kampaň
Máme za sebou restart kampaně ve 2 hráčích po kapitole 3B (totální zásek), pak jsme rozjeli znovu na story mode a super. Člověk je hrou (zdroji - jídlo, magie) tlačen kupředu, ale zároveň je reálně zvládnout tu a tam splnit nějaký ten boční úkol. Včera jsme dokončili kapitolu 5 a nadšení.

Dále máme za sebou kapitolu 1 ve 4 hráčích. Uvažuji také o přechodu na story mode, uvidíme jak to půjde dál.
--------------------------------------------------
No Game - No Life

restart...
My jsme ve dvou ve 3. kapitole, ale trochu se obáváme, že v totálně slepém bodě. Ještě tomu dáme jednu šanci, po vyčerpání všech možností budeme restartovat. Sem jsem se dostali bez restartů, ale máme pocit, že se neustále pohybujeme na hraně, což pěkně dokresluje atmosféru hry, která je i tak parádní.
Frustrace asi občas bude (ale hrajeme i TWoM, takže tohle je OK), příběhově dokonalé a souboj/diplomacie baví moc.
Jo, a na začátku jsme si málo zapisovali. Teď jsem přesvědčená, že je lepší psát si víc než míň (spíš všecko :-)

Kampaň 3 kapitoly
Po třech kapitolách ve třech hráčích také hlásím super dojmy, kritičtější body heslovitě (bez spoilerů):
- Osobně si nedovedu představit hraní ve čtyřech. Za prvé: už ve třech občas dochází k situaci, že dva jdou prozkoumat nějakou oblast, zjistí, že je to na dýl a třetí hráč si mezi tím někde něco dělá solo nebo jenom kouká. A hlavně za druhé:
- Souboje jsou zajímavé, ale dochází k paralýzám. Hráči musí vymyslet konkrétní kombinaci, což se s přibývajícími hráči dost komplikuje. Tam kde by si asi solo hráč řekl, že na to kašle a utekl, se tři hráči čtvrt hodiny snaží boj promyslet, aby pak udělali to samé, resp. se dostali do dilematu "vyplatí se nám 2 jídla za 2 magie a 2 životy hráče X?", načež usoudili, že ne, a zdrhli taky.
- Druhá zvláštní věc na soubojích je ta, že si hráč na začátku líže 3 karty z 15 a stalo se nám, že že hráč solo dal v jednom tahu 10+ dmg a hned poté jsme ve třech hráčích nebyli schopni dát 6, aniž by nám ta příšera nedala hrozně do držky. Prostě karty no...
- Ta hra umí být místy fakt zlá. Na to jsme ale u her od AR zvyklí, takže to je vlastně +. Nečekejte nic lehkého obecně, AR se tu podepisuje znovu tím, že hráč má sice teoreticky spoustu možností, co dělat, ale v praxi má tolik priorit a tak málo zdrojů (energie), že je rád, že stihne to nejnutnější.*
- Nevyhnete se grindění. Občas hráči nemají na výběr a místo toho, aby pokračovali v příběhu, musí několik herních dní shánět prostředky.
- Házení kostkou mě v této hře fakt štve. Existují lokace, kde si hráč při průzkumu musí hodit kostkou, aby v nich mohl pokračovat dál. Hodils 1? Tady má celá parta postih, vraťte se na začátek, zaplaťte všechny počáteční náklady a zkuste si hodit znovu. IMHO tohle šlo vyřešit i bez kostek...
- Sklidit tu hru, uložit do krabice a pak znovu vyndat je peklo. Což souvisí i s:
- Připravte si hodně času. Moc si nedovedu představit, si k tomu sednout na dvě-tři hodiny a zase to sklidit.

- Obecně ale opravdu supr hra. Nikdy jsme podobnou výpravnou hru nehráli, takže nemůžu srovnat, ale všechny zápory vyváží úžasný příběh, celá grafika nádherná, to jak všechno se vším souvisí... Určitě máme teď několik týdnů, co dělat.

