Re: dojmy
Hele takovyhle dojmy si nech pro sebe..... Ja uz 14 dni premyslim jestli koupit / nekoupit a kdyz me ta prvni WOW vlna prejde a tesim se jak usetrim tak prijde neco takovyhleho a ja jsem zas kde jsem byl :D :D

corvus
No právě proto to píšu... a můžu říct ,že druhá hra byla ještě lepší.
Zítra se pokusím o čistou sólovku .Opravdu doporučuji.

Corvus
V poho. Nějak za dva roky je to všechny přejde (e;

Další dojmy
Předem se omlouvám, nejspíš to bude delší, ale dojmy jsou dojmy… 

Rozbalení hry, nastudování pravidel, příprava, vysvětlení pravidel ostatním, líznutí uvodní ruky… co s tímhle mám sakra dělat? Situace, ve které se octne asi většina hráčů během první hry. Každá karta se dá použít několika způsoby, což na sebejistotě nepřidá.

Takové klasické vlastnosti engine building euro her. První krátka kola, kdy stěží postavíte pár budov, přerostou v masivní kola konečná. Z jiných her, které jsem hrál, mi základní princip trochu zvráceně připomínal Le Havre.

Téma je popravdě takové nijaké. Roztomile nevtíravá grafika může navodit pocit nějakého rozvoje své osady, ale kulisa je příliš titěrná a jen marně skrývá mechaniku, která vystupuje nad téma. Jen díky drobným pravidlům se drží v mezích, jinak by se mechanika dala naroubovat prakticky na cokoliv. Popravdě mi to ale vůbec nevadí.

Když už jsme u té mechaniky… Hra samotná je prakticky závod. Komu se dřív podaří dostat do hry základní karty, okolo kterých funguje daná strategie národa, a v druhé části, komu skrze ně dokáže prorýžovat více bodů. Vítězem je pak obvykle ten hráč, komu se podařilo nalízat si a zahrát více karet svého národa. Proto poměrně rychle hráči odhalí následující platnou rovnici, a tak není žádnou vzácností dolízaný Faction deck na konci hry.
Faction Card > Common Card > Worker > Gold > Wood, Stone, Fruit (pořadí posledních tří zdrojů dle daného národa)

Typy karet národa jsou zastoupeny vždy ve stejném poměru. Unikátní karty, které jsou v balíčku každá vždy po jedné, dělají každou hru unikátní. Většina z nich má totiž nějaký zvláštní efekt. Když se podaří takovou kartu dostat brzy do hry, má partie úplně jiný spád než ta předchozí.

Velmi rozpačitě působí ale běžné karty. Jen zřídka mají synergii s vaším národem, pro využití k efektu akce mají špatné poměry cena/výkon a tak se člověk modlí, aby dostal alespoň kartu s produkcí, které tedy také nejsou žádná hitparáda. Absolutním vítězem běžných karet jsou proto Ruins, pak má ještě smysl Watchtower (případně jíné lízací), ale ty musí hrát ideálně ve chvíli, kdy oponenti passovali nebo nemají zdroje takovou budovu ihned zničit. U zbytku hráč vybírá jen to menší zlo a ve výsledku každou běžnou budovu promění obratem v budovu národa… protože je prostě vždy lepší. Mělo tedy vůbec smysl se při tvorbě hry s běžným balíčkem obtěžovat? Popravdě nebylo a ten mezikrok pro splnění podmínky pro stavbu karty vlastního národa je absolutně zbytečný. Chápu ho spíš jako vyjít vstříc širokému publiku, pro vytvoření iluze inteaktivity v rámci “Raze” akce pro zboření oponentovi budovy. Která v podstatě na můj národ nemá absolutně žádný vliv, protože bych ji v 95% procentech případů stejně hned další akcí použil pro platbu stavby budovy vlastního národa. Jediným skutečně interaktivním národem tak zůstávají Japonci (kdyby se tedy vypustil celý concept běžných karet). Ale chápu, že použít stejný design i u ostatních národů, by znamenalo uzavřít si cestu k velkému segmentu hráčského publika... pryč už od spekulací

