Řím

hodnoceno 251x (Seznam vlastníků)

Všechny cesty vedou do Říma a nebo k vítězství

Autor: Kent | 11.12.2010 | 4

Úvod

Desková hra Řím nás zavede do minulosti a to do minulosti hodně dávné,  až do 8 století před naším letopočtem, do starobylého města Řím, které z původně malé Italské vesnice narostlo do velkých rozměrů, až se stalo největším centrem tehdejší civilizace, které ovládalo oblast Středomoří po celá staletí. Setkáme se tak zde s tehdejším osazenstvem města, jakožto i budovami či představiteli tehdejší výkonné moci.

Role hráčů

Hráč se tedy ocitne v roli „potencionálního vládce“ tohoto, na tu dobu "velkoměsta", a soupeři se snaží svými tahy získat celkovou nadvládu na Římem.  Ale vezme-li to z jiné strany,  stojí proti sobě dva hráči, jenž se snaží získat kombinacemi svých tahů, co největší počet vítězných bodů.

Popis hry a hracích komponentů

Zda se jedná o deskovou či karetní hru se leckdy vedou spory. Co je však  neoddiskutovatelné  je, že ŘÍM je hra jen pro dva hráče.  Mohli bychom také napsat, že se jedná o kostkovo-karetní, deskovou hru bez hracího plánu.  Ve hře se tedy objeví jak karty, tak kostky, což není neobvyklé. Tím méně obvyklým pro tuto hru je, že nemám žádný standardní hrací plán. Ve hře jsou vlastně jen žetony ve tvaru "koleček" se symboly, s jakými se setkáváme na hracích  kostkách a další dva žetony, kdy na jednom je symbol karet a na druhém symbol peněz. Hru bychom si však mohli docela dobře  představit s klasickým obdélníkovým hracím plánem, kde by byly tyto žetony graficky ztvárněny, tak jako by po těmito symboly žetonů, mohly být obrysy pro vyložené karty. Pak by nebylo třeba polemiky, zda se jedná o tu či onu hru.  Jak jsem již naznačil, ve hře se objeví 6 ks "koleček" na kterých jsou vyznačeny tečky od jedné do šestky, tak jak je tomu na jakékoli hrací kostce a 2 ks "koleček", kdy jedno je pro označení hromádky dobíracího balíčku karet a druhé pro  označení tehdejší  hotovosti - sesterciů, což byly bronzové mince.  Dále  jsou ve hře dvě sady hracích kostek po 3 ks v  barvě modré a červené - pro každého hráče jedna sada a další, speciální kostka bílé barvy, která slouží k provádění  bojových akcí. No a nakonec důležitý hrací komponent - karty, kterých je celkem 52 ks (30 karet osob a 20 karet  budov či bojových prostředků a některé se opakují). Dále neméně důležitou součástí,  jsou zmiňované "bronzové mince" - sestercie v  hodnotách 1, 2 a 5 a to, o co se ve hře vlastně hraje - vítězné body v hodnotách 1 a 2. Dohromady se tedy hráči mezi sebou utkají o 36 těchto vítězných bodů.

Příprava hry

Hra se připraví tak, že se na stůl položí vedle sebe všechny žetony - "kolečka", kdy se zleva doprava položí nejdříve žeton se symbolem karet, po té žetony od 1 do 6 a nakonec žeton se symbolem peněz. Pak se k jednotlivým žetonů položí hromádka karet, ze které se vytvoří dobírací balíček a hromádka sesterciů. Po té se hráči zvolí každý svoji barvu kostek, které si položí před sebe, bílá (bojová) kostka se položí zatím stranou. Pak si každý z hráčů vezme po 10-ti vítězných bodech, které jsou jeho počáteční investicí. Zbylé body se položí vedle hromádky se sesterciemi a z této hromádky si pak podle situace, berou hráči vítězné body až do jejich vyčerpání. Po té si mezi sebe rozdělí karty, kdy každý hráč dostane  4 karty, ale nejdříve než si karty prohlédne a vezme do ruky, vymění si se soupeřem, dvě  libovolné karty. Teprve  potom se hráč může na karty podívat a podle jejich důležitosti či schopnosti, se rozhodne kam karty položí - tedy pod který  žetonu s bodovou hodnotou kostky. Karty se nejdříve položí lícem dolů, tak aby je spoluhráč neviděl a  pokládají se vždy pod žetony body proti sobě. Jakmile jsou karty rozmístěny otočí se. Tak a máme hru přichystanou a může se začít hrát.

Průběh hry

Hru bychom mohli rozdělit do tří fází. První fáze je, že na začátku svého tahu, musí začínající hráč nejdříve zaplatit do banku, tolik vítězných bodů kolik má na své straně, kartami neobsazených, tedy prázdných žetonů.

Takže na samotném začátku přijde každý z hráčů, hned o dva vítězné body. Po té pokračuje začínající hráč ve svém tahu a ve druhé fázi hry, hodí svými kostkami. Potom se může rozhodnout mezi různými možnostmi, kdy může použít každou ze svých kostek  k určité akci a nebo všechny kostky k jedné akci.  Jakou akci provede, se rozhoduje hráč podle konkrétní situace. Může vzít z banku sestercie, příp. z dobíracího balíčků příslušný počet karet, nebo může zahájit boj či jinou akci svých vyložených karet. Každá akce (tedy braní karet, získání bronzových mincí či aktivace žetonu), stojí hráče jednu jeho hozenou kostku. Ještě před tím, může hráč vyložit kartu z ruky a zajistit si tak pro příští kolo obsazenost žetonů.  Jedná-li se o první tah, nemá žádný hráč karty v ruce a tak může kartu vyložit, jakmile si ji vezme z dobíracího balíčku. Kartu lze vyložit ještě ve sém tahu.

