Současné hry
Mám dojem, že to bude záchvat nostalgie. Takový ten pocit, že všechno bylo dřív lepší. Navíc, jak ty staré hry máte nahrané, víte už přesně, co očekávat. Novými hrami je potřeba se prokousat, najít si k nim cestu. Stejně jako to bylo u starých her, jen ten proces proběhl už dávno.

Ve hrách nejsem až tak dlouho (všehovšudy tak 10 let), ale mám to asi přesně naopak. Mám rád staré klasiky, ale u některých už vidím, že ty mechanismy jsou překonané, že je z toho cítit, že ta hra je stará. Nebrání mi to si takovou hru zahrát, ale je tam takový ten pocit, že kdyby to nebyla stará klasika co už mám doma, ale nějaká novinka, určitě bych si to nekoupil.

Hmm
Z mého pohledu je to jak co, záleží na tom co označuješ starou hrou? Je fakt, že Kickstarter boom proces značně urychluje a někdy na úkor kvality hry, nicméně s kvalitou to bylo i kdysi na štíru, jenom to nešlo tolik vidět. Je potřeba prostě hry pečlivě vybírat a nekupovat každou blbost podle přebalu. Některé moderní hry mi přijdou naprosto parádní stejně tak jako některé staré, ale je to skutečně jenom tím, že si pořizuji hry které mně baví a docela si vybírám.

Magor
Já mám za sebou 15 let hraní a 10 let velmi intenzivního sledování toho, co se v deskovkách děje. A podle mě třeba na Essenu jde ilustrovat, jak moc to všechno jde kupředu. 10 let zpět tam bylo o dost míň her a ve stejné chvíli ale poměr mezi dobrýma a "špatnýma" byl spíš ve prospěch těch horších. Dnes her vychází mraky, ale ten poměr je za mě spíš pro dobré hry. Některé dobré hry v konkurenci dalších dobrých her mají problém uspět. Takže celkově za mě vychází spousta dobrých her, i když být inovativní je v té spoustě čím dál těžší.
Pravdu máš asi v tom, že díky KS jsou tu i projekty, které se soustředí spíš na vizuál a produkční kvalitu a lidi kupují zajíce v pytli. U některých pak bublina splaskne. Ale taky si nemyslím, že by to byla většina.

Nemyslím si, že by dnes vycházely horší hry
Jedna věc je asi nezpochybnitelná – dnes vychází mnohonásobně více her než třeba před deseti lety. Komunita se zvětšila, hráči postupně stárnou a vedou ke hrám vlastní děti atd. Výhodou nasyceného trhu je jeho rozmanitost a to jak po stránce herních mechanismů a komplexnosti, tak tématu (a bohužel i kvality). Jeho nevýhodou je obtížná orientace ve velkém množství vycházejících titulů. Přehlednost ještě hodně snižuje kickstarter, kdy hráči hru podpoří i když o ní mají jen minimum informací. Často pouze množství obsahu, téma a základní obrysy pravidel.
Za mě bych vypíchl několik bodů, které se aspoň trochu vztahují k tématu. A berte to, prosím, jako můj subjektivní názor:

1) Velké rozdíly v kvalitě dnes vycházejících her. Nechci říct, že dříve by vycházely samé pecky (koukám se na tebe, Cashflow), ale přijde mi, že nůžky se stále více rozevírají. Částečně to může mít na svědomí kickstarter, částečně velikost a nepřehlednost trhu, kdy hry často vybírají a kupují lidé, kteří se na něm neorientují.

2) Postupně se zvyšující kvalita her. Tohle je hodně subjektivní, ale mám pocit, že když odhlédneme od kickstarteru, budeme se držet zavedených autorů a vydavatelů, tak dnes vycházejí lepší hry, než např. před 10 lety. Osobně nemám (až na úplné výjimky) chuť se k těm starším hrám vracet. Když se podívám, jaké jsou teď na trhu deckbuildingy, asi bych si Dominion úplně nevybral.

3) Jednotlivým hrám dnes věnuji mnohem méně času, než jsem věnoval dříve. Her mám mnohem více a čas mezi ně musím dělit. Z her, které jsem si koupil za poslední rok, nemám asi žádnou zahranou více jak 10x. Tím pádem možná ani nezaznamenám vychytávky a odladěnost, které dělají z dobré hry vynikající.