Hned první rozšíření mě ale velmi potěšilo kartami Open Production, kdy mohu v případě nouze navštívit ostatní hráče a vyměnit s nimi surovinu za dělníka. Je to poměr velmi nevýhodný, ale v určitých chvílích pomáhá vyřešit případné záseky se zdroji surovin a nutnost passovat předčasně.
Nové karty pro národy otevřely i nové strategie, případně prohloubily existující. Určitě nedoporučuji jen karty do balíčku přídat, ale postupovat podle instrukcí v manuálu a držet se poměru 9x1; 6x2; 3x3 karet, jak jsou v základu kvůli konzistenci.
Karta eventu sopky… dobrá možná pro hru dvou hráčů… ve větším počtu si kartu nechci líznout a nechci být cílem. Takže nezúčastnění jen profitují.

Ač to tak asi z předchozího textu nepůsobí, hra mě opravdu baví a líbí se mi. Jedno z mála euro her, při kterých se neosypu. Workerplacement v karetní hře mi přijde jako super nápad a baví mi interakce a kombinace mezi kartami národů. Těch pár drobností v mechanice hry, ke kterým jsem měl nějaké poznámky, přežiju. Funguje velmi dobře ve čtyřech hráčích. Vše pěkně odsýpá. Dokonce i to počítání co se vyplatí jak kdy zahrát, funguje tak nějak nenásilně a přirozeně. Mučivé pocity se nedostavují, naopak.
V mém okolí se takové přízně bohužel ale netěší a přátelé si raději sednou k jiným euro hrám. Právě ta mechanika jim připadá kostrbatá možná až příliš.

omluva se nepřijímá
Omluva se nepřijímá, protože se nemusíš vůbec za nic omlouvat. "Recenze" je perfektní a je chválihodné, žes to napsal . Super.
Já bych měl jenom jednu připomínku. Už jsem si zahrál 13 sólo her a doteď pořádně nevím, jak se postavit k nutné podmínce boření lokace, když stavíš frakční lokaci. Tahle problematika asi nebude tak jednoduchá, jak píšeš. Postavit běžnou lokaci a potom hned postavit frakční... nevím, jestli to je nejefektivnější způsob. Řekl bych, že autor hry tím chtěl docílit, aby se zpočátku hráli běžné lokace. Další důvod může být to, abys zpočátku hrál frační lokace jako dohody - a že se jich nechá už v prvním kole protočit hodně - klidně i 4 a víc pokud přijde dobrá kombinace a lokace na proliz.

.
Pravidla k solohře jsou trochu jiná a tam má smysl si nechávat pár běžných budov, které se v danou chvíli hodí, protože “AI”… Ve hře čtyř hráčů je ale situace naopak úplně jiná, zvlášť když produkce mečů dorazí hráčům brzy. Slušná běžná budova jen stěží vydržela než na mě zase vyšla řada a na zmíněný Watchtower se vždy nějaké ty dva meče pošetří. Což je právě také často právě ten důvod, proč běžnou budovu nechci nechávat na stole příliš dlouho a špatná se mi nechce využívat 

Dealy (v české verzi asi dohody) jsou dobré na začátku, když mě brzdí nedostatek vlastních produkčních karet. V pozdější fázi naopak třeba když nepotřebuju druhou nebo třetí kopii dané budovy atp. Některé národy mají také omezený přístup k nějaké surovině z klasické produkce, ale mohou ho třeba získat právě jen z dealu. No a jiné národy jim pak ty dealy mohou krást nebo ničit. Záleží na konkrétním národu, ale je třeba s nimi nakládat opatrně. Taková je tedy alespoň má zkušenost.

