Elenistar
no vida, ja tez hraji za kazdou cenu na prizne a jedu na ne i mimo hrad pomoci akce kolbiste a planuji si to tak, aby se to povedlo kazdym tahem. Ono je dosti klicove, kdyz dorazis v tabulce prizni u penez na konec radku a muzes jej pak pouzivat opakovane na maximalni hodnote v posledni fazi hry. Ty prachy se fakt dost hodi. Hrad a budovystavim vyvazene, kdyz vim ze bych v nejakem kole soupere neprebil v hrade abych ziskal prizen, venuji energii radeji do budov. Samozrejme se snazim hrad ale vcas naplnit pred bodovaci fazi, abych mel body za jednotlive casti hradu. Co se tyce specialnich modrych budov, tak rovnez stavim primarne ty, z kterych mi kapne prizen.

vitazna taktika
ano mas pravdu,priazne su v tejto hre rozhodujuci faktor.na portali bsw mam odohranych uz stovky partii a vacsinou z hracmi svetovej extratriedi.ja hram iba dvojhry,takze skusenosti s viac hracmi teda nemam.ale 99% hracov sa snazi postavit co najviac produkcnyx kamennyx budov,ktore davaju az 3 suroviny.samozrejme,je treba vediet,kedy xcem ist do hradu.napr. ked je super v rade prvy,tak pojdem aj ja,aj ked viem,ze ziska priazen.lenze keby tam bol sam,tak mu staci 1 sada na priazen a takto musi pouzit vsetky suroviny,aby mal priazen istu.ale ked mame obaja suroviny na 3 sady domcekov,tak isto on postavi vsetky 3 sady.aj ked dostane priazen,nezostanu mu ziadne suroviny a ked ja postavim hned po nom 1 domcek,tak mi ostanu este 2 sady a mam istotu,ze v buducom kole tam priazen ziskam ja.a co sa tyka modrych budov,dam ti jednu radu:stavaj IBA tie,ktore maju 1 alebo 2 priazne a v tabulke priazni s snaz hrat VZDY na body,to je velmi rozhodujuci faktor.tot vsio.

dajo26
ty prizne funguji ve hre v podstate jako jakysi akcelerator, dycky te nakopnou o docela pekny kus napred, i kdyz se to nezda. S tim hradem mas samozrejme pravdu, jer treba vystenkrovat soupere aby utratil co se da, ale nekdy teda matu soupere tim, ze do hradu nejdu a dam si radsi kolbiste, prizne mame oba, on ma utraceny nejaky ten matros, zatimco me zbyde na produkcni budovu. inak taky dost jedu na troj materialove budovy, ale spise se spoleham na pocatecni dvoj budovy, ktere vlastne zalozi veskerou produkci, protoze ty trojmaterialove prijdou az o neco pozdeji a mnohdy je to docela na hrane kdy drab poskakuje po poslednich polickach pred hodnocenim, takze z tama clovek moc nestihne uz sklidit.

Jinak takove drobnosti - stale jsem neprisel na to k cemu je poradne brana a taky je mi zahadou, na co jsou policka na staveni za posledni znackou, kdy ma hra koncit. Jestli je to tam jen jako prostor v pripade ze hraje vice hracu a oni to tam staveji uz jen tak na body, popripade tam ty budovy vymenuji na obytne a pozdeji luxusni?

:-(
po delsi dobe jsme zase dneska vytahli Caylus. Tak jsem taktizoval, az jsem pretaktizoval a drtive prohral nad manzelkou, ktera to pleskala jen takod bok. to docela zamrzi. Jeste vice zamrzelo, ze jsem se nijak zvlaste nebavil a zjistil jsem, ze po spouste jinych her se mi tady k teto velice tezko vraci. NEvim cim to, ale bohuzel je to tak:-( Ta suchost a nezazivnost me nakonec dostala a porazila stratega ve me, ktery zboznuje v hrach minimum nahody, ale zaroven si uvedomuje, z v techt ohrach uplne odpadaji jakekoliv emoce.

