kosmický speciál

Přináším vám report z naší pravidelné severní deskotéky. Scházíme se většinou ve třech. Já, brácha a náš dlouholetej kamarád. Jednou za čas si řekneme, že ve třech je to pitomé, a že by to chtělo čtvrtého kamaráda. Jelikož nám IronMan ještě neodepsal, vypisujeme výběrová řízení. To vždcky vytipovaný jedinec přijede, s tím, že si zahrajem nějakou hru. Testuje se několik vlastností. V prvé řadě jak se uvede. Tedy, co mu maminka zabalí dobrého na návštěvu. Když má zkušenosti s deskovkama, je to výhoda, nikoli podmínka. Samozřejmě si musíme umět dělat ze sebe legraci, takže když si oběť vtípku něco špatně vyloží a urazí se, většinou už k nám nepřijde. Nejdůležitější jsou však hráčské schopnosti. A to tedy. Chápavost a výdrž. Náš nový přírůstek se osvědčil ve všech bodech obžaloby. Nato, že má zkušenosti s dostihama a carcassonnem si vedl skvěle. Za večer dokázal pozřít pravidla Dobyvatelů Vesmíru, Space Alertu, Galaxy Truckera (plus expanze) a StarCraftu. Bez větších potíží vydržel od šesti do šesti. (Rozuměj 18:00 – 6:00) Takže zkrátka, jsem se vám chtěl pochlubit, že máme plnohodnotnou hráčskou bandu.
A teď rychlý report akce. Začli jsme Dobyvateli Vesmíru. Nevím jak je to u vás, ale my jsme se nějak nezávisle shodli, že Galaktické Idoly jsou „imbalence card“. Standartně, kdo je má, tak nakonec vyhraje. Když jsme s touto hrou začínali, končila hra většinou na dvanáctou kartu jednoho z hráčů. Nyní se vítězné body těší podstatně vyšší oblíbenosti. A díky idolům, které vydělávají čtyři body za spotřebu, je většinou složité daného dobyvatele předehnat.
Dokud jsme měli hodně sil, zkusili jsme space alert. Jelikož jsme to dlouho nehrálidali jsme si s nováčkem jeden simulující let. Tím sme se dostali do pohody a nic nám nebránilo pustit se do dalekých koutů galaxie. Naštěstí jsme měli zkušeného a duchapřítomného kapítána, který měl ve všem pořádek. Je však pravda, že ani tak se mi nepodařilo uchránit svou loď před všemi nepřáteli. Nechci to všechno svádět na posádku, ale je pravdou, že kdyby dělali něco užitečnějšího než, že polovinu letu z hecu koukali dole z okýnka, mohlo to být někde jinde. Snad příště...
StarCraft kluci vubec neznali. Takže jsme nejprve vysvětlovali a hráli si s figurkama. Vyprávěli si zážitky z pc hry a nakonec jsme začali hrát. Hráli jsme to asi 4 hodiny, což však bylo způsobeno změnou pravidel. Vykašlali jsme se na vítězné body a na speciální úkoly frakce a dosyta si užívali totální anihilace soupeřů. Tím jsme si získali návyky potřebné k úspěšnému zvládnutí hry v inteligentním čase. Dále jsme zjistili v čem tkví síla týmu dvou zergů. Hihi. Já jsem po několika kolech ovládal 4 až 5 planet z pěti. Druhý zerg zbytek a ti dva se tam nějak plácali. Nejkrásnější okamžik asi byl, když má jednotka tří scourgů zaútočila na jeden battle cruiser a dva wraithy. Po boji tam nezůstalo vůbec nic.
Pokračovali jsme brutální jízdou v našem oblíbeném Gtéčku. Já tradičně čarvený zahájil hru. U nás je běžnou praxí stavět loď bez zbytečných průtahů. Tedy první kolo za dvě minuty, druhé za tři a třetí za čtyři. Nevím jak dlouhé hodinky máte vy. Opět musím pochválit Vojtu (toho novýho), že s námi dokázal držet krok. Byla to jeho první hra, a hned s expanzí a drsnýma štrekam a zlomyslnýma plánama. Jenom jednou se mu podařilo postavit na nejpřednější políčko rakety dvojitý motor. Nejsmutnější okamžik byl jistě ten, když ve druhém kole, přišel dvojitý volný vesmír, který jsem si tam strčil sám a měli sme únavu materiálu. Což znamená, že jsme házeli souřadnice kostičky, která nám upadne. Pochopitelně jsem házel já, to mě vždycky baví, a pochopitelně jsem hodil 8-7 a pochopitelně mi to urvalo doslova půl lodi. Musím však přiznat, že traker je pro nás nevyčepratelný zdroj nefalšované škodolibé radosti.
Uf.... kosmický speciál se vydařil a již plánujeme fantasy večírek...:)