běžné lokace x frakční lokace
Tak jsem si dal teď sólovku z Římany a 112 bodů. Předtím jsem měl stále okolo 60. Teď jsem více stavěl frakční budovy a stále hledal optimum, co z běžných nechat a co vyhodit. Takže asi máš pravdu, že se vyplatí běžné vyhazovat a stavět frakční. Je to právě o tom najít kompromis mezi oběma druhy. Řekl bych, že jsou dva signály, že se hra vyvedla a vše bylo využito na maximum:
1. na stole mi nezbude žádná běžná lokace
2. dolížu balíček frakčních karet
3. v průběhu hry zničím co nejméně frakčních budov - ke konci to občas nevyjde :-)

Dojmy po prvním večeru
Včera jsme si to zahráli dvakrát a nakonec musím říct, že hra je to sice pěkná, ale nejsem si jistý, jestli je dobrá.

První hra byla taková seznamovací. Pár věcí jsme nezahráli správně (např. samuraje). Vyhrál jednoznačně Japonec s nějakými 70 body, pak byl Egypt s asi 50 nebo 60, poslední Barbaři a Řím s 32 body. Rozjížděl jsem se hodně pomalu, takže na konci jsem měl postavených jen 6 budov (4 frakční, 2 běžné). Produkční karty mi přišly až v posledním kole. Schraňování lidí za Barbary mi nepřišla jako zázračná vlastnost, protože abych aspoň něco měl, musel jsem lidi utrácet za suroviny a karty. Je fakt, že jsem měl hrát víc dohod, těch jsem měl jen asi 5 nebo 6 na konci hry. Odehráno asi za dvě a půl hodiny.

Druhá hra už byla zajímavější. Hrál jsem za Řím a konečně jsem už na začátku měl nějakou produkci. Egypt to ale od začátku rozjel ve velkém. Nicméně ještě ke mně. Po druhém kole jsem měl už nějakých 6 dohod, z toho i nějaké na karty. Pak i produkci na běžné karty. Paráda. Konečně jsem mohl dělat něco pořádného. Ale Egypt měl nějakou tu budovu, jak když někdo utratí dva lidi za surovinu, vezme si člověka. Pokud jsem ho nechtěl posilovat ještě víc, nemohl jsem utrácet lidi. Jo, měl jsem nějaké akce, kde se lidma platilo, takže jsem je utrácel přes tohle. Odehráli jsme jen 4 kola, protože se už blížil jedničkový rozjezd :-) Ale i tak měl Egypt dolízaný svůj balíček. Měl štěstí, jak mu přišly karty.

A dostávám se k tomu, proč ta hra není dobrá. Záleží silně na tom, jak přijdou karty. Pokud tam ta produkce není, tak prostě není a nedá se nic dělat. Stejně tak, pokud přijde někomu silná karta (jako třeba ta Oáza pro Egypt) a není možnost ji zničit, protože ostatní ty karty na ničení prostě nemají. I ve druhé hře jsme udělali pár chyb, třeba špatný směr při druhém draftu karet, ale to celkové mínění nezmění.

Zruda
No, tak to, ze jsi do urcite miry zavisly na tom, jake dojdou karty, se deje obecne v kazde karetce, vcetne Magicu treba. Tomu proste u karetek nezabranis sebevyvazenejsim balancovanim...;)
Nicmene jsi si jisty, ze jste nehrali neco blbe? Aby Egypt dolizal svuj balik ve ctyrech kolech, to jsem fakt jeste nevidel, respektive jsem nevidel, ze by se tomu blizil.... Pokud jsi mel budovy na produkci karet ty, tak on jich moc nemel, pres co to mohl nabrat? Smena panaku za karty OK, ale za co by pak moc stavel, ma tam nejake zlato a vetsinou se topi v kameni. A tech karet je ve frakcnich balicich hodne a ze by se tim prolizal zrovna Egypt, mi prijde zvlastni.

aneken
V těch obecných draftovacích kartách nám v první hře přišly produkce tak dvě tři, ve druhé hře taky tak. Já měl ve druhé hře ty produkce na frakcích. Jen jednou jsem si postavil běžnou, ale tu mi hned někdo zbořil.
Už nevím, jak se dostal k dobrání balíku, ale vím, že za lidi bral karty a dával je do dohod za lidi a karty.