POZOR, za každou kartu, kterou chci vyložit, musím zaplatit patřičnou hodnotu sestercií, která je zobrazena vždy v levém horním rohu karty ve zlatém kruhu (obrázek mince). Chce-li tedy získat hráč karty z dobíracího balíčku, musí položit jednu ze svých kostek na žeton karet a počet bodů na kostce mu určí, kolik karet si může z dobíracího balíčku vzít. Ty si pak prohlédne a vybere pouze jednu, kterou si nechá v ruce a nebo ji, po jejím zaplacení sesterciemi do banku, rovnou vyloží na neobsazený žeton, případně provede výměnu za jinou. Chce-li získat sestercie, opět položí jednu ze svých kostek na žeton s mincemi a vezme si  z banku patřičný počet mincí, které mu zůstanou. Rozhodne-li se hráč pro využití schopnosti některé ze svých vyložených karet, použije k tomu zase jednu ze svých kostek. Zde však platí pravidlo, že lze aktivovat pouze obsazený žeton, tedy ten pod kterým leží hráčova karta. A dále lze aktivovat jen ten žeton, jenž má stejnou bodovou hodnotu, jako kostka, kterou chci k aktivaci žetonu využít. Jakmile je žeton s kartou  aktivován, provede se akce, kterou nám karta umožňuje. Jedná-li se o kartu bojovou, lze provést boj. Pokud mě to  karta dovoluje, zaútočím dle konkrétní situace na budovu či osobu soupeře.

Samotný boj probíhá tak, že se hodí bílou - bojovou kostkou, a padne-li mě stejná nebo vyšší hodnota karty, proti níž jsem zahájil boj, odhazuje se tato karta na odkládací balíček a soupeřovi tak zůstane pod tímto žetonem prázdné místo. V následujícím tahu, pak připravím soupeře o 1 jeho vítězný bod. Obranná hodnota je u každé karty jiná a na kartě je zobrazena v levém horním rohu v čtvercovém okénku. Samotný tah umožňuje hráčům libovolně kombinovat možnosti a tak se může stát, že si během svého tahu můžu postupně vybrat až tři karty, či aktivovat tři svoje žetony a nebo použít součet svých 3 kostek,  k získání patřičného obnosu sestercií, které jsou potřeba pro vykládání karet. Pokud mám vyloženou kartu, která má zvláštní schopnost vzít si libovolnou kartu z dobíracího balíčku, nebo osobní kartu z odkládacího balíčku, můžu této možnosti využít aktivováním žetonu, pod kterým tato karta leží. Rovněž tak během svého tahu, lze vyložit či vyměnit libovolné množství karet, mám-li na to dostatek sestercií a nebo karty se zvláštními schopnostmi, které mi umožňují vykládat karty budov nebo osob zdarma. Opět zde platí pravidlo, že v tomto případě musím použít jednu ze svých kostek a to za výše popsaných pravidel.

Asi zde nemá cenu rozepisovat různé kombinace, které při můžou nastat, je jich opravdu nespočet a schopnosti karet jsou také individuální a závisí na konkrétní situaci. V tomhle směru je asi Řím skvěle propracován. Každý hráč může také během hry, držet v ruce neomezený počet karet, které pak ve svém tahu lze vyložit či vyměnit za jiné. V případě výměny karty, se vyměňovaná karta odhazuje na odkládací balíček. Jakmile se některému z hráčů podaří vzít poslední vítězný bod, hra končí, kdo během hry získal více vítězných bodů, je vítězem.

Celkový dojem

Podle mého názoru je ŘÍM především vynikající kombinační hrou, kdy lze při hraní dospět k různým zvratům, tak jako lze dosáhnout vítězství během prvních tahů. Ať se to někomu líbí nebo ne, je prostě fakt, že ve hře hraje náhoda velkou roli. Zažil jsem situace, kdy jsem měl soupeře na lopatkách, ale jelikož se ve hře hází kostkami a ty jsou jak víme nevyzpytatelné,  stalo se to že mi „TO“ prostě v několika tazích po sobě nepadlo, soupeř se mezi tím vzpamatoval a podařil se mu ve hře obrat. Tím se také přikláním k názoru, že jsou ve hře karty nevyrovnané a dostanou-li se do ruky soupeře konkrétní karty, které jsou tam byť jednou, neexistuje proti takovéto kartě obrana. Použije-li  ji soupeř proti mně, může to hru prakticky rozhodnout.  Nicméně Řím nelze chápat jako jednorázovou záležitost a je potřeba vzájemnou partii zopakovat a nejlépe několikrát po sobě. Hrací doba není dlouhá, v průměru  trvá 20-30 minut.  Přes to všechno mohu s čistým svědomím doporučit Řím jako povedenou hru speciálně pro dva hráče. A dobře hratelných her jen pro dva je velmi málo. Řím je jedna  z nich.

Zamyslím-li se nad provedením herního materiálu, nelze mu nic závažného vytknout. Kostky jsou klasické, dřevěné, žetony se symboly jsou z tvrdého papíru, rovněž tak sestercie a vítězné body. Karty se také nikterak zvláštně neopotřebovávají, grafické ztvárnění karet je vynikající.