4) U her mnohem více preferuji originalitu. To souvisí s předchozím bodem.

5) Mnohem více zaleží na vzhledu hry. Grafika karet, herního plánu, plastové figurky, množství komponent. Sám se cítím být součástí tohoto neduhu. Kickstarter, bez komentáře.

6) Prudký nárůst průměrné ceny her. Když jsem před cca 8 lety zvažoval koupi Arkham Horroru za 999Kč měl jsem u toho podobné pocity, jako teď u Titan pledge Lords of Hellas za téměř 6 000Kč.

souhlas s Magorem
Já bohužel musím souhlasit s Magorem. Nijak zvlášť jsem to neřešil, ale jednou jsem si uvědomil, že hry, které jsem si koupil v poslední době nejsou žádné novinky, ale staré ověřené klasiky.

Dnešní moderní hry mne tak moc nelákají. Musím přiznat, že většina nových her má parádní grafiku, ale mnoho nových her, které jsem měl možnost vyzkoušet, tím v podstatě končí. Neříkám, že se jedná o přímo špatné hry, zahraji si je rád, ale jsou to hry, které "nemusím mít".

Mám ve své sbírce poměrně dost her, ale nenapadá mne, o které z nich bych mohl říci, že působí zastarale. Ano, po stránce grafiky rozhodně, ale to prostě pro mne není při hře to nejdůležitější.

nazor
ja myslím že to není tím že by by nové hry byli horší jen jich vzniká výrazně víc a také je výrazně větší segmentace. Mám rád i staré hry ,ale přiznejme si mechanik v té době nebylo tolik. Nově jsou tu deckbuildigy, legacy hry, escape roomu, specialitky jako elkundovky, žetonkovky, party hry a mraky LCG,CCG, kooperaček atd. to jsou všechno segmenty, které předtím nebyli vůbec, nebo měli jednoho ultimátního zástupce a to bylo vše.

Je to jako s každým hobby. Dřív byli lidi který rádi sportovali / nebo měli rádi kulturu. Ti první šli na voliš, kolo, čutec atd a ti druzí do kina, na koncert a divadla.

dnes je všeho tolik že někří uz jezdí jen na silničním kole a ostatní sporty jdou mimo a jiní chodí jen na operu a ostatní jde mimo.

V deskovkách je to sáme, už to není jedna skupina co si ráda hraje, ale už jsou tu ti co chtejí takové, nebo makové hry. A zákonitě jich je tedy na trhu mnohem více a více těch které tě "nezajímají" a v tom množství her se už huře orientuje i mezi hrama, které by tě jinak zaujali.

Jestli si měl měl předtím za rok 50 nových her z toho 30 bylo dobrých a 10 skvělich tak si měl šanci si všech deset zahrát a možná i koupit.

Teď jich teď za rok výjde 1500 a zustane stejný poměr tak máš 300 skvělích her, které si už nemáš šanci zahrát ani koupit a k tomu dalších 900 které jsou dobré :(

za mě
Jako herní nováček (2,5 roku) nezasažen žádnou nostalgii můžu říct, že nové hry mě baví o dost víc jak ty dříve vydané.

názor
V deskovkách jsem +- 7 let.
částečně si myslím, že je to nostalgie , částečně tím, jaké kvantum her vychází.
Například můj starý Talisman od Altaru už mě k zahrání ani tak moc neláká , skrze starší herní mechanismy.
Z nových herních směrů mne LCG,CCG , legacy hry moc nezaujaly.
Zaujali mne Escape hry a hry s příběhem jako TIME Stories.
A souhlasím s tím že průměrná ceny hry za tu dobu velmi narostla. Jsem zvedav jestli se někdy dozvíme, jak si se svou DPC cenou 2400Kc povede s prodejnosti takový Zombicide: Černý mor.
A dále se mi zdá, že u některých vydavatelů dochází k optimimalizaci většího zisku na úkor kvality komponent (gramáž papíru, menší herní plán, menší modely....).

názor
Hry hrám cca 8rokov.Rozdiel pred a teraz je omnoho viac vydaných hier a cena ktorá išla dosť hore.Kvalita komponentov,to je individuálne od výrobcu a herné mechanizmy... Každému sa páči niečo iné.

názor
Já mám pocit, že to vidíš docela černě a moc nostalgicky.

