Recenze hry „Maškarní bál“

Autor: mh | 27.10.2020 | 6

Princip hry

Hra Maškarní bál je dedukční a blufovací hrou pro 2 až 5 hráčů ve věku 8 let a více. Už ze zvoleného tématu je zřejmé její zaměření spíše na rodinné hraní s dětmi. Nicméně základní herní princip není s tématem úzce spjatý a dovedl bych si ho představit použitý ve hře např. se špiony, příslušníky tajných organizací, piráty a spoustou dalších.

Karty postav

Ve hře Maškarní bál si hráči vylosují jednu z osmi pohádkových postav, za kterou hrají příslušné kolo. Každá postava má jeden předmět, kterého se bojí, a jeden předmět, který miluje. Předmětů je celkem taky osm a jejich přidělení postavám je takové, aby žádné dvě postavy neměly stejné předměty, kterých se bojí, ani ty, které milují. Rozdělení předmětů se také snaží vycházet z charakteristik konkrétních pohádkových postav. U některých je to zřejmé, např. Popelka miluje střevíčky a bojí se hodin (protože odbíjejí půlnoc, kdy se mění z princezny na obyčejnou dívku), Královna macecha miluje královskou korunu a bojí se zrcadla (které jí říká nepříjemnou pravdu). U jiných je to spíše volnější, aby bylo vyhověno požadavku na unikátnost, ale nikde to zásadně „nedrhne“.

Hráči si pak ve svém tahu postupně táhnou dvě karty předmětů, z nichž jednu si musí nechat a druhou dát některému ze soupeřů. Rozhodnout se musí okamžitě po tažení karty, nemohou táhnout obě karty najednou a rozhodnout se až pak. Platí, že s druhou kartou musí hráč udělat opak toho, co udělal s kartou první.

Pokud se u někoho nashromáždí dva stejné předměty, musí dotyčný hráč provést přiznání – buď jsou to předměty, kterých se jeho postava bojí, a potom je odhalen, nebo nejsou, a potom musí pomocí žetonu důkazu označit, že není postavou, která se bojí tohoto předmětu. Pokud se u někoho nashromáždí dokonce tři stejné předměty, též se musí přiznat – buď to jsou předměty, které jeho postava miluje, a potom toto kolo okamžitě vyhrává, nebo nejsou, a pak musí podobně jako v předchozím případě pomocí žetonu důkazu označit, že není postavou, která miluje tento předmět.

Postupem hry se tak na hrací desce, na které jsou vyobrazeny všechny postavy včetně předmětů, které milují a kterých se bojí, hromadí žetony důkazů jednotlivých hráčů. Pomocí těchto znalostí se pak hráči snaží zjistit totožnost svých protihráčů a tím, že jim přiřadí druhý předmět, kterého se bojí, je v daném kole odhalit. Zároveň se snaží zabránit tomu, aby někdo ze soupeřů získal tři předměty, které jeho postava miluje, protože tím by dotyčný okamžitě kolo vyhrál. Taky musí trochu blufovat, aby naopak svoji identitu udrželi v tajnosti co nejdéle, protože druhým způsobem, jak kolo vyhrát, je zůstat posledním neodhaleným hráčem.

Za vítězství v kole získává hráč žeton růže, který v této hře představuje vítězné body. Počet růží, které hráč získá za vítězství je progresivní – v prvním kole získá jednu růži, ve druhém tři růže a ve třetím hned růží pět. Růže však lze získat i jinak, např. pokud přičiněním hráče (např. předáním předmětu nebo pomocí akce) dojde k odhalení jiného hráče apod. Celkovým vítězem se stává hráč, který má na konci třetího kola nejvíc růží. Hra může skončit i dřív, pokud na konci kola bude mít alespoň jeden hráč na svém kontě 10 (či více) růží. Vítězem je i tak hráč s největším počtem růží.

Kromě výše uvedeného jsou v každém kole k dispozici tři akce, které můžou hráči využít ke svému prospěchu. Jedna („Vím, kdo jste“) je ve všech kolech stejná a umožňuje tipnout identitu libovolného protihráče – v případě úspěchu správně tipující hráč získá dvě růže a dotyčný protihráč je odhalen, v případě chybného označení získá jednu růži protihráč, ten navíc musí položit svůj žeton důkazu na chybně označenou postavu jako informaci, že jí není. Další dvě se pro každé kolo vylosují z balíčku dostupných akcí a jejich efekt je dostatečně popsán na kartě. Za použití akce musí hráč zaplatit kartami dvou stejných předmětů.

