KABO

hodnoceno 218x (Seznam vlastníků)

Pravidla se změnila

Autor: Bluda | 17.10.2021 | 14

Po publikaci mojí recenze se několik lidí ptalo, jaký je rozdíl mezí původní a novou verzí pravidel, a zda by se to dalo nějak shrnout. Nu dobrá, dopíšu tedy ještě do recenze jeden či dva odstavce, dám tam nadpis třeba podle té knížky od Zdeňka Jirotky, a bude to…

Když jsem ale začal změny sepisovat a zjistil jsem, že bych se k tomu ještě rád maličko vyjádřil, zjistil jsem, že jsem se od původní myšlenky (dvou odstavců) dostal někam úplně jinam – proto si dovolím porovnání obou verzí hry Kabo dát do samostatného článku.

Tak tedy – v čem se vlastně liší nová a stará verze?

Přiznám se rovnou, že jsem hru podle původních pravidel nehrál, ale protože ta původní pravidla v mnohém připomínají právě hru Bobří banda (viz srovnání v recenzi), dovolím si přesto k rozdílům napsat svůj (velmi subjektivní) názor.

Bod 1 vypadá, jako že úplně hru staví na hlavu. Ano, opravdu ji to zásadně mění, ale dle mého názoru k mnohem lepšímu. Hra, která původně byla zaměřena primárně na paměť, se najednou docela jinak rozhýbe. Hráče to staví i do zajímavých situací, kdy třeba možnost vzít si odkrytou jedničku někdy na začátku kola vlastně nemusí být úplně zajímavá, protože vám ji pravděpodobně někdo brzy sebere. Braní z odhazovacího balíčku je pro vás pak tak trochu bonusem, že si nemusíte kartu pamatovat, i trestem za pohodlnost zároveň – hráči vám prostě vidí do karet.

Bod 2 vás více trestá za nepozornost, podle mne to dává smysl a opět považuji změnu za prospěšnou, ne však příliš zásadní. Dokonce vás to může teoreticky zachránit v situaci, kdy už máte třeba jen tři karty a přijdou vám dvě třináctky, takže zatoužíte zkusit štěstí a poskládat „kamikaze“ – díky tomuto pravidlu se můžete cíleně dostat zpět na 4 karty.

Kombinace bodů 3 a 4 podle mne výborně dělají ze zvolání „KABO!“ sázku na svoje vítězství – kdo neriskuje, nebude mít nulu, ani pokud má nejméně – pokud tedy nemá jen karty s jednorožci. Zároveň však k sázce patří přiměřený trest, pokud to nevyjde. O tom, že je vždy naděje, že v posledních tazích někomu přijde KŠEFT a ten vám tam pak hodí nějakou vysokou kartu, které se rád zbaví, netřeba pochybovat – případný zisk 10 bodů v tomto připadě jistě zamrzí.

Bod 5 je asi jediný, u kterého váhám, na kterou stranu se přiklonit. Ukončení kola dobráním balíčku je příjemné v tom, že na všechny tak trochu tlačí, zvláště při hře více hráčů, a zároveň zajistí, že se kolo nebude nepřiměřeně protahovat. Díky tomu ve větším počtu hráčů bude kolo o chlup kratší a ve výsledku budou mít (pravděpodobně) vyšší skóre – nestane se tedy, že by se s rostoucím počtem hráčů příliš prodlužovala. Snad možná právě proto jsme měl pocit při hře dvou hráčů, že to nebylo ono – protože pokud nechtějí oba hráči riskovat a předčasně ukončit kolo, mají hrozně moc prostoru na optimalizaci, čímž protahují kolo a zároveň dosáhnou nižšího skóre – ve výsledku se tím celá hra protahuje na kvadrát. Z tohoto pohledu je tato změna rozhodně pozitivní a považuji ji za přínosnou.

Proč jsem tedy psal, že si nejsem u tohoto bodu jistý, zda to i v původní verzi nedávalo smysl? Odpověd je prostá – „kamikaze“. Pokud hráči měli teoreticky možnost vícekrát protočit balíček, byla i ve větším počtu hráčů mnohem větší naděje, že se vám této mety podaří dosáhnout. Pokud se balíček prolíže jen jednou, je ta naděje ve více než dvou hráčích opravdu mizivá. Je však „kamikaze“ dostatečný důvod k tomu, abychom se vzdali rozumně krátkého kola a tlaku na to, že kolo se neodmyslitelně blíží ke konci? Já myslím, že úplně ne, a proto se smiřuji s tím, že je „kamikaze“ takový trochu přežitek, který se dá relativně v pohodě uhrát ve dvou a tím může hru dost posunout (ono při té zdlouhavosti je to pak asi potřeba) a ve více hráčích se to prostě povede jen ve vzácných případech.

Bod 6 v původní variantě považuji spíše za nedomyšlené pravidlo, které by mohlo hru protahovat do nekonečna, a bod 7 za naprosto nepodstatnou formalitu – jak jsem zmínil, mám pocit, že i nová pravidla v pěti hezky fungují.

Co říci závěrem? Za sebe jednoznačně doporučuji hrát s novými pravidly. Ale naprosto chápu, že pokud někdo už nějaký čas hrál hru s těmi původními, tak mu ta nová mohou přijít divná nebo špatná. Jsem taky celkem konzervativní člověk a nemám rád, když někdo přezpívá moji oblíbenou písničku, nebo přetočí starší film. Nikdo vám však nebrání, abyste hru hráli podle starých pravidel, nebo si z nových pravidel vybrali jen to, co považujete za zajímavé a není vám proti srsti.

Naštěstí pro mne jsem se však já ke Kabu dostal až ve verzi s novými pravidly. Pokud si budu chtět zahrát podobnou hru, u které se mi bude více kouřit z hlavy, protože tam budou stále skryté karty, kde nebudu potrestán za to, že si zvolím pohodlně jistou kartu, kterou vidím, a kde se může v jednom kole několikrát protočit celý balíček, sáhnu po Bobří bandě. A moc děkuji za to, že stávající verze pravidel posouvá hru někam docela jinam, takže rozhodně nemůžu říct, že mám ve své sbírce dvě karetky, které jsou si podobné jako vejce vejci.