Ale nejprve sebeprezentace :-). Hraju někdy od roku 1995 - DrD, BattleTech, Diplomacie, Bitvu na polích Pelennoru, povinné Dostihy a Monopoly, pak přišlo Carcassonne, Alhambra, .... A dneska mám doma přes 60 her a umím jich cca 100 - mám štěstí na paměť a pravidla si pamatuju dlouho. Pravda, nemám obchod jako Aneken (Ahoj Anekene! :-) ), ale BGG sleduju pravidelně a mám docela přehled.
Jo a jsem optimista.

A teď reakce na tvůj příspěvek:

Žebříček na BGG - stále něco znamená a prakticky všechny hry v TOP 50 jsou velmi dobře hratelné. Jen je potřeba si počkat pár měsíců, až pomine prvotní hype okolo hry a odstraní se efekt, kdy dá prvních 1000 lidí hodnocení 9 a výše. Pak hra logicky skočí až nahoru a vytlačí ty původní.

Hratelnost her - dnes má průměrná hra hratelnost kdysi nadprůměrných, protože jinak se neprosadí. Vem si Carcassonne, vždyť to byla hra roku a působila jako malé zjevení. Teď je takových her hromada. Kdysi byly vrcholem válečných her Axisy, dneska se stačí podívat na nabídku GMT Games a umírám blahem. Agricola se přetavila v Cavernu a i mnou milovaná Advanced Civilization je kritickým okem prostě stará, dlouhá a překonaná. Takových příkladů bych mohl napsat desítky.

Množství her - her je moc, bezpochyby. A protože jsme jako hráči rozmlsaní, zahrajeme 1 vynikající hru, 3 dobré, 6 průměrných, 3 podprůměrné a 1 špatnou. Výsledný pocit ale je: Jedna byla super, 3 ušly a 10 stálo za houby. Navíc (a pozoruju to sám na sobě), opravdu funguje efekt "kdysi byl sníh bělejší", protože s nostalgií vzpomínám na Bitvu na polích Pelennoru, což byla absurdní příšernost s blbou mapou, papírovými žetony do kterých se nesmělo fouknout, úžasně složitými pravidly s přehledností pralesa.

A tím se dostávám k nostalgii a stáří - jestli jste "skupina herních klasiků od 42 do 55 let", jste úlně jasní. Mně je 44, cítím se mladý (prosím ostatní, aby se nesmáli moc nahlas), ale je fakt, že už začíná být problém naučit se 30 stran pravidel nové hry, vysvětlit to okolí a tuto novou hru pak alespoň 10x zahrát, aby si ji člověk zažil. A ještě riskovat, že hra nebude nic moc. Zvláště v situaci, kdy je v nabídce spousta her, které známe, umíme a máme je rádi.

Jak jsem psal - jsem optimista, myslím si, že kvalita her (včetně zpracování) jde V PRŮMĚRU nahoru - jen musím smutně konstatovat, že to už prostě nejsem schopen ocenit. Mozek dřevění, času je méně a méně a novinky už nevyvolávají radostné nadšení, ale úšklebek.

trava byla zelenejsi - to je jiste
Paradoxem podle mne je to, ze jak drive bylo mene her a nebyl takovy vyber tak v podstate kazda hra z TOP 50 byla "jina" a byla tim padem "dobra". Proste v TOP 50 byl jen jeden nejlepsi deckbuilding, nejlepsi workerplacement, nejlepsi kostkova, karetni, valecna, strategicka, party, rodina a ja nevim jaka hra.
Takze pokud clovek sahnul po hre z TOP50 tak prakticky mel jistotu, ze to bude dobra hra s nejakym novym mechanismem.

Jenze dnes vyjde kazdy rok mrak novych her, herni mechanismy se vice ci mene uspesne michaji a najit si novou "dobrou" hru je tezke. Protoze jak jiz bylo receno, zebricek je zavaleny hypem z KS (kde je jedina jistota, ze dostanu tunu plastu a pokud to nekoupim primo pres KS tak jeste navic dostanu jen stezi hratelnou polovinu hry).

