Filip
Řekl bych, že jsi pěkně shrnul veškerá negativa, která hra má. Taky nechápu, proč je hodnocena tak vysoko. Ale i přesto nás baví.

Jinak kdybychom měli hrát podle pravidel, tak bychom to nedohráli ani do rána, to je děs. Takže my se prostě na začátku kola dohádáme, co bude kdo dělat, a pak už jedou všichni simultánně všechny fáze dohromady, prostě kdo bojuje s příšerama, ten bojuje a přitom spoluhráč po levici už dávno řeší setkání v jiných světech. Někdy je to teda pěknej zmatek a je potřeba, aby byly dobře rozděleny "administrativní" funkce, ale v zásadě to funguje. Jediný drobný problémek nastává se speciálníma funkcema některých postav, k těm pak musí člověk přistupovat poctivě ("kdybys byl ve fázi pohybu, pomohl bys mně s léčbou mozku" "Sorry asi ne, mohl jsem to potřebovat sám pro sebe v setkáni v Arkhamu", i když vím, že jsem to nakonec nepotřeboval).

AH
v naší herní skupince nás AH baví asi hlavně kvůli tomu že je hra pokaždé opravdu jiná ... a mám i stejný názor jako Sydo, kdy nás právě hra baví nejvíc tehdy, pokud dostáváme pořádný nářez od monster, bran a karet :). Frustraci zažívám jen tehdy pokud je hra moc jednoduchá a nic se "neděje". Myslím že to je hlavně o přístupu ke hře - ano vím, že je tam obrovský podíl náhody a to je to co právě chci, nebo chjo, zase mi nepadla kostka, vždyť to není fér, proč to není víc jak pandemic :D

RE
Patřím k velkým obdivovatelům Arkhamu a souhlasím s RBX, že je hra taková, jakou si ji uděláte. Už jsem hrál s hráčem, který si vytáhl encounter a řekl: "Dostanu staminu" a když jsem po něm chtěl, aby přečetl flavour text, tak na mě nechápavě koukal...
Tahle hra je prostě o atmosféře, náhodě a nepředvídatelnosti.
Prostoje nezaznamenávám. Všichni se zajímáme o tah toho druhého, o jeho setkání, plány atd, takže v podstatě hrajem pořád všichni.
Dominantní hráč je naopak problém, který vnímám silně a je třeba ho striktně řešit. Zvlášť patrný je u hry nováčků se zkušenými (nebo dominantními) hráči. Sám sebe musím často krotit, není na škodu občas "generála" (pozitivně a diplomaticky) usadit.

AH
A můžu se zeptat, v kolika hráčích jsi to hrál?
Já osobně mám AH ráda, ale více než ve čtyřech už bych ho asi nehrála. Po jedné tristní zkušenosti v osmi, kdy jsme to hráli asi osm hodin a nedohráli, jednoznačně preferuji menší počet hráčů - jde to rychleji, celkově je to svižnější, a když už se to má pokazit, tak to jde většinou taky velmi rychle ;)

Arkham
Tuhle hru jsem si hodně oblíbil, čemuž odpovídá i mé vysoké hodnocení. Chápu argumenty lidí, kterým se hra nelíbila, nikdy se nedá zavděčit všem, mě některé hry také nebaví, zatímco jiní je milují. Hodně záleží na herní skupině, s jednou je hra výborná a zábavná a s druhou je to nuda k uzoufání. Hodně záleží na tom, co se od hry čeká a jak se hraje. Pokud se všichni ponoří do atmosféry, je to hned znát. Naopak při stylu hry: "+1 ke stamině, co ty? - Já mám speed check -2 a ztrácím předmět." - "Hmm, tak další kartu." se bude skutečně málokdo bavit. A to není jenom u Arkhamu. Mám hodně rád i Dorn, kde naopak náhoda není žádná a třeba takový Space Alert mi přišel jako hodně zajímavá multimediální hra, ale asi to není úplně můj šálek čaje (nebo kávy, jak kdo chce :-). Arkham je hra, u které herní požitek zcela záleží na tom, jak si hráči hru udělají, protože atmosféra se sama nevybuduje.