Je možné, že jsme hráli něco blbě, ale nevím co. Kromě toho směru druhého draftu jsme ve druhé hře hráli snad už všechno správně. Ale chci si to ještě aspoň jednou zahrát :-)

Zruda
Fakt zvláštní, takto ho jedna dohoda bude stát 4 lidi (2 za kartu a 2 za jidlo, ktere za vylozeni dohody musi platit), což zas není tak málo... Můžem případně dát někdy spolu;)

aneken
Jasně, rád zahraju!

ukvapené závěry
Přiznám se, že jsem po dvou hrách vyvozoval podobné pesimistické závěry. To že je to dobrá hra jsem zjistil cca. až po 10 dalších hrách. Zpočátku jsou zmatky s pravidly, potom postupně přijdeš na netušené možnosti jak protočit hodně karet a zdrojů a v poslední fázi pořádně naštuješ jednotlivé frakce (dávat pozor na strategii a na vzácnost jednotlivých karet).

Že do vaší diskuze tak vstupuji…
Ač se snažil Trzewiczek udělat design hry tentokrát masám přístupnější, jak sám říká, opírá se stále o původní struktury jeho předchozích her. To znamená, že se hra odmění se zkušenostmi hráčů, kteří vědí, jak si nejlépe s danou situací poradit. Důležité je znát karty, které mám v balíčku, protože se v nich dá často najít odpověď na aktuální dění na stole. Ze kterých staveb rozhodně nedělat deal, protože jsou odpovědí na potenciální nástup jiného národa atp. Proto je i hra nejlepší asi ve čtyrech, kdy každý má v balíčku karty, které mohou teoreticky vyvážit celý strategie ostatních.

Zruda
Naprostý souhlas se vším co píše Aneken. A zrovna Egypt, aby ve čtvrtém kole dolízal balíček je podle mě nemožné. Her mám za sebou už tak 15 ve 2-4 hráčích a zhruba dalších 15 na sólo a pokud je národ, který má problém s náběrem karet a musí si na něj dávat pozor, tak to je právě Egypt.

Dojmy
U hry je dobrý především dobře nastavený prvek interakce. Kdy být konfliktní s protihráčem je náročnější než bořit z vlastní ruky. I když ke konci se jde už především po běžných lokacích soupeře.

Protože pro mě není nová mechanika hry (hrál jesm 51st state) velice oceňuji zpřehlednění. Možná to vypadá jako drobnost, ale hře to oproti předchůdcům otevířá dveře k širšímu hráčskému publiku.

Pokud ke hře přístoupíme jako k solo karetce, tak tento formát hry je vhodný především k seznámení s jednotlivými frakcemi. Virtuální hráč nepředstavuje výzvu a porázíte ho pokaždé. Takže pocit jako když v Mage-Knight vydrtíte města, v Ghost Stories vyklepnete inkarnace Wu-Fenga nebo LOTR LCG porazíte quest se bohužel nedostaví.

Velice se těším na další rozšíření, protože možnost deckbuildingu u frakčních karet a nové mechaniky hry můžou pomoci s tím udržet hru "živou" hodně dlouhou dobu.

velké nadšení
Nejlepší karetní hra co jsem hrál. Pořád máte co kombinovat a vymýšlet a když si k tomu představujete jak postupně budujete svou říši a ztrestáte neposlušné chovatele prasat :-) (nebo jiné nic netušíci civilisty) . Prostě si dovedete parádně zavařit mozek a přitom si prožít perfektní příběh.