Podobne je to s hernimi ocenenimi (Spiel des Zatrolene hry). Prosadi se to co ma nejvetsi hype a vubec ne to co by cloveku treba nejvice sedelo. Popr. proste vyhraje nejaka (byt dobra) rodina hra, protoze to je to co se bude nejlepe prodavat.

A vite co je uplne nejhorsi? Ze mi v tom vyberu nepomuzou ani diskuse tady na ZH. Protoze co clovek to nazor. Nekdo hru odsoudi protoze ma 2 chyby v pravidlech, jiny se podiva na grafiku a uz ma take jasno ze to je "spatna" hra. Pro jednoho je moc dlouha, pro druheho moc party, treti zase nema rad kostky. Dalsi pak zase nekriticky obhajuje svoji milovanou hru. A u prevazne vetsiny her tech nazoru a diskusi moc neni, protoze proste nejsou ten diskutovany mainstream. Takze da se na to spolehnout? IMO neda.

A vetsinou mi nepomuzou ani recenze (at uz textove nebo video). A to ze stejneho duvodu. Recenzent take ma svoje preference a tak mu hra casto sedi jen castecne, ale pritom vi, ze nic neni cernobile a treba nekomu by sedela, takze v recenci da "kulantnich 80%" . Takze vlastne dalsi nespolehlivy zdroj.

Takze IMO zbyva jedina moznost - hledat tim, ze si informace preberu vlastni hlavou najdu popr. si hru rovnou vyzkousim. Jenze na to take neni cas - je toho moc, spousta her za to ani nestoji a odlisit ty ktere za to stoji od tech ostatnich neni vubec snadne.

A co s tim? No to je jednoduche. Clovek by mel hrat v prvni rade to co ho bavi a bavi jeho spoluhrace. Zebricky, recenze, grafika, kvalita komponent, preklad ba dokonce ani cena neni to co by melo o cemkoliv rozhodovat. Idealni je hru zkusit popr. vicekrat a pak bud mam novou (alespon na chvili) oblibenou hru a nebo pomuze mistni bazar :-)

Ročník 1978
Mám pochopení pro nostalgii, jak ukazuje i tento komentář. Nestavím se do opozice když říkám, mně se to teď líbí víc. K deskovkám jsem se vrátil kvůli dětem. Jako kluk jsem měl, co se dalo sehnat: Lovci pokladů, Maršál a špion, Super Monopoli, Fantom staré Prahy (byla to úplně první krabice v hračkářství a na tehdejší poměry pěkně drahá), později to bylo Cluedo (origo název už si nepamatuji) a když jsem jako teenager poprvé hrál DrD bez figurek na čtverečkovaném papíře, padla mi brada. Dnes vidím spoustu her s detailními miniaturami, karty s nádhernými ilustracemi a herně promakaný, je to nádhera. Jsou tu běžně dostupné zahraniční tituly a angličtina je už celkem běžný jazyk.
Na druhou stranu, možná tím, že je dnes takový přetlak her, mají hráči opravdu vysoké nároky. Každá chybka v pravidlech se tu mnohdy tvrdě odsoudí. Asi to sebou nese doba, na nikoho se kvůli tomu nezlobím, jen nechápu. Ale to už je asi do jiné diskuze :)

Magor
Moderní deskovky hraju už cca 14-15 let, předtím jsem hrál co bylo v danou dobu možné, zasáhla mě i vlna popularity Dračího doupěte a přitáhlo mě, když začal v češtině vycházet např.Doomtrooper. Na jednu stranu souhlasím, že je spousta her, které jen kopírují osvědčené techniky a dodnes jsou starší tituly, které stále rád hraju. Ale na druhou stranu zase vítám tu úžasnou možnost si dnes vybrat, co člověku sedí. Díky obrovské nabídce si lze vybrat žánrově (fantasy, historie, scifi, horror), stylem (deskovka, karetka, kostková hra), mechanikou (deckbulding, workplacement, kooperace atd.) a v každé oblasti jsou v nabídce které mají co nabídnout. Takže za mě super - jen ať vychází nové hry a každý si může vybrat, zda si dá osvědčenou klasiku v podobě Caylusu, Tikalu či Puertorica nebo si zahraje novinku typu Great Western Trail nebo Gloomhaven :)

