První dojmy

Herní materiál - je docela strohý, karty jsou hezké, motivy na nich ryze pragmatické, bez nějakých přikrášovadel nebo snahy o nějaký art. Samotná hra je tématicky ryze pragmatická a jejím cílem není kochat hráče vizuální stránkou.

Námět je velmi zajímavý, byť nesnáším doktory a vše kolem toho a nahání mi to hrůzu, tak boj vědců proti epidemiím se dá v téhle hře docela dobře snést. Každopádně, byť si vybírá člověk roli, tak mě osobně to nějak vnitřně nezasáhlo. Prostě žádné "hurá, teď jsem ten a ten vědec a vynaleznu tohle a tohle". Absentuje zde jakýkoliv dobrodružný prvek či pocit vtělení se do situace. Alespoň pro mě.

Jak je hra pragmatická, její průběh je rovněž ryze pragmatický a defakto suchý. Snažíte se eliminovat na herním poli maximum kostiček, které se množí závisle na tažených kartách. Trochu to připomíná area kontrol hry v té nejryzejší a nejsušší podobě. Někteří hře dají určitě přízvisko suché Euro a nebudou daleko od pravdy. Hra je čistě o takových těch počtech - mám v ruce tolik karet, sejdeme se v tamte výzkumné stanici, kde vynalezneme tenhle lék a potom obkroužíme tenhle kontinent zamořeny těmito kostkami (pardon, touhle nemocí) a pokusíme se eliminovat všechny kostky této barvy. Samozřejmě je nutno hlídat vsechny nemoci, tuhle si čistíte jeden kontinent, zatimco v jinem se vám nekontrolovatelně šíří pandémie. Takže je třeba hrát vyváženě a starat se o všechny nemoci na všech místech pokud možno vyrovnaně.

Do celé te suchosti přináší největší oživení právě karty epidemií, které náhodně určují, v kterém městě se nemoc rozšíří a vy pak máte zase plné ruce práce.

Důležité je nestat se a popřípadě nemít ve skupině komandanta, který bude vše řídit, protože ostatní hráči se pak stanou ryzími držáky na karty a bude z toho nuda. Takže co se týče návrhů kdo co má udělat, tak mlčeti zlato. Maximálně si sdělit jaké má kdo karty a zkoordinovat kroky pro eliminaci nemoci v nějaké oblasti. Jen ne - "dej mi tyhle karty, já ti dám jednu tuhle, pak běž tady na tuhle stanici a vynalezni tenhle lék, já si skáknu do Pekingu vyčistit prostor, ty skákni do New Yorku a taky to tam pročisti a už se chystej na cestu do Londýna..." - takhle prostě ne a riziko že se takový komandant najde je velmi vysoké.

Snad to nevyznělo moc kriticky. Ze hry jsem zatím spíše v rozpacích, ale to se mi stalo u mnoha her, které jsem si nakonec velmi oblíbil (např. Caylus), takže jsem dalek nějakému definitivnímu hodnocení. To ukáže až čas. Zatím taková horší osmička, nebo lepší sedmička, marně zatím hledám co podnítilo to bezmezné nadšení a očekávání, kdy hra konečně dorazí k nám. Možná to odhalím při dalších partiích.