to blbedz
Zajímavé, ale má to poměrně dost problémů:
1) Velmi složité a nejednoznačné definování preferencí her jednotlivých hráčů. V mé sbírce pohybující se kolem 100 kusů by vyšlo velké množství her na stejné úrovní v 1-10 bodování a určovat na stejných úrovních, preferenci jednotlivých her by bylo těžké. Dovolil bych si Tvůj přístup trochu vylepšit použitím Fullerovy nebo Saatyho metody pro ohodnocování kritérií.
2) Ne vždy jde říct, která hra je lepší, protože závisí na různých podmínkách. Někdy bych si raději zahrál nějakou brutální strategii a onehdy zase nějakou oddechovku. Mnohem lépe by se na to hodilo multikriteriální hodnocení, kde by se určila nějaká základní kritéria, hry by se do těchto kritérií ohodnotily (klidně i specificky pro každého hráče zvlášť podle jeho preferencí) a potom by se kritéria vážila podle aktuální situace.
3) Tvá metoda počítá se stále stejnou skupinou hráčů, ale většina z nás nemá fixní skupinu, která se vždy schází v plném počtu. Hodnocení by se muselo tedy dynamicky určovat podle aktuálně přítomných hráčů. Není to problém, ale je to trochu pracné na papíře. V tom případě by samozřejmě pomohl nějaký počítačový program, který by to sám dokázal počítat.
4) Tvá metoda vůbec nezohledňuje počet přítomných hráčů a počet hráčů potřebných pro hraní určité hry. Např. šachy Ti sice vyšly na druhém místě, ale očividně jsi použil pro výpočet hodnocení větší počet hráčů, takže i kdyby je Tvá metoda vybrala, tak byste je asi nehráli, aby třeba třetí hráč jen nekoukal. Navíc jsou některé hry lepší v určitém počtu hráčů a v určitém počtu horší. To by taky šikovně vyřešilo multikriteriální hodnocení.
5) Určování hry podle globálního hodnocení je sice pěkné, ale nepoužitelné. Když někdo nenávidí nějakou hru a ostatní ji milují, tak bys ji vybral s hodně velkou pravděpodobností. Přitom by ji ale dotyčný nenávidějící určitě nechtěl hrát (a kdyby jo, tak by to stejně nebyla zábava, protože by ho to nebavilo). Musel bys i nějak zohlednit lokální hodnocení hry, jestli se hodí, nebo ne.
6) Bodové hodnocení podle místa máš určené pro právě 30 her. To nevypadá moc univerzálně, raději příště zvol univerzální zápis pomocí vzorce, když už to má být matematické.
7) Bodové hodnocení her nepříliš odpovídá skutečnosti. Já mám třeba na prvním místě Arkham, ale v těsném závěsu mám třeba Mansions, takže bych určitě nezvolil 20 bodový rozdíl. Rozumím ale, že se pro hráče mnohem hůře určuje hodnocení na 100 bodové škále, než na 10-ti bodové. Pomoct by možná mohla Saatyho metoda, kde by se v rámci společné úrovně na 10-ti bodové stupnici ohodnocoval i vzájemný poměr mezi jednotlivými hrami. Výsledkům Saatyho metody by se pak mohly přizpůsobit rozdíly mezi jednotlivými obodováními. Ale stejně by mě celkem zajímalo, jak jsi přišel na použití exponenciálního-like rozdělení při přidělování bodů.

Určitě by mě ještě něco napadlo, kdybych o tom přemýšlel, ale teď už musím jít zase dopisovat přednášky. Každopádně, jak to tak po sobě čtu, tak bych na to mohl někdy sepsat nějaký paper :-)
Btw, kámoš na to vybírání zkoušel svého času udělat neuronovou síť, která by byla mňamózní na to multikriteriální hodnocení. Popravdě ani nevím, jak to dopadlo, měl to jen jako projekt do školy, tak to asi nebylo moc použitelné :-)

blbedz
Tohle ale máte místo samotný hry ne? Nicméně nejsem patrně dobrý matematik :)

... a nejhorší jsou trpaslíci ...
A co takhle poslepu vytáhnout z police první krabici na kterou šáhnu :D?
Vidím to tak, že jste i s Kadaverem oběťmi svého vzdělání.

Heh:-)
tak tohle uz mi prijde, ze si nekdo chce komplikovat situaci za kazdou cenu:-)

to kren & Ringo
Já bych do toho počítání taky nešel, já se raději lidí osobně zeptám, co by si dneska rádi zahráli a nenechávám to suché matematice. Vím totiž, že by to musel být sakra složitý model, aby bral v potaz všechno, co se v potaz dá brát. To si raději sednu přímo s tím člověkem, pokecáme a společně dojdeme k tomu, že stejně zase zahrajem ten Arkham jako minule :-)

Kadaver
ja se priznam, ze matematiku nemam rad a nemam na ni obzvlaste rad, respektive na jedincich, kteri si v ni extremne libuji, ze maji dojem, ze lze vse spocitat cislem, vcetne takove veci, jako je emoce. Vyber hry povazuji ciste za emotivni zalezitost, kterou matmatika proste nidky spocitat nemuze:-) Muze kalkulovat s jakymikoliv cisly pravdepodobnosti, ale ja mohu mit zrovna den, kdy to 1 nepravdepodobne %, ze budu chtit hrat tohle a tohle bude prave tim procentem, ktere ve me rozhodne, ze se mi to hrat chce. V rozporu s matematikou, logikou, ale kdyz se mi to hrat chtit bude, tak to tak proste bude a hotovo:-)