hry
Dakujem vam za vase nazory. Asi som mal spomenut, ze tento problem mame s hrami poslednych 4-5 rokov. Najvacsi problem je, ze citime komercnost a nedokonalost sucasnych hier. Stale ich kupujeme, hrame, skusame. Zvycajne ich vytiahneme na 1-3x a potom ich odlozime, aby sme sa opat vratili ku niecomu, co sme hrali uz 100x. Z hier, vydanych za poslednych 5 rokov, si nespomeniem ani na jednu, ktoru by sme hravali aj po par hrach a stale mali chut sa ku nim vracat. Mozno by som predsa len spomenul jednu vynimku, Food Chain Magnate, ktora sa vymyka vsetkym konvenciam a ponuka to co sa nebali mat hry pred niekolkymi rokmi. Ale vo vseobecnosti, mam na mysli prevazne zlozitejsie hry, nie Carcassonne a osadnikov z katanu, s prepacenim, to su hry pre deti, ktore su vsak pre ne stale velmi dobre a vobec nevadi ze su starsie. V sucasnosti su iba nabliskane s figurkami, ale samotna funkcnost a zabavnost sa straca. To bol moj hlavny point ku kvalite sucasnych hier.
To ze vychadza viac hier je pravda, ale to este neznamena ze su kvalitnejsie. Rok co rok vychadzaju hry, ktore maju neprimerany hype dakym sposobom sa prebiju vysoko v rebricku BGG a ked si ich kupime a zahrame, zistime, ze je to fajn, ale zase len.. hra na par zahrati (Terraforming Mars, Mechs vs. Minions atd). Mam pocit, ze ludia si ich zahraju par krat a idu dalej, hraju inu hru. Kvalita sa ukaze neskor. Moda hrat hry aj niekolko rokov sa jednoducho vytraca. Kto ma mat na to cas? Pripomina mi to tak trochu PC hry z pred par rokov, kedy kampan Call of Duty mala 8 hodin. Teraz sa kvalita PC hier po tvrdej kritike komunity uz zvysuje. Povedzte mi, kto si dnes zahra jednu hru viac ako 20-30x?

:)
Srovnání s počítačovými hrami mně také napadlo. Kdysi měly počítačové hry obtížnost, dnes jsou dělané pro masy a obtížnost se vytrácí. Není to tak že by byl sníh bělejší. Prostě se deskové hry staly masovou záležitostí, je v nich obrovský výběr a podstatná část je jich dělaná tak aby se prodala masám, ne ostříleným hráčům.

Z mého pohledu je v principu kickstarter krok správným směrem, namísto marže prodejci nabídnou hráči komponentovou nálož. Až někdo skutečně pochopí potenciál a namísto her s jednoduchými mechanikami a pornografickým množstvím figurek, která ta hra vlastně nepotřebuje, nabídne méně vysocekvalitních komponent a složitější mechaniky tak třeba odpadne obchodní model založený na 150 rozšířeních

magor
carcassonne je sice podle tebe hra pro děti, ale pro mě je to jedna s nej her co si mužeš zahrat i s lidma co jinak hry nehrajou.
carcassonne máme nahrane cca 100X stálice
settlers zrod imperia min. 50x ve dvou, ale sla pak delat radost nekomu jinemu
malé velké galaxie cca 20x v ruzných poctech hracu

současné hry
Hmm, nějakou dobu (asi dva roky) jsem měl podobný pocit z her, jako Magor. Po přečtení této diskuse jsem si svůj názor trošku poopravil a vidím to optimističtěji. Myslím, že těch opravdu kvalitních her, které budou skvělé i poté co je prověří čas vychází přibližně stejně jako před léty. To co se změnilo je množství vydávaných her a tím pádem větší problém se v tom vyznat.
Takže v poho, ať si klidně vychází her kolik trh snese. Kickstarter ignoruji a hru kupuji až když opadne prvotní nadšení z toho jak je napohled krásná a vesměs to funguje.

