přidaná hodnota
Nebudu mluvit přímo o vzdělávacích hrách, ty jsou často dost ubohé, ale některé hry tě dovedou namotivovat ke studiu. Třeba mnohé gmt hry údajně donutí člověka dostudovat historii. :) Já některé hry využívám ve výuce matematiky. Je to sice podvod, dětičky mi věří a myslí si, že se neučíme, ale vychází to.

Elenistar
No vidíš to mě nenapadlo :-) jj deskovky můžou být dobré na procvičování logiky nebo sociální inteligence. Můžeš prosím nahodit konkrétní příklad jak vyučuješ pomocí deskovek (rád bych se přiučil)? Dík moc.

Elenistar
jsem na tom stejně :D GMT hry u mě vzbudily zájem o dobu reformace a dějiny vůbec:) a High Frontier zase vesmír

Pár postřehů k tomuto vynikajícímu tématu
Ještě jednou díky tarnowovi za otevření tohoto zajímavého vlákna.

Pro mě osobně spočívá přidaná hodnota v podstatě spoečenského katalyzátoru a integrátoru, jinými slovy za účelem hraní se lidi musí sejít (integruje) a tráví spolu čas nad nějakou aktivitou/zábavným problémem (katalyzátor).

Tohle výborně funguje s přáteli a rodinou. A bohužel pro mě moc nefunguje v herním klubu, kde se hraje kvůli hrám samotným, trénuje na turnaje a podobné hověziny, jde se tvrdě po vítězství, apod. Trochu mně tam chybí humor, pohoda, radost ze hry a vnímání atmosféry a tématu hry, kdy mě fascinuje, že klub je prakticky až nepochopitelně přísně eurařský (a jediný příležitostný amér tam vnáším já a já zase tady patím za euraře) - a přesto je i to chudé téma někdy zadupáno do země a jeden se jen na pravidla/mechanismy. Jsa tak trochu od divadla, tak mě tohle neba, protože hra je i tak trochu hra, jestli mi rozumíte...

A tímto delším oslím můstkem se dostávám k té další přidané hodnotě. A to jsou artové hry, kde přidaná hodnota spočívá v tom, že hra je vlastně interaktivním uměleckým počinem. A přiznám se, že žádnou takovou deskovku neznám, což mě hrozně mrzí (nepočítám bejkoviny jako monopoly z 24k zlata, apod.). Je to velká škoda, PC hry už tohle dokázaly, proč ne deskovky? A nemusí být žádná extra performance, hra přeci může mít i myšlenku a hloubku, kterou může hráči podtextově sdělovat, jako to dělá dobrá kniha, film nebo divadelní hra. Asi nás takových s tímto přáním na hru moc nebude, ale přesto by mě potěšilo, kdyby se takový kousek najednou někdy někde zázračně objevil... :-)

Pro nás
Velký souhlas s první částí PJ komentáře - např.v naší rodině jsou deskovky prostředkem (ne jediným, ale důležitým) jak trávit více času společně, bez toho, aniž by děti pošilhávali po počítači či televizi. V návaznosti na to přispívají i k tréninku trpělivosti a soustředění při delších partiích a některé hry k rozvoji abstraktního myšlení a představivosti. A to nemluvím o dalších následných aktivitách, které opět děláme společně a navíc podporují fantazii a kreativitu - barvení figurek (3,5 letá cácorka také patlá, i když zatím jen temperky na figurky od vietnamců), se synem vymýšlíme a vyrábíme zase různé domácí úpravy her do améru (např. nové scénáře, úkoly, postavy atd.) , sice to málokdy dotáhneme do funkční podoby resp. jsou použitelné opravdu jen v našich domácích podmínkách, ale užijeme si při tom spoustu legrace.

PJ
Co se artovych her tyce - doporucuji Waldschattenspiel. Koupil jsem to ze srandy, ale hrani je opravdu zazitek (i kdyz se mi spousta lidi bude smat, je to opravdu strasidelne a atmosfericke). Minimalne je to jedna z nejoriginalnejsich veci z deskoveho sveta.

Histrorická témata a témata obecně
Bylo by zajímavé, kdy se udělal pokus. Vzít hru které velmi dobře zpracovává nějakou historickou etapu, nechat to zahrát caparty ve škole a pak jim k tomu dát suchopárné data, jména a spol. Věřím, že by to učení dostalo úplně jiný náboj :-)

sydo, tarnow
sydo:
Díky za tip.
Je to opravdu originální, věřím, že to udělá famózní atmosféru a nalákalo mě to, ale artové v tom smylsu, jak jsem formuloval svůj předchozí příspěvek, to fakt není.

tarnow: hehe, přečti si Sakiho povídku "Mírové hračky"... pokud bych to měl shrnout: zvrhlo by se to :o)

tarnow
Kdyz ty historicky verne hry byvaji vetsinou dost podrobne, dlouhe a slozite. Obavam se, ze ve skole by na to nebyl cas a ze by u toho decka nevydrzela. pokud tedy caparty nemyslis stredoskolaky :) Ale ty uz na hry pecou a bavi se drogami a sexem :)

PJ
nevim, zda jsme te dobre pochopil, ale koukni na tohle:

http://www.boardgamegeek.com/boardgame/63933/train

Ve zkratce: Hraci maji za ukol nakladat panacky na vlaky a dopravit je do cile. Na konci hry se zjisti, ze cilova destinace je Osvetim. Nikdo nevyhrava.

