Dnešní Gears of War, který mě na myšlenku dovedl.. a DnD boardgame
Dnes se nám v prvním scénáři, který jsme hráli dnes dvakrát, stali dvě naprosto odlišné situace.

První byla taková, že spoluhráč jel jak mašina na maso a já tak nějak kulhal za ním, nehledě na tom, že každý nepřítel padl hnedle po prvním útoku na něj..

V druhé hře jsme se za boha nemohli uzavřít granátem jámu.. Výbuch byl sice asi za 6 dmg, ale znak lebky nepadl a my vyházely všechny granáty.. Vzhledem k tomu, že bedna s nima byla na první desce, čekala nás dlouhá cesta nazpět, kterou nám zpříjemňovali nepřátelé..

Musím říct, že tohle jsou ty situace proč mám kostky rád.. Vždy najdou cestu, jak vám zpříjemnit den..

Nejlepší situaci jsme zažili s Vojtou a jeho přítelkyní při vylézání z jámy, kdy náš čaroděj nebyl schopen prostě hodit 8+, nebo tak nějak..Na jeho omluvu musím říct, že potom co dořekl na mého půlorka zloděje, "tím vířivým útokem sejmeš všechny tři ne?". Ork sekal sekal a sekal.. a padl pouze jeden.. Ano skvěle jsme se pobavily.. Nehledě na tom, že jsme tak nějak nezamíchali encountery a byly pěkně seřazené..Ano samé pasti..Trochu se divím, že jsme ten první scénář byli schopni vůbec dohrát..

Ano na některé hry člověk nezapomene...

Cyclades
Když ti tři jednotky sejme jedna jednotka protivníka (grrrrrr) fakt luxus.

Jinak kamarád říká, že jelikož jsme šťastně ženatí, tak nesmíme hrát hry s kostkami a čím dál tím víc mi připadá, že na tom něco je :-)

Klasické situace
- v DK mi padne tak málo, že nenatěžím ani jednu surovinu (ano, padá pořád jednička)
- když kolega v Arkhamu s deseti a více kostkami nehodí ani jeden úspěch, tak spustí svoji „filipiku“ obsahující cca 3 sprosťárny za vteřinu
- ve Vzducholodích - tam mi to nepadá nikdy... asi jsem někde tajně šťastně ženat...

PJ
- DK: čože suroviny, ale s jedlom je vďaka kockám neustály problém. Na nedostatok kameňa ešte nikto neumrel, ale živiť sa celý život brusnicami a čučoriedkami hm... :-)nechápem, ako to tí moji kromaňonci dokážu..., ale sú to fešáci;-) Hlavne že susedný kmeň (prieteľka) sa prekrmuje jedna radosť:-) No ale čo už zmôžeš proti všehomíra, ten matriarchát mal čosi do seba:-)

to RagnarBlack
Ja na tuhle partii uplne zapomnel. :-D Porad jste na me nadavali, ze jsem neschopny vylezt z diry a ty takova drticka ses potom taky moc nevytahnul. Proste banda k pohledani. :-D Nakonec jsme hru vyhrali, ale byly to muka. :-) Super hra.

to Vojtech Musil
JJ stejnak na té hře mám nejraději ty hlášky okolo stolu a neustále popichování..Tvůj mág aspoň tím řetězovým bleskem nepřátele kosil..Jedna z her na kterou nezapomenu..

Víš jak on půlork není zas tak agilní..:D

Taky nezapomenu na draka co mě s mou partií honil slují a pak ho nakonec dodělali mnou rozházené ježky na podlaze..Trpaslice byla pak pěkně namíchnutá, protože se tak snažila ho dodělat sekerou...:-)

to Ragnar
Je to tak jak rikas. :-D Jinak abych taky prispel, tak nemusime ani zavzpominat do davnych casu. Co na Zelivi Dust? ;-)

Jedny hody kostkou jeden uspech z deseti a pak prisel takovy Jirka a byl schopny jich nasazet treba devet z deseti... :-D Bylo to k vzteku, ale uzil jsem si hru neuveritelne. :-)

Vojta
jj, v tom Duste boli kostky le-Ffuu!:D:D

To DUST
Tak on ten Dust v Želivi, bylo takové: Co ta hra vůbec umí??:-)

Nehledě na to, že kostky tam vůbec nepadají..Jako nejmíň co sem zažil, ale i tak je to sranda..

