A hned si sama odpovím
Zrovna tenhle víkend jsem hrála s 14tiletou puberťačkou (no, to nejhorší už má snad za sebou) a byla jsem docela překvapená, že chtěla pořád mydlit Ztracená města dokola a dokola. Měla jsem sebou Dračí srdce a vynikající Jaipur, ale to jsme zkusili jednou a víckrát už nechtěla.
Podle mě se jí na ZM líbí to, že u toho nemusí prakticky vůbec přemýšlet, což mě trochu zklamalo a přemýšlela jsem, jestli jsem v tomto věku taky dávala přednost takovým hrám. A co vybrat příště, aby ji to bavilo a nemusela jsem hrát pořád tu koninu :)
(nic ve zlém, ale po desáté za sebou to fakt nemusím)
Zajímají mě ale i vaše ostatní zkušenosti s hraním s dětmi.

můj kroužek
Začal jsem standardně se svými eurovkami. Nosím jim vždy všechny nové hry, které vlastním, takže si vlastně se mnou všechno prožívají. Jsou to kluci přes deset let a musím říci, že je baví, když se můžou s někým řezat. Ještě mají tendenci se paktovat, ale už se mi tu objevuje častěji pozitivní jev bodnutí dýky do zad spojence ve vhodný okamžik. Tím se postupně ten spojenecký nešvar (často kamarádů ze školy) vytrácí.

Dále se snažím, aby se učili vysvětlovat pravidla. Tedy nevysvětluji hry vždy všem najednou, ale tlačím je, aby to pak předávali dále. Aby si z toho odnesli taky nějakou tu dovednost.

Jednoznačně se mi osvědčují hry v angličtině. Není důvod se bát, že by to nevzládli. Mají parádní paměť a slovní zásobu "crush kill and destroy" si osvojí velice rychle. Kartičky společných eventů (např. small world) nechávám nejprve přeložit je. Teprve potom, pokud je třeba zasahuji.

Už od začátku je nešetřím a v první výukové hře, nemám problém je děsně vyrubat, ale s komentářem, proč jsem tu kterou akci zahrátl apod. Druhá hra mi přijde kvalitnější, než kdybych to nedělal. Ano dnešní pedagogové by mi natloukli, ale bohužel má tříhodinová dotace na týden a moje úchylka kupovat stále nové hry, nedává příliš prostoru k tomu, aby si na všechno přicházeli sami.

Mám tam tedy jenom kluky a jak se tam neválčí, tak je to moc nebralo. Na dixit si ani nevzpomenou a po puzzle striku a nightfallu se dominion lehce ztrácí.

Nenutím je k naprostému tichu. Dokud tím lomozem neobtěžují sebe navzájem, tak mi to nevadí. I když já mám raději větší klídek. Oni tu atmosféru vnímají jinak a časem se to samo změní. Po celodenním sezení ve škole mají chut se trochu vybouřit. Pokud padne nějaké to vole či něco hrubšího podívám se na ně pohledem, který říká příště si dej větší pozor, ale souhlasím s tebou, že je to svině. Snažím se tu vybudovat takovou pohodovou atmosféru.

Ještě jsou ve věku, kdy pro ně internet znamená spíše hry, než vyhledávání informací. Ale jsem přesvědčen, že si tam vychovávám dobré hráče a budoucí zatrolence.

ikri
mam jedencatileteho synovce, ktery by furt mastil BANG. Snazim se k nim do rodiny propasovat i jine hry, jako treba Smallworld, ale on absolutne nesnasi, kdyz prohraje. Je schopen se behem hry urazit a odejit, protoze je treba o trosku pozadu. Naopak v BANGU se bez nejake strategie na nekoho zameri, vypraska a pak zjisti, ze je bud bandita, nebo pomocnik atp. To ho bavi.
S mymi detmi jsem toho zatim moc nenahral, ale starsiho (4,5 roku), bavi hodne Castle Panic. Vlastne s nim hraju jenom kooperativni hry, protoze jak neumi cist, tak je to docela omezujici. Prekvapil me ale, ze mu nedela v tomto veku stravit u jedne hry klidne hodinu a pak ji chce hrat znovu.

Hranie s 6 a 3
Hranie s tak malými deťmi chce veľkú dávku trpezlivosti a benevolencie. Hra musí byť nielen jednoduchá, ale aj designovo príťažlivá (napr. Heckemck ich nezaujal, ani keď som okolo neho vytvoril hotovú epopeju o červíkoch a kuriatkach :-))

Obe dcérky, keď boli trojročné, mali ochotu sústrediť sa na stolnú hru tak max. 15-20 min. - potom už pozornosť odbiehala kade tade. Teraz sa už 6 ročná dokáže zabaviť celou hrou od začiatku až po záverečné kolo. Okrem vyslovene detských hier si veľmi rada zahrá Lascaux a Notre Dame - pravda, v oboch hrách sleduje úplne odlišné ciele, aké uvádzajú v pravidlách autori týchto hier... :-)

Vyslovene cítim, že z nej vyrastie zdatná protihráčka a hry ju budú baviť. Naučila sa zniesť prehru a nechá si veci vysvetľovať, aj keď hneď potom potiahne úplne zle. :-) U mladšej to ešte neviem takto predikovať, ale snáď na naše rodinné hranie nabehne a bude sa jej to páčiť tiež. :-)

Už sa "teším" na ich pubertu, to budú debaty! :-)

To Ikri - mám zkušenosti
Mám zkušenosti, protože mám děti ve věku 16, 13 ,10 a deskovkám se s nimi věnuju zhruba od věku 11, 8, 5.

