nepřihlášený

přihlásit

registrovat

Stezky tukanů

Počet hráčů: 1 - 8
Doporučený věk: od 8 let
Herní doba: 15 min
Herní svět: Fantasy
Herní kategorie: budovatelská
Čeština: v balení hry
Vydavatelé: MindOK
Aporta Games
Jumping Turtle Games
Autoři: Eilif Svensson
Kristian Amundsen Østby
Rok vydání: 2019
Sdílej: Facebook

Pod paprsky Zářícího

Autor: Bluda | 19.2.2021 | 2

Tato recenze vznikla jako součást Recenzního programu Zatrolených her. Recenzovaná hra byla poskytnuta vydavatelem (resp. distributorem).

Více informací o Recenzním programu | Všechny recenze sepsané v rámci Recenzního programu

Rudý kotouč slunce se pomalu přibližoval k horizontu a obarvil třpytící se vodu pod sebou. Večerni klid a tiché šumění moře jen občas narušil křik nějakého ptáka, který se sem donesl z lesů kdesi vzadu. Tan se sehnul k zemi, sebral z písku malý oblázek a začal si jej prohlížet. Sevřel jej v dlani a znovu se zadíval na západ.

Až si Zářící odpočine a znovu nám přinese světlo, začneme s prací. Do slavnosti povstane ještě šestadvacetkrát. Není to mnoho, ale dost na to, abychom alespoň část díla dokončili.

Kan a Tuk tiše přikývli na znamení souhlasu.

Nezapomeňme však, že i naši sousedé se budou pokoušet o stejnou věc. Musíme být rychlejší než oni. Ale hlavně - a to platí zejména na tvé syny, Kane - nechci, aby došlo k nějakým konfliktům, pokud se s nimi někde ve vnitrozemí potkáme.

Po krátkem tichu se slova se chopil Tuk.

Dobrá tedy, Tane, všichni muži z vesnice se zítra dají do práce. Ta věc je dobrá pro všechny, bez dobrých cest je pouť do jiných vesnic skrz ostrov často nebezpečná a cesta po pobřeží je příliš dlouhá. Mysleme ale také na tvory žijící v horách a lesích a na všechna ta posvátná místa. Bylo by dobré stavět cesty tak, aby se i k nim dalo snadněji dojít.

Dobře mluvíš, Tuku, cesty by měly zkrátit chůzi k posvatným kamenům a tvorům. A nyní pojďte, vrátíme se do vesnice.


Stezky tukanů jsou jednoduchou a rychlou kreslící hrou pro 1 až 8 hráčů, která vás přenese kamsi na Tukaní ostrov, kde se budete snažit pomoci zdejším domorodcům vybudovat co nejlepší síť cest propojujících vesnice a další důležitá místa na ostrově. V krabičce najdete bloček obsahující 100 listů představujících ostrov, sáček s 8 tužkami a balíček s 55 kartami.

Každý z hráčů obdrží jeden list s mapou ostrova a všichni si ji otočí stejnou stranou nahoru (k dispozici je menší ostrov, který se hraje na dvě kola a větší ostrov na tři kola). Po obvodu ostrova je rozmístěno 10 vesnic, náhodně se vylosuje 1 z 13 karet rozložení a ta určí, jakými písmeny (A-E) budou které vesnice označeny – každým písmenem tedy budou označeny právě dvě vesnice. Vaší snahou bude mimo jiné propojit páry vesnic se stejným písmenem. Každý hráč má ale označení vesnic o jednu pozici posunuté, takže je zajištěno, že všichni hráči sice mají odpovídající dvojice vesnic přibližně stejně vzdálené od sebe, zároveň však rozložení není úplně stejné, čímž hra potlačuje nutkání „opisovat“ tahy od ostatních hráčů.

Nutno podotknout, že k této rotaci vás nikdo nenutí a i v pravidlech je varianta bez rotace zmíněna, takže pokud doma či ve vaší herní skupině občas zaslechnete námitky, že takhle to není spravedlivé, protože někdo to má určitě lépe rozložené a někdo hůře, nic vám nebrání použít pro všechny úplně stejné počáteční postavení. K jednotlivým kartám rozložení musím ještě poznamenat, že ač to na první pohled není patrné, tak některé karty jsou „hodnější“ a příslušné páry vesnic vám dávají celkem blízko k sobě, jiné vám je naopak dávají zlomyslně přesně na opačnou stranu ostrova - i to pomáhá zajistit, aby byl pocit z každé hry trošku jiný.

Nyní už jen zbývá vyložit doprostřed stolu bonusové karty za nejrychlejší propojení příslušných dvojic vesnic (ve více než 4 hráčích obdrží bonus i hráč, který propojí dvojici jako druhý v pořadí), ještě zamíchat karty terénů a hra může začít.

Privátní: tuk1.JPG
A můžeme začít hrát...