V pokročilé hře, která se nazývá „magický bál“ (zatímco základní hra je nazývána bálem „chasnickým“), pak přicházejí do hry ještě další možnosti – žetony šperkovnic, které je možné použít jako žolík při vykonání akce (může nahradit jednu z potřebných karet), nebo je místo toho na konci kola proměnit za žeton růže, dále dovednosti, které přináší další možnosti hráči, který měl na konci předchozího kola nejméně růží, a nakonec sázky, které umožní i odhaleným hráčům si vsadit na vítěze tohoto kola (na postavu, nikoliv na hráče) a v případě správného tipu získat stejný počet růží jako vítěz.

Principy hry jsou velmi jednoduché a není problém je rychle vysvětlit a pochopit.

Komponenty a příprava hry

Podívejme se tedy na to, co všechno za své peníze obdržíme. Krabice obsahuje pravidla, kartonovou herní desku s vyobrazením všech osmi postav a jejich předmětů a dále komponenty tří druhů – karty různých velikostí (postavy, předměty, akce, dovednosti, důkazy, lama karty), kartonové žetony (růže, kytice růží, šperkovnice, akce „Vím, kdo jste“, rozbitá zrcadla pro zakrytí odhalených postav na hrací desce) a dřevěné žetony důkazů (v pěti barevných sadách pro každého hráče).

Karty a dřevěné žetony jsou již připraveny ke hře, kartonové komponenty je nutné nejprve vyloupnout z plata. Zde je nutné říci, že vyloupnutí bylo hladké, jednotlivé žetony se nezadrhávaly a netrhaly. Ostatní komponenty vypadají taktéž kvalitně, i po více jak deseti hrách na nich není znát žádná známka opotřebení, jen karty mají tendenci se trochu prohýbat, ale není to nic, co by nějak vadilo nebo kazilo dojem.

Vlastní příprava hry je také jednoduchá a rychlá. Rozloží se hrací deska, každý hráč si vybere svoji sadu (barvu) žetonů důkazu a může začít první kolo. Příprava každého kola pak sestává z tajného přidělení karty postavy každému hráči (lícem dolů) a vytvoření úvodní nabídky karet předmětů (počet hráčů plus dva), ze které si každý hráč veřejně vybere jeden. V pokročilé hře pak ještě ve druhém a třetím kole obdrží hráč s nejmenším počtem růží kartu dovednosti podle postavy, kterou představoval v kole předchozím. A to je vše, kolo může začít.

Přípravu hry určitě urychlí vhodné uspořádání komponent. Krabice neobsahuje žádný speciální insert, nacházejí se v ní pouze dva větší plastové pytlíky se zipem, ale mně se osvědčilo roztřídit komponenty podle typů do pytlíčků menších – karty postav do jednoho, karty akcí do druhého, karty předmětů do dvou dalších a tak dále. Stačily mi k tomu pytlíčky o rozměru 8×12 cm, přičemž nejrozměrnější komponenty (akce „Vím, kdo jste“ a rozbitá zrcadla) jsem umístil do přiložených větších pytlíčků. Kdo si však na to nepotrpí, určitě se obejde i bez toho a komponenty volně umístí do krabice. Není jich přece jenom tolik.

Grafika

Hra primárně určená dětem musí především dobře vypadat. A to Maškarní bál splňuje. Grafika i obrázky jsou pěkné, nebál bych se dokonce tvrdit, že velmi pěkné – nám se rozhodně líbily a líbit se budou určitě i dětem. Český člověk si sice třeba takovou Červenou Karkulku nebo Šípkovou Růženku představuje asi trochu jinak (soudě podle sebe), ale ani zvolené vyobrazení, vycházející spíše z pohádek bratří Grimmů (v originále se hra jmenuje The Grimm Masquerade), nijak neuráží náš vkus.

Pravidla

Sešit pravidel je podle mě zbytečně velký. Odpovídá však rozměrům samotné krabice, což byl asi záměr. Uvnitř obsahuje přehledně uspořádaný text plný ilustrací, který je „vzdušný“ a dobře čitelný.

Samotná pravidla jsou kvalitně přeložená, čtivá, vhodně strukturovaná a srozumitelná na první přečtení. Navíc obsahují dostatečné množství ilustrativních obrázků, popisujících základní rozložení a vysvětlujících některé konkrétní příklady.

