Moonshae
Tak ta se mi taky líbila, ale pamatuji si jí, už jenom hodně hodně matně.

VinasSolamnus
Jé, tak to mi asi Brány smrti hnijou v knihovně, protože jsem se je nějak neodhodlal rozečíst. To jsou pěkný bichle.

Parxel
a mas Hvezdu Elfu? Kdybys to nejak z duvodu, ze se ti to nechce cist, rozprodava, mysli na me s tou Hvezdou Elfu;-)

zpět na desku
Před časem jsem na boardgamegeeku narazil na diskuzi u připravované Legend of Drizzt, kde se zvažují nějaké možnosti house rules pro úpravu systému do světa Dragonlance.

Mě osobně stále v hlavě leží tematicky zaměřené scénáře do Descentu insipirované některými událostmi z románů - konkrétně výprava do Xat-Tsarothu za svitky Mišakal, dobrodružstvá v Thorbardinu při hledání Charasova kladiva nebo třeba průzkum věže vysoké magie v Palantasu. Těch témat by se našlo...
U Reaperů jsem se už i koukal po miniaturách, na Raista by se mi dost líbila třeba tahle.
http://www.coolminiornot.com/214077
Jsem na tom ale tak mizerně s časem, že jsou tyhle nápady zatím ve škatulce "plány na důchod" :-)

Ale jak psal podobně Ringo u rpg, nejlepší by bylo Dragonlance: The boardgame plug&play. A to buď jako pořádný dungeoncrawler, nebo epická bitva s armádami draků, drakoniánů, střetů, solamnijců, elfů, šotků a gnomů jako diverzních jednotek a s hrdiny z románů jako speciálními jednotkami, upravující vlastnosti armád, nebo plnící zvláštní úkoly.

Ringo
Mám to celý, ale prodávat to nechci. Pořád si říkám, že se do toho konečně pustím. A teď asi nastal pravý čas.

Micc
Udělat tak quest (nebo celé tažení?) do Descentu je super nápad. Ale nesmíš zapomenout na tu nejlepší rasu na celém Krynnu - na TUPÉ TRPASLÍKY :-D
Kam se n takovou Bupu hrabe Raistlin nebo Karamon. Soupeřit s ní může jen Tasslehoff...

aradrauq
Právě do scénáře z Xat Tsarothu bych si Bupu představoval - v první části dungeonu by se musela osvobodit od "šéfů" - bandy orků, aby odemkla vstup do poslední části mapy se sálem s drakem a pokladem. Nebo třeba miniscénář s jedním hrdinou např. Kitiara hledá rytíře smrti Sotha. Celá kampaň by byla skvostná - zmapovat důležité momenty z knihy, propojit je flavour textyzjednodušeně doplňující příběh a převyprávět tak spoluhráčům celý základní příběh Kronik. Toť velké sousto pro scenáristu a pak následně i pro hráče (asi by méně času zabralo celé Kroniky přečíst :-) ) Já osobně zatím nemám čas ani pořádně hrát základní Descent, aby mi do krve pořádně přešla pravidla (a to nemluvím o nabarvení všech figurek), takže to je plán až na příští pětiletku.

Micc
Tvoje plánování mi připomnělo, když jsem kdysi s bratrem dělal mapu Dragonlance od Heroes of Might and Magic :-)

Dragonlance
Tak jsem asi jedinej, ale me se ty knizky nelibily. Precetl jsem prvni 4 a dal uz jsem nemel silu. Prislo mi to neskutecne klisoidni, cernobile postavy, naivni dialogy, jasne nalajnovanej pribeh. Mozna to bylo tim, ze jsem predtim cetl sagu Pisen ohne a ledu, kde postavy nebyly tak ploche. Mozna to je tim, ze klasicke fantasy me (snad krome Tolkiena) nikdy moc knizne nebavilo. Ale zase bylo to lepsi nez Shannara od Brooks, to byl uz uplnej bred.

Richmond
V podstatě máš pravdu. Ale třeba já od fantasy nečekám o moc víc, než klišoidní zábavu. Když se z toho vyklube něco víc, jako v případě Písně ohně a ledu, tak jedině dobře.
Nakonec Vinnetou je taky plochej jak atletka a jak jsme ho žrali :-)

postavy a kliše
Nezapomeňte, že se tady bavíme o fantasy z 80.tých let, Kroniky Dragonlance spíše klasické fantasy kliše pomáhaly vytvářet než že by se na nich vezly. O plochosti postav by se taky dalo polemizovat, samozřejmě, jsou tu typické figurky ale řada postav není charakterově úplně jednoduchých i když u většiny je jasně vymezeno, jestli stojí na straně světla či temnoty. Navíc Legendy už s charakterem postav pracují daleko více ( fascinující Raistlin, vývoj Karamona ve vztahu k sobě i k bratrovi, postava Dalamara atd...) Tolkienův Pán Prstenů na tom z tohoto hlediska není o moc lépe (a to ho mám taky rád).

Micc
Souhlas.

Fantasy
tak fantasy je obecne proste o boji dobra se zlem. Mame tu klasicke dobre postavy, postavy tvarici se jako dobre, ktere udelaji nejakou tu zradu, aby to bylo napinave...jako ja nevim co by tam melo byt jeste vice. Psychologie potavy Raistlina v Dragonlance je tak propracovana do mrte, ze byt Tolienovo dilo povazuji za opravdove umeni a ty knihy zboznuji, tak bych tam takovou komplikovanou postavu jako je Raistlin nenasel. Pan Prstenu je v podstate klasicky hrdinsky epos. Dragonlance si podle me s postavami hraje lepe, neustale laviruji mezi dobrem a zlem.


