Válka o Prsten (druhá edice)

hodnoceno 198x (Seznam vlastníků)

Agónie :-D

Autor: Shiffty | 6 hodin 30 minut | 9.10.2012 | 3

Hra: Válka o Prsten (druhá edice)

Hráči: Shiffty a 1 neregistrovaný

Zdravím zatrolenkáře,

     mám pro vás druhý zápis z hraní této epické hry. Tentokrát s úsměvnými momenty a koncem:-D.

     Tentokrát jsme se sešli jen dva, ale i tak v nás převládalo nadšení a touha rozdrtit toho druhého. Mně los opět přisoudil Svobodné národy, i když jsem tajně toužil po Sauronově zkaženosti a Sarumanově podlosti. Kamarád byl naopak s losem spokojen a těšil se, jak mi to tentokrát nandá (je to jeden ze dvojice, která proti mně v minulé premiérové hře hrála za strany zla a kterou jsem porazil :-D). Začínali jsme kome 20:00.

     Rozjezd byl mnohem rychlejší než minule. Protože jsem si minulou hru neužil pohybu společenstva, hodlal jsem to napravit. Pohyb byl docela častý. Hned druhou kostkou jsem však oddělil podstatnou část společenstva a spěchal s nimi aktivovat Svobodné národy. Aragorn, Gandalf a Boromir zamířili na Jih. Legolas se vydal do Lorienu, naproti tomu Gimli zůstal s hobity ve společenstvu. 

     A přichází první úsměvná věc této hry: Kamarád, poučen o síle Gandalfa Bílého z minulé hry, odmítl povolat jakéhokoliv „Miniona“. To nám vydrželo až do konce hry :-D. Boromir s Aragornem vyrazili do Minas Tirith, Gandalf zamířil do Edorasu. Z postupného verbování byla zřejmá taktika sil temna. Dobýt všechny severní državy Svobodných lidí a pak se pokusit o území Gondoru.

     Tentokrát se mi nepodařilo zaktivovat seveřany dost rychle a tak jejich državy východně od Šedých přístavů padly rychleji než student po 12 pivech. Následovaly i samotné Šedé přístavy. Seveřanů mi bylo upřímně líto, ale alespoň se aktivovali a posunuli se do války, takže jsem začal verbovat na jejich zbývajících državách. Taky jsem se snažil barikádovat Roklinku a Lorien. Gandalf, znuděný nečinností Železného pasu, se vydal na pomoc Roklince, kolem které se stahovaly mračna.

     Opět přichází úsměvný moment, kdy si můj protihráč rozmyslel útok na Roklinku, kvůli přítomnosti Gandalfa Šedého. Tato panická hrůza z jeho pověsti mi mnohdy ulehčila nebo mi strategicky pomohla. Střetnutí o roklinku bylo tedy odloženo a oba dva jsme měli čas posílit své jednotky.

     Gondor, hrdé království, kterému díky přítomnosti dvou významných osobností, Aragorna a Boromira, narostla důvěra a morálka, se rozhodl udeřit před pláně Osgiliathu a podařilo se mu zničit jedno uskupení nepřítele. Další kolo se však opět stáhl do kruhové obrany kolem města Minas Tirith. To už Sauron nevydržel a vzpomněl si i na své další služebníky z jihu a východu. A tak i Gondor okusil hořkost porážky, byl obsazen Dol Amroth, Pelargir se však podařilo udržet a nepřátelské vojska poničit tak, že se na delší dobu nezmohly k útoku.

     Zatímco společenstvo pomalu klopýtalo (já měl štěstí na bojové hody, zato Sauron měl štěstí při pátrání). Podařilo se mi s ním pohnout až pod Lorien, což považuji za úspěch :-D. Musel se však odpojit i Gimli, který se vydal podpořit trpaslíky do Ereboru. Poblíž se také odehrála další větší bitva o Wooden Realm, kterou se mi podařilo znovu vyhrát, i když mě to stálo nenahraditelné jednotky elfů. To už ale iniciativu převzali nahromadění trpaslíci a v čele s Gimlim se vydali na zteč směrem k Dol Gulduru. Tím se mi podařilo uvolnit sevření Loriénu, který byl ohrožen jen z Morie. Nepřítel se stahoval zpět na svoje území s odhodláním ho ubránit.

     Tou dobou se část k smrti znuděných rohanských bojovníků vydala na sever do Eastemnetu, aby mohli v případě potřeby zaútočit severně nebo se stáhnout zpět k obraně Rohanu nebo vyrazit na jih na pomoc Gondoru. Železný pas nejevil žádné známky agrese a pouze dvakrát se opovážil naverbovat nějaké jednotky. Tou dobou se na severu strhla první bitva o Roklinku. I díky Gandalfovi a smůle Saurona v hodech, se mi podařilo útok odrazit beze ztrát a nepříteli sebrat 3 jednotky. Ten se kvapem stáhl a čekal na posily. Druhá bitva o Roklinku byla delší, avšak ani teď se silám zla nepodařilo udolat obránce a tak vykrváceli na hradbách. Pár zbylých jednotek nemohlo na útok ani pomýšlet. Obránci však tentokrát nezůstali také ušetřeni a tak nemohlo o protiútoku padnout ani slovo.

     V ten samý moment se z Černé brány vyhrnuly masy skřetů a rozhodli se vytlačit gondorské vojska z Osgiliathu. Nezdar útočníka však dokonaly jednak jeho mizerné hody, jednak přítomnost dvou hrdinů a taky mých skvělých 5 šestek :-D. Bohužel kamarád si toto prokletí nese už od dob Dračího doupěte, kdy mu prostě štěstí v hodech nepřálo.

     Bylo asi kolem půl třetí ráno, moje odhodlání bojovat dál bylo veliké, v rukou nám už zbývaly poslední 4 karty, dobírací balíčky byly prázdné. V ten okamžik však Sauron vyvěsil bílou vlajku a prohlásil, že opravdu neví, co má dál dělat a rozhodl se jít spát místo trápení se v bojích se SN. :-D

     Tak jsem přišel kontumačně i k druhému vítězství v této skvělé hře. Kamaráda k ní asi ale na delší dobu nedostanu, protože jeho křečovité pokusy hodit šestku a pětku byly opravdu vyčerpávající. Taky si ztěžoval na slabší karty událostí a bojové karty, které Sauron má. No já mu taky řekl pár výhrad k jeho hraní a pak jsme usnuli jak miminka. Jen mě mrzí, že se mi ani tentokrát nepodařilo dostat s Frodem k Hoře Osudu. Tak snad příště :-)

Odehráno v: Brno (Okres: Brno-město)