.
já bych přidal, že mám naopak spoustu stálic mezi těmi novějšími (i když v deskovkách se nepohybuju tak dlouho). Ale kousky jako Údolí králů, Terra Mystica, New Era, La Granja, Burgundy, Guildhall, Kingdom Builder apod. vytahujeme docela často. Je to snad všechno 2011+, pokud jde o ty úplně nejnovější věci, tak tam zatím nebyl čas prověřit hry časem ;) Ale tipuju, že třeba COINy, nebo Mars, Adrenalin apod. se tam taky dostanou.

hry, morpheus
Burgundy sú fajn, ale tiež by som povedal, že je to stará škola. Ináč u mňa zo súčasných tvorcov vyhráva Vital Lacerda. Ten je pomerne inovatívny a nebojí sa experimentovať. O Chris Boelingerovi nemusím ani hovoriť. Ten je síce tiež klasik, ale nenechal sa odviať tým nepopulárnym vetrom súčasnosti (ako napr. Koniezska). Ale ja by som to tiež nevidel až tak čierne, i keď v tom vidím istú pravdu, ale aj teraz sa nájdu dobré kúsky. Ale asi to bude aj iným pohľadom na vec, lebo napr. mňa Forbidden Stars baví ( mám určite 10+ hier). Posledne ma zaujal celkom aj Scythe, i keď tam tiež neviem ako to je s kvalitou na viac hraní, keďže som to hral iba 2 krát, ale pokojne sa z toho môže stať rýchlokvaska.. má to ku tomu na to potenciál :)

morpheus: ináč,keď pozerám tvoju zbierku hier, ak nieje aktualizovaná, tak sa vlastne ani nečudujem tým číslam, keďže asi ani nič iné nemáte čo hrať.. Keby si mal 50+ hier ako väčšina, tak by si také čísla asi nemal.. ale tvoj prístup sa mi určite viac páči. Ja tiež radšej hrám hry do špiku kosti.

Re magor
No nedalo mi a mrknul jsem ti na sbirku a hodnoceni. A myslim ze ted uz je to docela jasne. Jako nejlepsi tam mas ASL , Paxi, TI3, studenou valku, a z novinek se ti libi jen food chain magnat, vsechno hry na mrte hodin a to vzhledem k trendu posledni doby hry spise skracovat a zefektivnovat proste neodpovida.

Stale se tu ale prostor urcite najde : galerista,, 18.., colonista , megacivka a dalsi ale masa jde urcite jinym smerem.

Stoky
nepotrebuju mit 50+ her :-). Staci me to co mam. Uprimne nechapu lidi co maji desitky her. To se pak neni cemu divit ze se deskoherni prumysl rozmaha.
Mam rad urcite hry a ty dovedu hrat do nekonecna a nepotrebuju utracet za nove, ktere stejne zas prodam protoze me nebavi.

Ono me napada prirovnani tech co maji 50+ her s nekterym druhem zenskych co maji plny satnik a porad nemaji co nasebe.

Šaty vs. hry
https://www.facebook.com/DeskoveHryCom/photos/a.593141564052189.1073741825.121820484517635/1590302644336071/?type=3&theater

morpheus
Já zas obdivuju, že někdo kdo se hrám trochu věnuje a má je jako koníčka, vydrží hrát dokola těch samých pár her.
U mě to je asi tak, že kromě toho, že rád hraju, tak si o hrách rád povídám, rád je zkouším, učím se pravidla (pokud je to v rozumné míře) a baví mě i hry něho učit. Rád o nich čtu, koukám na videa, sleduji novinky, vyhledávám obrázky, pravidla, recenze ... Tohle všechno mě baví a ve finále tím asi strávím o dost víc času než samotným hraním. A taky z toho plyne to, že nevydržím u několika málo her, ale pořád zkouším (a kupuji) nové.
Hry samozřejmě i prodávám. Něco nesedne, něco nemám s kým hrát, něco nahradím podobnou hrou, která je pro mě o kousek lepší. Nemám 50+ her, ani se tomu neblížím.

