Osobně jsem také na vážkách a ocením názory. Na jednu stranu máme kooperativky rádi a vizuál i zpracování jsou fajn (Vincent D. ještě nezklamal), i jméno autora (tentýž, jako například Welcome to…) budí naděje. Na druhou stranu po pročtení manuálu mi to připomnělo variaci na Pandemic a podobné hry (například Rising 5 bez logického puzzle prvku), plus se mi nezdá, že by tam bylo nějak zvlášť hlubokých či zajímavých rozhodnutí. Vím, že soudit hru podle návodu nejde (a už jsem se takhle spletla), ale většinou z toho s manželem odtušíme, zda to bude alespoň rámcově pro nás… a tady prostě nevíme. Dvě propastně odlišné recenze taky nepomáhají. :)

Podepisuji se pod svou drahou polovičku a prosím o názory. :D

První dojmy po pár hrách v sólu hraných za tři postavy na první mapě Japonska - ofiko sólo mód jsem ještě nezkoušela.

I když se tam hází kostkami, je to v podstatě euro, protože ten výsledek můžete hodně modifikovat. Žádná hluboká rozhodnutí tam opravdu nejsou (ty já ale od této hry nečekala a tak mi ani nechybí), ale zábavná mi přijdou, protože se tam dá docela vymýšlet, jak na to půjdete. 

Hra víceméně splnila moje očekávání, což bylo: kratší spíš jednodušší sólo ve stylu Pandemic (který je můj oblíbený). Co moje očekávání nesplnilo je, že jsem čekala, že tam budu víc pociťovat téma, ale odráží se jen ve vizuálu, ale při hraní ho vůbec nevnímám, vlastně je to taková lušťovka jak co nejefektivněji čachrovat s žetony a kartami (zdroji, stopami a životy). Příběh nečekejte.

Produkčně se mi to ale strašně líbí, pravidla jsou jednoduchá a dobře napsaná, rychlý setup. Má to hezky vymyšlenou gradaci - čím víc máte požadovaných beden s uměním, tím je nepřítel silnější, ale zároveň je levnější získat spojence - tj. kostku navíc.

Zatím jsem ale nezkoušela oficiální sólo mód a to, jak jsem to v rámci seznámení s pravidly a mechanikami hrála, je vlastně neregulérní, víc hráčů by si nemělo vidět do karet, z karet si mají vidět jen zadní stranu a neměli by si přesně říkat, co na kartách mají.

S tím souvisí to, že byť to sólo (i tohle neregulérní) je podle mého gusta, vůbec mě to neláká hrát to ve víc lidech. Mám dojem, že víc práce než vymyslet nějakou strategii, by mi dalo vymýšlení, jak se efektivně (!!!) domlouvat a přitom neprozradit, co mám na kartách. A kdyby se na to člověk vykašlal a hrál to s otevřenými kartami, tak to může (IMHO) trpět na AP a alfa hráče. 

Ale jako sólovka je to pro mě moc zábavné, i díky množství map s lehce obměněnými pravidly a možnosti si hýbat s obtížností. Mimochodem úvodní Japonsko na střední obtížnost je lehké, ale to mi taky neva, když chci dostat po čenichu, mám na to jiné hry.

Za mě zatím moc hezká svižná oddechovka a příznivý poměr cena/výkon.

EDIT: prubla jsem ofiko sólo a tam mi vliv náhody přijde zásadní. Když vás zprasí karty i kostky, nevymyslíte nic. Sólo hraní za víc postav je (pro mě) nepoměrně zajímavější.

Myslím že to zásadní už tu bylo řečeno. Největší problém je náhoda a počet hráčů. V solu je to svým způsobem lehčí než ve více hráčích a výsledek je prostě náhoda. Hra vám nechává iluzi, že se rozhodujete, ale ve výsledku stačí jeden blbej hod kostkama a je to velký špatný. Pokud se podíváte na unboxing co jsem sem přidal, tak na kanále najdete i video kde se snažím vysvětlit jak se to hraje a prvotní dojmy. Tak třeba to trochu pomůže. Prostě je to hra na hodně specifickej čas a místo a může to být úplně super zábava. Ale naopak dokáže opravdu frustrovat a zklamat. 

