nepřihlášený

přihlásit

registrovat

Imaginarium

Počet hráčů: 2 - 5
Doporučený věk: od 14 let
Herní doba: 90 min
Herní svět: Sci-fi
Herní kategorie: desková hra, strategická
Čeština: undefined
Vydavatelé: Bombyx
Autoři: Bruno Cathala
Florian Sirieix
Rok vydání: 2018
Sdílej: Facebook

Imaginarium – steampunk euro

Autor: Hyman | 13.1.2021 | 2

Viktoriánská Anglie. Sestupujete po kovovém schodišti do nitra továrny, kde se všem naskýtá pohled na futuristické stroje různých tvarů a najasného určení. Ale co to? Nikde není slyšet známé syčení páry a kovové zvuky točících se mechanismů. Všude jsou stroje, které potřebují vaše zkušenosti a šikovné ruce. Opravte stroje, dokončete projekty, které vás přivedou do záře reflektorů

Prostředí steampunku, které sebou přináší nejen technologie založené na páře jako hlavní zdroj energie, ale také neuvěřitelnou směsici zvířat v různých (i lidských) rolích. Příběh hry je triviální – opravujte stroje, efektivně je mezi sebou zkombinujte, vyberte si vhodné asistenty a dokončete co nejvíce projektů. 

Jedná se o středně obtížné euro, kde cílem hráčů je optimalizovat dostupné akce a balancovat management zdrojů a místní měny tak, aby jejich společenství co nejrychleji umožnovalo dokončovat projekty a případně generovat vítězné body i jiným způsobem. 

Herní komponenty

Co mě na první pohled „praštilo“ do očí, je velmi neobvyklé grafické zpracování všech komponent. Jedná se jak o centrální herní plán, zástěny a specifické desky jednotlivých hráčů, tak samozřejmě o sadu karet. Ty zde představují herní asistenty a stroje. Na nich nalezneme klasické streampunk obrázky, které doplňují dané téma, s velmi zajímavým zakomponováním zvířat do této grafiky.  Můžete zde tak rozeznávat například šneka s domem místo ulity, slepici ve steampunk úpravě, slona, kozu… 

Další komponentou jsou hráčské zástěny, které mají z jedné strany uvedenou sumarizaci základních pravidel (to, co běžně najdete na lama kartách) a na straně druhé najdete vyobrazení konkrétní postavy (zde se jedná o roli opraváře). To vám umožní se s ní identifikovat během vlastní hry. Jen tak pro úplnost, koho zde můžete potkat: 

  • Philomena Zylphia - bílá postava afroamerické mystičky s „třetím okem“
  • Zadock Zebulon - růžová sedí na dokonale šíleného vědce
  • Agrippine Pernille - žlutá kráska
  • Felideus Bubastis - modrý mechanicky okřídlený Afroameričan
  • Nicodemus Gideon - černý steampunkový trpaslík

Každé postavě odpovídá vymodelovaná masivní plastová figurka ve specifické barvě pro každou postavu.

Zdroje, které jsou k dispozici (dřevo, měď a krystaly), mají podobu různobarevných kostek. Kdo ale čeká standardní plastové, ten se bude mýlit – jejich barva hezky koresponduje se zdroji, které představují. Další důležitou součástí správy zdrojů je také měna, která je ve hře představována speciální komoditou – charcoaliem. Ta je zde vyobrazena černými žetony, které bych nejlépe připodobnil k uhlí. Vše je hezky uloženo ve speciální krabici, která je také hezky zakomponovaná do hry – při úvodním rozložení se prostě celý box položí na centrální desku, kde má vyhrazené místo.

Centrální herní deska zde ztělesňuje vlastní továrnu. Je přehledně rozdělena do sedmi oblastí:

  • ukazatel pořadí, které hráči zabírají svými figurkami,
  • dopravníkový pás, po kterém přijíždějí rozbité stroje (karty),
  • extraktor charcoalia,
  • drtič odpadků – místo na odkládání nevyužitých karet,
  • rezervoár zdrojů – prostor na výše zmíněnou krabičku se zdroji,
  • pomocníci v zasedací místnosti – potkáte se s nimi s zasedací místnosti,
  • seznam projektů v projektové kanceláři.

Každý z hráčů disponuje svou dílnou (představovanou deskou hráče), figurkou opraváře svojí barvy a zástěnou

A konečně vítězné body zde mají podobu kartonových mincí v hodnotách jedna, tři a pět.

Jak se to hraje?

Herní mechanika je v podstatě mixem umisťování pracovníků a budování „engine“.

Cílem hry je získat nejvíce bodů. Specifikum Imaginaria je to, že informace, kolik máte bodů a zdrojů, je skryto za hráčskou zástěnou. Konec hry a finální bodování spustí ten hráč, který jako první dosáhne dvaceti bodů. A konec hry nastane okamžitě.

Herní kolo

…se skládá z následujících částí:

  1. Plánování: V této fázi každý z hráčů umístí svoji figurku opraváře na jedno z volných míst pásového dopravníku s cílem rezervace stroje (pro následnou opravu) a nebo na extraktor charcoalia, kde je možné získat uvedený obnos této měny. Zároveň poloha figurky určuje pořadí vykonávání následujících kroků.

