to PJ
fakt v tom nejsi sám. Já si třeba koupil jako odměnu za státníce Shoguna což už je Tři roky a ještě jsem ho nehral :(

sberatele
ani nevite jakou jste mi udelali radost, ze v tom nejsem sam :)
taky mi kolikrat prijde, ze jsem vice sberatel nez hrac. Ale ono to je tim, ze sem tam si utrhnout v praci cas a cist o deskovkach, pripadne je koupit je mozne, ale najit si cas na delsi hru je jen o vikendu :(
Schvalne jsem si prosel sbirku co mam na zatrolenkach a mam tedy 20 her, ktere jsem jeste nehral a 12, ktere jsem hral jednou, cili je co dohanet :)

sbírání
skoro by člověk řekl "Zatrolené hry - stránky sběratelů .... i hráčů deskových her" :))
Každopádně jsem se utvrdil v tom, že sbírání her je úplně normální, tedy s tím nebudu nic dělat (a tak jsem šel a koupil Vládce podzemí. Kdy že bude to vysvědčení ? :))

Tangramovi
Ty máš Antiquity??? :-) Já to mám, je to úplně úžasná hra (dle mého), tak mě zaujalo, jestli to ještě někdo vlastní :-)

Do zasoby
Kupuji hry, ktere mne zaujmou, vetsinou se snazim vybret to, co budeme schopni hrat, ale obcas se necham zlakat i necim, na co bude muset "uzrat cas". Kdyz uz tedy neco "musim" objednat, porozhlednu se, co by se dalo jeste prihodit (radeji preci zaplatim dalsi hry nez postovne ;) ) a ve vysledku mi tedy vetsinou prijde nejen ta jedna vyhlidnuta, ale jeste tak dve jine sestricky (ktere samozrejme take peclive vybiram).
Vysledkem je, ze pokud cas mne cas od casu neco zaujme, tak se mi to doma trosku zacne kupit. Stabilne mam tedy doma tak 3-7 novych (nerozbalenych her).
A protoze preci tatinek neni takovy sobec, aby si pro sebe kupoval hry, vyhledava ruzne prilezitosti (a nove hry drzi v tajnosti). Takze jsme asi jedna z mala rodin, kde se (podle momentalniho stavu skladu a miry natesenosti tatinka) rozdavaji ruzne darecky ve svatky, k Valentynovi (viz jina diskuze), k vysvedceni, k vyroci svatby...
Ostatni clenove rodiny mi to nastesti celkem trpi, takze sice treba cekaji, ze bude nejaka hra, ale stejne nevedi jaka, takze prekvapeni se kona. K jedne prilezitosti davam zasadne maximalne jednu hru (snad pouze obcas pod stromecek toho dam vic - treba jednu pro deti a druhou pro manzelku), kterou ze "skladu" opet peclive vybiram, takze nekdy se nektera v tomto "skladu" (lehci, s hezkymi komponentami pro deti) ani neohreje, nektera na svoji prilezitost vyckava dele.
Jak jsem rekl, hru davam obvykle max jednu, takze vsichni jsou zvedavi a brzy si ji zahrajeme). Takze asi tak ;).
Jinak si jeste dovolim poznamenat, ze mozna nektera hra obcas jen "lezi v supliku", ale priznejme si to, sbirani her je vasen prijemne okorenena mnoha hezkymi chvilemi stravenymi s rodinou ci prateli, a hra "jen" za tisicovku vetsinou slibuje mnoho hodin zabavy (mysleno v souctu). Proti tomu je treba sbirani znamek ci tuzek velmi nezazivne (alespon dle meho nazoru). Jeden muj pribuzny se treba zabyva zeleznicnimi modely a za to, co on da za jednu masinku, ja dam za cca 7 peknych her, ale na tu masu se (narozdil od her) budou moci deti jen divat (tyto modely uz nejsou zrovna hrackou).
Tak dost, proste sbiram hry a nebojim se je pouzit ;).