Vyváženost národů, maximální bodové zisky
Mam za sebou skoro 50 partií, všechny ve dvou hráčích a ke všem partiím bodovou statistiku (u her na body je to skvělá motivační věc) Aktuálně je to naše TOP hra. Rád bych se podělil o nějaké strategické tipy na hraní různých národů a nějaké názory, rady a doporučení zase získal od vás. :)

Zaujalo mě, jak se postupem času člověk zlepšuje a výrazně proměňuje styl hry. Například za Římany jsem v první hře nahrál 43 bodů, postupem se to zlepšovalo, dlouhou dobu drželo kolem 70-80 a poslední dvě hry za Římany 141, 145. Důvod? Nezačínám vykládat frakční Římské karty, dokud se neprolížu ke klíčovým kartám Státní správa a Velitelství (později pak Zahrady a Římské opevnění) Říman pak prakticky nepotřebuje produkci surovin, v rámci stavby získává několikanásobně víc než kolik za stavby platí a jednou z bodově nejlepších karet, která se vyplatí vynášet až v pátém kole, byť jde o kartu produkce, je Obchodní kolonie, při nejideálnější situaci dokáže tahle karta přinést 10 bodů (2 Zahrada + 3x Státní Správa + 2x Velitelství + 3x běžná budova dávající bod a zlaťák za určitou barvu) k tomu 4 zlaťáky (produkce + ty běžné budovy viz výše) a 1 osadníka. Žádná jiná budova ve hře za stejných ideálních podmínek nemá takhle markantní přínos! Říman toho musí postavit nejvíce ze všech (neb všechny jeho frakční karty vyžadují základy) má nejmenší produkci osadníků, tedy nejmenší přístup za ně k extra kartám, ale jeho benefity a stavební strategie mi ve hře přijde zdaleka nejsilnější, neboť má také ve frakčním balíčku nejpočetnější zastoupení klíčových karet.

Na druhém místě mam Barbary, za ně jsem zatím nejvíc nahrál 116 bodů, díky osadníkům se dokáží k potřebným kartám prolízat, ale klíčových karet mají mnohem méně než Římani, tudíž je menší pravděpodobnost, že si dané karty líznou. Za nejlepší karty Barbarů považuji Hranici (bohužel je než jednou) nájezd (který ale vyžaduje mít v produkci dostatek mečů, což je těžší než mít k dispozici frakční budovy u Římanů) a v poslední fázi hry se mi osvědčil i Temný oltář, který v ideální situaci může přinést za svou akci až 8 bodů (4 za svůj efekt, + 3x nájezd, + 1x pranýř = nájezd v běžných budovách) další super kartou je dle mě Sebranka a samozřejmě všechny produkční barbarské budovy, které jsou z hlediska produkce snad nejlepší ve hře.

Třetí nejsilnější mam Egypt, s rekordem 99 bodů. Egypt je dle mě národ, který je nejuniverzálnější a nejlépe reaguje na hru ostatních hráčů. Chrám boha Ra spolu s Královskou lázní dokáže zničit hlavní strategie všech ostatních národů (Římanům zabere Státní Správu, barbarům Nájezdy, Japoncům Doja) Nejklíčovější kartou Egypta je Sfinga, byť výhoda, kterou nabízí není tak dobrá jako u Římských budov. Výborná je však v kombinaci s Otrokářem, Otrokář je spolu s Oázou další kartu Egypta, ke které se chci vždy co nejrychleji prolíznout a postavit je. Super kartou je ještě Poušť. Egypt má dle mě nejpromyšlenější balíček, nejsou tam žádné vyložené blbosti, jako třeba u Barbarů Modla u Japonců Škola sumo a dokážou nejlépe ze všech intereagovat se soupeřem.

