Moje první dojmy
Se Štěpánem tentokrát spíše nesouhlasím. Zatím jsme odehráli sice pouze tři karty a je pravda, že jednu jsme uhodli velice rychle, ale ty zbylé dvě se hrály přibližně stejně dlouhou dobu jako "klasické" černé historky. A protože ve "skutečných historkách" je i historické pozadí, může chtít vypravěč po hráčích i další detaily. Pokud obrázek či název karty hodně napovídají, není je problém skrýt...

Jinak myslím, že podobným neduhem trpí částěčně i klasické historky - některé historky je prostě "předávají" ústně či písemně a při pohledu na název/obrázek si vzpomenete, oč jde...

PJ
No, uvidime co dalsi hry. Faktem zustava, ze ja jsem nehral "klasicke" historky, takze srovnavat nemuzu. Vzdelavaci funkci, ale tyhle historky urcite maji.
PS: Slysel jsem o nejakem pravidelnem uternim hrani v Plzni. Je na tom neco pravdy?

PJ
My většinou hráváme tak, že neukazujeme obrázek karty, protože často moc napovídá...

Stepan
U klasickych historek byva pribeh dost sroubovanej, takze dost casto hadas docela dlouho. Ja jsem nehral Skutecne pribehy, tak taky nemuzu srovnavat...

slabota
Pozitivně naladěn z předchozích dílů jsem si to pořídil, ale už po "odehrání" prvních deseti karet to šlo zas pryč. Vážně slabota... Příběhům chybí vtipná pointa a většinou i motivace se o jejich uhádnutí vůbec pokoušet. Od autorů mi to přišlo jako krok vedle.

Stepan
Hlavní problém bych viděl spíš v tom, že mnohdy příběhu chybí nějakej plot twist (jako Romeo a Julie v prvním dílu klasických Historek) a pointa. Nechci moc spoilovat, kdo hrál, určitě ví, co myslim. Kolikrát je samotná historka fajn když se vypráví, ale na hádání už to neni taková zábava. Bohužel převládaly po uhodnutí spíš reakce typu "Ah, ok, to je celý? Dobrý no."