Cold War: CIA vs. KGB

hodnoceno 36x (Seznam vlastníků)

Studená válka v malém balení

Autor: Thales | 3.3.2011 | 13

Rychlé kroky se rozléhaly potemnělou chodbou. Andrej Andrejevič se zastavil u posledních dveří a chvatně zaklepal. „Vchaditě!“ ozvalo se zevnitř. Sekretářka byla zavalená papíry, ale Andrej jí ignoroval a rychle zaklepal na další dveře. Úředník se usilovně ovládal, aby do kanceláře nevtrhl vší rychlostí a počkal na hlas za dveřmi, který mu konečně dovolil vstoupit. Za stolem seděl Dimitrij Romanov, ředitel KGB. „Co chcete?“ zeptal se ledovým hlasem a prohlížel si svého podřízeného. Andrej Andrejevič cítil, jak mu po zádech stéká ledový pot. Nenesl dobré zprávy. „Pane, v Československu vypuklo povstání. Podle prvních informací se k lidem přidala armáda a otevřeli hranice se Západem.“ dostal ze sebe úředník, jak nejklidněji to dokázal. „Što?!“ vykřikl Romanov a vyskočil ze židle. „Pane, to není všechno. Náš dvojitý agent, William McFarmer, byl... pane, on byl zatčen v západním Berlíně…“ vykoktal Andrej. Z kanceláře se ozval rozčílený křik.

Cold War CIA vs KGB je hra z doby studené války a já se Vám pokusím v této recenzi dát dostatek důvodů, abyste této nenápadné hře věnovali svou pozornost. Jedná se o snadnou (ačkoliv to tak na první pohled nemusí vypadat) blafovací hru s menším množstvím náhody, ale velkou porcí přemýšlení. Co najdete v ne příliš velké krabičce? Pravidla, 21 karet misí (objectives), 24 karet skupin (groups), 3 žetony (CIA, KGB, rovnováha) a konečně obě strany mají shodně 6 karet špionů, 1 kartu pro bodování a k ní skleněný žeton. Co dělají jednotlivé karty?

Vítejte ve světě špionáže

V temné uličce Berlína postávala postava. Lampy kolem z nějakého důvodu nesvítily a jediným světlem tak bylo občasné žhnutí cigarety, kterou osoba v plášti a klobouku příležitostně přiložila k ústům. Kruger čekal na domluveném místě už půl hodiny, ale nejevil jedinou známku nervozity. Věděl, že agenti v poli bývají velmi opatrní a trvá jim dlouho, než se přesvědčí, že je skutečně nikdo nesleduje. Konečně se v uličce objevila drobná žena a namířila si to přímo k němu. „Jak se Vám líbí v Berlíně?“ zeptala se. „Stejně jako v Londýně, máte tu zimu.“ odpověděl otráveně Kruger. Tahle hesla nikdy neměl v lásce. „Tak kdo to bude tentokrát, slečno Kicinová?“ přešel vrah k věci.

Karty špionů (velké s nápisem CIA nebo KGB na zadní straně) představují šestici špionů, které mají obě strany k dispozici, a které budou vysílat na mise. Tito špioni jsou: mistr špion (master spy ), náměstek ředitele (deputy director), dvojitý agent (double agent), analytik (analyst), vrah (assassin) a ředitel (director). V horní části karty je uveden typ agenta, vpravo vedle fotografie je potom číslice od 1 do 6, která určuje iniciativu, kdy agent s nižším číslem bude vyhodnocovat svůj efekt jako první v boji o mise. Vpravo je potom popis schopnosti špiona.

Mistr špion prohazuje vítězství a porážku, prohra v misi (určená umístěním žetonu CIA nebo KGB) tak pro Vás znamená výhru a naopak. Náměstek ředitele nemůže zemřít, ani nikdy neodchází na odpočinek (viz. průběh kola). Dvojitý agent si vždy vybere jednoho soupeřova agenta, kterého odešle na odpočinek a nemůže se tak účastnit příští mise. Analytik umožní hráči podívat se před začátkem příští mise na vrchní tři karty balíčku skupin a vrátit je v libovolném pořadí. Vrah v případě výhry v misi zavraždí soupeřova agenta (nelze u náměstka ředitele) a tento agent nemůže být do konce hry použit, probíhající kartu mise hráč dá dospod balíčku misí. A konečně ředitel v případě výhry získá hráči misi zespodu balíčku, kterou si vezme, jakoby ji právě vyhrál.

Čím bojujeme?

Preston W. Stockwell byl velmi unavený, když si lehal do postele ke své ženě. „Vypadáš unaveně, zase práce?“ otázala se vědoucně jeho manželka. „To víš, že práce.“ opáčil Stockwell. Dnes už to není tak snadné jako kdysi. Vojenská síla, ekonomická síla, politika… ach a teď ještě ta zpropadená televize. Povídám ti, ten Vietnam neprohrajeme kvůli špatné armádě, ani kvůli slabé ekonomice, ale právě kvůli televizi.“posteskl si ředitel CIA a zhasl lampičku na nočním stolku.