*micro spoiler: Zaplatit první herní den 4 energie, abych dostal 1 exp, byla blbost, jejíž následky (zejména to, jak jsem byl pozadu oproti ostatním hráčům) jsem vlastně dotáhl, až druhý den (ten pozemský).

Kampaň ve dvou začátek 4. kapitoly
Zatím naprosto parádní zážitek.

Boje i diplomacie baví hodně, ale stává se, že přijde takové kombo, že potvora se ani nenadechne.

Je pravda, že jsme se trochu zasekli, a při úkolech, kdy má člověk přebíhat půlku mapy jsme se rozhodli udělat poloviční story mode. Prostě jsme ty menhiry osekali zejména tam, kde už jsme je zapálily. Příběh zatím velice slušný.

Atmosféra super, přestože jsem hlavní čtenář a rovnou překládám, takže to není úplně echt. Určitě zkusím i projít kampaň solo.

Složení a rozložení hry je v mém případě naopak naprosto luxusní. Posledně jsme sbalili hru za 5 minut do podoby jako vždy, a ve dvou ji rozkládáme možná 10 minut?

Celkově za mě jedna z nejlepších deskoherních kampaní (byť je to z poloviny vlastně gamebook, nebo ze dvou třetin). Za mě bych to teda asi nechtěl hrát ani ve třech, ve dvou mi to zatím přijde naprosto ideální. Ve čtyřech za mě sebevražda.

Solo - začátek 5. kapitoly
Zdarec,

když teď byla ta karanténa, pustil jsem se konečně do solo hraní za Beora. Aktuálně jsem na začátku 5. kapitoly a mám odehráno asi 20+- hodin.

Musím uznat, že hra je to parádní, jsem dost zvědavý, kudy se tedy příběh bude ubírat a i herní mechanismy se mi líbí a baví, ovšem celá obtížnost hry už mi osobně přijde lehce přes čáru (např první kapitolu jsem vyřešil doslova a do písmene za minutu dvanáct) a rovnou se přiznám, že si pravidla hry lehce přiohýbám (i když se snažím se nejméně a nějak rozumně, v rámci kontextu světa a hry, abych nebyl vyloženě frustrovaný, ale zase to nebyla procházka růžovým sadem).

Jako největší nedostatek (zatím) se mi jeví neustály tlak a nedostatek energie. Jako Beor mám v podstatě jen 4 body energie (pokud nechci být exhausted a zase si zkrátit počet akcí následný den) a s tím člověk udělá fakt málo a dost mi to zdržuje hru (opět, jen čistě můj osobní pocit).
S tím je spojený i grind, kdy člověk zabije den herního času jen na lov jídla (pokud už je na lokaci, kde se dá lovit), a tím získal tak 4-8 kusů jídla. Následně aby pomalu běžel směnit jídlo za peníze, magii apod., protože tím lovením a běháním spálil několik herních dní na Menhirech a už mu wyrdness lízal podrážky. A sotva zapálí Menhir, téměř okamžitě, aby začal nanovo.

A jako ukázku menšího přiohnutí pravidel uvedu situaci, u které si nejsem jistý, jestli je designové přehlédnutí, úmysl, nebo jen moje neschopnost, nicméně:
Potřeboval jsem se dostat z východní části Avalonu do západní. Bohužel se mi naskytlo nemilé překvapení, když jsem v půli cesty zjistil, že mi vlastně nenavazují Menhiry (konkrétně jsem nebyl schopný zapálit ten v Cuanachtu kvůli chybějícím nástrojům). Férově řeknu, že si nejsem jistý, jestli by se dala najít cesta pod Cuanachtem, ale pokud si vzpomínám, tak Cuanacht je právě spojovací článek a dělící místo. V ten moment, při představě, že bych musel obejit skoro celý kontinent a ztratit na tom tak 2 hodiny reálného času, jsem se rozhodl pro menší přiohnutí pravidel:
- při pohybu na kartách bez ochrany Menhiru mě každá placená akce stojí 2hp a 2 terror

Snad jde z toho vidět, že i když je to obezlička v pravidlech, je tam snaha, aby nebyla zadarmo a byla spíše jako nouzové řešení.