1.) Je to strašně individuální a každé dítě chce hrát jiné hry
2.) Pubertou to není a má nejstarší dcera nikdy neměla příliš ráda hry u kterých se musí přemýšlet a vyloženě ji nebaví, nejraději mastí Ligretto, Jungle Speed, Uno. Kupodivu také Česko otázky a odpovědi a Film. Někdy si zahraje Dixit. Julie ta zas hraje v pohodě i strategické hry, ale nerada se učí nové hry. Ale asi je to tím, že už jich máme doma hrozně moc. Minule když jsem dotáhl Kyklady, tak jsem měl obavy z toho, aby se to chtěla učit a tak jsem ze začátku přimhuřoval oko, ale doplatil jsem na to, protože mi dala neskutečným způsobem na prdel. Když hrajeme Citadelu ve dvou, tak z deseti her 8 vyhraje, ať se snažím sebevíc. Prostřední Tobiáš se mnou nejraději paří Axis and Allies, ale málokdy se k těmhle dlouhým hrám dostaneme. jinak je schopný hrát téměř cokoli, ale má problém, že když se mu nedaří, tak ho to strašně rozlítostní až se mu dokonce v jeho počátečním pubertálním věku začínají koulet slzy po tváři. Ale vždycky statečně tvrdí, že mu ta prohra nevadí a že ty slzy nejdou zastavit. Až je mi ho někdy líto.

Ad rbx-ův synovec.
Tohle není hrami, ale výchovou vůbec. Pokud měli moje děti tyhle tendence, jako že měli, tak jsem je utnul hned zkraje a prostě jsem je do hry nebral a učil jsem je prohrávat i v mimoherním životě. Je lepší je na prohry připravit, než je chovat doma jako v bavlnce aby pak v životě narazili. U hry jsem to řešil tak, že jakmile někdo tyhle tendence začal projevovat, okamžitě jsem ho vykázal ze hry a dalších třeba 5 her jsem ho nevzal do hry a v pohodě jsem hrál s ostatními dětmi. Takový jedinec časem sám přišel s tím, že si chce něco zhrát a tak jsme si stanovili podmínky, jak se bude chovat.

kren
no, k tomu ja se vyjadrit nemohu, co kdyby si to precetli? :-))

klub
ještě když jsem se věnoval svojí původní profesi, tak jsem u apolináře vedl dětskou skupinu. Jezdívali jsme na víkendy a tam jsem vlastně taky začínal s deskovkama. Úplně první startér byl carcassos, děti od osmi do patnácti let, co neměly žádné zkušenosti s deskovkama na něm ujížděli. Když se člověk potřeboval vyspat, stačilo jim dát pytlík s carcasoňáckejma čtverečkama a měl jsem na hodinku dvě vystaráno. Dobrý je, že společně s rozšířeníma to dokáže zabavit tak osm děcek a člověk jim u toho nemusí koučovat. Další byli osadníci, ty frčeli od dvanácti výš, bohužel zabaví maximálně 4 (6 s rozšířením) a spát se u toho nedalo, bo mě pořád chodili budit, jestli je to pravidlo opravdu tak nebo tak. Nicméně osadníky jsem s nima pařil rád, nicméně díky nim jsem i ukončil tuto svojí profesní kariéru, bo v zápalu hry jeden "živější" klučina mi do nohy zapíchnul rybičku a v tento moment jsem si řekl dost a šel od válu. Ale i tak vzpomínám na ty hodiny strávené u osadníků velmi rád. No a na závěr Talisman, ten šel pařit v hodně lidech a šlo to od osmi do osmdesáti. Nicméně když se to protahuje, tak se ti menší začínali nudit. S Talismanem jsme měli super letní týden v Itálii, kdy pořád jen pršelo a my jsme hráli a hráli a hráli... Od tý doby jsem ho pár let nemohl ani vidět a nedávno jsem se k němu zase vrátil.... Takže to jsou moje zkušenosti s hraním s dětma :-)

rybicka v noze :)
Tak to je docela masakr uz. To musel byt peknej vejlupek. S takovym pacosem, bych uz taky nechtel mit nikdy co docineni.