Descent a Magic
Ja jsem normalne strasne milej hoch, ale obe me osudove hry cas od casu spousteji nezadrzitelny proud nadavek toho nejsprostsiho zrna... Coz u Descentu, tam neni obtizne vysvetlit kamaradovi, ze nenadavam jemu, kdyz jsem mel z peti utoku ctyri missy a on z trinacti jeden. Ale na Magicovejch turnajich (nechapu jak nekdo muze tvrdit ze karty jsou mensi svine nez kostky:-)), kdyz to proste nechodi (vlivem cehoz me uz treti souper drti jak maly decko) jde poker face stranou a situaci zachranuje jen my neustaly ujistovani, ze to nepatri jemu ale tem "ZP#@*NEJM KARTAM, do psi k#@*y"... zjistil jsem, ze to dva cizi lidi pomerne sblizi :-)

To Polylux1
JJ to je nevýhoda Magicu, vždy mám pocit, že už první ruka rozhodne kam se to bude směřovat..

Ragnar
no necudujme sa, kedze je hit nastaveny na 1:3! .. apropo, to bolo to prve, co mi udrelo do oci a tesil som sa koli tomu na test.. (+imho sa to fajne doplna s pravidlom na ustup po 3 hodoch bez hitu:)

To Opcik
Jako je pravda, že ta pravděpodobnost, nastavená na kostkách byla fajn..Myslím si, že je to dobrá a rychlá hra.. Ještě pořádně zažít ty karty a je to mazec..

Ragnar
sakra, kde si teraz? pome si to hned zahrat! :D ..Sarvan a Vojta sa urco pridaju!:)

.opcik
Iam in!

Kostky jsou super
Kostky jsem měl vždycky radši než náhodu. Ony teda dokážou pekelně zatopit. Nedají se počítat karty a taky dost stírají skill v hraní her, když jeden hru zná, ví co tam jsou za karty a ví co má čekat a druhý hraje třeba podruhé. Jediný typ her, kdy kostky dokáží opravdu naštvat jsou kompetitivní hry typu všichni proti všem a nebo vyvážené týmy proti sobě - tam když má někdo smůlu na hody, může se snažit sebevíc a pak ho jen naštve, že v tak dobře rozehrané hře skončil tak bídně. U her keeper vs. dobrodruzi (Doom, Mansion of Madness) a hlavně u kooperaček (Gears of War, DnD Boardgame) mi to nevadí vůbec, spíš naopak -> díky trefným hláškám u stolu se ještě víc rozproudí zábava.

Aneb hra Ashardalonu - klerik ne a ne se dostat z klece, takže orčí lučištník z něj udělal jehelníček, trpaslice trávila většinu hru v jámě (no jo, trpaslíci moc nevyskočí) a dragonborní mág zběsile utíkal před nestvůrama přičemž nebyl schopný dorazit ani jednu jen vesele tahal jeden encounter za druhým :-)

Za vše mluví jedna naše hra Mansion of Madness:
Jeden kolega má krásný kožený kalíšek s černo-bílíma Cthulhu kostkama. A protože hrajeme na velkém drátěném stole a neměl po ruce podložku házel si "do kalíšku" (resp. do vršku) a člověk by nevěřil kolik 8miček a 9tek po sobě může padnout. Pro nezasvěcené - v MoM se musí podhazovat atributy pro úspěch tzn. menší=lepší. Ostátní hráči u stolu už hodlali každý sníst vlastní hlavu, jak jsme z toho byli na prášky, jen keeper se vesele usmíval.
V pokročilejší fázi hry jsme kolegovi začali podstrkovali podložky a najednou už byl dokonce platným členem týmu. V závěru jsme se dostali do situace, kdy jsme museli zabít obrovksou masu hnusu, než se vykutálí z vily. V cestě nám stál ještě maniak se sekerou, který se zrovna hodlal daného kolegu rozčtvrtit, to byla pro postavu otázka mezi životem a smrtí a měl tuším i brokovnici, dost zásadní pro výhru hráčů. Při hodu na obranu si přilepšil skill pointem jak mohl.
- "No Juro, dej si skill a pak ti to může podělat, jen když hodíš 10ku."
o "Aaa, tak to si hodím do kalíšku"

hádejte co padlo... :-D

Add téma
Mno, začínám mít pocit, že už nikdo hry s kostkama nehraje, nebo jsou situace natolik depresivní, že se o ně nikdo nechce podělit..

A proto nestyďte se..:D