Neco takoveho jsi myslel?

re
Jak už zaznělo, u mě hraní hrozně podporuje zájem o historii. Takže po pár scénářích Conflict of Heroes hltám dokumenty o Kursku, díky Infidelovi studuju Křížové výpravy, díky Twilight struggle se dozvídám o spoustě událostí ze Studené války, o kterých jsem neměl tušení, kvůli Timeline na netu hledám, jak fungovala fotokopírka za 30. let atd atd.
Samozřejmě onen výukový faktor výborně funguje v celé řadě her (mám rád např. Bez hranic, Faunu, sérii "Kde leží..." nebo vzpomínanou Timeline.
A to nejdůležitější: sociální faktor.
Např. Dixit hraju strašně rád se svými nejbližšími přáteli a jednotlivé nápovědy jsou často velmi cílené na jednoho člověka, na naše společné zážitky, na jeho koníčky, na jeho oblíbené filmy, seriály, hudbu... Nezapomenu na svou (a oním cílem uhodnutou) nápovědu "televizní debata Johnnyho Cashe s Robertem Nixonem" :-)

sydo
Ano, něco přesně takového. Díky za tip, vlastně za oba tipy - Waldschattenspiel už objednávám :o)

to PJ
Tohle zatím naštěstí nemusím řešit, protože "s přáteli" a "v herním klubu" jsou pojmy, které se u mě silně překrývají. Klub jsme založili před mnoha a mnoha lety s kamarády, se kterými jsme podnikali spoustu jiných zajímavých věcí, a s tím, jak přišla práce, rodiny atd., je ten jeden večer týdně především příležitost, jak se setkávat... i když za tu spoustu let je mezi mými přáteli i dost těch, které jsem poznal především díky klubu...

S tím taky souvisí eurové zaměření našeho klubu, protože přímé konflikty a vyjednávání tu pohodu nad společnou činností zbytečně narušují... pokud nejde o fillery typu King of Tokio, kde je to prostě součástí zábavy... a i tam cítím potřebu omluvit se kamarádovi, kterého jsem právě náhodným hozením pěti tlapek vyřadil z další hry...

Vlaada
Však já to taky neřeším, pouze jsem zkonstatoval fakt, se kterým jsem již smířen.

Co píšeš je zajímavé.

U mě je to totiž přesně naopak. Právě PROTO, že hráče z klubu beru většinou jen jako hráče z klubu než jako přátele, tak bych s nimi ani konfliktní hry hrát snad ani nechtěl (už takhle je těch konfliktů někdy dost i v eurovkách);
kdežto s blízkými přáteli se dobře známe, takže i víme, že konflikt je součástí hry a nikdo do toho netahá osobní vztahy. Bavíme se, hrajeme herně a hlavně to vlastně není jen o té hře. A to je asi to hlavní...

deskovky
vo všeobecnosti sú doskové hry neznámou zábavou , prevláda názor , že je to niečo pre deti a skupinu úchylných dospelých. Mám už dosť skúseností so situáciami , keď niekomu vysvetlujem , o čo vlastne ide . Je veľmi zaujímavé , že tu dochádza po základnom oboznámení k dvom situáciam - časť ludí to neosloví , ale tá druhá časť tomu prepadne . Ja osobne mám svoje okolie , rodinu , už dostatočne zanietenú - u nás sú už doskové hry prirodzenou súčasťou spoločenského súžitia . Nevesty sa zaujímajú , akú má dedko novú hru , radi si ju vyskúšajú , radia sa , čo doporučujem kúpiť vnúčatám .Doskové hry sú u nás vo všeobecnosti absolútne nedocenená zábava , jedine ľudia ako som ja a vy, majú šancu ďalších do tohoto sveta pritiahnuť .Synovec bol už na hranici závislosti na hre ...? POKER , po pár hrách dominionu bol nadšený a nechápal, že niečo také existuje. Kúpil INTRIKY, a aj kámošov zblbol do hry tak , že im zábava z hry vynahradila syndróm hrania o peniaze . Teraz prechádzajú na Tikal , čumia ,aká existuje adrenalínová zábava mimo hrania o peniaze .

tarnow
ukázka toho, jak se dá hrát upravit hra pro hru se studenty,

http://talk.consimworld.com/WebX?13@1019.82LDaoXNXap.30@.ee6d29c/360
jedná se o Republic of Rome...jen se bojím, že o starověkém Římu se studenti učí tak max jednu vyučovací hodinu, takže by se moc nezahrálo...