ozzy79
Každej správnej akční hrdina dostal alespoň jednou za život rybičkou do nohy. Respekt! :D

ozzy
ja jsem uz asi fakt postizenej, porad jsem premyslel, kde jsou v Osadnicich jake figurky rybicek a az potom mi doslo, ze to byla kudla. Jestli bych nemel na cas zmenit profesi... :-))

rbx
to máš fakt na čase, to by se mohlo obrátit proti tobě :-)
jinak rybička byla poslední kapka, předcházely tomu honičky se sekerou, vrhání cihly na běžící terč (mně) a noční pochody lesy za pohřešovanou osobou s policejním doprovodem :-)
jó to byly časy...

to rbx
Rybičky v Osadních jsou! Rozšíření "Rybáři z Catanu" je to součásti rozšíření Kupci a Barbaři. .... to jen tak na okraj :D.

ozzy
máš můj obdiv, mě by asi po polovině těch incidentů přeskočilo a pak bych honila se sekyrou já je

Ella
vždyť mě znáš, přijdu ti normální? No tak vidíš.... :-)

ozzy
no přišels mi stejně nenormální jako já, asi mám holt menší kyblíček na nervy

Ella
menší kyblíček? Vedle pitrse? :-)))

ozzy
pravda, díky mé drahé polovičky jsem pochopila, že nemůžu ječet pokaždé, když potřebuju a že puberťák i když je mu 28 musí vyhrát (titan je toho jasným příkladem)

Ella
no vidíš... dobrá strategie, jak nedostat rybičkou do nohy :-)

ozzy
naštěstí u nás doma jsem ten, kdo vlastní nože já :-)

už toho radši nechám, plácám kraviny a nakonec to dopadne tak, že budu muset být hodná celý zápas hokeje :-(

Téma diskuze
Mě se líbí, že je to diskuze o hraní s dětmi a puberťáky a řeší se tady nože v noze a pronásledování se sekyrou v ruce :).

kren
tys asi děti vychovával, ale to co občas člověk potká, to je unikát, ozzy dopadl ještě dobře, že ,u nějakej dobrák nehodil petardu popřípadě nestříkal slzným plynem, když chrněl u carccassone

Ella
Dostat kudlou do nohy od malyho parchanta znamena dopadnout dobre? Nerekl bych.

rybička
dost od tématu, ale kupoval jsem takový speciální nůž na přeřezání bezp. pásů u auta, vyskení okna .....
a viděl jsem tam rybičku --- ale za 12000, tak jsem se podivil a zajímal -- ze stříbra a tak, tuhle jsem sice nekoupil, ale do KPZ normální ocelové a bratrům/otci hezky dárek s čepelí damascénská ocel

zpět k tématu :)
To, co píšete, je fakt milé a podnětné. Vaše pedagogické a rodičovské zkušenosti jsou zajímavé. Už si dělám poznámky :)
A dobré nápady pro tu naši puberťačku. Lascaux zkusíme a jestli včas nedorazí Timeline, tak bude k svátku Bang. Doufejme, že bude chtít hrát jen se spolužáky :)
Ale fakt pěkné, díky :)

Pecovarhy
A doporučíš něco konkrétního pro tříleté dítě?

3-7 let
U nás se s hraním začínalo, když bylo synovi okolo 3,5 let, klasiky jako lotto, pexeso, člobrdo, pak se přešlo na Loupežníky, Z pohádky do pohádky, Kuřecí olympiádu (ta u nás bodovala poměrně dlouho). Poměrně rychle se pak naučil prší/uno - další evergreeny a vycpávky pro každou příležitost. Cca od jeho 5ti let to nabralo na otáčkách když jsme pořídili Osadníky junior (ty jsou oblíbení dosud a snadno k nim přitáhne i spolužáky ze školy - když jsem je pozoroval při hraní připadal jsem si jak na orientálním bazaru). Děti mají úžasnou paměť a v tomto období začal hrát i hry kde je na kartách text i když neuměl číst - jako Královské rošády, Cech zlodějů (všechny karty si pamatuje a také ho stále baví). Další oblíbené jsou Ztracená města, Dračí srdce, Pokemon TCG, v poslední době jednoznačně Carcassone a Černé ovce. U party jeho 6-8 letých kamarádů mělo velký úspěch akční Šiki-miki. Kromě toho ale s chutí vydrží i u her jako Talisman a World of Warcraft AG a zkouší Dungeon Twister (tam ale z jeho strany zatím o nějaké hlubší strategii nemůže být ani řeč). Pro nedostatek času během týdne a také díky tomu , že naše mladší nám nedá přes den možnost rozložit jakoukoliv delší hru (chce nám pomáhat), zavedli jsme doma tzv. "herní pátky" - cácorka jde chrupat, syn má výrazně posunutou večerku , protože to přes víkend dospí, mamina také neodbíhá k plotně/pračce/kamkoliv a věnujeme se jen hrám.

to rbx: taky mám synovce :-) . Většinou už ani nechce hrát, aby náhodou neprohrál. A když už hraje a prohrává, tak odejde s tím že už ho to nebaví.