Poštovní kurýr

hodnoceno 419x (Seznam vlastníků)

Znáte českou poštu?

Autor: andik007 | 19.9.2009 | 10

Tak nemějte strach tahle hra s ní nemá naštěstí nic společného! Dostali jsme se do poloviny 17. století, kdy šlechtický rod Thurn-Taxis provozoval již zavedenou poštovní síť ve Svaté říší římské. Rod Taxisu doručoval poštu již od roku 1490, ale hra je zasazena do období, které začíná rozmachem koňských spřežení a kočáru.

Herní komponenty

Ve hře je krásný hrací plán. Je to vlastně středověká mapa, která zobrazuje části Svaté říše římské. Jsou to například za Německo Baiern, za Čechy (Bohmen) Plzeň a Budějovice, Polská Lodz, Rakouský Salzburg a ještě další spousta krajin a měst. Každé území je odlišeno jinou barvou a každé město je na hracím plánu vyobrazeno nějakou dominantou. Hádejte co je v Plzni? Ano myslím, že jste se všichni trefily, je to starý pivovar! Dále ve hře najdeme 66 karet měst, kde každé město je zastoupeno třikrát. Takže na herním plánu najdeme krásných 22 měst rozdělených do 9 regionu. Ještě je tu 20 karet kočárů a 80 dřevěných domečku. Po 20 pro každého hráče. Co do grafické stránky je hra moc pěkně zpracována!

Průběh hry

Na hracím plánu je na začátku hry vyloženo 6 karet měst. Začínající hráč provede 3 akce. Musí si vzít jednu z šesti karet. Musí vyložit jednu kartu z ruky na svojí cestu. Může si svojí cestu vyhodnotit a započítat body. Toto pořadí je velmi důležité!

Cesta se skládá z měst na sebe navazujících. Pokud hráč nemůže přiložit ke své poštovní cestě další město, musí tuto cestu zahodit a začít novou. Což je velice důležité pro strategii ve hře. Karty se mohou vykládat pouze na začátek a konec cesty a žádné město se nesmí opakovat! Vyhodnocení cesty probíhá tak, že hráč umístí své domečky do měst, které obsahuje jeho cesta. Ale i vyhodnocení má svá pravidla, která je potřeba dodržovat. Hráč si může své domečky, můžeme je nazvat i poštovní stanice, dát jen do jednoho regionu, nebo po jedné stanici do rozdílných regionů. Což je velice důležité. Každý region má totiž bonusové body, které jsou určeny hráči, který má propojena všechny města v celém regionu. Všechny mikroregiony (2 a méně měst) musí být propojeny ještě s mikroregiony, které na sebe navazují, aby hráč za ně získal bonusové body. Příkladem tohoto spojení mikroregionu jsou světle modré Švýcarsko (Basilej, Curych) společně s tmavě modrým Tyrolským Innsbruckem.

Dále je ve hře možnost používat speciálních schopností čtyř poštovních úředníků a dělníku. Ale každá schopnost lze použít jen jednou za hráčovo kolo. Mezi úředníky a dělníky se řadí pošťák, poštmistr, správce a kolář. Vezmeme to pěkně popořadě. Pošťák, ten pán s kloboukem, dovolí hráči při vykládání karet vyložit hned dvě karty a ne jen jednu! Což je i patrné z obrázku pod touto postavou. Další na řadě je poštmistr, který naopak hráči dovolí si vzít dvě karty z šesti připravených. Správce vám dovolí vyměnit všech šest karet cest za nových šest karet, což se hodí pokud nemohu z ruky doložit žádnou kartu a mezi šesti připravenými není žádna taková, která by mě prodloužila cestu. A na posledním místě je kolář. Ten vám pomůže z vyhodnocením vaší cesty a to tak, že si můžete vzít hodnotnější kočár než, který by vám příslušel a to až o dvě karty.

Konec hry a bodování

Hra končí pokud někdo uzavřel cestu která je bodována kočárem číslo 7, nebo pokud nějakému hráči dojdou domečky. Dohrává se ještě poslední kolo od hráče, který začínal. A konečná fáze bodování probíhá podle vzorce:

Počet bodů za nejvyšší kočár + Body za všechny žetony - Počet domečků které zbyly

Vítězem se stává hráč s největším počtem bodů. V případě shody vítězí ten kdo získal žeton za ukončení hry(na obrázku, prostřední 1VB).

Zhodnocení

Poštovní kurýr je příjemná rodinná hra, která jen tak neomrzí. Mám nahráno přes 100 partii na BSW a vždycky si ji rád zahraji. Krásný hrací plán a celý herní materiál jsou velkým kladem. Ke hře jsou dostupná rozšíření a to Kněžnin kurýr, Glanz und Gloria a Všechny cesty vedou do Říma. Celá hra netrvá déle než hodinu a pravidla jsou vysvětleny velice rychle. Kladem je zajisté i cena celé hry. Celá hra je zábavná ve dvou hráčích, tak i ve čtyřech. Jediné co by někomu nemuselo zas až tak vyhovovat je syslení bodu, které se odhalí až na konci. Určitě bych nedoporučil „HardCore“ hráčům. Je to opravdu spíš oddychovka a rodinná hra.