Další hra ze série Laukatových multiplayer sólovek, kde si hráči většinu hry šudlí něco na svých deskách a občas si přišlápnou paty ve společném marketu a na konci si poměří pen..ehm body. Now or Never je rozhodně skvělá hra hezky kombinující obě dvě předchozí. Stavění vesnice a průzkum mapy avatarem. Blíže má ale určitě k Above and Below než Near and Far. Hra má nádhernou produkci a je dle mého dosud nejhezčí Lakatovou hrou vůbec. Obsahuje elegantní a jednoduchý, i když oproti Above notně rozšířený, herní design na němž to celé stojí. Ten je ale trochu komplexnější než Above, kde se jednalo spíš o svojský worker placement. Tady už je to regulérní budování motoru. Hra je skrze mnohem více herních možností znatelně komplexnější a pokud bylo Above vhodné jako rychlenastole hra i pro kežl hráče a návštěvy, které se rádi zamyslí, tak tohle je regulérní hráčská hra pro pokročilejší na jejíž vybalení si alokujte čas navíc. Není až takový problém se jí naučit, ale vymyslet optimální pořadí tahů a funkčně propojit stavění s průzkumem a rozvojem postavy při zvážení všech možností už chce otřískanějšího začátečníka.

Hra má ale i negativa a nedotaženosti. Většina z nich plyne ze sympatické snahy o asymetrii postav, která je ale v konečném efektu spíš jen kosmetická. Postavičky jsou sice trochu jiné a mají trochu jiné vlastnosti, ale za všechny čtyři se hraje více méně stejným způsobem a rozdíly jsou tak spíše jen příjemným bonusem a ozvláštněním, které je ale účtováno v brutálním přeprodukčním tlaku. Každý ze čtyř hrdinů má totiž vlastní sadu snad všech herních komponent. Hra je doslova přecpaná redundantními žetony, které jsou často stejné ve čtyřech verzích. Mapa není moc veliká a je zarážejícně statická. Příšerky a události a logicky i města jsou jsou neustále na stejném místě a jediné co se mění je poloha tří táborů a náhodných průzkumných žetonů. Není to až tak velký problém, protože i tak je hra díky pár trikům dostatečně variabilní a má i záložní podzemní mapu pro potřebu změny (ano podzemí má své vlastní žetony), ale s tak opulentní produkcí bych čekal o dost více. Příběhový mód prakticky není a hra stojí hlavně na mechanikách. Ano je tu šest krátkých sešitků...každý z nich rozdělený na čtyři části pro každou postavu. Setkání v nich jsou staticky mapovány na mapu a na všech místech jsou stále stejné. Všechny postavy mají setkání na konkrétním místě navíc velmi podobné. Hloubka setkání je neveliká a asi tak stejně instantní jako v Above, ale je jich mnohem méně. K Near and Far se tohle neblíží ani omylem.

Jinak ale hra zachovává tradiční Lakatovskou poetiku a pokud od ní čekáte "jen" kvalitní deskovku a ne román na pokračování, tak svůj účel plní. Laukat ukázal, že umí zdatně pracovat se svým vlastním odkazem a jako závěr trilogie dává Now or Never dokonalý smysl. Celkově v mých očích Near and Far asi nepřesáhla. Je spíš takovým vytuněným Above and Below, které budete hrát se svojí herní skupinou spíš, než s manželkou a dětmi. Což není málo. Nicméně stačilo. Fakt nechci čtvrtý díl téhle trilogie. Radši další tři krabice Spících bohů. 

Edit : druhý dojem oproti původním zážitkům přišel v okamžiku dohrání celé kampaně. Platí sice to co jsem psal výše, ale dodatečně musím uznat, že příběh, byť třeba statický, šablonovitý a neměnný má ve hře své místo, protože v rámci něj hrají hráči přece jen trochu jiným způsobem. Víc se v něm prosazuje RPG složka hry a hráči se tolik nesoustředí na vymačkání maxima možných surovin ze svého motoru, protože musí řešit i jiné věci. Je to taky docela dobrá motivace pro hraní sólo, které jinak v běžném režimu nedává moc smysl. Navíc ty sešitky dost matou tělem. Prostou kalkulací jde zjistit, že těch setkání je přece jen cca 100 per postavu. Krát čtyřikrát podobně. Nu co už. Tainted Grail to není, ale možná proto se to jmenuje Near and Far :-) Takže asi v pohodě.