Při hraní jsme téměř nepotřebovali do nich nahlížet, což je samozřejmě do velké míry způsobeno jednoduchými principy, které hra používá, ale vlastní zpracování pravidel k tomu také přispívá nemalou měrou.

Nicméně je nutné podotknout, že jsme se dostali do situace, kterou pravidla neřeší. Při hraní „magického bálu“ (pokročilý režim) měli na konci prvního kola všichni hráči stejný počet růží (jednu). Pravidla píšou, že hráč s nejmenším počtem růží si vezme pro další kolo kartu dovednosti. Vůbec ale nespecifikují, jak se má postupovat, pokud má více hráčů shodný počet. My jsme to vyřešili „matematicky“ – nejméně něčeho může mít jenom jeden hráč, pokud je shoda více hráčů, nemá na dovednost nárok žádný z nich. Na situaci se však dá nahlížet i z druhé strany a dovednost získají všichni takoví hráči. Nemyslím si, že by to byla až tak vzácná situace – obzvláště v prvním kole, kde je za vítězství pouze jedna růže, k tomu může dojít celkem běžně. Ať se však rozhodnete tak, nebo tak, nijak zásadně to nemění průběh hry.

Jak se to hraje

Jednoduše řečeno – celkem fajn. Hlavními herními principy jsou dedukce (na základě aktuálně známých informací vydedukovat, jakou postavu ten který hráč představuje) a blufování (nečekanými tahy znesnadnit soupeřům jejich dedukční práci a uchovat svoji identitu v utajení co nejdéle). A ve hře lze i do jisté míry škodit soupeřům, především tím, že jim podstrčíte předměty, které se jim nehodí nebo je dokonce poškozují.

Hra nás bavila, použité mechanismy fungují a nesrovnalostí nebo úzkých míst je minimum, a ještě se nejedná o nic zásadního. Hra od hráčů sice vyžaduje dedukci a blufování, ale neklade na tyto činnosti žádné přehnané nároky, což odpovídá cílové skupině, na kterou především míří.

Výhodou je také herní doba, která se opravdu v průměru vejde do udávaných 20–40 minut. Některé kolo skončí záhy po pár minutách, jiné trvá o něco déle, ale průměrná doba na jednu partii bude odpovídat. Vzhledem k poměrně rychlé přípravě je hra vhodná pro situace, kdy si chcete zahrát něco, co netrvá dlouho a u čeho budete muset sice trochu přemýšlet, ale zase ne tak moc.

Jak již jsem uvedl, cílovou skupinou jsou především herní skupiny s dětmi od 8 let (asi nejčastěji rodinné hraní nebo nějaké dětské kluby). Bohužel nemám dítě podobného věku „po ruce“, ale myslím si, že věk odpovídá a že osmileté děti bez problémů zvládnou minimálně základní variantu. Samozřejmě blufování jim v tomto věku asi moc nepůjde, budou hrát spíše přímočaře, ale myslím, že velice brzy se i to blufování naučí.

Ale nenechte se mýlit, že Maškarní bál je výhradně dětská hra. Pokud není pod vaši důstojnost zahrát si hru s pohádkovým (dětským) tématem, pak dokáže pobavit i starší hráče, dokonce i vyloženě „dospělou“ herní skupinu. Mluvím ze své zkušenosti, kdy nejmladšímu hráči bylo 18 let a všichni jsme se dobře pobavili. Pro starší hráče však jednoznačně doporučuji základní hru pouze jako seznámení s principy a co nejdřív přejít na hru pokročilou. Především sázky „tvrdí muziku“ a můžou výrazně pomoci odhalenému hráči, protože v případě úspěchu mu přinesou stejný počet růží jako vítězi.

Je pravda, že zkušeným a náročným hráčům bude tato hra připadat příliš jednoduchá a tím pádem nezajímavá. Kromě rodin s dětmi a dětských kolektivů je tak vhodná především pro nehráče a občasné nebo méně zkušené hráče.

Hra pro 2 hráče

Pro hru dvou hráčů jsou k dispozici speciálně upravená pravidla. Je to nezbytné, protože podle standardních pravidel by hra ve dvou neměla moc smysl.

Hlavní změnou je to, že si pro každé kolo hráči vylosují dvě postavy a vyberou dva počáteční předměty do sbírky. K vítězství stačí nasbírat tři předměty, které miluje kterákoliv z postav, k prohře soupeře je nutné odhalit identitu obou jeho postav.