Obecně
Z toho všeho jen plyne, že to máme prostě každý trošku jinak :-) Každému vyhovuje něco jiného, někdo je sběratel, někdo není. Největší problém může být vybrat pro sebe vhodnou hru v té záplavě co vychází. Ale co je nejdůležitější, ve výsledku nám ty deskovky přinášejí radost a zábavu, ať jsou staré nebo nové :-)

kvalita vs. kvantita
Tak já se taky přispěji svou troškou do mlýna i mimo jiné proto, že jsem to vnímal trochu podobně i když ne u deskovek, ale u knížek. V zásadě ale musím souhlasit s názorem, že nakonec není problém ani tak s kvalitou, ale s kvantitou. S rozšiřující nabídkou se her (knížek, nebo třeba i kečupů) je totiž stále obtížnější získat dostatečné množství dostatečně relevantních informací o hře, na základě kterých by bylo možné se rozhodnout, který produkt je pro mě vhodný a který ne. To absolutně není jenom o ochotě, ale třeba i o času, který je k dispozici, nebo dostupnosti informací. Reálně se pak, i když jsem relativně zkušený (ve skutečnosti, čím jsem zkušenější, tím je to horší) potýkám s tím, že si mám vybrat mezi produkty, které jsou velmi podobné, ale prakticky nemám sebemenší šanci o nich získat dostatečné množství informací, což mě na jedné straně buď totálně paralyzuje (stojíte před regálem, kde je 25 různých kečupů, ale ani jeden si nedokážete dát do košíku; u mě se celkem pravidelně tento efekt objevuje před volbami), nebo si zvolíte dodatečná kritéria, která vám pomohou se rozhodnout, ale která ve skutečnosti nemají absolutně nic společného s výběrem kvality. A tady podle mě vězí část toho problému.
V zásadě si to představuji jako obrovský strom, na kterém jsou tisíce jablek nejrůznějších tvarů, barev, velikostí, ale mně zajímá chuť, o které nemám šanci nic zjistit, dokud si ho neutrhnu a neotestuji. Pak najdu tu hru, která mně uchvátí a supr, chtěl bych další takovou. Jenže jak najít znovu takové podobné, tak se začnu porozhlížet po nejbližším okolí. Kecnu si na větev, na které jsem ten skvost našel a prohledávám okolí, jenže ty dobrý hry jsou rozprostřeny po celým stromě a to že sedím na jedné větvi mně absolutně nepomůže. V knížkách se tenhle problém projevuje třeba lpěním na žánru. Lidi se až neskutečně často vybírají knížky podle žánru bez ohledu na cokoliv jiného (viz zdejší diskuse „jaké knihy čtete“). Ale kdo říká, že to je dobrý přístup a vydavatelé to ještě podporují kategorizací do nejrůznějších subžánrů, čímž ten nesmysl ještě přiživují. Když se podívám, jak si například vybírali knihy mí rodiče a co mají v knihovně, tak žánr je něco, co je nijak zvlášť nezajímalo. A u her je to dle mého podobné. Podívejte se do kteréhokoliv diskusního vlákna typu pomožte mi najít hru, schválně když zakladatel vlákna neudá, jaké by chtěl téma (nebo mechaniku apúod.), v kolikátém diskusním příspěvku se na to objeví dotaz, jako kdyby to pro kvalitu hry bylo nějak relevantní (ale pozor nechci říct, že to není důležité, jen že to pro konkrétního jedince prostě nemusí být správné výběrové kritériuma). Může to být váš problém? Já nevím, ale když říkáš, že se ti líbí Food Chain Magnate, tedy hra dost mimo ty hlavní proudy a snadno dostupné věve, tak bych klidně řekl, že i může být. Prostě sedíte na špatné větvi.
A ten hype. To je akorát druhá strana téže mince. Tam, kde je obrovská šíře nabídky prostě musí hype vznikat (vzniká v literatuře, filmu, hudbě, proč ne ve hrách), protože jedna z mála věcí, na které se jako jednotlivec mohu spolehnout je doporučení ze spolehlivého zdroje a tak se holt někdy stane, že se u nějaké hry(...) ze začátku sejdou pozitivní hodnocení, což následně začne nabalovat další a další a máme hype jako vyšitý (já jsem třeba četl šifru mistra leonarda, o jéje). Typický hype pak vzniká u věcí, které sice nejsou vyloženě špatné, ale hlavně mají pěkně nablískanou fazónu, což je to co rozhoduje o ochotě něco zkoušet (téměř u každé hry to je vidět v diskusi první dojmy). No a když tomu podlehnu, tak si holt ani nevšimnu, že jsem se zase špatně rozhodl.
Takže omluva za extrémně dlouhý příspěvek a přeji dobrý výběr.