Karty skupin (groups) prezentují elementy, které pomáhají té či oné straně k vítězství v misích (objectives). Dělí se na 4 druhy – ekonomické (žluté se znakem dolaru), politické (nafialovělé se znakem hvězdy), mediální (modré se znakem oka) a vojenské (zelené se znakem dvou stříšek). Všechny 4 druhy jsou tvořeny 6 kartami s bodovou hodnotou 1 až 6. Kromě této hodnoty, která rozhoduje o vítězství v misích, ale má každý typ karty ještě svoji speciální schopnost. Abyste použili tuto schopnost, vyberete si kartu, kterou máte před sebou vyloženou a otočíte jí o 90°. Kartu skupiny lze použít pouze jednou, poté zůstává otočená až do vyhodnocení mise, neříkají-li karty jinak. Schopnost karty můžete použít jak na svoje, tak i na soupeřovy karty.

Karty ekonomické mohou vybranou kartu otočit o 90°, tedy ji naprázdno použít, nebo naopak již použitou připravit k dalšímu použití. Tuto schopnost však nelze použít na jiné ekonomické karty. Karty politické umožňují soupeři ukrást libovolnou kartu skupin, anebo mu naopak dát svoji. Nemůžete však touto schopností u sebe či oponenta překročit maximální počet karet uvedený na kartě mise. Karty mediální Vám umožní podívat se na horní kartu balíčku skupin, přičemž máte tři možnosti, co s touto kartou udělat – vzít si jí, vyhodit jí na odkládací balíček, nebo ji vrátit na vrch balíčku. A nakonec karty vojenské mohou libovolnou vyloženou kartu odložit na odkládací balíček.

Svět jako bojiště

Jevgenij Prokofjev si třásl rukou s íránským ajatolláhem. Dodávka zbraní a peněz udělala své a starý režim padl. Ajatolláh byl Sovětskému svazu zavázán. Prokofjev tak splnil svou úlohu, když dohlédl, aby se Írán přidal na tu správnou stranu.

Karty misí (objectives) jsou bodované cíle, o které americká a sovětská tajná služba soupeří. Tvoří je 15 karet zemí celého světa, ve kterých se snaží obě strany získat dostatečný vliv, aby je dokázali přesvědčit k přidání se právě na svou stranu. Zbylých 6 karet jsou potom důležité události studené války – olympijské hry, závody vesmírných programů, závody ve zbrojení...

V horní části je vedle názvu čtveřice symbolů v určitém pořadí, přičemž první symbol je větší než ostatní. Tato řada symbolů označuje, kdo kartu mise získá v případě remízy na počet bodů z vyložených karet skupin. Vítězí vždy ten hráč, který má nejvyšší kartu s prvním symbolem. Pokud takovou kartu ani jeden z hráčů nemá, potom rozhoduje symbol druhý atd. Ve střední části je potom obrázek figurky nebo figurek. Ten určuje počet karet skupin, který mohou mít hráči maximálně vyložený v boji o tuto misi. Vedle obrázku figurek je číslo v kosočtverci, které určuje maximální sečtenou hodnotu karet skupin, které je třeba dosáhnout, aniž by se mise pro hráče znehodnotila (v zemi začnou občanské nepokoje). Znehodnotit lze pouze misi v některé ze zemí. Vedle tohoto čísla je u karet událostí popis, k čemu hráči karta slouží, pokud jí vyhraje. V pravém dolním rohu je číslo uvádějící, kolik bodů za zisk karty mise hráč dostane.

Průběh kola

„Výborně Gary, ale co to pro nás ve výsledku znamená?“ ptal se ředitel Garyho LaFayettea, hlavního analytika CIA. „Znamená to, že Sověti jsou na tom dobře, Moc dobře. Podle našich propočtů se do vesmíru dostanou dřív, než jsme čekali, nehledě na naše financování vesmírného projektu.“ vysvětloval výsledky analýzy Gary. „Krucinál, to nám ještě scházelo. Budeme muset navrhnout vyšší cíle než dostat člověka na orbit.“ zakroutil hlavou ředitel a dál si prohlížel odhady sovětské ekonomiky.

Kolo se skládá ze 6 fází:

1. Briefing

   Otočí se vrchní karta balíčku misí (objectives), která určuje, o co se bude v daném kole bojovat.

   Zamíchá se balíček skupin (groups).

   Agenti, kteří byli jedno kolo na odpočinku, se vrací do zásoby hráči.