A nejslabší mam Japonce s rekordem 83 bodů, zpočátku jsem za ně hrál nejraději, protože hra za ně je prostě víc odlišná od ostatních ale poslední dobou, mě baví nejméně. Dokáží nejčastěji vylízat celý frakční balík. Avšak, užitek z něj, zejména při dohodách, je zdaleka nejmenší. I kdybych měl obě Doja, a všech zbylých 30 karet dal do dohod (což samo o sobě už je blbost, protože nemam 32 karet v balíku, jenom chci aby se to lehčeji počítalo) získám max 60 bodů. Ale 60 bodů získám i kdybych ty karty postavil + ještě budu mít větší benefit z jejich případných efektů. Japonci tuto svoji horší strategii trochu balancují kartami jako Svatyně a Brána, ty jim umožňují zbavit se všech přebytečný zdrojů (suroviny, karty) na konci hry a přeměnit je v body. Klíčovou kartou by mohla být Přípravna Saké, kdyby byla červená, Japonec má v balíku 3 růžové budovy (srovn. Barbar má 14 černých, za které těží pomocí Hranice) zbylé 2, 2x Dům geyš, je taktéž důležitá budova pro přísun karet navíc. Produkční budovy Japonců jsou možná druhé nejlepší, byť Jídlo je ze všech surovin nejhorší, neboť se nedá tak často použít ke stavbě jako dřevo a kámen. A Japonce často v souboji se Římany, Barbary a koneckonců i v souboji s Egyptem, postaví-li Egypt Stavitele vozů, znevýhodňuje možnost, bořit Japonské frakční budovy bez kompenzační náhrady.

Toť mé postřehy ke hře. U běžných karet a vůbec karet obecně, mi přijdou karty vlastností zdaleka nejsilnější, pak karty produkce a nakonec karty akcí, přeměnu surovin v body využíváme jen minimálně, vyplatí se to ještě u Egypta, kde za zlaťák a osadníku mohu brát i 5 bodů, když mam obě Sfingy, ale jinak mi přijde zdaleka nejlepší za osadníky kupovat co nejvíc karet a za suroviny karty stavět (byť v případě Říma třeba jen pro základy) Zajímalo by mě, jaké máte na hru pohledy vy, když zabrousíme do větších detailů ve strategiích, případě jak národy a jejich strategie posouvají další rozšíření, která zatím nemám, snad přinese Ježíšek. :)

A ještě dotaz na Anekena, jak to vypadá s těmi turnaji za podpory Portalu? Očekávat podporu jakou měly před loni Ticket to Ride asi nelze, ale jestli se chystá aspoň něco menšího?

Nalex
Kdyz nejde palcovat u prispevku, tak je nutne spamovat a zabordelit tak topic.
Takze: Palec nahoru

Nalex
Za mě víceméně souhlas s tvým pořadím. Já jsem pořídil i všechny rozšíření (krom Aztéků), základ kombinujeme s Atlantidou, Proč nebýt přátelé a 3 je magické číslo, a ať jsme použili jakékoliv kombinace karet, prakticky vždy vyšli nejsilnější Římané, ti navíc mají i v rozšířeních super věci a díky rozšířením dostali i frakční budovy, které nevyhazují ty běžné. Barbaři jsou takoví příjemní na hraní a díky Hranici, Hradišti a nájezdům mají prakticky vždy dost bodů (pokud ti nepřijdou špatně karty, jako třeba Hradiště na začátku a Hranice na konci hry). Hodně silní jsou také Atlanťané, které řadím těmhle dvěma národům po bok, jejich výhodou je záplava surovin a člověk se s nimi naučí pořádně využívat akční bodovací karty.
Egypt a Japonci mi přijdou proti těm výše uvedeným slabší, ale japonci hodně získali bodovky v letošním malém rozšíření, kdy sbírají kupu bodů za červené a růžové sety 3 karet a jde s nimi nahrát taky hodně. Momentálně mi přijdou nejslabší Egypťané, kterým něco zachraňují Sfingy a Otrokář, nové bodovky taky trochu přidají, ale porazit s nimi Řím nebo Atlantidu dokážu je když jdou dobře běžné karty typu Dodavatel, Obchodník Matyáš, Socha, Noclehárna atd.

