Jaká je?
Přivezl jsem si ji z Essenu i s podpisem od Gerdtse :-) Zítra ji snad budeme hrát, tak dám vědět.

Jaká je?
Tak jsme právě dohráli a velká spokojenost, poctivé euro :) Hra nám napoprvé zabrala asi 2,5 hodiny, ale nebude problém se dostat pod dvě.

Základní systém je strašně jednoduchý, však jsou taky pravidla na všehovšudy čtyřech stranách.

Hráči začínají hru s balíčkem sedmi základních karet. Když jsou na ředě, jednu z nich položí před sebe a zahrají její efekt, např. pohni svými kolonisty po plánku (mapa je dvoustranná - Itálie a Středomoří), postav nějaké budovy do měst kolem svých kolonistů, vyprodukuj zboží v jednom regionu (ale ne jen sobě, i ostatním, kdo tam mají domečky), prodej a/nebo nakup suroviny, apod.

Pak mají v balíčku jednu kartu, jejíž (skoro) jediný efekt je "vezmi si všechny své dosud zahrané karty". Nemusí ji hrát jako poslední, ale je tam drobný bonus (1 peníz) za každou kartu, kterou si berou zpátky, což hráče motivuje hrát co nejvíce svých karet, než si je berou zpět. Navíc je to v podstatě ztracená akce, takže pokud bych chtěl hrát stále jednu a tutéž akci, tak každou druhou neudělám vůbec nic, což se opravdu nevyplatí.

A konečně jedna karta umožňuje kupovat (za suroviny) až dvě další karty, které jsou v nabídce. Takto koupené karty jdou hráčům na ruku, takže je možné je v příští tahu použít. Akce na nich jsou často tytéž, které jsou v základním balíčku, ale některé jsou posílené a některé zcela jiné. Ale co je hlavní - na konci hry každá karta, kterou máte v balíčku, dává za něco body - za počet kolonistů, počet domečků na plánku, počet domečků v různých regionech, atd. Takže když kartu kupujete, snažíte se skloubit dvě věci: co vám karta bude dávat během hry (jakou akci) a za co jsou z ní body na konci.

Autor se nezapře, v závěrečném bodování je cítit trochu Navegadora (snažíte se mít nějakou sadu karet, které bodují totéž a v tom kritériu být hodně dobrý), ale rondel zmizel a použitý mechanismus hraní akcí je velmi elegantní a funkční. Očekávám i slušnou znovuhratelnost, protože náhodné rozmístění surovin mezi jednotlivá města na začátku hry a pořadí, v jakém chodí karty do nabídky, mohou se strategií slušně zamíchat. Pro mě zatím favorit letošních Essenovek.

zaujalo mě
takže momentálně překládám pravidla :)

EDIT: tak nakonec budou pravidla od endymiona, má už víceméně hotovo

Překlad
V tom případě jedna poznámka pro překladatele:

V pravidlech, která mám v krabici, je špatně vysvětlena karta Kolonista. Píše se tam, že hráč může dostat 2 peníze za každého svého kolonistu na plánu. Správně je přitom 5 peněz + 1 za každého kolonistu, jak se píše na samotné kartě. Na Geeku jsem našel, že k této pravidlové změně došlo na poslední chvíli a v tištěných pravidlech už ji nestihli zohlednit (na kartě přitom ano, toto moc nechápu).

První hraní
Včera poprvé hráno ve třech. Hra je svižná, zajímavá, pořád se něco děje, pořád je nad čím přemýšlet. Vešli jsme se do 90 minut a hru si všichni moc užili.
Zásadní roli ve hře představují akční karty, na jejichž základě se na konci hry boduje. Budejete balíček karet, síť produkčních měst, sledujete, co chystají protihráči.
Hra se zdá nepřehledná - je obtížné vše sledovat - ale to je jen otázka počtu odehraných partií.
Mohu jen doporučit.

včera poprvé
tak jsem to včera odpanil :) Přidám svůj pohled na hru: Především se mi líbí a vidím v ní několik herních mechanismů i z jiných her, což i však vůbec nevadí.

- Vysoké napětí: cena za stavbu města se odvíjí od toho, kolikátý v něm stavíte.
- Doba kamenná: Bodování hry je prakticky stejné (počet násobičů krát daný parametr)
- Osadníci z katanu: při produkci vyrobí jeden region a profitují z něj všichni, kdo v něm mají domeček
- Havre: je šikovné nahromadit suroviny a pak je naráz použít
- Poštovní kurýr: domečky jsou základem úspěchu, zde sice neodečítáte, ale na konci hry jejich prostřednictvím získáváte body

hrane v 4
hrali sme ju v ihrysku v bb 4 velmi dobra eurovka.kopirovanie je velmi dobry napad.zatial sa mi toto ako z euroviek najviac pacilo.a to som dost zamerany hlavne na trash/party hry popripade dobre kartovky.

Dojmy po první hře v plném počtu
Od Gerdtse mám hrozně rád Antike. Líbí se mi ten mix eura a konfliktu + Rondel.

Concordia je dost jiná. Konflikt ve hře není žádný, což mě trochu mrzí. Místo rondelu se hrají karty, které se dokupují (řekněme deckbuilding). Karty navíc přinášejí body, ale ty se počítají až na konci hry, takže celou dobu nikdo netuší kdo má kolik bodů a kdo vede. Jestli to je dobře nebo ne nedokážu říct :). Vzhledem k tomu, že to je víceméně solitérní multiplayer, tak to asi nevadí.

Interakce je ve hře pouze taková, že můžu někomu vyfouknout kartu, kterou chtěl, postavit někde město dříve než ostatní (ti to mají pak dražší) a pak můžu pomocí jedné akce zkopírovat efekt vrchní karty z discardu nějakého hráče.

Hra mě sice bavila, ale jak se začal blížit konec hry (konec nastává když se koupí všechny karty z balíčku), tak začali všichni hromadně skupovat karty ve velkém hlava nehlava a konec pro mě přišel z nenadání. Každá karta ve hře je zároveň bodovací. Z každé karty člověk vytáhne nějaké body, z některé více z některé méně, ale právě že na konci chtěl každý rychle nakoupit bodovací karty a bylo celkem jedno jaké, hlavně prostě nějaké :). Z budování měst na mapě, získávání surovin a obchodování se najednou stal zběsilý hon na karty, ne pro jejich herní efekt ale pro jejich bodový efekt a rychlé ukončení hry. To mě dost zklamalo. Taky to skončilo tak, že 3 hráči skončili na prvním místě něco málo přes 100 bodů a poslední dva taky na stejném místě - 99 bodů. O výhře jedince tak mohla rozhodnout v podstatě nějaká jedna karta. popřípadě kdyby se hrálo déle, tak nějaké další postavené města.

Ještě mi trošku vadila nepřehlednost. Ke konci hry v 5 hráčích hrála mapa všema barvama a najít svoje města a co se tam vyrábí/těží byl někdy celkem boj.

Možná to byl jen dojem z první hry, ale ten časovač konce hry v podobě karet se mi nějak nezamlouval a konflikt jako třeba v Antike mi chyběl.

Ne že bych si to nezahrál někdy zase, ale pokud by mě někdo postavil před výběr Antike nebo Concordia, tak beru bez váhání Antike.