Ringo
transformuj na wargamera... uplne jsem tomu propadla to jsem jeste nic nehral :-)))

propadl
sorry

rbx
za vsechno v podstate muze Nexus Ops:-) Me vylozene v Caylusovi zaclo vadit, ze na prilisse rozvijejiciho soupere nemuzu poslat armadu:-) War Game bylo pro me vzdycky lakadlem.Zatim spise u me probiha transformace z Euro hrace na Ameritrash. Ne ze bych jako zahodil vsechny Euro hry, Agricola je pro me porad No. 1, nicmene k mnoha Eurohram ktere jsem pred rokem koupil citim, ze k nim hledamobtizneji cestu nez kdyz jsem o zadne Ameritrash nevedel:-)

Ringo
zahrej si nekdy Twilight Struggle. Sice to neni klasicka wargame, ale ma to k ni blizko minimalne zpracovanim. Jak jsem to cele tak studoval, tak neni wargame, jako wargame. Treba u sebe jsem zjistil, ze me nebavi herni mapa slozena z sestiuhelniku (ala Battlelore) nebo nejakych malych uzemi (ala Warrior Knights). Naopak mi perfektne vyhovuje point-to-point system, jako maji treba Twilight Struggle, nebo Spartacus a dalsi.

rbx
jj, mrknu na to, nejak se to tu kolem Twilight Struggle rozjelo:-)

Ringo
Ahoj, musím říct, že já v poslední době prožívám podobnou změnu. Ještě před půl rokem bych se před hrací kostkou schoval pod stůl, ale dneska si raději zahraju kdejaký rpg či strategii s velkou porcí náhody. Mám takový zvláštní pocit, že hlavním "viníkem" jsou zatrolenky. Vidíš to podobně?

Elenistar
jj, presne. na hrajeme.cz se resi v podstate ciste Eurohry a tak mel clovek pocit, ze snad nic lepsiho ani neexistuje. Diky zatrolenym hram mam spise posledni pocit, ze si chci uzit neco dobrodruznejsiho nez striktni beznahodne ekonomicke hry. Mirnou porci nahodyzacinam vitat, je v tom jakesi zvlastni napeti. Zacinam chapat stiznosti lidi napr. prave na Caylus, kde je v podstate vse jasne a nemenne dane a hra zacne byt nezazivna. Systemove je precizni, ale fun faktor je na bodu mrazu. A pritom staci malo, takova age of Empires pouziva stejne rozmistovani kolonistu jako Caylus rozmistovani delniku, ale staci pridat zabirani uzemi + souboje a to je teprve potom hra.

2 Elenistar
mimochodem zacinam mit trochu strach, ze az sahnu po mych srdcovkach jako Puerto Rico a Goa, budu mit stejny pocit jako u Caylusu. A to by me hodne mrzelo, protoze ty hry mam fakt rad. Ten Caylus neni az tak prekvapivy, protoze prvni hra me nepresvedcila, druha taky ne, az v treti a vice jsem uz vedel co delat, tak me to na chvili uchvatilo s tim, ze ten system je fakt genialni a vysekl jsem Caylusu maximalni hodnoceni, ktere ted musim korigovat.

AmeritrashEuroGamer
Já jsem asi exot, protože mě opravdu hodně baví jak Ameritrash tak spousta Euroher. Nechť velký Cthulhu požehná Arkham Horroru, na 15 hodinovou bitvu o galaxii v Twilight imperium jen tak nezapomenu, viz report v diskuzi u této hry. Ale stejně tak nedám dopustit na právě miňovaný Caylus, byť v okruhu lidí ve kterém hraju je tahle hra málo oblíbená pro svou strohost. Mám pocit, že už mám hry pro všechny příležitosti, rychlé, dlouhé, jednoduché, složité a to se mi moooc líbí:-) Souhlasím s tím, že k mé závislosti na deskovkách opravdu intenzivně přispěly Zatrolené hry, všechna sláva Diovi! Mimochodem, dnes si jdu vyzvednout King in Yellow, Warrior Knights (proklínám tě, Sydo :-) a Call of Cthulhu LCG (na tu se chystám napsat recenzi, moc se o ní zatím nemluví).

ještě Caylus
Ad zábavnost Caylusu:Je to sice hra hodně strohá, ale mám pocit, že ve více hráčích (ideálně čtyřech) se stává daleko zajímavější i interaktivnější vzhledem k protihráčům.Při hře dvou je spousta prostoru,málo se škodí. Ve čtyřch je to úplně o něčem jiném, zvlášť když má jeden z hráčů bodový náskok, ostatní mu můžou škodit velmi účinně a blokovat ho.