  2. Implementace: V pořadí, které je určeno pozicí figurek opravářů (začíná ten, který je nejblíže balíčku karet strojů), provádějí hráči těchto 5 kroků:
    • Provedení akcí již opravených strojů (získání zdrojů, konverze apod.) – to jsou ty stroje, které má hráč na své desce a jsou již ve funkčním stavu.
    • Nákup rezervovaného stroje, případné získání charcoalia dle pozice figurky opraváře na hlavní desce – viz předchozí část kola.
    • Provedení dvou akcí (ze šesti možných), které jsou dány ukazatelem na desce hráče. Není možné provádět stejné akce, jako v kole předchozím.
    • Vyhodnocení, zda se podařilo dokončit některý z projektů.
    • Dokončení kola (umístění figurky opraváře na nové startovní pole na ukazateli pořadí).
  3. Validace a obnovení: Po ukončení implementační fáze všech hráčů ověří každý z hráčů, zda nesplnil podmínku ukončení hry (zisk dvaceti bodů). Pokud nikoli, obnoví se herní plán (doplní se všechny karty strojů a pomocníků) a pokračuje se fází plánování dalšího kola.

Moje resumé k této hře

Komponenty jsou vyrobeny z kvalitních materiálů, grafické zpracování je velmi neobvyklé a působí na mě dojmem až uměleckého díla. To může hráče rozdělit na dvě části – jedni ji budou milovat (označí ji za fantastickou) a druhým se líbit nebude. Nicméně vše do sebe graficky zapadá a má jednotný ráz. Mě se celé vyznění líbí až na jednu výjimku – tou je drtič odpadků (místo na odkládání karet). Zobrazení lidského chrupu mi přijde nevkusné, ale naštěstí je tato část herní plochy velmi brzy během hry zakryta odhozenými kartami. Co je naprosto úžasné, jsou figurky opravářů a také způsob uložení zdrojů a jejich následné využití a zakomponování krabice do hry. Kvalita karet je na vysoké úrovni a ani po více než desítce her nenesou žádné stopy opotřebení. 

Vlastní hra nepřináší nic, co bychom neznali z dřívějších her implementujících stejné mechaniky. Jednoduchá pravidla velmi brzy přejdou do krve a použitá ikonografie je snadno pochopitelná.

Během tahu neexistuje nepřeberné množství kombinací a proto si hráči rychle najdou svoje strategie. Přesto provedení tahu nějaký čas zabere a design neumožňuje souběžné provádění akcí. Pokud ke stolu zasedne plný počet hráčů, může se partie docela protahovat – klidně na více než dvě hodiny.

Interakce mezi hráči není přímá. Je důležitou součástí strategie mít ve vhodné chvíli možnost výběru před ostatními. A co to je vhodná chvíle? V tom spočívá drobný háček – to se nedá úplně vždy odhadnout. Stroje na dopravníkový pás se doplňují náhodně z balíčku karet a tudíž není možné dopočítat, které z nich v danou chvíli přijdou do hry. Může se tak stát, že pokud je náhoda nakloněna, podaří se někomu složit kombo, které jej předurčí k vítězství.

Pro mě je trochu problematické pravidlo pro okamžité ukončení partie po dosažení dvaceti bodů. Během hry (samozřejmě) ztratíte pojem o tom, kolik a čeho mají jednotliví hráči v zásobě. Konec pak přichází jako rána z čistého nebe a tudíž již nedostanete žádnou šanci pro minimalizaci ztrát.

Je zde možné zvolit škodící taktiku? Na první pohled ano – existují zde karty (označené červeně), jejichž efekty umožní způsobovat újmu ostatním hráčům. Bohužel obtížnost spuštění jejich akcí je vysoká, což neumožňuje volit příliš agresivní strategie. Navíc může být tato akce aktivována pouze jednou. Pokud si projdete balíček, zjistíte, že jako obrana proti červeným kartám jsou k dispozici karty zelené. Ty sice hráče chrání před možnou újmou, ale z dříve uvedeného důvodu frekvence hraní škodících karet se moc nevyplatí odpovídající stroje zahrnout do portfolia. Navíc tím zaberete jeden z dostupných slotů pro zahrnutí opraveného stroje do hráčova portfolia. A to nepřináší vůbec žádný zisk.

Jak obecně zhodnotit tento počin známého autora? Je to poměrně obtížné. Jedná se o nádherně zpracovanou hru s kvalitními komponentami. Pravidla jsou jednoduše vysvětlitelná, ikonografie rychle pochopitelná a herní mechaniky mnohokrát vyzkoušené. Pokud si budete užívat ve třech, či nejvýše čtyřech hráčích, dostanete se na rozumný čas pro odehrání jedné partie. Takže jde v podstatě o takové rodinné euro.

Na můj vkus je ale zde ne nepodstatný podíl náhody, kdy hráči již nebudou mít mnoho šancí otočit partii ve svůj prospěch, a to zejména v případě, že tato náhoda přinese jednomu z účastníků partie nějakou podstatnou výhodu (např. generování vítězných bodů hned v prvních kolech partie). Znovuhratelnost má také své hranice – jsou dány počtem asistentů a projektů. 

Osobní zkušenost – i když na začátku seznamování s touto hrou vládlo nadšení, kupodivu později nebyl velký zájem opakovat partie a většinou sáhneme v naší sbírce po jiném titulu. Tím neříkám, že tato hra není dobrá. Určitě si najde své spokojené hráče, kteří ocení její klady.

 

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Zatím nebyl přidán žádný komentář...

Přidat komentář

Tato funkce je dostupná pouze přihlášeným uživatelům!

Můžeš se přihlásit nebo registrovat.