Tsuro

hodnoceno 129x (Seznam vlastníků)

Tsuro - Nic nepotěší víc padajícího, než hozené záchranné lano.

Autor: Johanson | 27.2.2011 | 8

Jako malý klučina jsem dostal od babičky knihu Mýty staré Číny. Kniha to byla veliká, větší než komunistický vojenský atlas. Byla pěkně ilustrovaná plná draků, samurajů a všelijakých božských a polobožských stvoření. A příběhy byly krátké a vždy poučné. Paradoxní bylo, že čím více jsem stárnul, tím víc, jsem chápal ponaučení z příběhů a pokaždé trochu jinak. Většina z nich balancovala na klasickém poměru dobra a zla. Samozřejmě ovšem po Čínském stylu. Asijská kultura má mnoho jiných a rozdílných kořenů a dodnes nemusí evropan pochopit jejich humor, nebo jejich způsob uvažovaní, stejně tak i naopak. A Tsuro, jak je vidět již podle grafiky, je především postaveno na podobném principu tohoto myšlení a herní systém sám je založen na jistém Jing a Jang.

Udrž svůj kámen na tenkém provázku, jinak přepadne přes okraj a zřítí se do hlubin temnoty. Umisťuj herní destičky na desku, ale pozor, ne vždy to co se jeví v tomto kole jako dobré umístění, se tak bude jevit i v tom dalším.... Prostě se drž a vydrž.....

Herní materiál a cena

Cena hry: 400-700kč  (Zdá se vám to jako nepoměr? Záleží, kde na hru narazíte. Nepoměr to tedy rozhodně je, protože i 400,- je poměrně vysoká suma za hru, která obsahuje jeden herní plán, pár drobných žetonů cestiček a plastové herní kameny, byť vše velice pěkně provedené)

Poměr vzduch/velikost krabice: Na chvíli se zastavím u krabice i po designové stránce. Slovem "okouzlující" nebo "uchvacující" by se dala krabice zhodnotit po grafické stránce. Při kupování hry máte pocit, že kupujete nějakou novou verzi hry, kterou hrávali členové dynastie Ming.  Ovšem vzduch v krabici zabírá mnohem více míst než samotná hra. Trochu si povzdechnu, že pro takovéhle hry, kde herní plán zase nemá tak velký význam, ještě nevynalezli něco jako srolovávatelnou látku, která po rozrolování nebude mít tendenci se zase sama srolovat... Jo pozor. Vlastně Látka :-D Ta tu tendenci mít nutně nemusí už sama o sobě.... A u Tsura, by taková grafika jakou má herní plán vypadala na pevnějším plátně rozhodně velice dobře a ještě by podtrhla to zdání staré hry.   Jinak je krabice tak akorát na složený herní plán a zbytečně vysoká. Žádné rozšíření nevyšlo a tak ji asi nikdy zcela nezaplníte.

Figurky: V tomto případě (plastové :-/ ) Kameny hráčů. Jsou pěkně oblé a hezky vytvarované, Dokonce člověk zase ani nemá pocit, že nutně drží v ruce plast. Design chválím technické provedení taktéž. (Ach kdyby tak hezké byly i ty ve Strategu, možná bych si to i koupil :-D )

Hrací plán: Opět graficky na jedničku. Pohodlně se složí na čtyři části, tak aby šel dát do krabice. Byť, kdyby to bylo jak jsem psal z plátna bylo by lepší, nebo skládané na víc kusů, aby krabice zabírala jen polovic. Navíc je herná plán nutný spíše jen pro potřebu ukázat si mantynely, za které si nemohu postavit žeton (kartu) s cestičkou.... Jinak neplní žádný další účel. (Stejně tak by to mohl být jen skládatelný rámeček, jako je moře u Osadníků z Katanu... Ale to by se těm, co hru mají a ani mě asi nelíbilo. :-)

Karty cestiček (Provázků) : Tak tady už je grafika slabší, nenadchnou ale neurazí.

Návod: V češtině, jednoduchý a zřetelný, ostatně na hře není nic složitého na pochopení. :-)

Samotná hra

"Rozvaha. Rozvaha. Rozvaha." - povídá mistr učedníkovi, sklání se nad ním s rákoskou hladíc si při tom bílou bradku, těšíc se přitom na svou misku rýže, pomalu chladnoucí na stole.

Rozvaha je hlavní součástí této hry. Každý hráč si vytáhne ze sáčku jeden z žetonů cestiček a umístí ho tak, aby se dotýkal některého jiného žetonu na hrací ploše. Ale pouze tak, že se musí dotknout těch žetonů, které jsou nějak spojeny s jeho herním kamenem. (Jinými slovy, když hrají dva hráči a začínají proti sobě, nemohou žeton přiložit tomu druhému, dokud se žetony, alespoň v jednom místě již nespojily.) A tímto přiložením někde prodlouží cestu. Buď přímo před sebou a pohne tedy kamenem po cestě (provázku), dál ke konci žetonu, nebo jej přiloží někam vedle, kde bude zatím odpočívat. Ale na to právě pozor. Kolikrát vámi nerozvážně jan do rohu odložený žeton, může znamenat vaši předběžnou smrt, až se o tři tahy dále spojí pro vás nesprávná cesta.

Hráči se střídají, kladou cestičky před sebe, či soupeřům a vyhraje ten, kdo zůstane poslední ve hře. Zapoměl jsem říci, že Kameny stojí na začátku u startovních míst, tedy libovolně po okraji hracího plánu a hýbou se s prvním přiložením žetonu, po cestě, která je na něm vyobrazena provázkem.

Verdikt

Hra mýticky připomíná, že náš život byť stojíme nohama pevně na zemi, může být stejně tak zničeho nic uvržen na poslední záchytné lanko, které když se přetrhne spadneme do propasti nenávratna. A že každé naše rozhodnutí byť to sebemenší může ovlivnit výsledek... To jací budeme, kam se dostaneme a jak dožijeme.

Náhodný faktor zde tedy tvoří tahání žetonů před jejich umístěním na herní plochu. Ale stejně tak jako v životě nic není pevně dáno a nikdy nevíme dopředu před jakou překážkou stojíme, abychom si mohli hned vybrat správnou cestu. Ale to jak se rozhodneme, byť ani nevíme ještě přesně co jsme to rozhodli, může vést k podstatnému výsledku, jehož plnou váhu poznáme až na samém konci.

Hra je dobrou jednoduchou a poučnou zábavou. Lze v ní, jak jsem se snažil dokázat vidět jistou personifikaci s reálným životem. Herní doba není dlouhá. A když máte tak tu půlhodinku, kdy nemáte do čeho píchnout, jistě potěší vytáhnout právě Tsuro.

Nejvíc se dá Tsuro přirovnat asi k Dominu. A pokud víte jak správně se má Domino hrát opravdu správně a líbí-li se vám, pak se vám Tsuro bude jistě zamlouvat.

Mě se hra líbila a rád si ji pro zpestření dne zahraji. Výborná grafika a provedení trochu umocňuje ten nadšený pocit a proto s tím poměrem ke hratelnosti a obtížnosti, či výzvě a s mínusem té náhody....

60% si tato hra celkem plně zaslouží v odvětví podobných her.