Eyron
tak jsem dalek toho ted Caylus zaslapat do zeme, kdyz jsem mu kdysi dal desitku za perfektni herni mechanismus. Caylus byl mou treti hrou kterou jsem si zakoupil v tom mem hernim silenstvi a byl to takovy muj milacek, jeste nez jsem jej rozbalil:-)
Ona uz prvni hra neco naznacovala, psal jsem takovy kratky reportik tehdy na hrajeme.cz. Nenadchla a cekal jsem vice. Zabava se dostavila az tak pri treti partii, kdy jsem uz cilene neco planoval a tak me to docela chytlo. Jenze. Prilivem dalsich a dalsich her jsem zjistil, ze Caylus lezi lade ma nejak neni chut. Tak sjem si rekl, to neni preci mozny. Tak jsem predevcirem zase Caylus oprasil a dali jsme dve partie. Manzelka v obou vyhrala a pak se me pta - bavi te to? Ten paradox. Jedna z mala her v kterych nade mnou vyhrava a pak mi rekne, zeji to moc nebere. Ze to jako tak nejak stavi a ono to proste nejak dopadne. Ten pocit z toho mam taky. Jiste, da se to ozivit posouvanim draba a pod. Jenze to clovek pocita kazdicky penizek a drab zustava obvykle stat ladem ,protoze ta investice do nej me osobne prijde malokdy efektivni. Jinak jsem taktizoval jak to slo a stejne jsem prohral. Nekde na BGG v jakemsi komentari jsem cetl:" vyhral jsem 3x za sebou, ale vubec netusim proc". A presne tenhle pocit ze hry mame. Manzelka vyhraje, ale nejaka radost z toho ji vubec nejima. Kdyz si vitezstvi vybojuje v urputne bitve v Nexusu nebo treba v Age of Empires, tak tam ta radost je. U nexusu kolikrat zarvu vitezstvim jak po vyhranem hokejovem zapase nasi reprezentace:-) U Caylusu po suche hre prijde jen takove: "hmm, vyhral jsem". Takze s opravdovou bolesti v srdci davam Caylus do prodeje, at si jej uzije nekdo vice nez si jej dokazi uzit ja:-) Z vytezenych penez se chystam castecne financovat War of the Ring:-)

Ringo
Hohooo, prerod je zavrsen. Az se Sydo vrati z Ciny, tak bude stestim bez sebe :-)
Ja myslim, ze bys mel opravdu napnout svuj zajem i na Twilight Struggle. Az se Ti povede prevrat v nejake ciste kapitalisticke zemi a ziskas ji na stranu CCCP, nebo naopak vyhrajes boj o Berlin a povede se Ti prolomit leteckym mostem blokadu, tak je to proste o necem jinem, nez kdyz Rubiovy drak flusne plazmou po pesakovi :-)) Jsou to skutecne udalosti a Ty mas pocit, ze jsi v centru deni a muzes to ovlivnit. Ale to jen tak na okraj, na Nexuse nedam dopustit, je to kratka genialni hra, ktera je proste po vsech strankach vychytana. Na to, jak je to relativne kratke a ma to maly herni plan, mi to prijde neskutecne zabavne.

Ringo
Měl jsem podobný pocit. Když jsem k tomu ještě připočetl dlouhou herní dobu a prostoje při managementu surovin, hru jsem nakonec prodal. Daleko svižnější, přehlednější a tedy i zábavnější je Caylus při hře online na bsw, kde si ho tak jednou do roka z piety zahraju. Hra je to vynikající, stejně jako např. šachy, ale není pro všechny, jako šachy. Kdyby ještě byli spoluhráči, kteří by tlačili na pilu, aby se hrál, tak bych samozřejmě nebyl proti. Ale v okolí žádného Caylus tahouna nemám.
Pokud byste si chtěli z legrace dát partičku na bsw, tak jsem pro.

přerod
Můj přerod nebyl tak dramatický jako u Ringa. Původně jsem to měl tak 75% Euro a zbytek Ameri. Dneska je to asi tak obráceně. Je to asi dané tím, že s pravidelnou skupinkou jiné hry nehrajem. Euro hry hrajeme s klukama na mém kroužku a s přítelkyní. Ta nerada bojuje. A s lidma, se kterýma se potkáme skrze Zatrolenky taky hrajem jenom Starcrafta a jemu podobné. Tím bych však chtěl říci, že ve mně stále bije srdíčko Eurohráče a specielně Pertovi... někdy se můžem dohodnout na čistě Euro hraní. Nerad bych vyšel ze cviku.