Je však trochu záludné, že postavy má hráč sice dvě, ale sbírku jednu. Každý předmět tak ovlivňuje obě jeho postavy navzájem. Někdy si hráč vylosuje dvě postavy, které jsou v rozporu – jedna miluje nějaký předmět a druhá se toho samého předmětu bojí. Není to výjimečná situace, nám se to stalo dokonce několikrát. Pravidla s touto situací počítají, i když má takový hráč situaci o něco ztíženou, pořád má dobrou šanci na výhru, když nechá odhalit identitu jedné postavy (co se předmětu bojí, na to mu stačí dvě stejné karty) a později pak ziskem třetí stejné karty vyhraje.

Další drobné změny spočívají v tom, že ve hře dvou hráčů se nepoužívají některé akce a v pokročilé hře ani sázky, a také v tom, že hráč, který zahraje jinou akci než „Vím, kdo jste“, získá na své konto žeton růže.

Můžu konstatovat, že i hra ve dvou funguje bez problémů. Vyžaduje trochu jinou taktiku než hra ve více hráčích a kdo ví, jestli není i trošku zajímavější. Rozhodně je potřeba asi víc taktizovat i blufovat, a jedná se tak o zajímavou konfrontaci dvou hráčů.

Postřehy z hraní

Příliš brzké odhalení

Ve slovním hodnocení této hry ji někdo charakterizoval jako „holčičí Bang“. Jedna z věcí, které se Bangu vyčítá, je to, že někdo může být zastřelen v prvním kole, aniž se vůbec dostal na řadu, a takovému hráči pak nezbývá než čekat a maximálně sledovat, jak ostatní partii dohrávají, což může trvat i dost dlouho. Pokud se tomuto hráči podobná patálie přihodí v další partii, pak určitě pro tuto hru příliš nezahoří.

Podobná věc se může přihodit i zde. Náhoda je prevít a dvě karty nejsou moc, takže se občas stane, že je někdo odhalen příliš brzy, někdy dokonce ještě dříve, než se dostane na řadu. Na rozdíl od Bangu odhalený hráč pokračuje ve hře, i když ve speciálním režimu, a může ostatním aspoň škodit a případně získávat růže za odhalené soupeře. A pokud se hraje pokročilá verze, může si vsadit na celkového vítěze a v případě úspěchu pak dokonce získat stejný počet růží jako on. A upřímně – nejde ani tak o to vyhrát kolo, jako mít na konci hry nejvíc růží, takže úspěšná sázka má stejný efekt jako výhra. A navíc má odpadlý hráč možnost se o vítězství svého favorita i sám trochu přičinit.

Takže si myslím, že i když odhalení v prvním okamžiku zamrzí, má odhalený hráč ještě pár možností, jak aspoň částečně uspět. A co je nejdůležitější – je stále aktivním hráčem a ne pouze pasivním pozorovatelem.

Sázky

Sázky jsou podle mě nejzajímavějším prvkem ve hře. Nejen, že poskytují odhalenému hráči možnost získat nemalý počet růží, ale v jednom kole jsou pomocí akce k dispozici všem hráčům (a to opakovaně, hráč tedy může mít více sázek, včetně sázky na sebe samého – v případě, že vyhraje, získá dvojnásobný počet růží).

Šperkovnice

Na druhou stranu šperkovnice nemají podle mého příliš velký efekt. Jednou za kolo ji hráč může použít místo jedné karty předmětu pro zahrání akce. Tím se jí zbaví a dále již musí za akce platit normálně dvěma kartami. Jistě, umožní vám zbavit se karty obávaného předmětu, ale soupeři jsou podezíraví (tím spíše, pokud hrajete ve stejné sestavě již několikátou partii), a pokud takto učiníte, určitě tím alespoň u jednoho vzbudíte podezření (a akce „Vím, kdo jste“ je k dispozici pořád). Pokud šperkovnici nepoužijete, na konci kola za ni získáte jednu růži. Nevím, asi se s ní taktizovat dá, ale její efekt mi přijde nejslabší.

Předčasný konec po zisku 10 růží

Jedna partie se normálně hraje na tři kola. Může však skončit i dříve, pokud na konci prvního nebo druhého kola bude mít alespoň jeden z hráčů minimálně 10 růží. Vítězem je pak samozřejmě i v tomto případ hráč s nejvyšším počtem růží.