Par SPOILu, takze necist kdo knihy jeste necetl:

Tanis nevi pomalu ci je, jestli clovek nebo elf, Raistlin je klasicky pachac dobra dlazdenym krvi, opravdu bych v pripade Dragonlance nehovoril o plochosti.

opravdu ti Richmonde prijde tak ploche vyusteni Raistlinovy cinnosti ve stani se bohem a porazeni kralovny temnot + ten jeho pohled do budoucnosti, kdy vladne Raistlin se symbolem souhvezdi presypacich hodin? Kdy sam raistlin se jako dle tebe asi pruhledny zloduch sam zamysli, jestli je pro Krynn dobra jeho vlada smrti a tak se radeji obetuje a necha se naveky v propasti tyrat kralovnou temnot? Cekal bys tohleto po precteni prvni Kroniky? Pochybuji, ono to totiz opravdu tak ploche, jak rikas, neni. Podle me Dragonlance nespada do klasicke brakove literatury. Je to navic napsano pekne, neni to suche, s postavami autori pracuji a to pozor, vsemu je podkladem stolni hra, jejiz vyvoj je v Kronikach a Legendach zaznamenan. On ty postavy tak proste nekdo hral, takze ja to povazuji od Weiss&Hickman v podstate taky za umeni neco takoveho zdokumentovat tak, aby se to dalo opravdu cist.

Ringo
Jak jsem psal, precetl jsem prvni 4 dily. Ale do poslednich 2 jsem se uz nutil. Prislo mi to strasne odhadnutelny, nektere dialogy me az urazely svou naivitou. Pro me to bylo straslive suche cteni bez emoci. Nevim, jestli se to v dalsich knihach zlepsi, protoze uz to cist nedokazu. Nechci tvrdit, ze to je brak, asi to odpovidalo sve dobe. Zvlastni je, ze v CRPG hrach mi to nevadi :) Mozna jsem mel az prilis velka ocekavani, protoze jsem o serii vedel, ze je kultovni.

To Richmond
Jen abys věděl, že nejsi jediný... já četl první díl už fakt hodně hodně dávno, ale pamatuju si to, protože se mi stalo něco, co u žádné jiné knížky - nedočetl jsem poslední dvě nebo tři stránky. Prostě ten děj vyvrcholil, zabili úhlavního nepřítele či draka či co... já v tom okamžiku musel čtení na chvíli přerušit (dopravní prostředek dojel do cílové stanice nebo tak něco), a nedočetl jsem to. Když jsem si pak na to vzpomněl, tak jsem si uvědomil, že mě ty postavy prostě přišly tak nezajímavý a nevěrohodný, že je mi úplně jedno, co s nimi bude dál... Už nikdy jsem se k tomu nevrátil a nedočetl to (a žádnou další Dragonlance knihu samozřejmě nepořídil).

Přitom se mi s dobrými knihami hodně často stává, že je mi fakt líto, když skončí, listuju zbylými stránkami, jestli tam ještě něco není, nebo googlím, jestli to nemá pokračování... nehledě k tomu, že jsem nejednou zůstal po vystoupení z autobusu další půl hodinu stát pod lampou, abych dočetl knihu nebo její napínavou část...

Vlaada
Ty jsi nám zase přines depresivní náladu. Doufám, že se to zase nezmění v kázání, jak jenom ty máš pravdu a nikdo jiný. :(

...
Nemyslím, že by Vlaada přinesl depresivní náladu. Jenom napsal že jemu to prostě z jeho pohledu nesedlo, ne že by byl Dragonlance obecně špatný - což by po přečtení jediného dílu (a opravdu toho nejpřímočařejšího) bylo kapku unáhlené. Já mám třeba stejný problém s Goodkingovou ságou Meč pravdy - přestože je to zřejmě hodně oblíbená a uznávaná serie vzhledem k tomu kolik už vydal a prodal dílů, pro mě je to pár dobrých nápadů, omílaných pořád dokola pisálkem s obsedantní fixací na dominantní ženy a s dialogy, že by jeden vraždil :-)
Já měl u Dragnolance štěstí, že jsem začal s Legendami, které jsou o dost promakanější a Kroniky jsem četl už když jsem si k hrdinům vytvořil jistý, velmi pozitivní vztah. Objektivně řečeno jsou Draci podzimního soumraku asi nejednodušším dílem a charakter postav se tak silně neprojevují. Což si ale bohatě vynahradí v dalších dílech. Je škoda že Richmonda to nakonec nechytlo, když už přelousknut těch cca 1800 stránek...možná, že by mu ale více sedla Válka duší, která s původními hrdiny nemá nic společného.

odhadnutelnost postav
asi jsem natvrdly, ale ja nevim, co tento vyraz znamena. Odhadnutelnost ceho? Jak se budou chovat? Jestli jo, tak kdo odhadnul Raistlina nebo Fispana, musi byt genius. A pokud nekdo povazuje za predvidatelne, ze druzina zabije na konci draka, tak by vubec nemel cist fantasy. Jeste jsem necetl fantasy, kde by na konci knihy drak zabil druzinu. Mimochodem cilem putovani druziny v Dragonlance neni vubec zabiti draka v prvni knize, to je jen jedna z epizod, ktera se jim pri jejich putovani stala.

Richmond
jak rikam, setkal jsem se ve fantasy literature s hodne postavami, ale s malo tak promakanymi jako je Raistlin. Nechapu co te na cetbe Dragonlance mohlo urazet, ale co se da delat, nebavilo, tak nebavilo. Ale byt Margaret eiss, piplat s psychologii Raistlina a zvraty jeho chovani o 180° a pak se docist komentar, ze nekoho primocarost rozhovoru a pjednoduchost a plochost postav az urazela, tak bych se asi urazil:-)