Ringo
Jestliže sám určíš procentuální šanci (i 1 %), že si hru zahraješ, tak to potom pro matematika není žádné překvapení, když si ji opravdu zahraješ. I když matiku taky nemusim, tak dávno vím, že něco jako emoce je náhodná proměnná a není problém takovouhle informaci zpracovat a brát ji v úvahu. Mimochodem Pythagoras přiřazoval docela obstojně numerickou hodnotu všemu (třeba manželství, lásce atd.) a pak si vesele počítal. Troufnu si říct, že spočítat a dokázat se dá teoreticky cokoliv. Takovým příkladem je třeba Kurt Goedel a jeho důkaz existence Boha.

http://www.philosophia.cz/zobrazit.php?sekce=101&id=17&tema=5

Havelock
jenze je-li nyni 00:19 a ma emoce mi rekne, ze bych si ted zahral Agricolu, byt matematicky je to z 99% nepravdepodobne, tak nepredpokladam, ze ta matematika to 1% pripise prave tomuto casu v tento den. Spocitat to muzes, ale rekl bych, ze se netrefis do reality:-)

A nebo jinak - dle meho hodnoceni by matematicky vyslo, ze si na 100% tu Agricolu nikdy nezahraji. Pres to se muze stat, ze me k tomu nekdo nekdy donuti:-)

Precetl jsem si ten vypocet Goedela a nebudu zastirat, ze absolutne nevim ktera bije a co si to tam navymyslel:-)

Ringo
Ty můžeš říct, že dost pravděpodobně, možná i třeba těch 100%, nebudeš hrát Agricolu z vlastní iniciativy. Ale bereš-li v potaz, že tě možná někdo někdy donutí Agricolu hrát, tak zároveň sám snižuješ pravděpodobnost, že ji nikdy hrát nebudeš. Na tohle není potřeba znalost matematiky, ale základní logika. Bez urážky.

Havelock
ja jen rikam, ze to nespocitas. To je cele. Tady uz to rozvadis do coby kdyby a to je presne taky to, co do vzorce muzers zkusit dat, ale tezko se trefis. Ja rika mze na 100% hrat Agricolu nebudu, tyto das do zadaneho vzorce a ejhle, za 10 let me nektere zmych deti treba tu hru hrat donuti. Jestli je to ma iniciativa nebo ne, nic na tom nemeni to, ze ji hrat nechci. Proto mi jakykoliv pokus o matematicke spocitani, co budu hrat pristi vikend, prijde proste mimo realitu.

Co mám jako říct, no...
http://www.youtube.com/watch?v=FPBhFdlGupU

Havelock
resime kravoviny

Ringo
+1

A víte, co je na tom nesmyslu nejvtipnější???
Že ten, kdo celou tu nesmyslnost rozpoutal, tedy "blbedz", se téhle infantilní diskuze vůbec nezúčastnil....

to Acer1986
Infantilní diskuze? Propásl jsem něco? Já si náhodou myslím, že je to dost zajímavé téma, na kterém by se dalo výzkumem přijít na zajímavé věci.

Kadaver + Acer1968
Kadaver: matematicky kvantifikovat volbu hry - takhle to nefunguje, lidé nejsou stroje, ale emocemi nabité uzlíčky. Žádný vzoreček ani zaručený postup neexistuje - je to o interakci, přesvědčování a náladě.

Acer1968: Pokud je diskuze vyloženě infantilní, tak se ji ani nezúčastňuji. Pokud nemáš argument, nač silácká prohlášení že všichni ostatní jsou blázni jenom já jsem letadlo :-)

Tarnow
Kámo, tys nikdy asi nic nehrál s Kadaverem, ten má takové přesvědčovací metody a hru ti nafoukne do takové bubliny, že máš pocit, že pokud tu hru nezahraješ přijdeš o největší hráčský zážitek na světě. Mě takhle ukacal na Cosmic Encounter...DVAKRÁT!!!

to tarnow
A právě proto si matematika pomáhá teorií pravděpodobnosti, aby dokázala alespoň pravděpodobnostně popsat náladu a přesvědčování (když to zatím neumí přesně). Ale máte společně s Lumiriusem pravdu, ta procenta by se měla měnit u všech hráčů na základě toho, kdo je zrovna ve skupince (viz můj nadlidský výkon při přesvědčování Lumiriuse na Cosmic :-) ).

Kadaver
Pravděpodobnost je super pokud se jedná o mechanismi nikoliv pokud se jedná o lidi. Přemýšlení o tomto je možno nechat jiným (John Nash) neboť již Teorie her existuje a ta ukazuje, že lidé volí suboptimální volby, ale to je na dýl :-) Lidi nelze kvantifikovat na základě preferenci, protože jsou variabilní :-)

:)
Tohle téma mě hodně pobavilo. Připomnělo mi to povídku spisovatele Krause o tom, jak inženýr, lékař a další pomáhali kácet strom a muž se sekerou odmítal, aby mu inženýr spočítal hmotnost stromu a kam strom spadne. Dále jsem si vybavil jednu situaci v zaměstnání, kdy jedna osoba předložila vzorec na několik A4 jak rozdělit finanční prostředky, přičemž k připomínce, že si úplně vystačíme s výslednými částkami dotyčný do vzorce začal dosazovat a nebyl schopen výslednou sumu spočítat. Nakonec jeden novinový článek o zbytkologii - o tom jak lze z rozložení odpadků na jídelním tácu poznat národnost konzumenta.

Ad Kadaver Souhlasím je to opravdu zajímavé téma.

Každý týden řešíme co hrát a nakonec se vždy úplně obyčejně dohodneme. Pokud bychom to měli počítat bylo by to dost smutné.