Indonesia

hodnoceno 7x (Seznam vlastníků)

S lodí, jež dováží čaj a kávu

Autor: sydo | 14.7.2009 | 14

Indonesia je ekonomická eurohra od firmy Splotter Spellen – firmy známé produkcí her s omezeným počtem kusů, originálním zpracováním a nehoráznými cenami na eBay (schválně koukněte, kolik stojí jejich Roads & Boats, Antiquity i Indonesia). Za ony peníze bych si Indonesii nikdy nekoupil, ale na těchto stránkách jsem si jednou povzdechl, že bych ji moc chtěl a jeden z uživatelů mi ji rád prodal za slušnou cenu a v perfektním stavu (díky moc Davide!).

Když hra dorazila domů, byl jsem natěšený jako malé dítě o Vánocích. Krabice, ač není z nejpevnějších (jako od FFG nebo GMT), vypadá jako exotická bonboniéra a její obsah dojem něčeho „cizokrajného“ jen podporuje – krásná stylová mapa, dřevěné značky a lodě, skleněné čočky jako města, žetonky surovin a velice užitečné a přehledné přehledy hry – vše se hodí k tématu cizokrajného obchodu. Pravidla jsou v angličtině i němčině a herní prvky jsou jazykově nezávislé. Ačkoli pravidla nejsou nijak složitá, jejich struktura je lehce chaotická a k porozumění hře mohu jen doporučit video na Boardgames With Scott (http://www.youtube.com/watch?v=AACFSUTyWUE).

Jak se tedy Indonesia hraje? Každý z hráčů představuje obchodníka, který skupuje produkční a plavební společnosti a snaží se v průběhu hry vydělat nejvíce peněz. Nejbohatší hráč na konci hry vítězí, začíná se 100 rupiemi a je jen na něm, jak výhodně je investuje. Na počátku hry se na mapu (rozdělenou na území) umístí počáteční společnosti. Jejich umístění je pevně dané a v každé hře jsou tyto společnosti stejné. Poté každý z hráčů umístí na plochu jedno město – ty už jsou v každé hře jinde a zaručují tak variabilitu hry.

A nyní již začíná samotná hra. Hráči na počátku každého kola nabídnou peníze o první místo – kdo dá nejvíc, začíná a ostatní se podle jejich vkladů umístí za ním. O peníze investované do pořadí hráči nepřichází, schovají si je do banky a na konci hry se počítají do jejich celkového výdělku. Následují jednotlivé fáze kola, každou z nich hráči vyřeší podle pořadí. Fáze jsou:

1. Mergers: hráči mohou spojovat společnosti stejného typu pomocí dražby. Mergers jsou jádrem hry a kolem nich také vzniká nejvíc konfliktů. Můžete spojit jednu vaší společnost se soupeřovou nebo klidně spojit dvě společnosti různých soupeřů a ukrást vzniklou korporaci pro sebe, pokud na to máte dost peněz. Podle rozlohy spojovaných společností se určí počáteční vklad a hráči pak přisazují. Ten, který nabídne nejvíce, vyplatí majitele původních společností a vzniklá korporace je jeho.
2. Nákup: hráči si mohou vzít jednu ze společností na ploše, pokud pro ni mají místo (viz další bod). Pokud na ploše nezůstane žádná společnost nebo pouze společnosti jednoho typu (plavební, rýže, koření, kaučuk, olej), začne další kolo nová éra hry – umístí se nová města a společnosti specifické pro danou éru a hra pokračuje. Po skončení třetí éry hra končí a hráči si spočtou své výdělky.
3. Výzkum a vývoj: Po levé straně mapy je tabulka vylepšení, které si hráči mohu v této fázi pořizovat. Každé kolo mohou vylepšit jeden aspekt hry (každá má celkem 5 stupňů vylepšení, všechny začínají na jedničce) – mohou násobit svůj vklad při rozhodování o začínajícím hráči, zvýšit kapacitu svých společností (hráč nemůže mít více společností než hodnota tohoto vylepšení), zvýšit své mergers (hodnota mergers vylepšení říká, kolik společností může hráč zkusit spojit. Dokud tedy nezvýšíte tuto hodnotu alespoň na 2, nemůžete podnikat mergers. S postupným vylepšováním již pak můžete spojovat i již dříve spojené společnosti), zvyšovat přepravní kapacitu svých lodí a rychlost rozšiřování společností. Všechny tyto aspekty mohou být ve hře důležité (v závislosti na situaci na mapě) a jejich rozvržení je důležitou součástí hry.
4. Operace: spolu s mergers nejdůležitější část hry. V této fázi hráči operují se svými společnostmi – plavební společnosti se rozšiřují a produkční společnosti produkují. Pokud máte například rýžovou společnost, její aktivací vyprodukujete rýži a musíte ji dovézt do nějakého města, kde ji prodáte (rýže je nejlevnější surovinou, olej nejdražší). Abyste ji mohli dovézt, musíte k tomu použít některou z plavebních společností ostatních hráčů a za jejich služby jim zaplatit. Pokud ji úspěšně dopravíte do města, dostanete svoji výplatu a k městu umístíte značku ukazující, že již do onoho města byla v tomto kole rýže dovezena. Města jsou totiž rozdělena do tří úrovní – zelená, žlutá a červená. Zelené město (počáteční stav všech měst) pojme jen jednu surovinu od každého druhu, žluté dvě, červené tři (tady právě záleží na pořadí hráčů – první odveze nejvýhodněji a může dané město zablokovat ostatním). Jelikož operace se společnostmi jsou povinné, může se vám stát, že povezete rýži přes půl světa do jediného volného města a za přepravu ve finále zaplatíte víc, než vyděláte z rýže. Pokud se do města v jednom kole dopraví všechny druhy zboží na ploše a naplní se tak jeho kapacita, město na konci kola vyroste na vyšší úroveň.

