Hry
Mě je 16 let, když jsem se začal poprvé zajímat o moderní deskové hry, což pro mě v té době byli carcassonne a osadníci, bylo to tak 4 roky dozadu. Kolem mě tou dobou nehrál nikdo, vrstevníci, dospělí, prostě nic. O deskových hrách jsem se dozvěděl na internetu i díky této stránce. Ale neměl jsem skoro žádné spoluhráče, rodiče deskovky nebavili a nebaví doteď, z mých kámošů byli všichni zalezlí u pc (horší) nebo hráli po venku fotbal (lepší). Takto to nějak přetrvávalo do mých čtrnáctých narozenin. Pak jsem to zkusil na ty svoje kamarády s Arkham horrorem a mělo to velký úspěch. Myslím, že si uvědomili kouzlo deskových her. Od té doby s nimi hraji každý týden dodnes a baví nás to čím dál tím více. Taky už jsme nezůstali jen u Arkhamu, ale zkoušíme nejrůznější druhy deskovek.
Tohle je ta má asi nadprůměrně dobrá zkušenost s deskovkami u mladých lidí, nutno ale říci, že jsem zkoušel deskovky i u jiných osob mého věku. A tak s 2 lidma, co nechodí s mojí partou zabíjet skřety v pánovi prstenů lcg nebo kosit potvory v descentu, se dá sem tam něco zahrát. Nikoli ale s těma asi 5 ostatníma, ke kterým jsem přivalil nějakou krabici a okomentovali to slovy:,,To je blbost,, ještě dříve, než jsme dohráli první kolo. Prostě každý má k těm deskovým hrám vztah jiný, někdo s tebou bude hrát hned, jiného je třeba navést a zasvětit do světa deskovek, dalšího to nechytne prostě nikdy.

Hraní na malém městě/vesnici
Pročetl jsem celou diskuzi a podepisuju vše okolo výchovy doma, lákadel v pubertě, šířkou možností dnešní zábavy, obecnou neznalostí moderních deskovek atd. Přiložil bych jen zkušenost s hraním na malém městě (Počátky - 2500 obyvatel uprostřed Vysočiny). Na malých městech nezbývá, než si komunitu od základu vytvořit. Je to pole neorané. My jsme založili deskoherní klub v prostorách města a začali lákat lidi. Navázali jsme spolupráci s místní základkou a prezentovali hry přímo ve škole všem od 4. tříd až po 9. Hry si zkusili, prohlédli a díky tomu nám chodí již přes dva roky do klubu děti od 5. až 9. tříd (cca 3 deváťáci, několik sedmáků a osmáků, páťáci). Žádný z nich není úplně skalní fanda, ale chodí pravidelně a hrají i větší hry. Často hledají deskovku s námětem PC hry, kterou znají. Navíc se zpráva o klubu rozkřikla do okolních obcí a jezdí k nám i sklaní hráči z okolí, kterým se třeba rozpadla parta, nebo nemají vlastní klub. Takže i na vesnici to jde, jen je nutné být aktivní a nebát se oslovit město/školu o pomoc. Většinou budou rádi, když se objeví aktivita, která se pokusí odtrhnout děti od Počítačů.

JIP
Jsem sice z Práglu, ale jezdím předvádět hry kam mě pozvou, takže většinou školy.
Mám tu samou zkušenost, učitelé jsou rádi, když předvedu něco, co donutí hrát celou obec. Třeba v Doubravníku jsem už drahně let dozadu byl na oslavě 500 let školy. Moc se mi akce líbila a doteď za mnou chodí lidi do krámu a připomínají se, že jsem s nimi hrál. U nich se nejvíc chytil jungle speed. Podle mne mají tuto hru minimálně v každém druhém domě.

Díky
Děkuji za podporu... V pátek jedeme s kamarádama na výkend na takový menší tábor a jednoho kamaráda se mi dokonce podařilo přesvědčit, že si se mnou zahraje Bitvu na polích Pelennoru. A dokonce se i docela těší. Ale vzhledem k dlouhé hrací době chci vidět, jak dlouho ho to bude bavit. Když on nic jiného nechce :). Zkusím se popohlédnout po okolí po lidech jenž by se mnou rádi hráli deskovky. Snad se mi to podaří...

...
Hlavně ho neodraď dlouhým vysvětlováním, na takovéto hráče to chce jít vysvětlováním za pomocí hraní, ale podmínky k vítězství a tipy jak vyhrát mu nezapomeň říci :-)

Hraní
Nejdříve mu vysvětlím asi ty základní pravidla, ty pokročilejší mu vysvětlím až v průběhu hry. Poté až je pochopí budu dělat, že se snažím vyhrát, přitom ho vyhrát nechám. Toto je alespoň pro mě osvědčená taktika jak přimět někoho aby danou deskovku se mnou hrál dál :).