Ringo
V mé sbírce je několik her, které opravdu málo hrajeme. Doom, Warcraft, Dorn... ale asi nikdy bych žádnou z nich neprodal. Poslední dobou si hry kupuju, abych je měl doma. Myslíte, že je to psychická porucha?

Elenistar
tak ve me to srdce Eurohrace drime stale, Agricola numero one:-D Tu jsem si i mirne vytunil. Dale nedam dopustit na Tikala, to je muj milacek. Spise mam obavy jestli jsem uznanim, ze Caylus je suchy neotevrel pandorinu skrinku a nevim co to udela s hrou Goa, Puerto Rico a pod. Docela jsem prekvapen tim, jak z beznahodoveho stratega ze me roste kostkovy hrac a z Euro me bavi Starship Catan a Elasund. Ale stare klasicke Osadniky teda uz nemusim, tam mi to prijde prekostkovano.Jinak Starcraft mam ve wishlistu, hned jak budou prachy:-)

Elenistar
tak ja mam taky poruchu, ze co chci, to hned chci vlastnit a kupuji to. Ale pak mam jeste poruchu, ze jakmile se neco dostane u me do nemilosti, nechci aby mi to doma zabiralo misto a navic nechci aby to lezelo jen tak ladem. Mel bych dilemata ze to nehraji a drzet to jen tak z principu, ze se mi to kdysi libilo moc nechci. Snim o takove skrince, kde proste co z ni vytahnu, to skvost:-) Kdybych sahnul, vytahnul a rekl si u toho hmm, kdysi me to bavivalo, ale dnes se mi to uz hrat nechce, to by to narusovalo:-)

Ringo
Jj, Starcraft mě bavil moc. Odrazuje mě ta cena. Ale s Boldrickem se potkáváme relativně často, takže to přežiju. Osadníky používám, když seznamuju lidi, kteří skončili u Dostihů, s moderními hrami. A hned od začátku tam cpu alespoň ty karty místo kostek. Puerto Rico byla věc, u které mi adrenalin stoupal do ohromných výšin. Samozřejmě záleželo na spoluhráčích. Bohužel v rodině a blízkém okolí jsem neměl konkurenci(teď si ji snažím vychovat v klukách na kroužku, občas jsou opravdu nepříjemní).Takže nejkrásnější zážitek z Puerta Rica byl na posledním Deskohraní v Praze.

Elenistar
Puerto Rico je moje srdcovka. Je minimalisticka, ale ma zajimavou atmosferu. Tam snad nejake tzv. "vystrizliveni" nehrozi. Problem bude spise s tou Gojou, kterou jsem tak chtel, tak vehementne shanel, az jsem ji sehnal. Po par partiich jsem nadsene rikal, ze je to lepsi nez PR. Jenze ted uz jsem ji dva mesice nehral a vubec nemam nutkani ji vytahnout ze skrine, zatimco trerba PR jo. Divne.

Ringo
Prodej to všechno hned teď :) Já teda zírám! Jak můžeš dát hrám desítky a po pár partiích je začít střílet na aukru??

Je celkem normální, že některé hry určitou dobu nehraješ a pak přijde období, kdy se vrátí do "kola" a opět zaujmou. Proto jsem si pořídil 50 her, aby se mi nic neohrálo :-DD Taky jsem si pořídil Titana, ale nehlo to se mnou ani omylem :) Stejně tak mastím po desítkách pbem hry (všechno euro) a nemám s tím problém. Jestli nebude problém spíš v tom, že prostě jste na deskovky jen 2...To by mě brzo omrzely všechny hry, to myslím vážně. Asi jsem soutěživej typ (proto taky hraju ty online deskovky ve velkém) a baví mě hrát posté Haciendu, protože rád přemšýlším jak vyzrát na soupeře (a jinak než vysláním armády). Fakt jsem z Tvého přerodu docela paf :)

Caylus
A co se týče Caylusu, já si pořídil raději Caylus Magna Carta, protože jsem přesěn tušil, že hrát tuhle hru ve 4 lidech 2 hodiny je nad síly naší rodinky :) A ta karetní veze je náhodou docela fajn, odesjpá to a přitom to zachovává gró z deskové verze.