Takže abych to shrnul, hra je to rozhodně skvělá, i když obtížná, ale natolik rozsáhlá, že má člověk háčky a důvody, proč ji hrát a pokud se někdy najdou další spoluhráči, určitě si kampaň rozjedu znovu i ve více lidech :)

Prillis dlha + hra v dvoch hracoch
Ahojte. Stale vaham s kupou a je to dost mastne, tak by som od vas este potreboval vediet, ci hra neupada do monotonnosti. Citam vsade ze partia zaberie niekolko hodin co by nevadilo, pokial sa tam stale nieco deje. Myslim mechanicky, pretoze je mi jasne, ze pribehovo sa tam stale nieco deje. Jednoducho, nemate pri nej pocit, ze sa nejakym sposobom nudite ano? Da sa to nejak prirovnat k This War of Mine? (tam ma pribeh bavi ale obcas je to cista deprimujuca beznadej a nech robime akekolvek oprimalne kroky, jednoducho prehrame) A este by ma zaujmala hra v dvoch ci vas bavi :)

dojmy
Mě na té hře trochu překvapuje, že utéct ze souboje je často ta jediná a rozumná věc, kterou můžete udělat. Ve finále dáte x čar abyste je získali zpět a ještě se u toho pořádně zraníte. Příběhově je to super a ani na okamžik se u toho nenudím. Naopak vás to stále nutí přemýšlet. Určitě pomůžou poznámky, dávám si na mapu kostičky, čemu se vyhnout, co už jsem vyřešil. Rada na závěr: nikam nepospíchejte :-) mě stačilo udržovat dva menhiry a POŘÁDNĚ prozkoumávat lokace(resp. vyprat si jednu a tu projít na max., často je to tam šikovně schované :-).

dojmy
Zatím mám odehráno cca 25 hodin. Ve dvou máme hotovou první kapitolu, sólo hraji za Beora a mám uzavřenou kapitolu 3A. Podobnou stolní hru jsem nikdy nehrál a zatím velká spokojenost. Hodně mi to připomíná RPG z PC. Příběh je zajímavě napsaný a při čtení Deníku výpravy je třeba být hodně koncentrovaný. Jinak může nejenom uniknout nápověda, ale i to čeho se obávám nejvíce přehlédnutí podmínky co musíte splnit ("máte/nemáte část 3 stavu X přejděte .. ") a tím se dostat do nehratelné situace. Ve hře je 70 stavů, které mají dohromady 236 částí. Pravidla na první pohled vypadají složitě, ale nejsou. Souboje je potřeba se naučit, nejsou úplně jednoduché a je potřeba u nich přemýšlet. Ve většině soubojů jsou ztráty vyšší než odměna. Spíš fungují jako překážky při průzkumu. Při získávání jídla jsou, ale nevyhnutelné. Vylepšování postavy jde jen po drobných krůčcích. Za lehčí souboje nejsou zkušenosti, takže se musíte hodně snažit v průzkumu lokací, aby jste přidali jeden bodík do nějaké vlastnosti. Žádné moc silné předměty ve hře nejsou a z toho jak je hra udělaná si myslím, že takové nejsou ani mezi tajemstvími.
Postřehy z hraní:
- v každé lokaci se snažím průzkumem vytěžit vše co je v dané fázi příběhu možné
- uvažuji o tom, že na dílky mapy, které jsou kompletně prozkoumané si dám nějakou značku
- na zvláštní papír rozdělený na malé obdelníky si zaznamenávám čísla lokací, jak leží na mapě vedle sebe, jejich názvy, mezi kterými lokacemi jde projít, kde mapa končí a značky menhirů. (Pod startovní lokací nelze projít, pod ní je jižní pobřeží)
- hraní za Beora není zrovna nejjednodušší. Jeho malá energie toho moc nedovoluje
- bojové souboje celkem jdou, ale diplomatické moc ne, přestože jsem investoval zkušenosti do diplomatických vlastností i do vylepšení diplomatického balíčku.
- rozložení i uložení hry mi jde celkem rychle, pomáhá mi i to, že si to nafotím

dojmy

Ahojte,

stále váham či do to ísť alebo nie :-)
Stále u Vás pretrvávajú pozitívne dojmy aj po XY desiatok hodín hrania? Oplatí sa teda kúpa?
Veľmi pomaličky tu pribúdajú ďalšie dojmy či hodnotenia, predpokladám, že na to asi pri tom hraní nie je čas :-) :-)

