Dohraní Kosti Arnoru - dojmy

Příběh - za mě super, člověk se těšil, co bude dál a bylo to velmi napínavé

Obtížnost - hráli jsme to na normální obtížnost, takže... hra si pokaždé něco vymyslí, takže buď se nám neskutečně dařilo (padaly dobré karty, dělali jsme správná rozhodnutí) nebo často to bylo velmi obtížné a skoro jsme prohráli (hlavně v prvních scénařích, pak už to bylo lepší), v druhé polovinè kampaně se stávalo, že nějaké scénáře, byly absolutně lehké (viz zabití Zlobra v jeskyni nebo Gulgotara v předposlední kampani). Všechny scénáře jsme vyhráli až na první a ten s postavením voru přes brandyvínu.

Strategie - jelikož jsme všichni tři, co jsme to hráli milovníci strategie, tak jsme si to užili, pak ale už stačilo přijít na to, že Beravor se sprinty prozkoumá celou mapu za tah skoro, když má 3. poutníkovo přání a ten dobrý sprint, který přidává ostatním sprintům staty a když Aragorn získá Mistra taktiky. Dále člověk musel hodně přemýšlet, co pak udělá, jak se zachová

Variabilita - líbilo sd mi i to, že hra dala člivěku často na výběr nejen při rozhodování co udělat, ale i při nějakých interakcích, viz vybrání si jestli se spřátelit s přizraky a Scionem před branami Anuminasu, nebo jestli jít po Zlobrovi či jít k Brandyvíně atd. To bylo super, že se mohl člověk rozhodnout, jak to dál bude.

Určitě bych chtěl hrát dále, klidně si znovu zkusit tu kampaň a trochu popřehazovat role plus zajrát ťreba s Bilbem, jediný problém vidím v tom, že občas člověk neví, jak dál a hra mu připraví moc jednoduché či moc těžké úkoly, viz Atarin, kde jsem čekal, že bude mít tak 40 hp ale měl pouze 25 a dal se omráčit, i když se z něj pak stal přízrak :D

Za mě doporučuji a chci hrát dál.

Co vy?