Zelená planeta

hodnoceno 92x (Seznam vlastníků)

Recenze hry s poznámkou sólohráče

Autor: ULDEPICA | 10.9.2023 | 6

Dneska bych chtěl pohovořit o nadšeně očekávané hře, které vydavatelství Mindok věnovalo hodně energie, ať už v rámci produkce či z hlediska marketingu. Mně se hra připomínala doslova všude – Facebook, web, soutěže, newslettery a (nejen) mindočí youtube kanál. Je hra ale skutečně tak dobrá, že opravdu stojí za koupi?

Deník odehraných partií a elektronická verze na BGA

Hru jsem zakoupil vlastně proto, že slibovala kombinační zábavu realizovatelnou až v pěti hráčích. Velmi mě lákal rovněž sólomód. Konečným rozhodnutím o koupi hry byla za mě situace, když se Planeta objevila v betaverzi na Board Game Areně a mohl jsem si ji vyzkoušet. Právě z důvodu online hraní jsem svoje zaznamenané partie rozdělil do několika kategorií.

Dle tabulky je vidět, že nejsem bůhvíjaký mazák. Zároveň mi však především korespondenčně odehrané partie (právě na BGA) poskytly poměrně důkladný vhled do mechanismů hry. Ať už v sólu nebo ve hře více hráčů mi několik prvních her zabralo, než jsem pochopil základní souvislosti designu. Lze ovšem potvrdit, že po nějaké době člověk zvládne zahrát partii do jedné hodiny. Tady bych ještě rád zdůraznil, že hraní na BGA je výrazně rychlejší, protože počítač vyhodnotí veškeré možné kroky za hrajícího a ten pak pouze vybírá, co udělá. To se ještě více umocňuje v sólohře neb odpadá obsluha automy. Při sólohraní na stole mi ale bylo mnohem sympatičtější to, že se snáze a rychleji orientujete v tom, za co dostane automa body. Navíc se můžete potěšit s krásnou grafikou a flavour texty na kartách.

Porovnání s Mars: Teraformace

Mnoho lidí porovnává Zelenou planetu s Marsem, který byl rovněž vydán vydavatelstvím MindOK. Měli byste si tedy pořizovat Planetu, když už máte doma Mars?

Obě hry jsou svým založením deckbuilding, enginebuilding, tableaubuilding, set collection a hand management. Karty odvedou 90 % práce a v obou případech existuje prakticky nevyčerpatelný počet hratelných kombinací. Budete se snažit jednotlivé karty mezi sebou kombinovat a plnit výzvy, v čemž se budete s ostatními hráči předhánět.

Avšak nic z výše popisovaného asi není takové překvapení. Zajímavé jsou spíš jednotlivé odlišnosti. Možná povrchní, ale první důležitý dojem dává jednoznačně navrch Zelené planetě. Ta je totiž vizuálně krásná, což o Marsu, alias „hnědém euru", říct rozhodně nelze.

V Zelené planetě si více hrajete na svém písečku. Nejen, že plníte osobní úkoly, ale hlavně musíte přemýšlet nad rozložením karet do svého ostrova tak, aby to celé fungovalo co nejlépe. V Marsu vykládate karty do štůsku a kromě efektu modrých karet a symbolů na kartách vás vlastně zahraná karta už nijak netankuje. Naopak co bych vyzdvihnul u Marsu, je řada rozšíření (především esenciální Předehra a Hellas & Elysium) a možnost fyzicky osidlovat Mars, což chápu, že může mnoha hráčům imponovat. Někoho může táhnout i téma, které je u Marsu techničtější a bojovnější. Co se škodění týče, u Planety prakticky neexistuje negativní hráčská interakce, čímž se dostáváme k nejpodstatnějšími rozdílu: plynutí hry.

U Marsu celkem obvykle nastává situace, kdy hráči se sklony k nadměrnému přemýšlení de facto blokují ostatní, kteří na APčkaře musí čekat. To se vám díky simultánním tahům u Planety prakticky nestane, a tak se ani v tahu ostatních hráčů nenudíte. Aktivní hráč zvolí akci, kterou v trochu slabší podobě provedou dané kolo i všichni ostatní. To je za mě asi nejatraktivnější aspekt v rámci multiplayeru. Nakonec si neodpustím rýpnout do Marsu a jeho sólorežimu, který není nic jiného, než hon na body. Planeta nabízí díky akčním kartám automy i přímou hráčskou rivalitu a funguje to celé zkrátka zábavněji.

Na základě podobností a odlišností mezi starou sci-fi legendou a tématicky modernější, sympatičtější krabicí musím poslat Mindoku pozdravy za odvahu a odhodlání, a za to, že do „nového Marsu“ šli. Zelená planeta je dostatečně hráčská hra, která by mohla díky vizuálu, tématu a novým prvkům vytlačit dnes už trochu fousatou Teraformaci.

Silné a slabé stránky & celkové shrnutí  

Je jen málo věcí, které se nedají na Zelené planetě pochválit. Odsýpá to, je to nápadité, je to krásné a kombinace herních mechanismů poskytuje příjemný (byť ne vyloženě eurově-hardcorový) zážitek. Hra vás rozmazluje, protože prakticky neustále něco dostáváte a přesto, že můžete udělat hloupý tah, svět se nezhroutí a partie pokračuje dál v příjemné atmosféře.

Kdybych se měl donutit, abych řekl taky něco negativního, tak bych pohovořil o největším nedostatku herního mechanismu deckbuildingu, a to náhodě. Je celkem jisté, že se vám při každé hře stane, že budete toužit po kartě s tou či onou vlastností a ona třeba dlouho nepřijde. Možná se během celé hry nedočkáte vůbec, zatímco vašemu kolegovi to bude padat jedna báseň. Podíl náhody je zde zcela neoddiskutovatelný a musí se s ním pracovat opatrně.

Po několikátém setupu mi přišlo, že se poměrně často opakují karty ostrovů a byť si můžete vybrat, kterou stranou ostrov otočíte, dříve nebo později budete hrát s ostrovem stejným. Trochu mě zarazilo, že oproti kartám fauny nebo podnebí se vyskytuje poměrně malá variabilita ostrovů. První sólo hra je dost těžká a doporučuji mít hru vyzkoušenou v multiplayeru – já začal sólem na BGA a prvních pár her jsem moc netušil, která bije. Rovněž doporučuji mít na paměti, že v rámci sólohraní musíte celkem razantně změnit styl oproti hře více hráčů – neřeknu jak, aby si všichni zvídaví sólohráči vyzkoušeli najít vlastní cestu a pokusili se najít optimální způsob, jak si zařídit vlastní ostrov!

Nakonec abych si odpověděl na výše kladené otázky; Ano, hra skutečně stojí za koupi a troufnu si tvrdit, že za svoji aktuální cenu (toho času 1300 Kč) nabízí skutečně mnohé. Já jsem majitelem Teraformace, ale Planetu jsem si s radostí koupil a dovedu si představit, že uplatnění naleznou v mé sbírce obě. Kupovat si Planetu výhradně kvůli sólu mi rovněž dává smysl a to i navzdory faktu, že simultánní tahy rozkvetou až při hře více hráčů. Celkově hru doporučuji všemi deseti a netrpělivě vyhlížím další možná rozšíření, nedej bože snad i bigbox…