Arkham se mi líbí protože:
1) Téma Lovecraftova světa a celková atmosféra mystických hrůz ve světě počátku 20. století, to je zkrátka moje.
2) Je to kooperativní hra - všichni se domlouvají na společném postupu, dominance jednoho hráče vše zkazí, stejně jako velký počet hráčů, kdy se stává hra nepřehledná, dlouhá a lehká. Ideální je skutečně 2-5 hráčů, ve více to prostě ztrácí dost ze svého kouzla a pro sólo hru je Arkham trochu moc velký, ačkoliv v dlouhé chvíli bych si to asi taky zkusil.
3) Náhoda a nepředvídatelnost - někdy jde vše docela dobře, jindy jedna katastrofa střídá druhou. Člověk nikdy neví dopředu, co ho čeká a v tom je podle mě výzva – překonávat všechny ty klacky, které hra hází hráčům pod nohy.
4) Zmiňovaná nevyváženost mi nepřijde nikterak dramatická, natožpak přehnaná. Jistě, některé postavy, schopnosti, předměty jsou silnější než jiné, ale tak tomu je všude, v životě, v PC hrách. Zkrátka nejde o nic neobvyklého a tahle věc se dá vždy ovlivnit způsobem výběru základních věcí – postav a Prastarého.
5) Ačkoliv jsem si sám ještě rozšíření žádné nekoupil (ach, být tak milionářem), hrál jsem s nimi a je to velký rozdíl, protože některé prvky hru značně oživují a podporují jak společnou hru, tak individuální hru, záleží, co si vyberete, protože rozšíření se dají kombinovat zcela dle libosti. Každopádně ale rozšíření obohacují hru výrazným způsobem.

Takže ano, hra má vlastnosti, které se dají považovat za kladné i záporné, záleží jenom na tom, co od hry hráč chce. Pokud výše zmiňované hráč považuje za plus, bude se mu AH líbit. Anebo taky ne a bude vytrvale odhalovat Cylony v BSG (další geniální v zásadě-kooperativní hra).

thales
pro hru jednoho hrace ted FFG udelali iPhone aplikaci, ktera dobu pripravy velmi zkratila.

to Filip Appl
Dulezity je pocet hracu. Jak psala Elissa, tak 4 je strop (mozna jeste 5). Jsou lidi, co to hraji v sesti a ocividne je to bavi, ale pak nastavaji ony zminene pauzy a hraci se mohou nudit.

Hra je kooperativka a tudiz by neco jako vlastni pisecek nemelo nastat. Musite koodrinovat, kdo kam pujde, co sebere a zavre. To bez domluvy nejde, takze ten pisecek z vasi strany uplne nechapu. Uznavam, ze hrat to se zkusenym hracem a byt zacatecnik muze byt nevyhoda. My se u zacatecniku snazime dat jim volnou ruku, at si reknou sami, co chteji udelat a do niceho je nenutime. Spis se je snazime nasmerovat.

Nahoda? Obrovska. Ale asi takova, jako v realnem svete. Predstav si, ze jsi lovec zombiku a jdes na lov. Rozhodne na tebe budou cekat na kazdem kroku a ty budes se 100% pravdepodobnosti vedet, co udelat a jak se zachovat. Nerealna vec a to presne hra vystihuje. Nahoda se da mirne ovlivnit, ze si nastavis skilly na dotycnou lokaci, kam se ritis. A kdyz na tebe neco skoci ze stinu a ty nejsi pripraveny, tak to holt schytas, tak to proste chodi.

Zaverem bych chtel uvest, ze se nerid tim, jak jsou ostatni ze hry nadseni. Koukni na web na zpracovani hry, precti si recenzi a podle toho se rozhoduj. Nazor ostatnich te muze strhnout, hru si poridis a pak zjistis, ze to neni tvuj salek caje. U me osobne to je srdcovka a lepsi hra proste neni. :-)

Eyron
A to ctete ty flavour texty i pri ja nevim treba 10.partii, kdy uz ho (aspon teda predpokladam) zna a jde jen o tu samotnou akci?

RBX
Vím, ale jako majitel telefonu vybaveného Androidem čekám, co bude... ;-)

Jinak poslední odstavec příspěvku Vojty Musila je zcela přesný. Nejlepší je si hru vyzkoušet, něco si o ní přečíst, mrknout na videa a teprve pak kupovat.

