asi ani jedno
vetsinou si chci zahrat

něco mezi
Oba extrémy nemám rád. Ať už čekat, bez ohledu na to jak se kdo snaží, na závěrečnou melu, ani koukat na to, jak jsem si jedním špatným rozhodnutím pokazil svou hru.

ve hře
Mám raději, když je hra zajímavá až do konce i za cenu, že mě nakonec přejede až dosud méně úspěšný hráč. Vědět třeba hodinu že prohraju a moc s tím už nenadělám mě nebaví. Navíc takový typ her podporuje kingmaking.

Težká otázka
ale je pravda, že jak už je vítězství po třech kolech jasné a prohrávající hráč je prakticky odsouzen mechanicky dohravat, jak v hokeji za stavu 8:2, tak hra ztrati napeti a zabavnost asi jak pro prohravajiciho, tak pro vyhravajiciho hrace, takze lepsi, kdyz je zabava do uplneho konce a muze nastat nejaky ten zvrat. Posledni dobou to takhle aspon mam a uz netrvam na takove te beznahodne predpocitanosti. Samozrejem to nesmi byt o tom, ze to rozhodne jeden hod kostkou, ale spise me bavi, kdyz se da soustredit na nejake eventy, kterymi i prohravajici hrac muze tako chytre hru zvratit ve svuj prospech. Asi budu uz za fanatika, ale v tomhle se mi libi proste Duna:-) tam se fakt nevi do konce hry a vyplati se snazit se proste porad. a neni to o tom, ze by to vyhral nejaky totalni neschopa po haluzi. Proste staci umet jen chytre vyuzit situace.

EDIT: a ta snaha psat s diakritikou je u me porad nejak marna, kdyz uz se o to snazim, tak se najednou pristihnu, ze jsem polovinu postu napsal zase bez diakritiky, ale casem se to snad naucim:-) Ne ze bych to mel jako zavazek a predsevzeti, ale kdyz uz clovek takhle ze zvyku zacne psat i pracovni maily, tak to vypada fakt hodne blbe, takze se snazim proste naucit psat vsude diakritiku:-)

Ringo, Micc
Ringo: tak to je ideální případ :-) taky nemám rad haluz výhry.

Micc: nám se právě u Cyclades často stává že je to o tom kingmakingu - a to je zástupce první skupiny

K těm hrám kde ujíždí vlak - mě často připadá, že tyhle hry prostě musí mít dva vyrovnané hráče, kteří znají dobře pravidla (většinou bývají těžší) a jsou herně na stejné úrovni - pak taková hra nemůže být špatná ... (jsou jen špatní hráči).

podľa mňa
Hra v ktorej je málo náhody, alebo žiadna tak, má problém s ujíždejícim vlakem, a hra kde je náhody veľa má zvraty až do konca.

u Polyluxu
Jsme zjistili, ze nejlepsi je kdyz jeden klidne vyhrava uz od zacatku diky preciznosti od prvnich tahu, ale neni to poznat :-)

Cupr je v tomhle treba Android. Spousta prubeznyho bodovani (konspirace a nejakej ten plot) je verejna, takze to neni uplne tapani v temnotach, ale vzhledem k tomu ze se do posledni chvile zpravidla nevi jak dopadne usvedcovani podezrelych tak je spousta prostoru pro nenadale zvraty.

Pokud bych si ale mel vybrat mezi temi dvema extremy tak jsem radsi pro poradi zazitku pruda-sranda nez sranda-pruda. Ten druhy pripad, v podstate hra ktera se hraje tzv. na chyby, mi ale pochopitelne neva, pokud je ve hre obsazena stara dobra eliminace souperu :-)