Vesnicí se rozléhal zpěv a pravidelné údery na buben. Prostranství mezi jednoduchými domky z rákosí ozařoval velký oheň. Náhle vše utichlo. Šaman přistoupil blíž k ohni, chvíli cosi nahlas mumlal, a pak něco drobného, co držel v dlani, hodil do písku před sebou. Poklekl, sklonil hlavu a začal pečlivě prohlížet, v jakém uspořádáni na zem dopadlo několik do hladka opracovaných kamínků a klacíků.

Po chvíli vstal a pokynul ostatním. „Bohové promluvili! Aby zítřejší dílo bylo úspěšné, je třeba stavět cestu z lesa do skal.“

Kan se sklonil k Tanovi a tiše k němu zašeptal: „Nebylo by lepší začít stavět hned tady od vesnice? Takhle musíme nejprve zbytečně urazit kus cesty neupraveným územím do lesa a tepve pak můžeme začít s prací směrem dál do vnitrozemí.“

„Kane, snad nechceš, abychom si rozhněvali bohy?“


Průběh hry

Samotná hra je velice svižná. Z balíčku karet térénů se vždy vyloží na stůl horní dvě karty, tím je určena dvojice terénů, které se smí v tomto tahu vzájemně propojit. Každý se tedy pokusí v mapě najít sousedící políčka příslušných typů, jejichž propojení se mu nejlépe hodí do jeho plánů. Následně „postaví cestu“ nakreslením čáry spojující středy těchto dvou políček, žádné složité omalovánky.

Pokud tento dílek cesty dokončí propojení dvojice příslušných vesnic nebo kterékoliv vesnice s nějakým posvátným místem ve vnitrozemí (obelisk, tukan, drak apod.), zaznamenáte si tento úspěch v pravé části papíru.

Podaří-li se vám s vesnicemi propojit všechna posvátná místa jednoho druhu, můžete ihned zakreslit ještě jeden dílek cesty propojující libovolné dva terény. Takto se vám může podařit i „kombo“, kdy v jednom tahu lze teoreticky zakreslit do mapy až 6 dílků cesty.

Pokud propojíte jako první (či druhý ve více hráčích) některý pár vesnic, obdržíte ještě bonusové body a odstraníte ze stolu příslušnou bonusovou kartu. Tento drobný detail dělá ze hry nejen hlavolam s tužkou, ale zároveň závodní hru, kdy se snažíte propojit dvojice vesnic dříve než ostatní, a buďte si jisti, že často vám tento bonus někdo na poslední chvíli vyfoukne.

Takto se postupuje až do vyčerpání celého balíčku karet terénů, čímž skončí první kolo hry. Následně se sečte momentální počet bodů za posvátná místa a zapíše do příslušného políčka – posvátná místa získaná na začátku hry tedy přinesou body vícekrát. Poté se karty terénů zamíchají, pokračuje se kolem druhým, a hrajete-li větší ostrov, tak i kolem třetím. Vítězem se stává hráč, který za celou hru obdržel nejvíce bodů.

Privátní: tuk3.JPG
Po skončení krátké hry


Šaman zdvihl ruku, aby utišil hluk. „Poslouchejte, chtěl jsem vám říct, že jsem v noci měl zvláštní sen. Zdálo se mi o veliké vesnici. Větší, než je celý náš ostrov. Není vystavena ze dřeva a rákosu, jako ta naše, ale z písku a kamene. A není obklopena jedním mořem, jako náš ostrov, ale hned dvě moře omývají její okraje, jedno moře na straně, kde Zářící vychází, a druhé tam, kam večer chodí spát. A lidé... lidé tam mají podobné loďky jako my, jen větší, a tahají je po zemi z jednoho moře do druhého. Jak zvláštní to sen, co se mi asi bohové snažili říct?“


Ach ano, asi by bylo dobré srovnat Stezky tukanů s některými jinými flip & write či roll & write hrami.

Diky kreslení do mapy si hra přímo říká o srovnání s hrou Kartografové. Tato hra je také řízena otáčením karet, narozdíl od Stezek tukanů, kde děláte v každém tahu jednoduchou čáru, je však u Kartografů potřeba skutečně (alespoň jednoduše) kreslit mapu, což často moc hezky vypadá a je velice příjemné, na druhou stranu, s některými hráči se pak hra může dosti protahovat.

U Kartografů mají všichni (a to i ve všech partiích) stejný výchozí stav, pro jinou partii jsou však určeny trochu jiné úkoly, u Stezek tukanů je tomu naopak, úkoly mají všichni stejné, ale mají jiné výchozí postavení, pokud tedy někdo má tendenci „opisovat“, u Kartografů mu v tom asi nic nezabrání (a může se mu to i vyplatit), u Stezek tukanů (pokud tedy využijete rotaci vesnic) „opisování“ většinou nedává smysl.