Edit: Odpověď Richmondovi, ano, bez těch textů to ztrácí šťávu a pokud přihodíš pár rozšíření, stejně si to nebudeš všechno pamatovat.

to Richmond
Tam nejde o to, co se ti stane, ale o to, kdo ti to udela :-D Precist udelej luck -1 nebo ztrat predmet, to je opravdu o nicem. Ja tu hru znam relativne dobre a kdyz me tam neco ceka, tak chci vedet, co mi to zpusobilo a je to pro me pokazde zabava. Spis jsem teda nastvany, protoze casto neco ztracim, ale to zjisteni, ze teplo domova, ktere na me ceka nebo truhlicka a penezma, to je proste parada, nez ze na me ze stinu vybehne monstrum a naseka mi na holou. Takze ja za sebe muzu rict, ze ano :-)

Richmond
Přesně jak píše Thales. Jsem hrdý vlastník všech rozšíření a různě je kombinujeme, takže setkání se prakticky vůbec neopakují. Navíc hru nehrajeme tak často, abychom si setkání zapamatovali.

to monkeyml & Richmond
to monkeyml: Nevyváženost? Neřekl bych. Už hru vlastním snad tři roky a nějak si nepamatuju žádný rumor, který by nás tak zničil, že by při jeho přibrání bylo jasné, že jsme prohráli. Vždycky se s tím něco dalo dělat a většina rumorů u nás končí jejich splněním (pokud to není nějaká zbytečnost, kterou nemusíme zrovna řešit).
Narozdíl od toho zase třeba v Dornu, když se postavy rozhodnou přesunout k léčivým pramenům, protože je Zorkal slušně rasuje a těsně před nimi Zorkal zahraje prokletí, že ty léčivé prameny už nejsou léčivé... To bys ho zabil a hrdinové tím ztratili několik kol, za které se Zorkal krásně nabušil. Navíc mi připadne Dorn nevyrovnaný, pokud u nás za Zorkala hrál zkušený hráč s dobrým strategicko-taktickým myšlením, tak hrdinové neměli šanci (i když to taky byli velmi schopní hráči).
Co se týče Warrior Knights, tak třeba Eventa, že se spálí jedno město, je absolutní zařezávačka jednoho hráče, se kterou nic neudělá, pokud nemá dostatek víry na její zrušení. Takže sorry, ale asi to nebude takové jednoduché, jak prohlašuješ.
to Richmond: Jak už jsem psal výše, tak hru vlastním tři roky a opravdu si nepamatuju všechna setkání. Je pravda, že vlastním všechna rozšíření, ale dlouho jsme hráli jen základ, pak nějakou dobu Dunwich a pak jsme začali přidávat další a nakonec odebírat, bo se to nedalo vyhrát :-) Občas mi připadne nějaké setkání povědomé, ale to jen zřídka.

to Kadaver
prímam argumenty ale oponujem lebo nesúhlasím :-D
tak najprv ad Warrior knights - o tej karte každý vie, že je v hre. osobne s hráčom, ktorý nemá 95% hry aspoň jednu vieru alebo peniaze navyše by som túto hru ani nehral. zbytočne. evidentne ju nevie hrať.
ad Dorn - jedna z najmenej náhodovejších hier akú som hral (ok, nehral som ich veľa tých hier, cca. 30-40) a situáciu ktorú popisuješ ty? vynikajúca hra Zorkala. ak sú hrdinovia slabý hráči, nie je to problém zorkala ani hry. bohužiaľ. v dorne si za svoju prehru môžu samotní hráči. jediná náhodovosť je v tom, aké rituály a požehnania dostaneš a jediná chyba dornu je v tom, že to nie je hra pre viac ako dvoch hráčov, hoci sa uvádza inak :-)
a nakoniec AH: tak som mal asi smolu. hral som túto hru 6x. 2x bolo super, naozaj zábava, treba riešiť ťažké situácie, boli aj vtipné situácie a nakoniec jedna výhra a jedna prehra. prehra nevadí, lebo hra bola fajn. 1x to bola totálna (ale fakt) totálna nuda. prechádzka po meste, sem-tam som bacil príšeru a zavrel bránu a bolo. 3x to bolo otrasné. 2x nás zabil jeden rumor. ja ich nepoznám naspamäť ale taký nejaký, čo sa tam kotia náhodne príšery a ich treba zamordovať a zároveň ich nesmelo byť viac ako akési číslo. buď sme mali smolu, alebo sme slabí hráči alebo čo, nemali sme šancu a hra bola o ničom. takže v mojich očiach som sa dobre bavil maximálne tak 3 hry zo 6. a slovo nevyváženosť beriem späť, ale nahrádzam ho totálnou háhodu, čo mi tiež vadí v takej hre ako AH :-)

