Legie

hodnoceno 46x (Seznam vlastníků)

Legie – souboj obsahu s formou

Autor: tarnow | 18.5.2011 | 3

Hra s hrací dobou do 20 minut, skladnými rozměry, setupem, který se počítá v řádech sekund, vysvětlením pravidel v rámci dvou minut a variabilním hracím plánem, který zajišťuje, že hra nezapadne do předem připravených schémat a bude pokaždé jiná – všechny ingredience, které by měly zajistit úspěch, jsou namíchány v naprosto optimálním poměru, jen ta grafická stránka …

Škoda každé rány co padne vedle

Legie vyžaduje a přímo nutí hráče do střetu. Snahou je vyložit své herní kameny jako první před svým soupeřem a tím získat vítězství. Seznamování s herními principy lze pojmout jako fáze - nejdřív můžete hrát pravidla pouze pro kameny (pozor tady hrozí příprava univerzální strategie, která hře může uškodit). Druhým krokem může být zapojení pravidel pro herní plán, kdy vás limituje typ terénu, na který umisťujete svou jednotku (díky tomu odpadne strach z univerzální strategie). Třetím a posledním krokem může být zapojení scénářů, které definují specifické podmínky pro vítězství a hře tak dodávají ještě další rozměr.

Herní mechanismus je nekompromisní a střety probíhají jako na běžícím pásu. Pro úspěšnou hru musíte myslet hodně dopředu. Domýšlet co se stane po vyřazení kamene protihráče a uvolnění místa po praporu, který značil předešlý střet. Počítat s terénem a případně plnit podmínky pro vítězství ve scénáři. Hra neobsahuje prvek náhody a vše je tedy ve vašich rukou. Z případného úspěchu či neúspěchu tak můžete vinit jen sami sebe.

Kam jsem to šlápl

Když od herního mechanismu přejdeme ke grafické stránce hry, tak již nelze používat superlativy. To že na herním plánu končí vodní plochy useknuté (proč grafik veškerou vodu neznázornil jako jezera), že pevnosti, hory a lesy jsou kreslené jako bokorys místo půdorysu (který se docela osvědčil například v Agricole) což působí opravdu „nemalebně“, bohužel nelze ocenit. Problém může být i to, že položením hracího kamene je téměř zakryto, na jaký typ terénu byla jednotka umístěna.

Druhou kapitolou, která je sama pro sebe, jsou přiložená pravidla. Nesedělo mi logické řazení hlavně v první části. Po první odehrané partii zjistíte, že zde chybí jasné vysvětlení základní situace, kdy přiložíte kámen na pozici, ze které by vás soupeř vyhodil jen silou kamenů, které již má vyložené – lze umísti kámen nebo nelze (pro ty kdo pátrali tak jako já, tak výsledek je ano – aktivní je pouze kámen vykládajícího hráče a případné kameny, které může aktivovat při přiložení k protivníkovi)?

Klady

+ Doba hraní

+ Setup hry

+ Nulová náhoda

+ Variabilita

+ Přenosnost

Zápory

- Grafické provedení

- Nepříliš šťastně formulované pravidla

Máte-li rádi hry, kde nejste bezmocný díky náhodě a nevadí vám permanentní střet ala Řím (což může být u něžnějších poloviček problém), jde určitě hru, která je určena pro vás. Je jen velká škoda, že tak skvělý obsah (herní principy) byly zabaleny do nepříliš povedené formy (grafické znázornění). Naštěstí hra obsahuje takový množství střetů, že na tento jeden konkrétní lze po několika partiích úspěšně zapomenout.