Ve dvou
Japonci a Egypťané vyniknou až při hře více hráčů jejich karty většinou vyžadují hodně interakci s ostatními. Takže ve dvou jsou určitě slabší.I když určitě nemám nahráno zdaleka tolik her. Teď jsem třeba přes sfingu nebo chrám boha Ra (přivlastní si souperovu kartu) pěkně Římany zarizl :D

Více faktorů a jejich kombinace
Her mám za sebou desítky a postřehy jsou takové, že hodně záleží, které národy jsou ve hře a jak agresivně hrají hráči.

Tak například kombinace barbar x japonec. Pokud ve hře nejsou barbaři, tak japonci frčí jablíčkové kombo a jsou v pohodě. Pokud ale ve hře je barbar, tak často dostávají trvdě zabrat. Důležité je taky, aby barbar byl agresivní a hodně bořil národům, které "hrabou" tedy atlanťanům a japoncům.

Často víc než národ rozhoduje jaká kombinace se potká. Pri poslední hřej, japonec, atlanťan, říman a egypťan - vyhrál jáponec se 116 body, druhý říman 85 a třetí a čtvrtý atlanťan s body něco kolem 60ti. Japonec to vyhrál díky tomu, že chyběl barbar a antlanťan který dokazal produkovat meče nehrál agresivně a nebořil mu - kdyby bořil hra by vypadala jinak.

Osobně bych se vystříhal toho, že jsou některé národy silnější a jiné slabší, je to každou hru jiné a determinují to druhy frakcí ve hře, počet frakcí, herní rozhodnutí hráčů a jejich zkušenosti. Zažil jsem vítězství všech frakcí.

tarnow
Samozřejmě rozhodnutí hráče, jeho zkušenosti s hrou a jeho styl hry má na hru větší vliv než frakce, které zrovna hrají. Zajímá mě ale, jak se vám povedlo nahrát s Japoncem přes 100 bodů? Za tuhle frakci mam odehráno nejméně her, takže jsem ji ještě tolik nedostal do ruky jako třeba ty Římany, ale přesto mi 100 bodů za Japonce přijde jako přinejmenším obtížný úkol.

Z mé statistiky her ve dvou hráčích za různé kombinace frakcí vyplývá, že šance na vítězství mají všichni cca 50:50, občas 60:40 ale žádné výkyvy typu 90:10 jsem zatím nezaznamenal, což samo o sobě je u téhle hry obdivuhodné a jejím velkým plusem. Přesto se ale srovnávání frakcí nelze ubránit, a jak říkáš, třeba ve dvojici Barbar x Japonec by Barbar měl mít značně navrch a tipuji, že ve hře dvou stejně zkušených hráčů, by toho Japonce opravdu mohl tak 8x z 10ti her porazit. (Byť má statistika mluví ve prospěch Japonce 3:2 :))

Nalex
Co se tyce turnaju, bavili jsme se o tom s Ignacym na nasi pravidelne schuzce v Polsku nekdy v kvetnu. Rikali, ze to planujou, ale od te doby docela ticho po pesine. Proverime to zkraje pristiho roku a dame vedet.

Nalex
Tak bylo to dáno hlavně tím, že jedinný hráč, který měl možnost japoncovi bořit ho prostě nezařezával. Během třetího kola japonec protočil první dávku jablek přes bodované karty a veškere dohody sázel soupeřům pod náběr karet, takže se dobře prolízal balíčkem. V produkčních kartách neměl tu kartu co dává myslím tři body každé kolo, ale nabíral tuny jablek. Za vyložené budouvi na konci hry měl 40 bodů.

Moje předchozí partie byla ve trojičce barbar x japonec x egypťan (ale hráč egypta se to zrovna učil tak to bylo jako by ve hře nebyl). Barbar byl zkušen hráč, který nahodil produkci mečů a japonce zařízával jak to šlo. Zbořil pokud se dobře pamatuji deset budov a vyhrál.

Já myslím, že tuhle hru můžeš vyhrát s každou frakcí, záleží na tom co se sejde u stolu.