o čem to je

Možná jste zaznamenali, že Fox in the box má na stole možnost lokalizace této hry díky spolupráci se Sierra Madre Games. Stejně jako u předchozích titulů (Bios atd.) se otevřou předobjednávky a v případě zájmu se do toho Liška pustí :)
Hru jsem nehrál, ale můj oblíbený Youtube kanál Heavy cardboard (vřele doporučuji všem fanouškům heavy eur) streamoval gameplay s účastí samotného desginéra hry. Pokusím se přenést své dojmy ze sledování a tlumočit názory hráčů u stolu.
Příběhově se John Company věnuje Britské východoindické společnosti, která vznikla na začátku 17. století a je považována za jednu z prvních akciových společností na světě. Hrači v roli několika významných rodin společně firmu řídí. Co je ale nutné podotknout, nejedná se ani trochu o kooperativní hru, což je na první pohled poněkud zvláštní, ale v důsledku zcela logické. Cílem totiž není firmu řídit efektivně, ale skrze ní se dostat na lukrativní místa - třeba se i provdat do královské rodiny, popřípadě být zvolen do britského parlamentu - za tyto pozice jsou na konci hry vítězné body (VB).
Hráči tedy nakupují akcie společnosti (VB na konci hry), volí předsedu představenstva a následně do jednotlivých odvětví firmy dosazují své příbuzné. Zároveň staví za vydělané peníze vznosná sídla (VB na konci hry), fabriky na zboží a lodě, které následně prodávají samotné John Company. Z členů rodiny mohou také dělat písaře, kteří v budoucnu povýší na lepší posty, posílat je do vojenské akademie nebo učit na kapitány, kteří budou v budoucnu v Indii obchodovat na vlastní triko - na úkor společnosti.
Páteří hry je vyjednávání a diplomacie mezi hráči - zvolím tě předsedou, pokud mi pak dosadíš strejdu do šéfa obchodu s touto oblastí, dobře ale na oplátku chci, aby tvůj nákupčí kupoval primárně zboží z mé fabriky atd. Hráči se mohou uplácet, nabízet si protislužby, ale zároveň si vyměňovat své herní kostičky, které poté fungují jako sliby. Nesplněné sliby (aka kostičky u jiných hráčů se na konci hry počítají jako negativní VB). Ze slibů se lze buďto vyplatit, nebo při vstřícných gestech k protihráčům se vrací automaticky.
Obchod (a války) s Indií jsou řešeny pomocí kostek, kdy se z celého hodu bere nejnižší číslo - 1 a 2 jsou úspěch, 3 a 4 malý neúspěch a 5 a 6 fatální neúspěch, který způsobí, že vedoucí daného úseky firmy je okamžitě vyhozen. To není vždy negativní jev - vysvětlím později. Nakousl jsem i válčení, hráči i nepřímo budují armádu, které nakupují zbraně a posílají do ní členy své rodiny jako důstojníky, což jim může přinášet zisky (při úspěšných vojenských taženích).
Na konci kola se spočítá kolik firma obchodem vydělala, poté se odečtou náklady na armádu, splatí se úroky z půjček a další výdaje. Předseda představenstva se poté rozhodne zda vyplatí akcionářům dividendy a kolik. Nevyplacení sníží cenu akcií (je snazší si je poté koupit) a zároveň přinese více peněz firmě, která pak může lépe operovat. Jak ale bylo řečeno, cílem hry není prosperita firmy - pouze její funkčnost. Hráči tak musí najít rovnováhu, jak moc mohou společnost vydojit, než zkolabuje.
Ve fázi událostí se řeší válečné konflikty v Indii, přijímají se nové zákony a hlavně vedoucí pracovníci odchází do důchodu (opět řešeno hodem kostkou). A to je právě ta chvíle, kdy se členové vaší rodiny mohou dostat na lukrativní místa a tím hráči získávají VB. To ovšem stojí nemalé peníze, které musejí nejdříve ve společnosti vydělat.
Jediné negativum hry bych viděl v delší herní době. Co jsem viděl, tak hraní na šest kol (scénář early company) trvalo skoro 3 a půl hodiny. Plná hra má kol 10. Veteráni prý zvládnou kolo odehrát za cca 30 minut, což je asi 5 hodin na celou hru.
Z mého pohledu se jedná o velice unikátní hru, která ve výsledku není tak složitá, jak se na první pohled zdá. Autor sám v pravidlech zmiňuje, že stačí jeden člověk ovládající pravidla, který ostatní zaučí "za běhu".


___
redaktor Deskofobie