Parxel
jasne ze jo. Ale vsechny dily me iritovaly tim, ze tam byl kazdy nesmysl nahodne generovany, takze opadla takova ta atmosfera, za kazde misto je tam jedinecne, kazdy artefakt je tam jedinecny. Proste vse nahodne. Ale prvni dil ma dodnes pro me takovou jakousi neopakovatelnou atmosferu toho prostredi, protoze to byla jedna z prvnich takovych her, kde clovek sel mestem ,tam snezilo, putoval o knekolik kilometru na jih a tam prazilo slunce, jinde zase byla vecna mlha. Arena tedy jo, ma pro me nostalgicky nadech, Daggerfall o neco mene, i kdyz taky pekna atmosfera, Morrowind a Oblivion pro me predstavuji cistokrevnou esenci nudy po vsech smerech.

Ringo
Já jsem k TES dostal právě až od Morrowindu, takže první 2 díly mi nic neříkají. A dnes už bych se k nim ani nevracel.

Nicméně k Morrowindu jsem se taky dostal jak slepý pes k houslím a dost mě ve své době nadchnul. Mimo jiné asi i proto, že jsem tu hru začal hrát s tím, že jsme o ní nic nevěděl a tak jsem se vlastně celoou dobu s něčím seznamoval. Od začátku až do konce jsem v podstatě poznával různé asekty hry od vývoje postavy až po vytváření předmětů, chytání duší atd. A hlavně u Morrowindu mě opravdu chytil příběh. Oblivion měl nádhernou grafiku, ale příběh mě nějak nezaujal.

Včera jsem napůl náhou zabrousil do vod TES, abych se mrknul co je nového a zjistil, že na dveře klepe TES V: Skyrim a docela hodně mě to zaujalo. Hlavně ty draci, ty vypadaj fakt skvěle.

TES
Stejně jako Ringo jsem ochutnal všechny díly, škoda že zabugovanost hlavně prvních dvou mě dost kazila tu fantastickou a do té doby nevídanou atmosféru volnosti a prostoru. Nejvíce času jsem proseděl asi u Morrowindu, kde jsem vyzkoušel i spoustu různých amatérských modulů. I když na grafiku moc nedám, tenhle díl mě tehdy dostal. Na Oblivion jsem se těšil, ale nepodařilo se mi nějak sladit hru s ovladači a hardwarem tak mi neustále vypadávaly textury tak jsem se na to vykašlal. Už i proto že všechny tyhle kousky jsou časově strááášně náročné a času se mi teď stále nedostává. I když občas mrknu na nějaké novější rpg a musím uznat že vůbec nevypadají špatně, tak nějak se mi stýská po starých krokovacích dungeonech typu Eye of Beholder a není to čistě jen z nostalgie - mě se ten systém prostě líbí. Škoda že něco takového nevychází třeba na smartphony, hned bych koupil.

Micc
A zkoušel jsi hrát taky Swords of Perthia?

Byl to plugin, který tě v podsatě po vytvoření postavy přenesl na úplně nový kontinent a hrál jsi úplně jiné dobrodružství.

TES?
Série TES? Samozřejmě! :-) První dva díly jsme pravda moc nehrál, až po letech, co vyšly, ale Morrowind a Oblivion mi sebrali mnoho hodin života, ale vůbec nelituji a na Skyrim se taky těším. ;-)

Thales
A co jsi říkal na oblivion po Morrowindu? Mě totiž Oblivion zdaleka tak nebavil jako Morrowind. Nějak mě to příběhově připadalo takové méně zajímavé.

Ale na Skyrim jsem teda zvědavý fest.

Parxel
Swords of Perthia jsem jen okrajově ochutnal, ale dál jsem v něm nepokročil, bo jsem v tu dobu byl už trochu přemorrowindovanej. Řekl jsem si,že se k tomu asi později vrátím...no a nevrátil :-(
Rád si za rasu volím temného elfa a v Morrowindu se mi líbily ty nevraživé hlášky jako "nejsi tady vítán" nebo "nemáme rádi příslušníky tvého druhu" či jak to tam bylo. Člověk si hned vzpomene na Drizzta.

moje nejoblíbenější...
Morrowind a Oblivion patřijou mezi moje nej hry vůbec... na Skyrim se těším jak malý děcko a slintám nad každým videem a vůbec nepochybuju o tom, že to bude naprostá pecka o které se bude mluvit zase několik let... a aby se mě do 11.11.2011 líp spalo, tak sem nedávno rozehrál znova Oblivion a je furt naprosto geniální, uplně mě to chytlo!

Jenom si lámu hlavu kde vemu prachy na novej kompl... očesat tak dokonalou hru, to asi nezvládnu psychicky!