Děkuji všem za názory a postřehy. Nakonec jsme se rozhodli do hry jít a jsme zklamaní. Kopíruji své hodnocení výše, pokud vás zajímá proč.

Moc jsme od hry nečekali a těšili se hlavně na kooperaci a zpracování. To je opravdu pěkné! Jinak ale bída. Máme za sebou celkem 8 her (jednu na každé mapě, plus dvě navíc na prvních dvou znovu) a přišlo nám, že se hra hraje tak nějak sama - vždy je celkem očividné, co je nejlepší krok. Ve hře se toho z hráčského hlediska vlastně moc neděje, zajímavá rozhodnutí jsem příliš nezaznamenala. Rozdílné mapy jsou super nápad, ale v zásadě nám nepřišlo, že by přinášely nějak zajímavě odlišný herní zážitek (ale třeba by se to po více hrách ukázalo). Náhoda ve hrách mi nevadí, tady je to spíše k vzteku (přišlo mi, že dva tři špatné hody za sebou a je skoro úplně jedno, jak jste doteď hráli). Obtížnost je díky tomu dost umělá - padá vám to? Je skoro jedno, jak to hrajete. Nepadá? Rovnou můžete začít znovu, moc strategie a šancí na změnu nemáte. Rozhodně to není vyloženě špatná hra, například prvek gradace zážitku (stupnice ruky a kostek spojenců) je fajn nápad… ale u nás momentálně leží na poličce a nejsem si jistá, jestli se někdy ještě vytáhne.

To mě to baví čím dál víc.
Mám za sebou 16 sólo her na prvních třech mapách.
ALE (!!!) - po té, co jsem si zahrála oficiální sólo, ze kterého jsem mmch měla úplně ten samý pocit, jaký zde popisuje Laura (hra se hraje sama, není se o čem se rozhodovat), jsem se zase rychle vrátila ke svému původnímu sólo hraní za tři postavy. A hrát to jinak než takto vůbec nemám chuť. Že to není podle pravidel mi je fuck.

Přehodnotila jsem názor na to, v kolika lidech to jak funguje (asi). Aktuálně se mi zdá, že největší slabota musí být hraní ve dvou - hlavně proto, že máte do začátku dohromady pouze dvě kostky. A není toho moc co na výběr ani co se týče volby karet ani pořadí hráčů a jejich akcí. Což právě platí i pro to ofiko sólo.

U tří postav už je co vymýšlet a ta náhoda už tam jde většinou regulovat docela dobře. Má to výborně nastavenou gradaci a to myslím nejen tu stupnici, ale i počet karet. Většinou beru poslední bednu opravdu v posledním kole, někdy musím zvládnout i dvě bedny nebo vymyslet, jak a kde tu poslední bednu vůbec vyčarovat.
Pokud se někdy dostanu ke hraní ve dvou hráčích, rovnou zkusím, abysme šli do čtyř postav - každý dvě. Třeba je to blbost, ale hra ve dvou jen se dvěma postavami mě vůbec neláká, jak se mi ta hra vybarvila. Zdá se mi, že takto to bude pestřejší…

Docela by mě zajímalo, v kolika lidech to hrál ten, co ho to neba a ten, co ho to ba a zkušenosti těch, co zkusili různý počet hráčů. A jestli někoho baví to oficiální sólo.

@zacinajici To může být částečný kámen úrazu. Hrajeme/hráli jsme to jen ve dvou. Na druhou stranu jsme naučeni z mnoha kooperativek všech druhů hrát více postav / rukou / rolí a dalších. Zde jsme to na základě Tvého/Vašeho příspěvku zkusili (tedy každý za dva, celkem 4 postavy) a zážitek byl lepší, bohužel ne výrazně… naopak se přidala jistá těžkopádnost, která hře tohoto typu rozhodně nepomáhá. My už to tedy hrát asi nebudem. :(

Umím si ale představit, že pro hraní cca ve čtyřech to může být prima.