Re:Hudy84
Dojem je pořád stejný. Taky jsem se obával, že počáteční nadšení brzy opadne, ale zatím je to pořád velká zábava. Pořád jsem zvědavý jak se příběh vyvine a doufám, že ho špatným rozhodnutím neposunu k vítězství záporáků. Samozřejmě nevím jestli je to možné. Nahráno přes 30 h a blížím se k závěru 7 kapitoly z 15.

Dojmy
Mam za sebou prvni restart (na konci 3a kapitoly jsem se rozhodl ze zacatek projdu jeste jednou. Nebyl jsme na tom zdravotne nijak zle ale vadilo mi ze jsem nektera pravidla nehral presne.. mohl jsem mit odehrano cca 15h.) Ted jsem v pulce druhe kapitoly a za sebou dalsich 6h minimalne. Hraju za Beora a Cerva. Zatim je to jako droga :))

Uplne se ztotoznuju s klukama s Jouobu kteri venovali jeden dil Tainted grail. Uplne presne je nebat se ulozit klidne v pulce kapitoly kdyz citite, ze potrebujete voraz. Hru to nikak neovlivni, jen je treba spravne ulozit aktualni karty kapitoly.

Co uz tu v diskuzi taky padlo je vytezit lokace az do mrte a psat jaky stav ci karta tajemstvi chybi abych pozdeji mohl pokracovat v nejakem badani.

Predmety hodne pomahaji. Hodne. Kazdy bonusek se pocita, Mit moznost stitem pokazde bloknout 1utok byť za cenu ze nemuze klesnout uplne na 0 je ve svete Albionu uplnej zazrak. Nektere zbrane, konkretne obri kladivo povazuju za OP af (za dve odhozene karty z baliku boje ziskate 2hity).

Zprvu jsme byl z mechanik boje a diplomacie zklamany (po vice nez 100h v Gloomhavenu jsem byl zvyklej na jiny moznosti :)) ale ted uz to mam pod kuzi. Kombinovat dve postavy v jednom boji je imho zabavejsi nez hrat true solo. Zkusenosti zatim syslim, hrou se mi dari prochazet tak nejak akorat. Hraju story mod (+1 k vydrzi menhiru a T-zetonem neomezuju maximalni hodnty eneegie/zoufalstvi. :)

Zatim maximalni spokojenost :)

Dojmy
Vcera jsem dotahnul kapitolu 3b s tim, ze jsem po prvni kampani resetoval - hral jsem jen s Ailei a neprislo mi to ono. Pak jsem pribral Areva a je to super. Hraju story mod, takze vse vyhodnocuju jako s jednou postavou. Docela to funguje, protoze zdroju mam dost a setkani jsou ve dvou prijmnejsi (sest karet je proste vic nez tri).
Do treti kapitoly jsou souboje v cajku a nikdy jsem nemel potrebu utect z boje. Ted jsem ale narazil na zelene stretnuti lvl 3 a to uz mi dalo zabrat. Aplikace taky dost pomaha, protoze me ubijelo porad listovat strankama. Taky jsem furt posilhaval po ostatnich moznostech a ted to neni nastesti nejde:-)
Co se samotnych dojmu tyce... je to super. Neveril jsem, ze jeste nekdy zaziju pocity jako pri starych rpgckach. Baldurs gate, Neverwinter nights... Dracak... zaroven to ma podobny feel jako v Call of Duty - jste ve svete, ktery zije a vy se v nem nejakym zpusobem pohybujete. Udalosti vam porad dychaji na zada, ale zaroven mate dost casu na veci okolo.
Ale osobne si myslim, ze to neni hra pro kazdeho. Asi bych ani uplne netvrdil, ze je to hra jako takova. Spis interaktivni knizka, kde odmenou nejsou body, ale pribeh - cesta je cil je dobre prirovnani.

