avatar vs realný profil
me osobne vyhovuje vic avatar pokud to je vylozene jen hra pro pobaveni, v pripade ze o neco jde napriklad ceny nebo nejaka soutez bodovana tak davam prednost realnemu profilu

vzdy avatar
ale vetsinou pri heho tvorbe odpovidam na vsechny profilove otazky praVDIVE, TAKZE JSEM TO JA. aLE NIKDY NEHRAJU JAKO rADEK :-)

to Jiraman
co je mysleno tim 'hrajete'?

avatar
Když hraju, beru to jako příběh a to vždycky. Hraju si na něco, na někoho. Prožívám něco, co jako hráč prožít nemůžu a ani bych asi nechtěl. Takže zásadně avatar, a v 99% případů ženský :).

ndru
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hrajete&Hledej=Hledej

A jinak taky radši hraju za avatara. Stejně jako Tangram nejčastěji za ženskou postavu. Už od dětství, kdy jsem hrál na PC, mi přišlo takový homodějství koukat se několik desítek hodin na urostlýho chlapa a mít k němu sympatie. Na ženckou se kouká líp :)

Avatar
Při hraní mám také raději avatara a pokud můžu volit tak nejraději mnou vytvořeného a pojmenovaného než např. vybraného z několika pevně předefinovaných možností nebo dokonce natvrdo přiděleného.

to Jiraman
... nějako jsem nepochopil jakože co tím myslíš. Počitačové hry nehraju, hry na hrdiny jsem taky nikdy nehrál a u deskovek u toho přece sedím já a pokud je tam nějaká postava, tak je daná hrou a nemůžu si vybrat jestli hrát za sebe nebo za postavu hry(např. Battlestar Galactica). Takže opravdu trošku nechápu na co se ptáš, co tím myslíš a při jaké hře?

to Havelock
radim se k poststrukturalistum, takze bych rad zvedel, jak to mysli autor dotazu

to kren
nedavas pozor. par prispevku nize to preci Havelock zcela jasne vysvetlil

ndru
a není jednodušší se prostě přiznat? :)

Avatar
A většinou ten, kterého by si nikdo nevybral. Nějaký nevzhledný, nevznešený, žádný hrdina a bílém koni :)

to Tangram
njn. k cemu?

Avatar - jak to autor dotazu myslel
Myslím tyto případy a zajímají mne všechny :) (dělám takovou malou analýzu):

1) Klasické počítačové hry. Tam je to jasné, buď si vytvoříte profil odpovídající vaší skutečné osobě nebo si jej vymyslíte.

2) On line hry. To samé jen prostředí a specifika jsou odlišné od klasických počítačových her. Jste sami sebou?

3) Společenské hry kde není předvolená postava (nebo dostatečně definovaná a je v nich prostor na něco si hrát). Jste sami sebou nebo si na někoho hrajete?

4) Transreality hry (budoucnost). Hry v terénu např. s mobilními telefony kdy se potkáváte s hráči v reálném světě, ale všichni hrajete hru - budete vystupovat pod nickem s falešnými údaji nebo pod svým skutečným jménem?

to Jiraman
1) nevybavuju si hru, ve ktere by nejak vyrazne slo hrat sebe
2) tahle zvlastnost se se mnou diky bohu nepotkala
3) zadnou takovou hru asi neznam
4) neznam a nehraju

doporucuji dohledat si informace ohledne psychickych systemu Kurta Ludewiga (e; (mozna postaci jen socialni systemy Niklase Luhmanna)

a zkusit kvalitativni vyzkum

Avataři
Pokud tvořím postavu do RPG her (MMO, i obyč.), kde sžití se svou postavou je to hlavní, tvořím jako první jednu ze dvou mých používaných postav s mým vymyšleným jménem i příjmením. Buď mužský avatar většinou mně podobný, nebo ženskou postavu z důvodu již zde uvedeného, lépe se na ni dívá :)

Nehrál jsem společenskou hru, kde by bylo nutností hrát buď za sebe, či mnou vytvořenou bytost.