A su pevně odhodlanej k revolučnímu kroku ve Skyrimu - hrát za lučistníka/rogunu... celej život hraju RPG za namakaný řezníky co spolýhají na pořádný železo a už přes 10 let si říkám že jak vyjde nový RPG, nesmím si udělat válečníka, ale zkusit něco jinýho... ale nedaří se... nedokážu se smířít s tím, že pak někde ve hře najdu super meč (nejlíp obouručák) a nebudu ho moct pořádně použít! Ale tedka sem konečně začal hrát aji za mága v posledních pár RPG a super... jenom ten luk a plížení, k tomu sem se ještě nedokopal, takže letos v listopadu se to stane... :D

Oblivion, Morrowind a Arena
jsem hrál, dohrál jsem jen Oblivion, nelíbí se mi sysém levelování postavy a to, že když se dostaneš na určitou úroveň, tak to dál nejde a postupně s tebou levelují i potvory a výbava, takže celé levelování pro mě ztrácí smysl. Jinak atmosféra fajn, ale tohle ty hry pro mě dost sráží.... já jsem fanoušek Gothic 1-3 a Risenu a moc se těším na Risen 2

M.N.
To já to hraju většinou za nějakou kombinace zloděje, lučišníka plus kombinace meč nebo kopí. Ono jenom s lukem nevystačíš. Luk je dobrý na první překvapení a na útok z dálky, ale v malých prostorách a nebo při boji nablízko je pořád lepší meč.

TES
Jo, tak TES sága je něco unikátního. Daggerfall byl první hrou z této ságy, kterou jsem hrál a ten mě dostal k RPGčkům, u kterých dlím až dodnes. Do té doby jsem hrával jenom plošinovky, adventury a akčňárny a RPG mě nebavila. Pokud se dají nazývat RPG, protože v té době moc plnohodnotných RPG nebylo (alespoň jsem se s nimi nesetkal), ale byly to spíše dungeon crawlery (viz ty krokovací dungeony, které tu už vzpomínal Micc).
Každopádně Daggerfall byl skvělý, otevřený svět, se kterým jsem se do té doby nesetkal, kde jsem si mohl dělat, co chtěl. Příběh popravdě moc neznám, protože jsem nikdy nebyl ten, kdo by šel hned po hlavní příběhové linii, ale jsem spíše ten prozkoumávací typ, co nejprve plní všechny sidequesty, než přejde k hlavnímu příběhu. Takže můj přístup k Daggerfallu byl takový, že jsem pobíhal po městech, kecal s lidma, plnil questy od gildy, chodil po různých dungeonech a "leveloval" postavu. K hlavnímu questu jsem se už nikdy nedostal a Daggerfall nikdy nedohrál, protože přišly jiné hry. Ale potěšení z hry mi opravdu hodně kazily armády bugů, které v té hře byly. Ještě dnes si vzpomínám, jak v dungeonu propadávám zdmi a létám ve tmě mimo chodby.
K TES jsem se vrátil v podstatě až s příchodem Oblivionu. Morrowind jsem hrál chvilku a nějak mě nezaujal. Zato Oblivion byl naprosto vynikající a strávil jsem u něj mnoho hodin. Bohužel jsem v té době vyměňoval notebook nebo přeinstalovával systém a bohužel jsem si zapomněl zálohovat saveko. Na znovurozehrání Oblivionu už jsem pak neměl čas a ani moc chuť (nerad hrávám to samé znova), tak jsem ho taky neprojel a příběh v podstatě neznám (kvůli svému sidequestovému způsobu hraní).
Jinak na Skyrim jsem zvědavý a až spadne cena, tak si ho pořídím na PS3 a zapařím. Tím pádem má naději, že to bude první TES hra, kterou dohraju do konce, pokud bude dobrá :-) Jen uvidíme, jestli nezapadne v zapomnění mezi chuťovkami jako Mass Effect 3, Final Fantasy XIII-2 a Versus, Kingdoms of Amalur, Batman Arkham City apod., které se chystají.

Oblivion
Parxel - Mě se Oblivion líbil, bylo to zase něco jiného a to jsme přesně od TES chtěl, aby v každém regionu byl jiný zážitek. Morrowind měl výbornou atmosféru, ale přeci jenom se to po těch dnech zkoumání přejedlo a člověk chtěl vidět něco dalšího a jiného. Takže za mě spokojenost.

Ozzy - Jo, taky mě to štvalo, vyřešila to instalace módu Oscuro's Oblivion Overhaul. ;-) Potom byl Oblivion už totální bomba s hromadou obsahu navíc a vyladěným levelováním i obsahem truhel apod.