EDIT: pre istotu ešte raz opakujem, že AH je dobrá hra :-) ale subjektívne ju jednoducho nemôžem zaradiť medzi špičku. je to jednak o tom, že evidentne mám radšej iný typ hier a asi aj o tom, že väčšina ľudí v mojom okolí majú o tejto hre ten istý názor. chcem hrať hru o ktorej viem, že ak ju hrám s klasicky parádnou partiou ľudí, tak to bude zábava. pri AH túto istotu nemám.

to monkeyml
Beru, kdyby to nebyla moje první hra WK, tak bych se na tu kartu určitě připravil, ale já jsem o ní nevěděl a tak mi to hned přišlo na mysl. Samozřejmě to nic nemění na tom, že tam ta karta je a musíš se jí pořád bát.
Co se týče AH, tak to, že ji většina lidí kolem Tebe hodnotí podobně, je samozřejmě způsobeno hlavně tím, že jste tu hru hráli spolu a očividně jste se při ní nebavili. Ono u takových her stačí, když to nebaví jednoho a jeho nechuť stáhne ke dnu i ostatní. Ale je jasné, že každému sedí úplně jiný styl her a když vám prostě Arkham nesedl, tak to asi nebude úplně hra pro vás.
A ta velká náhodnost je pro mě v takových hrách právě velké plus. Totální bych ji ale rozhodně nenazval, o čemž může napovídat i to, že jsme v té hře stále lepší a lepší. Kdyby to byla hra jen o náhodě, tak by neexistovala žádná možnost se ve hře zlepšovat. Nám například přijde základní hra už taky poměrně nudná, protože ji nějak moc často vyhráváme :-)

Kadaver monkeyml
O tom stahování ostatních má Kadaver pravdu. Vím jak jsme hráli androida s Jiříkem a díky jeho neustálému stěžování na všechno jsem měl už v půlce hry chuť tu hru sbalit a vykašlat se na to. To stejné u jiných herních příležitostí. Přitom mě obyčejně android hodně baví. A když někdo má více než jednoho takového odpůrce nějaké hry tak se docela divím že jste ji hráli víc než jednou. Proto se snažíme při výběru hry vybírat takovou hru, kterou chtějí hrát všichni hráči.
Prostě pokud si už od začátku myslíte, že to bude nuda, tak se nemůžete divit že to tak dopadne.

to Kadaver a Raziel
jj. to je jasné, že jeden čo sa mu hrá nepáči, tak vie znechutiť ostatných. zhodou okolností som to ľuďmi z môjho herného okolia z klubu ešte nehral. napriek tomu majú podobný názor ako ja :-) ja som to hral s ľuďmi, čo tú hru zbožňujú :-) tak ako tak. asi to dám do tej roviny, že to nie je hra, ktorú si viem predstaviť hrať každý týždeň na rozdiel od iných hier ;-)

Richmond + par slov ke kritice arkhamu v tomto vlakne
ad cteni textu po 10. hre - vidis, tady jsi presne predvedl to, proc se my dva v tomto nikdy nemuzeme shodnout, kdyz tvrdis, ze po 50. partii jde veskery pribeh a atmosfera stranou a jsou dulezite jen propracovane mechanismy, cimz neprimo rikas, ze hru vykostis ciste na ten herni mechanismus, ktery je pro tebe nejpodstatnejsi. V Agricole, Puerto Ricu a pod. je to pravda. Tam je herni mechanismus a pak az prislo tema, ktere to ma zabalit do nejakeho nepodstatneho obalu, dulezity je totiz ten pocitaci mechanismus a na po desate si nikdo asi na nejakou vehementni kolonizaci a pestovani kukurice nehraje. Arkham je opak. Necist texty v teto hre znamena, jako koupit si knizku neprecist si ji a rikat, ze je nezajimava. Kouzlo Arkhamu neni v tom, ze si budu uzivat genialniho revolucniho mechanismu. Protoze na rovinu, jako odpurce Pandemicu a velky priznivce Arkhamu, ten mechanismus je proste Pandemicovity, protoze to tak je v kazde kooperativce. A ted jen zalezi, jaky pribeh se tomu da. Pandemic nema takrka zadny, tak je to pro me jedna z nejdnudnejsich her na svete. Arkham Horror ma pribeh perfektni (je treba jej samozrejme z tech karet cist) a proto je to pro me vynikajici hra. Kazda ta hra mma totiz jiny pribeh. A pokud si jej nectes, tak to opet vykostis na pocitaci +2, -1, +3, -2 mechanismus a uz jen pocitas. Coz v Arkhamu dost dobre nejde.