Do zásoby
Tato debata mě donutila udělat si statistiku a výsledek je poněkud tristní:
Ze své sbírky 128 her jsem jich ještě ani jednou nehrál 31 a u 19 z nich jsem ani nenastudoval pravidla.
A to se už minimálně půl roku snažím hrávat opravdu hodně (třeba tento týden jsem absolvoval tři herní sezení).
Taky mě lákají příznivé ceny v aukcích a tak mi doma si věčně bude ležet Euphrat and Tigris: Card game za 150,-
Taky mě lákají nesehnatelné kousky a tak už je na mě za pár dní na poště bude čekat UpFront a Kremlin, neustále hledám AH Civilizaci za nějakou aspoň trošku rozumnou cenu...
Taky mě lákají komplexní hry se spoustou pravidel a díky tomu se pak zaboha nemůžu prokousat k hraní War for Edadh nebo Blackbearda, přesto pořád pošilhávám po Advanced Squad Leader.
Taky mě láká barvení figurek, ale jsem na to taková lama, že k tomu asi nikdy nedojde a tak bude Space Hulk, Descent, War for the Ring i Battlelore zůstanou tak, jak jsou...
U spousty her si říkám, že jim dám ještě šanci nebo že na ně prostě jednou bude nálada a tak pomalu sedá prach na Tannhausera, Dorn, Šestiměstí nebo Saint Petersburg.
Jsem holt závislák... Mám totiž pořád pocit, že můžu vlastnit všechny výborné hry.

Eyron
Tu civilizaci také hledám fest, jednou už jsem ji na geeku skoro měl, ale prodávající neposlala slíbené fotky, tak jsme nechtěl kupovat zajíce v pytli :( Pravidla ASL jsou na cestě ke mě, až do toho necronomiconu kouknu a zkusím se to učit tak uvidím, zda objednat i ten první modul.

Bluda
Vystihl jsi to přesně - "A protože přeci tatínek není takový sobec aby si pro sebe kupoval hry...." :)) Taky mám zásobičku 3-5 her ve skříni k různým příležitostem, taky jsme zkusil manželce nadělit k výročí svatby hru (Caesar a Cleopatra - ani jednou nevyhrála a je to dnes snad jediná hra o které vážně uvažuji o tom že se jí zbavím). Problém je, že nakupuji hry pokud možno "výhodně" tedy většinou ne úplně ve 100% stavu, nebo historické raritky v rozpadajících se krabicích, což pak vede k tomu, že se syn u vánočního stromečku zeptá "a tati je to opravdu od ježíška, vžyť to už někdo hrál..??" :)
Nicméně platí: Sbíráme hry a nebojíme se je NEpoužít :))

do zásoby jen málo
Mám jen jednu hru, kterou jsem nikdy nehrál - koupil jsem ji z druhé ruky a nikdy nebyl čas ji zahrát.
Ono to asi bude tím, že mám ve své sbírce "jen" 40 her, ale já a kolega kupujeme hry po vzájemné dohodě tak, abychom neměli stejné - když pak spolu jedeme na dovolenou, tak se nám nepotkávají stejné kousky :-)

Áno, kupujem hry, aby som ich naozaj hral...
... druhá vec je ale, ako často sa k ich hraniu dostanem. Máme malé deti, obe k večeru mimoriadne čulé, a tak nám s manželkou nezostáva veľa priestoru hrať (MSH, prirodzene! :-)).
Pravda, ako som už aj v iných diskusiách uviedol, každú jednu hru v zbierke "prevetráme" v našom súboji "Kto z koho 2010", kde hráme o celkového víťaza a bod za Through the Ages má rovnakú váhu ako bod napr. v Zeus na úteku... :-)
Darí sa nám dosť poctivo a za sebou postupne odohrať všetky hry, čiže nie je tam ani jedna vyslovene preferovaná, ktorú by sme hrali aj nesúťažne mimo poradia.
Jediný nedostatok tohto systému je jeho dlhodobosť v našich podmienkach (aj polrok)...
S deťmi sme už nabehli na jednoduhšie hry, tešíme sa, kedy sa z nich stanú rovnocenní súperi (ani sa mi nechce veriť, že ten čas nastane, ale ich mentálny progres je skutočne impozantný, ako to už u malých detí býva! :-))

Jo, kupujem...
... ale bohužiaľ často nehrávam.

Jednak preto, že nemám s kým (manželka nehrá a tak maximálne s otcom, keď má občas čas na jednu-dve partičky niečoho) a jedna preto, že časovo väčšinou nestíham.

Práve preto sú všetky moje hry hrateľné vo dvojici...

bluda
Mluvíš mi přímo z duše. Pro hry není kam plivnout a když do nehraných započítám i ty hrané max. dvakrát, je v této kategorii většina.
Bacha všichni: je to vážná, nebezpečná, patologická závislost!
p.s.: nejtristnější je právě to zjištění, že při stovce her ve sbírce hrajem pořád dokola ty dvě nebo tři...