Zde již je jen na vás, kterou cestou půjdete – zda budete produkovat co to dá nebo se pokusíte vytvořit dopravní impérium, případně něco mezi. Zde je na místě zmínit, že lodě mají omezenou kapacitu (každá standardně pojme jen jeden kus zboží) a je v zájmu každého rejdaře si kapacitu lodí zvýšit, pokud chce uspokojit poptávku na trhu. Na konci této fáze se také společnosti, které odvezly veškeré své zboží, rozšíří – v dalším kole budou produkovat více surovin.

Jak sami vidíte, nejedná se o nijak složitou hru, nicméně při hraní se vám budou mozkové závity točit ostošest – vypočítávání výhodných mergerů, užitečných vylepšení a pořadí operací , to vše vyžaduje 100 % koncentraci na hru. Pokud je ve vaší skupině až příliš přemýšlivý člověk, je namístě ho popohnat, aby hru nezdržoval výpočtem každé možnosti, jinak by se mohla nemístně protáhnout. Paradoxně čím více hráčů, tím rychleji je hra u konce, jelikož společnosti jdou rychleji  na odbyt. Ve 4 hráčích lze Indonesii odehrát do tří hodin bez problémů, při agresivní hře i za dvě hodiny.

Proč mám Indonesii rád? Je to krásný příklad toho, že euro nemusí být jen nudná solitérní hra, kdy po 15 hrách máte hru „rozluštěnou“. Díky přítomsoti konfliktů mi nevadí ani absence náhody, každý merger vám totiž dokáže pořádně zamíchat plány. Indonesia není hra pro ublížené – své protihráče budete často proklínat a musíte si na ně dávat neustále pozor, aby vám neodkoupili vaši vypiplanou společnost. Každá rupie se počítá a hra je až do konce napínavá (k tomu pomáhá i fakt, že v posledním kole poslední éry se zisky hráčů zdvojnásobují). Společnosti jsou sice na mapě rozmístěny pokaždé stejně, ale rozdílné rozestavení měst činí každou hru jinou – o hluchá místa v jedné hře se ve hře jiné svádějí kruté boje. Grafické zpracování Indonesie se mi moc líbí, opravdu mám pocit, že jsem koupil něco exkluzivního, nicméně si nemyslím, že cena této hry na aukcích je odpovídající. Provedením hra nenabízí nic výjimečného a platíte spíše za design a to, že hra vyšla v omezeném nákladu. Nicméně pokud máte rádi nemilosrdné ekonomické hry a nejste příliš citliví na „prasení“, které je nezbytnou součástí hry, Indonesii silně doporučuji, pokud ji někde uvidíte za rozumnou cenu. Jediné, co mě štve je, že v těchto ekonomických hrách (Indonesie, Acquire) pravidelně končím druhý... Ale příště už klucí uvidíte!!!

Konečný verdikt: 9/10