Kriticke podnety, ktere tu padly jsou urcite orpavnene, da se na hru takto nahlizet. Ale je to stejny pohled cloveka, kteremu se libi Lovercraft a taky se mu libit nemusi. Bud si kazdou novou hrou otevre novy Lovercraftuv pribeh, ktery nebude nikdy probihat stejne, a nebo to delat nebude, protoze ho to nebavi. A co se tyce frustrujici obtiznosti, tak kdo cetl Lovercrafta, tak vi, ze to nejsou zadne hrdinske eposy, kterak hrdinni bijci porazili zlo. Spise to je naopak. Kdo v tom hleda soutezivost a snahu vyhrat a porazit co nejvice priser a napakovat se predmety, tak tomu bych doporucil World of Warcraft TBG.

monkeyml
ad nahoda a nenahoda - ja treba osobne jsem se sebou svadel boj, jakou miru nahody by hra mela mit. Karetni event, ktery rozhodne bitvu me vytaci, proto jsou pro me nejzabavnejsi souboje treba v antike, kde si pekne naplanujes, navyrabis a vyhraje proste ten, ktery to dela lepe, lepe taktizuje s armadou, lepe rozprostre sily a pripravi se na pripadne utoky ze zalohy od dalsich sousedu, tvaricich se dosud, ze proti me nic nemaji a muzu klidne na to Recko zautocit. Kdo se pripravil, vyhraje, kdo se nepripravil, nemuze to vycitat nikomu jinemu a je to hracova chyba. OK, tak by to melo byt. Ale posledni dobou se citim velmi pobaven i hrami s nejakou tou davkou nahody a bavi me byt na ni pripraven. Pokud je nahoda v rozumne mire, tak se na ni proste pripravit lze a stesti preje pripravenym. A tak je to i v Arkhamu. Samozrejme jako v kazde kooperativce, negativni udalosti prevladaji a proto se na ne musis pripravet. Takze i takto se na nahodu da pohlizet. Pripravil ses na to, ze muze prijit to ci ono nebo jsi to zanedbal, protoze jsi doufal, ze to neprijde?

ringo
Nedá mi to, abych nereagoval. Protože až po zakoupení arkhamu jsem objevil krásu pandemicu. Pandemic a jiné podobné hry tvářící se abstraktně můžou mít příběh, sice ho nemaj napsanej na kartách, ale to jak hra probíhá, jak na poslední chvíli uhraješ vítězství, to že někoho ze skupiny napadne spásnej nápad, je někdy lepší příběh než ten vytvořenej na kartách autorem. Je to jako koukat na 50km běhu na lyžích, pro někoho nuda když pořád jenom běží, pro někoho silnej zážitek a sportovní příběh.

nahoda- u pandemicu je skvely, ze kdyz hrajes(jsi na tahu), zadna nahoda neni, odeberes kostku, postavis stanici,... náhoda je mezi tahama, který města se nakazí(coz mnohdy rozhoduje o tom jestli vyhraješ), ale při tahu opravdu muzes reagovat na vzniklou situaci a můžeš aspoň něco řešit, taktizovat. U arkhamu (krome lokací, který maj text na desce) vlastne nevim, co moje rozhodnuti zpusobi, takze mam pocit, jako bych byl rozhodci na fotbale, sleduju aby se hralo podle pravidel, mam radost kdyz to kopou dobre,ale sam nehraju. A od hry čekám, že budu hrát, ne jenom přihlížet pěknýmu příběhu.

Snad svým názorem nepobouřím příznivce arkhamu. Vím, že koupě arkhamu byl pro mě krok špatným směrem, ale ta euforie kolem českého vydání mě strhla a chtěl jsem vyzkoušet něco úplně jinýho, než jsem dosud hrál.

bacil
Takže ti de facto vadí náhoda a nepotrpíš si na dotváření atmosféry herními komponenty a na lákavé zpracování. To pak, ale nemůžeš kupovat AT hru a doufat, že tě uspokojí, protože jsi tady vlastně popsal rozdíl mezi AT a eurem. :)
Pro příště prostě sáhni po nějakém euru a nech nás AT hráče užívat si blažené nevědomosti. ;)

EDIT: No jo, když tak koukám na tvůj seznam her, tak je tam Arkham jak pěst na oko. To pro tebe byl asi opravdu krok špatným směrem:)
Když už od toho písmene A, tak bych ho v tvém případě nahradil Agricolou:)

bacil
tak kazdy na to koukame jinak. S tim co jsi napsal muzu tak akorat nesouhlasit a to je vse, co s tim muzu udelat:-) Muj pohled na Pandemic je, ze jde o ryzi krystalickou nudu a mas pravdu, je to pro me stejne nudne, jako sledovat sprint na 100m:-) Jinak podle me se v tom Arkhamu i hraje, neni to jen o tom, ze pribeh ctes. Ja si v arkhamu hraji proste tim, ze ten pribeh aktivne dovytvarim. A o tom to je.

