosit, poté citově vydírat, nakonec žadonit - příběhové hry totiž nepatří mezi její šálek kávy, také nemá ráda složité dlouhotrvající hry. Teď za mnou chodí a ptá se, kdy budeme pokračovat, že ji zajímá, jakým směrem se to bude dál vyvíjet. =D 
První kapitola má sice 5 stran, ale jak už jsem zmínil, projdete jenom malou část, navíc je příběh dávkován po malých odstavcích, takže nemusíte úmorně pročítat/ poslouchat záplavu textu. Pravidla jsou jednoduchá, intuitivní (ano, původně jsem si stěžoval, že se v tom moc  nevyznám, ale rychle se to dostane pod kůži - doporučuji shlédnout vysvětlení pravidel na youtube na kanále Lone Vik).

Takže ano, u nás má tato hra místo a těším se, až přijde zbytek obsahu. Pro koho hra je nebo není jsem prozradil už na začátku.

Ještě bych poznamenal, že pokud jste zabiti, poraženi, omráčeni - jakkoliv to nazvete - tak ve hře nekončíte. Vezmete si do balíčku schopností plevelící kartu, kterou musíte v dané kapitole aktivovat a odstranit tím z balíčku. Říkal jsem si “Easy, tady se nedá prohrát.” Jenže vy nikdy nevíte, kdy kapitola končí a pokud tuto kartu neodstraníte, začnou se dít věci… A kam až to povede, to je mi zatím taky záhadou.

Poslední připomínka: po dokončení kapitoly se vám zdraví vrací na maximum a chronicle (což jsme si pojmenovali jako věhlas) na minimum. Odhazujete nevyužité zkušenosti, ale i během hry získané runy. Ponecháváte si pouze vylepšené karty a získané předměty. Další kapitolu tak začínáte s runami uvedenými na kartě postavy. A teď k získávání run - tady vydím velký nedostatek. Když přijdete do lokace, kde můžete za interakci získat runu, můžete tu defacto strávit třeba 10 herních kol a do pytlíku přidávat runy jen co ráčí. Nepřátelé se totiž nepohybují, teroritují oblast, do které byli umíštěni. Kupředu vás netlačí ani nějaký pomyslný herní čas, počet přibývajícíh nepřátel či něco podobného. Takže pokud vám to za to stojí, můžete tam zevlovt třeba hodinu. My toho nevyužívali, protože by nás to nebavilo. 

______________
aka WantonDuke

@Kulashaker  Ahoj,jak hodnotíš po vícero zahráních? Nedostavila se repetitivnost? Utáhne to příběh?

Melandor: My jsme začali kampaň a nepřestali jsme, dokud jsme ji nedohráli. Za mě super, ale chápu, že nemusí sednout každýmu.