Vysoké napětí

hodnoceno 379x (Seznam vlastníků)

S Peťou a Jardou

Autor: J.J. | 3 hodiny 0 minut | 13.5.2013 | 1

Hra: Vysoké napětí

Hráči: J.J. a 2 neregistrovaní

Sešli jsme se s Peťou a s Jardou ve vinotéce u Jindřicha k odpolednímu hraní. Zahájili jsme ho Vysokým napětím, klasickou mapou Německa. Hra to byla velice vyrovnaná. Omezili jsme se na tři východní území, já začal uprostřed, Peťa na severu a Jarda kousek jižně ode mne - a zanedlouho jsme si začali překážet. Druhou epochu musel zahájit Jarda, protože ani mně ani Petě se rozhodně nechtělo investovat přes 60 Elektro kvůli připojení jednoho města přes Jardovo "území". Byla to asi jediná chvíle, kdy se Jarda stal vedoucím hráčem, jinak se celou hru držel pár domečků za námi - já a Peťa jsme měli od druhé epochy domečků skoro pořád stejně.

V balíku elektráren jsme měli jen dvě jaderné elektrárny - zbytek byl shodou okolností mezi náhodně vyřazenými na začátku hry. Jedna jaderná elektrárna byla celkem mizerná a časem ze hry zmizela úplně. Zůstala tam tedy jediná, č. 39, která vytopí šest domečků. Protože celou hru nikdo uran nekupoval, zaplnil tento nakonec celý trh a slevnil až na 1 Elektro za kus. Když se tedy tato jaderná elektrárna dostala ve třetí epoše znovu do hry, strhl se o ní dražbení souboj. A to tím spíš, že ostatní suroviny byly pekelně drahé - uhlí, ropa i odpadky se pohybovaly v ceně kolem 7, naše elektrárny byly na suroviny dost náročné, hrozilo dokonce jejich vykoupení. Mít tedy několik posledních kol monopol na levné jádro bylo velice lákavé. Jarda odstoupil z dražby už někde u 60, já nakonec přenechal jadernou elektrárnu Petře za cca 75 Elektro. Zpětně se mi však zdá, že jsem cenu této elektrárny přece jen neodhadl, kdybych hrál znovu, dražil bych ještě o dost výš. Následné investice do jiné elektrárny a především do surovin mně stály mnohem více - kupoval jsem třeba tři uhlí po 8, totéž u odpadu. Soupeři totiž měli podobné elektrárny, suroviny tedy mizely rychleji, než přibývaly. Poprvé jsem viděl takto prázdný trh, jednu chvíli tam bylo pouze jádro a pár kousků ropy, přičemž "v banku" bylo surovin spousta, ale podle tabulek pro doplňování se jich na trh dostalo vždy jen pár. Ani jsem nevytápěl všechny domečky, protože náklady na palivo byly vyšší než případný výnos. Čili jádro se vyplatilo. Šlo jen o to, jestli by jednorázová investice třeba devadesáti nebo i více Elektro do elektrárny neomezila na pár kol další možnosti, avšak byl bych to býval zkusil, kdybych byl býval věděl, jak to bude se surovinami náročné.

Začal jsem tedy postupně doufat v to, že se mi snad podaří postavit sedmnáctý domeček a vytopím jich v tu chvíli šestnáct, což mi přesně dovolovaly mé elektrárny, a bude to víc, než zvládnou soupeři. Petra přitom totiž musela investovat ještě do jedné elektrárny, aby zvládla také šestnáct domečků jako já, a tak jsem doufal (jen doufal), že tato investice bude třeba mým náskokem. Jarda měl elektrárny silné, ale držel se několik domečků za námi, zde jsem doufal, že jich nestačí tolik postavit. Nakonec ale moje investice do paliva (přestože jsem nakupoval před Petrou, která měla stejně domečků, ale elektrárnu s vyšším číslem) byly příliš vysoké a plán se nakonec změnil.

V posledním kole jsem koupil novou eletrárnu, abych vytopil 17 domečků. Suroviny jsem měl už nakoupené a připravené, zbylo mi skoro přesně tolik peněz, abych postavil poslední dva domečky (měl jsem jich 15). Totéž provedla Peťa - koupila elektrárnu, aby vytopila 17 domečků, suroviny měla, musela však postavit domečky tři (měla jich 14 - jediný moment od druhé epochy, kdy jsem ji "předběhl"). Opět jsem mohl jen doufat, že moc peněz nemá. Jarda měl domečků třináct, musel ještě kupovat drahé suroviny a bylo znát, že nás asi nedožene.

Nakonec to dopadlo tak, že já i Peťa jsme dosáhli počtu 17 domečků a všechny jsme je vytopili. Mně však zbylo pouhých 6 Elektro, zatímco Petě něco přes třicet, což znamenalo její vítězství. Jarda skončil se čtrnácti domečky, vytopit jich mohl dokonce až 19.

Cenu jaderné elektrárny jsem nejspíš měl nechat vyšplhat ještě výš. Ale přihodily se mi ve stejné dražbě i jiné nepříjemnosti, např. jsem následně koupil elektrárnu na odpadky a na 6 domečků a do hry pak přišla tatáž elektrárna, jen na 7 domečků, kterou si hned Jarda koupil prakticky za stejnou cenu, za jakou jsem vydražil tu předchozí - kdybych byl býval přenechal tu první elektrárnu v dražbě Jardovi, s druhou bych hru nejspíš vyhrál. (Ale je to samozřejmě všechno kdyby, navíc by to všechno pak mohlo být jinak. Kdybych např. získal jadernou elektrárnu za vyšší cenu, mohla se Peťa dostat k té odpadkové na sedm domečků a kdoví, jak by to vypadalo.)

Solidní hra na úrovni, dlouhá, ale napínavá.

Odehráno v: (Okres: )