TES
O jé, u Arény jsem strávil spoustu času. Zvlášť hádanky byly vypečené - podobně kvalitní systém hádání byl snad jen u Betrayal at Krondor. A když si vzpomenu, jak ji donesl kamarád na dvaceti 5,25" disketách a předposlední byla vadná - peklo na Zemi :-).
Daggerfall nebyl špatný, jen mě tam tehdy strašně štvala nepoužitelnost mapy v dungeonech, takže pro mě byla nutnost postava s Mysticimem a jakési to teleportační kouzlo (Anchor?).
Morrowind mě nechytil, sice jsem mu pár hodin věnoval, ale ten svět na mě byl takový moc divný, nebyl jsem se schopen s ním sžít.
Oblivion si občas i teď zahraju. Procháení a zavírání bran je sice trochu nuda, ale vždyť se tam dá plnit tolik věcí...

TES
TES hraju od prvního dílu. Arenu si už moc nepamatuju, protože sem byl ještě poměrně malej, Daggerfall se mi líbil, ale nejvíc jsem si užil asi až Morrowind. Boožeeee úplně vidím ten začátek na lodi a k tomu ta báječná muzika. Oblivion jsem dohrál a taky se mi líbil, muzika opět podařená. Hrál jsem ho ale na X360, ale trochu mi tam vadily delší loadingy a streaming z dvd taky nic moc, ale uhrál jsem ho. Na PC jsem ho napodruhý neprojížděl. Na Skyrim jsem hodně natěšenej. Podle videí to nevypadá zle...sice trochu podobnější Oblivionu, ale to mi neva. Stejně jako sérii TES má rád Gothica, ale s tím je to už špatný...R.I.P..ale aspoň ten Risen to zachraňuje.

Morrowind
je ma nejoblibenejsi pc hra.

Micc
Teď si zpětně pročítám diskuzi a koukám, že se ti Miccu trochu stýská po starých krokovacích dungeonech jako Dungeon Master I a II, Elvira (miluju), Eye of Beholder, Lands of Lore apod....před několika lety jsem narazil na tuhle Perlu...Undercroft se to jmenuje. Možná to znáš, ale jestli ne, tak na to mrkni, protože to by ti mohlo(mělo) líbit:)

jj
krokovaci dungeony byly nejlepsi. A kdyz uz scrolloaci, tak ja mam nejradeji Ultimu Underworld I a II, tyhle povazuji za dosud neprekonane. Jednicka mela navic podle me designove nejlepe navrzene urovne. Spousta jeskyni, ricek, mostu, skalnich previsu, dneska sice zastarala grafika, ale pro me ma i tou grafikou ta hra kouzlo, ktere se uz nezopakovalo. Ani napodobenina Arx Fatalis se tomu nemuze rovnat.

Oblivion
Já jsem nikdy pařan nebyl, vlastně jsem měl jen starýho gumáka ZX80 a u kamárádů byla nějaká Amiga, ale pak jsem se obešel přes 10 let bez počítače a porůznu jsem hrával jen Civilizaci II. Když jsem pak pořídil z pracovních důvodů PC, civka pokračovala a kamarád mě zásoboval strategiemi jako Hearts of Iron, nebo Medieval, takže jsem taky RPG her zůstal "ušetřen" (částečně dobrovolně, protože na vysedávání u PC her jsem neměl/nemám moc čas a často ani náladu).
Pak mi kolega asi před rokem a půl vnutil Oblivion. Tři měsíce ležel na stole, než jsem se dokopal k instalaci. Navol si postavu, hmm, tak třeba tohohle. Jdem. Protloukám se chodbama, občas někdo promluví, pak nás přepadnou, všechny pobijou a já s rezavým mečem a absolutně bez ponětí, co mám dělat bloudím podzemím. Dveře. Vylezu ven... a čelist mi brnkne o stůl. Je mi samozřejmě jasné, že grafika her se vyvíjí rychle, ale osobní zážitek mě překvapil. Jako RPG herní panic jsem vyloženě civěl na obrazy nočního nebe plného hvězd, barevných mraků a obřího měsíce, opodál nad řekou mola osvětleného lucernou a v dáli obrysů hor. První dny jsem vlastně jen chodil krajinou a zíral na funkční přírodu, měnící se počasí, obdivoval města a žasnul nad vnitřními rozměry a rozmanitostí hry. Nakonec jsem to po měsících dohrál, když už jsem se dostal tak daleko, ale těch prvních pár týdnů jsem každou volnou chvilku strávil tam. Paráda, nádhera, rád si vybavuju scény ze hry.
No a Skyrim... mi na mém vraku asi nepoběží :-/

dungeony
Jj Ultima byla taky dobrá, ale tu jsem trochu minul, resp. dostal jsem se až k VII. dílu. Jo málem bych zapomněl na sérii Realms of Arkania. Shadows of Riva se mi dost líbilo. Arx Fatalis sem hanbář nějak minul, ale napadá mě ještě Stonekeep, se svou neuvěřitelnou grafiku, na tehdejší dobu:)