easy peasy

Mám podobné dojmy jako většina z vás. Skvělá hra, ale podle mě dokončit na první pokus nemožné (hlavně sólo). Taky jsem se sekl v kapitole 3B a hru musel dvakrát resetovat. Několikrát jsem se přistihl u situace jako "jé, to jsem nevěděl, tak to beru zpět". Různé vědomé "odpustky" nebo ohýbání pravidel jako snížení cen menhirů apod. (to není zrovna můj případ:) jsou asi součástí každé domácnosti. Nebo to máte jinak, a přísně dodržujete pravidla?

Yaroslav
Ja jedu na prvni dobrou a co reknu, toho se drzim. Jedinou vyjimku delam s kostkou. Hodim a kouknu na vsechny vysledky. Pokud je jedina odpoved spravna, tak na jednu vydrz hazim, dokud nehodim pozadovany vysledek s tim, ze prijmu pripadna zraneni za spatne hody. Pokud je situace takova ze na 1,2 nic 3,4 obchodnik s predmety a 5,6 obchodnik s lecenim, tak hod ignoruju, jdu rovnou k obchodnikovi a za kazdou akci zaplatim zvlast. Proste, abych nepromrhal pet vydrze kvuli jednomu hodu

zvraty
Dnes mě dostal zvrat v ději, který jsem vůbec nečekal. Hlavně předchozí rozhodnutí jsem dělal tak, aby se mi něco podobného nestalo. Navíc když si promítám zpětně svoje rozhodnutí, tak netuším, čím jsem nasměroval děj k situaci ve které jsem. Nechci tady vypisovat žádné spoilery, abych nepokazil ostatním hraní. Mám to rozehrané i ve dvou, jsem zvědavý jestli to zahrajeme jinak.

jedlo jedlo jedlo
Veľa recenzentov sa zhoduje v tom, že neustále hľadanie potravy je už po 10h hrania (z 40h kampane) otravne a lezie to na nervy. Ako to vnimate vy hrači ?


Vlado "Kasi" z KE

Zradlo
Jidlo nevidim jako zasadni problem. - je dobry si uvedomit ze bez zradla lze prezit :)

Sethseth
No bez jídla lze sice přežít ale ideální to není. Navíc s Beorem kvůli jeho negativní vlastnosti moc dlouho bez jídla nepřežiješ. Ale dá se třeba rychle sehnat jídlo tak že při lovu utečeš z následného zeleného střetnutí. Ale přijdeš zase o možnost získat jídlo navíc.

Creatides
J, idealni by bylo kdyby svaty antonicek kazdy den seslal sele, uzdravil vsechna bebi a vyresil traumata :).. ale sem tak nejak zvyklej ze awakeni nedavaji antonicka do baleni (This war of mine)

Jidlo
Obcas ti jidlo zavari. Ale mas spoustu casu, tak neni problem ztravit den, dva lovenim. Ja tohle udelal v solu se dvema postavama. Kdyz kazda mela 20 jidla, sel jsem resit questy:-D

průzkum průzkum průzkum
Zároveň lov není nejefektivnější získávání jídla, vím minimálně o jedné lokaci, kde to lze lépe. Průzkumem lze objevit možnosti, které jsou lepší, než co je předtištěno na kartičce.

FAARHA
Nechci aby to vyznelo zle, ale ptas se na vse, co uz si slysel v recenzich, stejne tak si tam urcite slysel, ze i pres chyby, je to velice nadprumerna hra, tak co si to proste raci koupit, vyzkouset sam a prodat se to da vzdycky? Ten rozdil, kolik na tom prodelas, za ten herni zazitek stoji urcite....