úspěšnost produktu
Řekl bych, že úspěšnost produktu (nebo jakékoli jiné činnosti) lze hodnotit podle toho, proč ji dělal.

Jestliže je cílem vydání hry vydělat peníze, pak se úspěch hodnotí výší tržeb. V tom okamžiku je jedno, zda jde o Pexeso nebo SmallWorld.

Pokud má vydavatel jiný cíl, např. dostat se na BGG či Trolovi do top 10, pak je prodejnost vedlejší. Je jasné, že takto cílovaná hra se bude od výše uvedeného případu zásadně lišit.

Nejhorší jsou projekty, kde různí členové plní různé cíle, protože na začátku nebyl žádný měřitelný cíl stanoven. Pak se totiž vždy dodatečně najde nějaký cíl, který splněn nebyl a tudíž někdo, kdo projekt vyhodnotí jako neúspěch. Často to bývají investoři, pro které je kvalita hry šumák, ale chtějí své peníze co nejdříve zpět i s patřičnými procenty.
---
Kvalita hry je stejně tak nejasný termín. Někdo si pod ním představí originalitu námětu, jiný hratelnost, další komplexnost, jiný zas rychlost naučení a děti třeba líbivost figurek. A tak bych mohl vyjmenovávat ještě dlouho.

Jelikož názory lidí na uvedená měřítka kvality jsou silně individuální, pro zjednodušení bych možná kvalitu shrnul jako absenci nekvality. Tedy že žádná součást hry není všeobecně považována za nekvalitní. Např. nahrazení impů ve Vládcích podzemí červenými bakelitovými člobrďo figurkami by bylo určitě znakem nekvality a hra by těžko získala zatrolený titul 2009. Přesto, že ve hře samotné by to nemělo žádný faktický význam.

kvalita / úspěšnost
jsou podle mého dvě naprosto odlišné veličiny. Do herního průmyslu moc nevidím, ale mohu-li užít několika postřehů ze svého oboru, pak:

- Kniha může být napsaná sebelépe a mít až do nebe dosahující literární kvality i přehršel nových nápadů a převratných kompozičních postupů, ale vyjma kritiků ji nikdo nečte a ani číst nebude. Bez grantu ministerstva kultury nebo vlastní dotace ji ani nikdo nevydá, protože je buď "moc umělecká" nebo "nemá cílovou skupinu". (- týká se veškeré poezie a uměleckých textů obecně)
- Kniha je po kvalitativní stránce neskutečný brak, ale prodává se po tisících. (- příklad spisovatele Jiřího Kulhánka - kolem literatury to ani nešlo, ale v komunitě je za boha)
- Kniha dosahuje jak přiměřeně uměleckých, tak i čtenářem vyhledávaných kvalit; potom můžeme mluvit o skutečném unikátu. (- viz Umberto Eco)

Takže ve zkratce: kvalita může být šumák, pokud je kniha zábavná a osloví lidi. Stejně tak mohu dostat kvalitu, která nikoho nebude zajímat. Do dalšího kola čítanek a literárních učebnic nakonec (nebudeme si nic nalhávat) postoupí ten, kdo se dokáže prodávat delší dobu, ať už to udělá jakkoli.

úspěšnost produktu
Plný souhlas s Husákem, vypadá to, že má vlastní zkušenosti. Neděláš v managementu nebo v nějakém oddělení jakosti? :-)

Kadaver

dá se říct že oboje, jsem majitelem malé firmy a snažím se, aby se mi dařilo a mohl jsem si semo tamo koupit nějakou tu deskovku. :D

Moje troška do mlýna...
Kvalita a úspěšnost jsou podle mého 2 odlišné věci, které je nutné posuzovat odděleně i proto, že jsou důležité pro odlišné role hodnotitelů.

Kvalitu posuzuje většinou spotřebitel (i investor na produkt může nahlížet v této roli - většinou to i dělá :-) a na jejím základě a ve vztahu k ceně rozhoduje o koupi. Kvalita je z tohoto pohledu čistě subjektivní záležitost. Navíc je otázkou, co to ta kvalita je. Někdo to chápe jako dokonalost a trvanlivost zpracování, někdo komplexněji.

Úspěšnost by pak měl hodnotit pouze investor (společně s garantem produktu), ale pouze na základě cílů, na kterých se před vývojem produktu dohodli (většinou garant produktu cíle navrhuje, investor akceptuje - v ideálním případě, kdy se dohodnou :-). Obvykle o (ne)úspěšnosti různých věcí mluví další lidé, ale přitom nemusí mít pravdu, protože i když se třeba něco super prodává, tak cílů (které málokdo zná) nemuselo být dosaženo.

Takže třeba sbírka úžasných básní je pro literární kritiky symbolem kvality, ale pokud vydavatel chtěl zisk a sbírka se nprodává, tak to nejspíš jako úspěch nevyhodnotí. Ale co když si vydavatel vydáním této sbírky chtěl naklonit obec kritiků? Pak už by se možná dalo o úspěchu mluvit (ale samozřejmě by to muselo být naplánováno tak, aby šel tento cíl změřit :-). Jen pak pořád zůstává masa literárních kunzumentů, kteří to ani tak jako kvalitní dílo nevyhodnotí ;-)

Kvalita=zábava
Myslím, že by se na kvalitu mohlo hledět podle toho, k čemu byl konkrétní produkt stvořen. Kvalitní televize má jiné požadvaky než kvalitní společenská hra, například. I u her se můžeme myslím bavit o dvou "typech" kvality, a to kvalita zpracování a kvalita poskytnuté zábavy.
Například stařičká hra Maršál a špion je do kvality provedení jen deska a několik papírových "figurek" a i tak mi poskytla dost kvalitní zábavy. Ostatně proto se hry hrají, kvůli zábavě. Takže pokud mohu říci svůj názor, kvalitu her (nejen společenských) posuzuji podle toho, kolik zábavy mi, případně mému hráčskému okolí přinesla.