2. Plánování (Planning)

   Oba hráči si tajně vyberou jednoho ze svých agentů a přiřadí ho skrytě k misi. Hráč si může vybrat kteréhokoliv špiona, kterého má zrovna k dispozici, tedy všechny mimo agenty zabité nebo na odpočinku.

3. Mocenský souboj (Influence struggle)

   Hráč určený majitelem žetonu rovnováhy začíná a má na výběr ze tří možností, které může během jednoho kola mocenského boje udělat: vezme si horní kartu z balíčku skupin, použije schopnost jedné ze svých vyložených karet skupin, nebo nic nedělat a zvolit tzv. „pass“. Hráč si vybere jednu z těchto možností a po jejím provedení hraje druhý hráč. Takto se oba hráči střídají, dokud oba nezvolí pass.

   Po líznutí vyloží kartu skupin před sebe v připraveném stavu.

   Při aktivaci otočí kartu o 90°, aby ležela „na boku“ a použije její schopnost.

   Při passu nedělá hráč nic a na řadě je protihráč.

4. Příměří (Cease-fire)

   Poté, co oba hráči zvolili pass, vyhodnotí se hodnoty vyložených karet skupin obou hráčů. Hráč, který má nejvyšší počet bodů, aniž by překročil limit karty mise (číslo v kosočtverci), umístí žeton své strany na kartu mise. V případě remízy rozhodují symboly (viz. svět jako bojiště).

   Pokud má hráč celkem více než maximum karty mise, způsobil v zemi občanské nepokoje, odhalí svého agenta a ten je zabit a nesmí být do konce hry znovu použit. Výjimku tvoří náměstek ředitele, který nemůže být zabit.

   Pokud jsou takto zlikvidováni agenti obou stran, mise se přesune dospod balíčku misí.

5. Zhodnocení (Debriefing)

   Přeživší agenti jsou odhaleni a vyhodnotí se jejich schopnosti dle iniciativy (číslo vedle fotografie), přičemž 1 jako první až 6 jako poslední.

   Po vyhodnocení všech efektů získá (pokud je to možné) jeden z hráčů kartu mise a přičte její bodovou hodnotu ke svému skóre.

6. Uvolnění (Détente)

   Použití agenti (pokud jsou na živu) jdou na tzv. odpočinek a nemohou být příští kolo vybráni pro misi (toto neplatí pro náměstka ředitele)

Vítězí hráč, který jako první získá 100 bodů za splněné mise. Pokud by došlo k remíze, hrají se další kola, dokud jeden z hráčů nezíská bodovou převahu.

Pohled zpět do historie

Rok 1990, Berlín. V malé kavárně sedí u stolku dva staří muži a popíjejí kávu. „Pověz mi Dimitriji,“ začal ten menší s brýlemi a fajfkou, “také jsi kvůli nám nemohl spát?“ Druhý muž, vyšší, statnější s hustým obočím se pousmál. „Da, občas jsem si říkal, jestli vás také ráno tolik bolí hlava. Jsem rád, že je to za námi.“ Preston W. Stockwell popotáhl ze své dýmky a prohlížel si naproti sedícího muže. Ještě nedávno bylo nemyslitelné, aby se tihle dva sešli v malé kavárně ve svobodném Berlíně. „Ti dva hromotluci u zadního stolu jsou od tebe, že?“ zeptal se jakoby nic Preston svého dlouhověkého soupeře. „Da, stejně jako jsou tvoji ti dva nenápadní zabijáci dva stoly od nás.“ zasmál se Dimitrij Romanov. „Zas tolik se toho nezměnilo.“ zakončil Stockwell a znovu spokojeně popotáhl z dýmky.

Cold War je pro mě velkým překvapením. Na první pohled je to nenápadná hra, která se ohání tématikou studené války a zdá se mít až příliš složitá pravidla. Ve skutečnosti si po první hře hráč udělá ve všem jasno a hra se tím stává rychlou a velmi taktickou. Téma totiž velmi těsně koresponduje s herním mechanismem a tajný výběr agentů, práce s kartami skupin a všudypřítomné blafování umí dokonale nastolit atmosféru svazujícího světa, ve kterém soupeří o moc nad světem dvě supervelmoci. Dovolím si tvrdit, že je to jedna z nejlepších blafovacích her, které vůbec na trhu jsou. Když k tomu přidám ještě výborné grafické provedení jednotlivých karet a spoustu menších detailů, které člověk napoprvé ani nepostřehne, vychází mi výborná hra. Další výhodou je velikost. Hra se dá složit do ještě menší krabice, takže je snadno přenosná a při hře nezabere tolik místa, takže je ideální i na cesty.

Přestože se někomu může cena za pár kartiček a žetonů zdát vysoká, není tomu tak, protože investovaných peněz do této hry určitě litovat nebudete. Pokud chcete blafovací hru pro dva, u které se na chvíli vcítíte do ředitele jedné ze dvou největších světových tajných služeb své doby, neváhejte.