born
Neměl jsem s AT hrama zkušenosti a po přečtení několika příspěvků, že tady dost lidí začínalo na uero hrách, ale jakmile poznali AT hry, změnil se jejich pohled na hry a jiný už hrát nechtěli, jsem šel do arkhamu, bohužel ne u každého proběhne tahle změna:-)

EDIT: Agricolu už jsem měl, ale mě ani nikoho v okolí nebavila, tak jsem ji prodal.

to -bacil-
Už jsem tady o tom psal. Pokud by to bylo tak, jak říkáš Ty, tak není žádná šance se v té hře nějak zdokonalit. Kdybys to hrál tak, že je úplně jedno, kam půjdu, tak bys hru určitě nevyhrál. Ta hra má cíl a k tomu cíli dojdeš jen promyšleným hraním, ne tím, že při každém hodu dobře hodíš kostkou. Měl by ses nejprve jít lépe vyzbrojit do obchodu/vyléčit do nemocnice, nebo si věříš, že tu bránu proběhneš? Půjdeš zabít tu potvoru s tím, co máš, nebo ještě raději zajdeš něco dokoupit? Půjdeš si vzít ten clue token i za cenu toho, že se Ti může pod nohama otevřít brána, nebo že Tě tam může něco sežrat?
Tuhle hru musíš hrát, jinak ji nevyhraješ. Sice Ti odvypráví pěkný příběh, ale nenaplní Tě to. A ta hra není o tom jen náhodně pobíhat po plánu a doufat, že se třeba stane něco dobrého.
Btw, Pandemic mě taky moc nebaví, protože se tam dá skoro všechno spočítat a když vidíš, že jsou v nějakém městě tři kostky, tak tam prostě musíš jít. Když tam nepůjdeš, tak to bouchne a třeba v dalším kole bouchne město vedle apod. Tady vidím podstatně menší možnost volby, protože ta hra Tě rovnou vede v tom, co musíš udělat. A když to neuděláš, tak jsi v háji a můžeš to většinou zabalit. Když v Arkhamu uděláš chybu, třeba i díky kostkám, tak to pořád ještě neznamená, že jsi prohrál a můžeš to zabalit. Už se nám hodněkrát stalo, že hra vypadala úplně beznadějně a sami sebe jsme se ptali, jestli to ještě má cenu dohrávat, že to nemáme šanci zvládnout. A přitom jsme nakonec tu hru vyhráli. Prostě se nám začalo dařit a třeba nechodily takové kruté karty.
Pandemic je prostě puzzle, který se za běhu mění a ty ho musíš logicky řešit - v každé situaci existuje jedno řešení, které je pro tu situaci nejlepší. Arkham je příběh, který si postupně utváříš a nikdy nevíš, co bude za dalším rohem - v každé situaci je několik řešení, ale nikdo nedokáže říct, které je to nejlepší, protože nikdo netuší, co bude následovat. A podle toho je třeba si hru vybrat a zhodnotit. Když máte raději logické hádanky, volte Pandemic, Defenders of the Realm nebo třeba Ghost Stories. Když máte rádi překvapení a nechcete každé kolo počítat šílené výpočty, abyste došli k ideální strategii, tak zvolte Arkham, Galacticu, nebo třeba Betrayal at House on the Hill.

bacil
Tak tak. Opravdu valná většina začíná na euru a pak přichází ten zlomový okamžik, kdy zkusí AT hru. Buď si ji zamilují a s ní i celý AT (můj případ). Nebo je neosloví a zůstanou u eura(tvůj případ). Prostě tisíc lidí, tisíc chutí. Nic se nemůže líbit všem. :)

bacil
hodne zalezi taky na tom, cim te hry celkove naplnuji. Ja v nich hledam spise dobrodruzstvi, ktere tvori spolecne vsichni u stolu, at uz souperi nebo kooperativne, nekdo v tom hleda cistou spolecenskou zabavnou soutez, kde si daji hraci partii kdo z koho. Ja si ve hre rad zabojuji a pobavim se i kdyz prohraji, jini povazuji prohranou hru za zbytecne straveny cas. Kazdy to ma jinak.