Hobit

hodnoceno 100x (Seznam vlastníků)

Výjimečná partie Hobita

Autor: Zayl | 1 hodina 15 minut | 27.1.2019 | 0

Hra: Hobit

Hráči: Zayl a 3 neregistrovaní

Dnešního dne přijel na návštěvu bratr s rodinou. Před lety se od nás nechali nakazit zálibou pro společenské hry. A tak se dalo očekávat, že nějaká ta hra projde po rukama. 

V tomto případě padla volba na Hobita.

Dva ze čtyř hráčů byly děti kolem deseti let,které to před tím ještě nehrály. To však ničemu nevadilo ,protože je to hra jednoduchá a snadno pochopitelná.

Příprava a vysvětlení hry bylo otázkou chvíle. A vzhledem k dětem jsme zvolili jednodušší variantu s kostickama na třetích políčkách tabulky hodnot. Na první kartě, kdy se soutěžilo o kartu zdvojnásobující hodnotu lembasů na kostkách děti názorně pochopily jak zacházet s kartami trpaslíků a u karty postupu už měly jasno.

Tak jsme přehupkali ke skřetům a jali se prvně bojovat proti nástrahám ležícím mezi námi a Osamělou horou. Začínal jsem já a padlo na mě hodit tři lembasy. No a nepadl samozřejmě ani jeden. Přehazovat jednou kostkou nemělo smysl a tak jsem to mrzutě zaplatil ze zásob. A to byl,dá se říci,jeden z velmi malá hodů kdy se to opravdu nepovedlo(nicméně to šlo vyřešit zaplacením ze zásoby). Pak už to začalo vyloženě padat. V prvním kole soubojů jsme uspěli všichni a drak se ani nehnul.

V další etapě už šlo o prsten. A já o něj zrovna neměl zájem :). Byla sranda sledovat ta nízká čísla snažící se dostat na prsten s tou moji 57kou lačnící po dvojitém přídavku ke štítům. Obrovskou radost měl synovec,kterému se podařilo uzmout Sauronův výtvor a už se těšil, jak ho využije v dalších soubojích.

Druhým úsekem cesty jsme prohupkali s rozvrstvenou úspěšností, když každý získal nějakou bonusovou kartu. Až jsme se setkali s Vrrky. A začalo se opět bojovat. A kostky znovu přály. Nekonal se ani jeden neúspěšný boj. Jen jednou byla karta postoupena až na posledního hráče, ale ten nezklamal a hodil co bylo potřeba. Po prvním úseku jsem si říkal, jak se to pěkně povedlo, že se nepohnul drak. Ale teď už mi to přišlo senzační. A to byla jen půlka hry.

Do třetího úseku jsme vyráželi plní optimismu a opět začala taktika, jak se vyhnout mínusovým políčkům. Synovec měl v tomhle drobet smůlu, protože větší část těchto políček vyšla na něj. Já naopak měl tu kliku,že jsem netrefil ani jedno(tedy vyjma těch s možností získání prstenu). V téhle části jsem už i já projevil zájem o prsten a naštěstí ho i získal.

Získávání drahokamů  u lesních elfů šlo všem takřka hladce. Jak říkám, kostky přály a nadále padaly dobře. A že ani po této zastávce se drak nepohne mě zprvu ani nenapadlo. Leč bylo tomu tak.

A nyní jsme vyrazili vstříc drakovi jehož nebylo možné potkat jinde než v hoře.V následující fázi bylo víc než taktické snažit se nepřijít o prsten. Naštěstí s trpasličí jedničkou v ruce to nebyl problém. Rozdělili se poslední přídavky a bonusové karty a už jsme klepali drakovi na bránu.

Dva štíty měli všichni(což, jak všichni znalí vědí, je velice dobře, protože štíty prostě nikdy nepadají). Výjimkou z tohoto pravidla byl můj bratr, kterému asi třikrát za hru padly v jednom vrhu kostkami 3 štíty...neuvěřitelné! Já, bratr a neteř jsme měli plné sekyry a synovec spolu se mnou plnou lišku. S touto výbavou jsme vyrazili do posledních soubojů. A nejzajímavější karta co přišla byla na hození 12ti seker. Neteř to rovnou poslala dál, protože měla málo lišky. Synovec to poslal dál protože měl málo seker na tabulce a já už se na to klepal. No řekněte - plné sekery na tabulce, bonusová karta na zdvojnásobení všech seker na kostkách a ještě k tomu prsten. Opravdu jsem se nebál, že bych to nedal. Jenže to by nebyl bratr, aby do toho nešel a nezkusil to. Na poprvé to nehodil a začal přehazovat. Když byl ve fázi, že mohl naposled přehodit dvěma kostkami, chyběly mu tři sekery. Což znamenalo, že aspoň na jedné hodí alespoň jednu sekeru jinak už nemá šanci. Sice by šel drak, ale karta by šla na mě :). Tak hodil...a padly mu tři sekery...a pět drahokamů bylo v čudu. S takovou výbavou na sekery co jsem měl mi bylo trošku líto, že to na mě nevyšlo.  Zbylé souboje jsme si rozdělili opět bez problémů. A nakonec mě ta nezískaná 12ti sekerová,resp.5gemová karta stála sólo vítězství. Takle jsem z jiné karty získal 4 gemy a s bratrem jsme si rozdělili první místo se 23 drahokamy.

Ale co musím extra zmínit je to kde se Bilbo a drak potkali, tj. u Šmaka v jeskyni. Za všechny předchozí hry co jsem absolvoval jsem nezažil, aby se drak nepohnul ani o jedno pole. A já jen cvičně a pro pořádek na konci ukazoval co je vlastně na druhé straně těch malých tvrdých destiček. V tomto mě tato partie naprosto uchvátila. A samozřejmě to jak padaly kostky. Bez toho by to možné nebylo.

Úchvatná partie.

Odehráno v: Černožice (Okres: Hradec Králové)