Co se týká interakce mezi hráči, Kartografové při otočení „škodící“ karty umožní hráčům zakreslit něco ošklivého do mapy soupeři, což je velice zajímavý a zábavný nápad, nicméně toto se stane maximálně 4× za hru, ale také to nemusí během celé partie nastat vůbec. Naproti tomu Stezky tukanů nabízejí závodění o bonusy za nejrychlejší spojení dvojice vesnic, které sice vypadá nenápadně, ale udržuje hráče pod mírným tlakem a sebráním bonusu často protihráče opravdu nepotěšíte.

V obou hrách hraje podstatný vliv náhoda, ale zatímco Kartografové na mne působí poněkud nevyzpytatelně, v Tukanech víte, že se během kola musí probrat celý balíček (jen poslední karta se nezahraje) a počty jednotlivých terénů na kartách nejsou utajené, naopak, jsou uvedené přímo na listu mapy, takže pokud chcete, můžete si počítat (či dokonce zapisovat), kolik kterých karet už bylo odehráno a podle toho plánovat své další tahy. Pokud bych si tedy měl představit turnaj lidí, kterým se od mohutného přemýšlení kouří z hlavy, asi bych jej viděl spíše u hry Stezky tukanů (v tomto případě bez rotace pozic, tedy se stejným výchozím postavením všech hráčů).

Pro hraní s malými dětmi se mi zdají Stezky také vhodnější vzhledem k menším nárokům na kreslení a rychlejší partii.

Nicméně Kartografové jsou také výbornou hrou, ale jsou zkrátka trošku jinak zaměření, rozhodně bych tedy neřekl, že pokud máte jednu hru, nemá již smysl mít tu druhou.


Další zajímavou kreslící hrou, kterou bych zde rád zmínil (i na přání šamana), je Corinth. Hra je řízena kostkami (roll & write) a stanete se v ní zámožným kupcem - vlastně jde o kostkovou verzi hry Yspahan.

Hráč na tahu hodí kostkami, tyto se seskupí podle hozené hodnoty a hráč pak vybírá, kterou hromádku si vezme a jak ji využije. Následně si pak do své karty zakresluje získané zboží, peníze, kozy, může stavět budovy či poslat svého sluhu něco zajímavého získat na tržnici. Ze zbylých hromádek kostek si pak postupně vybírají zbylí hráči. Ve hře se snažíte o co největší bodový zisk z toho, co je zrovna k dispozici, někdy se může vyplatit i zainvestovat do kol příštích (např. zakoupením dodatečné kostky). Zároveň často stojí za to, popřemýšlet nad tím, které kostky se hodí protihráčům a tyto jim případně neponechat v nabídce i za cenu menšího zisku bodů pro vás.

Tato hra se po celkem dlouhou dobu u nás doma držela jako oblíbená rychlá hra „ke kafi“. Náhoda zde také pozlobí, ale už jde o hru, kde je potřeba ještě více přemýslet a kombinovat, než u Stezek tukanů nebo Kartografů. Mimochodem, hra je k dispozici zdarma jako print & play.

Privátní: tuk2.JPG
Velký ostrov Vojtoland


Uplynulo mnoho dní. Zítra začnou slavnosti Zářícího a obyvatelé nejen vesnice náčelníka Tana si odpočinou od náročné dřiny. Společnými silami se lidem podařilo propojit sítí dobrých a bezpečných cest šest z deseti vesnic. Možná se toho dalo stihnout ještě o trochu víc, ale všichni pracovali, jak nejlépe mohli a i když celé dílo ještě není zcela hotovo, všichni mohou ulehnout s pocitem dobře odvedené práce.


Jaké tedy vlastně Stezky tukanů jsou? Jde o velice příjemnou a svižnou hru s kratší herní dobou. Díky jednoduchým pravidlům je hra vhodná i pro hraní s menšími dětmi či nehráči a jednoduchý způsob zaznemenání tahu zaručuje, že obvykle nedochází k dlouhým prodlevám mezi jednotlivými tahy. Podstatným prvkem je také závod o bonusové body, který hru určitě obohacuje.

Pokud tedy hledáte příjemnou rychlou hru na rodinné hraní, u které se ale přeci jen dá i docela zamyslet (máte-li ovšem chuť), rozhodně Stezky tukanů doporučuji. U žádné jiné flip/roll & write hry jsem zatím nezažil, že by na mne skoro celou dobu všichni spoluhráči natěšeně pokřikovali něco jako: „Vodu a písek!“

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Zatím nebyl přidán žádný komentář...

Přidat komentář

Tato funkce je dostupná pouze přihlášeným uživatelům!

Můžeš se přihlásit nebo registrovat.

Vybíráme z aukcí

Celestia
Celestia
Akt. cena: 310 Kč
Končí za: 3 dny

Velké herní akce

Kalendář všech akcí >>