Bacil
ja nevim cim to, aleme ta moderni realisticka grafika nebere. ja mel vzdycky PC hru tak nejak spojenou s peknou kresbou, ktera ve me nevco vzbudila a nejak pracovala s mou fantasii. Takze snih nebo mlha z prvni Areny na me zapusobila, pritom to bylo kreslene, pixelate. Kdyz jsem spustil oblivion, mel jsem spise pocit, ze chodim mezi pekne nafocenymi nablyskanymi kulisami a nejak jsem tam necitil tu atmosferu,ze jsem nekde jinde, v jinem svete. Nevyvolava to ve me takove to prijemne mrazeni v zadech. Takze me sice taky padla celist, ze se to v takove realisticke podobe jeste vsechno hybe, ale nejak me to neavilo. Pokoukal jsem co se dalo, namodoval jsem nejake finesy jako svitici okna v noci, abych zjistil, ze i to na me pusobilo v prvni Arene atmosfericteji a odinstaloval jsem to. Tim nerikam ze zamitam vse nove, libi e mi treba zpracovani Ultimy IX, porad tam zustava jakysi ten nadech te Brittanie, svet, ktery me uchvatil v Ultime 7 (pro me dodnes nejlepsi izometricke RPG na PC vsech dob).

Odulin
jj, Stonekeep byl bozsky, nadherny krokovaci dungeon. Ono toho bylo samozrejme vice a tezko se mi dnes vypichuje, co bylo lepsi. Me se hodne libil treba Stone Prophet. Vubec nebyl spatny ani jeden z poslednich dungeonu s tahovymi souboji, ne-li vubec posledni, Wizardry 8, i kdyz W7 neprekonala, porad to byla pecka. A o mixu dungeonu s izometrickym RPG - Amberstar, Ambermoon, Albion ani nemluve, to je herni raj. Albion je taky takova moje modla. A staricky Amberstar, to je po Ultime VII snad muj nejoblibenejsi svet, v kterem se citim jak doma:-)

Mimochodem
milovnikum Oblivionu by se mohlo libit postapokalypticke (rekneme RPG:-) Fallout 3 a jeste vice Fallout: New Vegas.

Ringo
Jasně, pro mě má tenhle nádech osmibarevná hranatá grafika spektráče a prvních amigáckých her.

Bacil
njn, ale tam to byla jeste takova z nouze ctnost omezena par barvami, ale udela dneska nekdo tak nadhernou stylovou kresbu jako ma Ishar 2? Zasnezene hory v teto hre byly legendarni a ja jeste obrazky z Excaliburu a pozdeji ze hry mam dodnes spjaty se zimou toho pamatneho roku kdy to vyslo , co jsem studoval jeste na gymmplu. Dneska ve me moderne graficka hra ten pocit neumi vzbudit. Prijde mi prilis realisticka, ze mam pocit, ze to uz je lepsi si na ty hory rovnou zajet. Nejak mi tam chybi takovy ten osobni art, ktery tomu vnukne grafik. Treba kdysi byly dungeony na prvni pohled rozeznatelne a kazdy vedel, ze tohle je Ishar, tohle Beholder, Tohle Might&Magic a tohle Wizardry. Melo to specifickou kresbu, obrazovka mela specificky design. Dnes se mi zda ze je vse delano podle jednoho mustru, editovano v trech na chlup podobnych enginu a uz od dob Baldursu vypada takrka kazde i izometricke RPG temer stejne. Tak samo 3D enginyse snazi o realitu a pak ty hry vypadaji prilis podobne, realisticky.

Tedy tak to vnima ma osoba, osobne, nikomu to samozrejme nevnucuji, kazdy ma jine predstavy o tom, jak to ma vypadat a o tom, co jej zasahlo svou atmosferou vice:-)

Ringo
Jasný. Wizardry jsem málem zapomněl...asi proto, že sem mu holt tolik nedal. Kdo to měl taky stíhat všechno pařit:) Ablion je bez diskuze perfektní záležitost, ještě teď si vzpomínám ta tu recenzi ve Scórku:) Zbytek teda asi neznám, ale stopro na to mrknu. Ještě jsem si vzpomněl na Raveloft a myslim Menzobranzzan nebo jak se to jmenovalo, ale to už vidím jen matně:)) Tak o Falloutu by se dalo vytvořit samostatný vlákno...to je prostě taky špička.

Jinak ještě jednou připomínám ten Undercroft. Opravdu dobrý krokovací dungeon jak ze starý školy;)