V pravidlech je co vím zakázané říkat konkrétní hodnoty iniciativy, útoků atd. ale obecná domluva je povolená. My to hrajeme tak že si neříkáme konkrétní čísla žádných atributů ale na všem ostatním se domlouváme. Je to pro nás tak nejjednodušší jak si určit co se říct může a co ne a v celkovém důsledku taky nejlogičtější. Proč my ti tvůj spojenec nemohl říct co chce dělat - na koho bude útočit, jestli se bude hýbat atd. Rozhodně doporučuji nehrát s otevřenýma kartama, ubírá to pak na herním zážitku a na situacích které pak vznikají.

Jojo je to tak. Je zakazane sdelovat presne hodnoty. Doporucuji se domlouvat obecne a treba to i trosku roleplayovat. Npariklad “ Hele ja zkusim zabit toho banditu od tebe napravo..dam mu poradnou ranu ale bude mi to trvat nez se k nemu dostanu” a ten druhej ti treba odpovi “ Oki ja teda pujdu po tamhle ty lucisnici, jestli mi to vyjde tak tam dobehnu prvni a ten luk ji vyrazim z pazour”

Podle me kdyz se to takhle hraje tak to vic vtahne do deje a vic to clovek proziva :) Predstav si ze v tom sklepeni fakt ses se svym partakem. Tak tezko by si mu rikal nejaky cisla…ale bylo by to spis “Ja si vemu ty napravo a ty si vem ty nalevo” ;)

@Vseved kolik už jste odehráli scénářů? Roleplayovat po pár hrách si nedovedu moc představit. Po nějaké době je z toho jen optimalizační rébus s trochou náhody. To RPG z toho časem vyvane.

@Havelock Zatím jen 15 a děláme to takhle cimdal víc. Je možné že ke konci už to je jiné, to nevím. Takhle nám to ale udržuje jakousi konzistenci hry (prolog, roleplay, epilog) Kazdy si to ale může hrát jak chce. Tohle bylo spíš doporučení za mě. 

@Vseved jen mě zajímalo, jak dlouho vám to vydrželo. 15 scénářů už je docela dost. U nás se to zvrhlo hodně brzo v počítání a minmaxování.