to Jiraman
1) Vzhled Mii, ModNation Racers, Sackboyů a podobných postav vytvářím vždy dle svého estetického cítění, jak se mi zrovna líbí, jaké mám možnosti a jakou mám zrovna náladu. Nesnažím se napodobovat svou podobiznu snad kromě stavby těla (vysoký štíhlý), protože je mi nejbližší a asi i esteticky nejpříjemnější. Zde volím převážně mužské postavy, protože jejich abstraktnost nemá příliš velký vliv na vzhled a chci, aby mě také trochu identifikovaly (a přece nebudu pojmenovávat nějaký ženský charakter Kadaver :-) ).
Co se týče realističtějších her jako různá RPG, tak vzhledově se taky řídím podobnými principy jako u abstraktnějších avatarů (estetické cítění), ale většinou si z již uvedených důvodů jako ostatní tvořím ženy. Ty mě nemusí identifikovat, protože tu hru hraji převážně sám, tak není vysoká pravděpodobnost záměny charakterů. Profilově je tvořím zrovna dle své nálady (obměňuju válečníky, mágy a zloděje podle toho, který zrovna vypadá herně nejzajímavěji a na co mám zrovna náladu - poslední dobou mám rougovské období :-) ), jejich chování však přizpůsobuju svému ideálu, jak bych se nejraději zachoval já. Z toho tedy vlastně plyne, že mé postavy se většinou chovají jako já (nebo alespoň nejblíže tomu, jak bych se ideálně choval) a mám pocit, že při prvním playthrough to tak hraje velká část hráčů. Takže moje odpověď je, že většina hráčů nejčastěji hrají svůj ideál - tedy něco mezi reálem a ideálem (avatarem).
2) MMORPG jsou převážně o té socializační stránce a RPG prvky nechávají hodně stranou (o Ultimě Online jsem svého času prohlásil, že je to takový vylepšený chat). Tam tedy vystupuju jako smyšlená postava, ale přitom za slovy, která píšu, jsem já sám, protože holt jinak mluvit neumím. V tom případě se domnívám, že hodně malá část lidí hraje MMORPG jako opravdové RPG s tím, že svou postavu hraje jako opravdovou postavu z toho světa a ne jako sebe (odpozorováno z vlastní zkušenosti). Sám jsem se o to chvilku snažil a setkal jsem se s velkou nevolí svého okolí.
3) Papírové hry na hrdiny jsou dělané právě kvůli tomu, aby se hrálo RP, tam si tedy vymyslím zvláštní postavu a snažím se ji odehrát tak, jak by se asi chovala ona a ne já. Samozřejmě jsem omezen jen svou vůlí, vědomím a fantasií, takže ani má postava nedělá to, co by mě nikdy nenapadlo. Proto si tvořím postavy, o kterých vím, že je alespoň částečně zvládnu.
4) Z takové sorty jsem hrál jen LARPy a tam hodně záleží na systému. Pokud je systém hodně RP, tak hraju RP (a snažím se tedy hrát někoho jiného, než jsem já). Pokud je to spíše rubačka (dřevárna), tak tam o RP neusiluju, protože by to stejně nikdo nepochopil a neřešil. Opět jsem se párkrát snažil a často jsem se setkal s nepochopením a nevolí. Dokonce jsem se jednou setkal s nevolí i na opravdové RP hře, ačkoli jsem hrál svou postavu - dotyční nepochopili mé skryté motivy a sváděli to na kamarádčoft :-)

Jiraman
Na divadle a všeobecně na pódiu jsem zpravidla dost striktně sám sebou, jen o poznání drzejší...což je pro mě i dobrá terapie. RP jako taková je mi ale popravdě z duše protivná, moji "avataři" budou vždycky tlustí šerední trpaslíci, rváči, vyvrhelové, případně ženy...zkrátka všechno čím si může rachetik s přemírou pozitivismu získat od dané problematiky odstup a nadhled:-)

avatar
http://www.youtube.com/watch?v=urNyg1ftMIU

jiraman
Vesměs avataři, jelikož má vlastní identita je plochá, nudná, šedá a neumí metat firebally.
1. Na pc jsem vždy chlap, protože svět nemuže zachranovat zenska. Ty maj v tech pribezich uplne jine role. A vetsinou hraju hroznyho smejda, jelikož ve skutecnosti jsem velmi mily chlapec. Tak utikam se svymi latentnimi touhami do jinych svetu.
2. online hry nehraji, ale myslim, že by tam byla velmi podobna situace jako u 1.
3. jestli se jedna o pen and paper rpg, tak plati to co jsem psal v 1. hraju hroznyho previta, tim padem se jedna o avatara, jelikoz v realnem svete se strasne pretvaruju
4.jeste jsem asi nic takoveho moc nezkousel. Ale urcite by to bylo smyslene a mel bych strasidelne jmeno... treba Elenistar