Musím se přiznat, že úplně nerozumím smyslu tohoto pravidla. Tři kola nejsou moc a jedna partie i tak netrvá nijak dlouho. Nevidím úplně důvod ji ještě uměle zkracovat. Navíc alespoň my na toto pravidlo dost často zapomínáme a hrajeme prostě na tři kola.

Hra ve dvou – Zisk kytice za zahrání akce

Ve hře ve dvou (a pouze v ní) získá hráč za zahrání akce (kromě „Vím, kdo jste“) žeton růže. Toto je opět pravidlo, jehož smysl nechápu. Není mi jasné, proč se růže tímto způsobem získávají pouze ve hře ve dvou, a ne třeba standardně. Nedává mi to smysl ani tematicky, ani herně.

Zpočátku jsme si při hře nebyli jistí, jestli si hráč růži při zahrání akce vzal, či nikoliv. Určitě párkrát došlo k situaci, kdy se ochudil. Nakonec jsem vymyslel jednoduchý „workaround“ – na každou kartu akce položím na začátku kola jeden žeton růže. Když hráč chce danou akci zahrát, vezme si z ní žeton, čímž zároveň identifikuje, kterou akci chce hrát. Chybějící žeton pak na kartu ihned doplníme z banku.

Pokročilá hra ve dvou – Jeníčkova dovednost

Toto je asi jediná větší chyba návrhu hry. Dovednosti v pokročilé hře přinášejí hráči, který měl po předchozím kole nejméně růží, nějaký pozitivní efekt. Dovednost, kterou hráč dostane, je určena postavou, za kterou hrál v předchozím kole. Nemůže si tedy vybírat. Jeníčkova dovednost souvisí se sázkami – hráč si může na začátku kola náhodně vylosovat jednu sázku. Při hře ve dvou se však sázky nepoužívají, takže tato dovednost je k ničemu.

Návrh: Asi by se to dalo vzít tak, že sázky se ve hře dvou hráčů sice nepoužívají, ale Jeníčkova dovednost by byla jediná výjimka. Navíc je karta sázky náhodně losována již na začátku kola, takže žádná jiná výhoda hráči nevznikne – je to všechno o náhodě.

Náhoda

Když už jsem se o ní zmínil. Ano, náhoda je ve hře přítomna, a to ve formě tahání karet. Někdy je její zásah výrazný (stalo se nám několikrát), jindy zase nemá na průběh kola podstatný vliv. Ve většině her však hlavní vliv na výsledek měly schopnosti (nebo neschopnosti) jednotlivých hráčů při využívání herních mechanismů. Ale jistě, nejsou to šachy a náhoda někdy dokáže narýsovat pěknou čáru přes rozpočet.

Závěrečné zhodnocení

Maškarní bál je povedená hra. V žádném případě se nejedná o bezduchou hru, která by se pouze vezla na vlně obliby některých filmových postav, jak jsme občas svědky. Je sice určena především pro hraní s dětmi, ale dokáže zaujmout i dospělé publikum, především nehráče nebo příležitostné hráče. Náročným hráčům, očekávajícím komplexní zážitek, však nemá co nabídnout.

Technické zpracování je kvalitní, grafické zpracování líbivé. Herní mechanismy jsou jednoduché až triviální a tím pádem dobře naučitelné, ale přesto poskytují dostatečný prostor pro taktizování, dedukování a blufování. Hra působí vyváženě a těch pár připomínek, které jsem zmínil v recenzi, nepředstavuje žádnou vadu.

Máte-li doma děti ve věku 8–12 let a přemýšlíte-li o vhodném dárku, může být Maškarní bál dobrou volbou. A věřte mi, že se u něj dobře pobavíte i vy, dospělí.

Na závěr osobní poznámka: Když jsem v rámci recenzního programu Zatrolených her Maškarní bál obdržel, počítal jsem s tím, že po vytvoření recenze hru daruji v rodině někomu s menšími dětmi. Už poté, co jsme krabici rozbalili a přečetli si pravidla, dostal tento plán trhliny, a po odehrání několika her již žádné darování není v plánu. Hru si necháme a rádi si ji občas zahrajeme pro zpestření.

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Zatím nebyl přidán žádný komentář...

Vybíráme z Bazaru

Settlers: Zrod impéria CZ
Settlers: Zrod impéria CZ
Akt. cena: 360 Kč
Končí za: 15 hodin

Offcanvas