High Frontier 4

hodnoceno 59x (Seznam vlastníků)

Velikonoční dobývání vesmíru

Autor: pidzej | 6 hodin 0 minut | 31.3.2024 | 1

Hra: High Frontier 4

Hráči: pidzej

Vítej, znavený poutníku! Pohodlně se usaď a užij si čtení nevšedního dramatu při dobývání vesmíru. 

O velikonoční neděli léta Páně 2024 rozhodl šéf Nadace B612, že nastal čas, aby se lidstvo posunulo dál a vydalo se osídlit blízké i vzdálenější končiny Sluneční soustavy. 

Jako první odrazový můstek do hlubin vesmíru jsem vybral planetku Hygiea (5C, ISRU3). Nachází se celkem blízko (4 zážehy), má velmi dobrou hydrataci (3), velikost tak akorát, aby se na ní dalo přistát i s nižším tahem motorů a zároveň nabízí celkem slušnou pravděpodobnost úspěšného průzkumu (jen nesmí padnout šestka). Šanci na úspěšný průzkum zvyšuje výhoda frakce: při průzkumu laserovým robonautem můžu jeden hod na velikost opakovat. To znamená, že kdybych napoprvé hodil šestku (a celá expedice by přišla vniveč), mohl bych díky vlastnosti frakce házet ještě jednou. Při mém štěstí šance na dvě šestky za sebou mi připadaly dost nepravděpodobné .)

Samozřejmě vzhledem k uvedeným skutečnostem byl můj výběr robonautů značně limitován, hledal jsem laserový typ s co nejnižším ISRU. Dražba v sólo hře nemá smysl, proto jsem zvolil rychlý start: výběr 12 karet z balíčků, následný prodej všech nepotřebných, každou za 1 aqua. Tím uplyne jeden celý sluneční cyklus. 

Jako první jsem se zaměril na výběr vhodného Robonauta. Po odebrání pěti karet jsem konečně našel vhodného kandidáta: Laser na volných elektronech. "To je on, přátelé!" chtělo se mi zvolat a mé kosmonautické srdce zaplesalo. Robonaut s ISRU1, o hmotnosti 2 a radiační odolnosti 4. Vyžadoval však ke své činnosti generátor a ten zase vyžadoval reaktor, ten byl společný i pro pohon. Prostě krásně zacyklená technika. 

Hráči HF4 to jistě znají: mozek vám vaří, promýšlíte různé kombinace, aby souhlasil generátor, aby souhlasil reaktor, teď koukáte neustále na balíčky, jestli tam není lepší s nižší hmotností, pak zase koukáte do karet, aby to souhlasilo pro pohon i robonauta, a do toho vám ještě tiká v hlavě: "Stejně všechno najednou neodvezeš, to by byla sestava těžká jako Superheavy/Starship, vem to po částech, však se pro to vrátíš." A tak ve snaze stihnout odlet před obdobím slunečních erupcí jsem vytvořil kosmickou loď, která sestávala z pohonu, robonauta, reaktoru, radiátoru a posádky. Pohon: Lavalova dýza, tah 5, spotřeba 4, reaktor modifikující pohon: Tokamaková D-T fúze, tah +3, spotřeba 1/2. Suchá hmotnost 7, dotankovány 4 PN, prov. hm. 11, tah 8 -1 za dopravní pravidlo = 7, spotřeba na jeden zážeh: 4:2=2 kroky paliva a hurá po žluté trase směr Hygiea. První zážeh na přechodové dráze, vysoký tah (7) mi zajistil bezpečný průlet Van Allenovými pásy, druhý zážeh na SSO, L3 Země-Měsíc, L2 Slunce-Venuše, L5 Slunce-Země, třetí zážeh u planetky Itokawa, L3 Slunce-Mars, čtvrtý zážeh u planetky Ivar a pak zastavení na Hohmanově průsečíku u komety 103P Hartley. V dalším roce odbočka na Barycentrum rodiny Hygiea a přistání na planetce Hygiea. 

Jenže nastal fail přímo epických rozměrů! V tom všem šrotovacím plánování jsem nevezl generátor, který Robonaut potřebuje ke své činnosti. Že nebude provádět průzkum, s tím jsem počítal, ale počítal jsem s tím, že doplní palivo z místních zdrojů! No to jsem se tedy hrubě přepočítal. Nefunkční robonaut samozřejmě neprovede vůbec nic. Posádka s ISRU4 mi na tříkapkové lokaci byla užitečná jak delfínovi pádlo. A tak jsem si potupně nadělil žeton Začátečnická chyba ve výpočtech a jako chabou útěchu žeton věhlasu zóny Ceres, s tím, že už navždy zůstane jednobodový, protože sestava, která jej naložila, byla v podstatě rozpuštěna. Posádka a robonaut tak vytvořili na planetce Základnu1, zatímco pohon, reaktor a radiátor jsem vyřadil "do ruky" a začal plánovat záchrannou misi, která by konečně přivezla vše potřebné pro průzkum a industrializaci. 

Nebudu vás unavovat podrobnostmi, kombinace příjmů, nákupů a prodejů trvala dlouhých 17 let, než jsem nastřádal dost Aqua na vynesení a dotankování záchranné mise se všemi potřebnými komponenty. O rok později přistála výprava na Hygiea, na kterou konečně vznesla svůj právoplatný nárok. Protože jsem chtěl využít laserového robonauta k dálkovému průzkumu okolních planetek a k následnému letu na další lokace, doplňoval jsem další tři roky palivo pomocí doplnění z místních zdrojů. Hygiea má hydrataci tři, takže podle vzorce 3+1 mínus ISRU robonauta (1) = doplnění 3 PN, celkem jsem doplnil 9 PN. Průzkum planetek Baleria i Friederike dopadl úspěšně, další cestu pohřbila silná sluneční erupce, která vyřadila slabý chladič. Ten byl ovšem klíčový pro reaktor, který byl potřebný pro pohon. Všechny tři karty jsem tak musel vyřadit. 

To už se čas přehoupl do čtvrtého slunečního cyklu a já teprve podruhé přiletěl ke svému primárnímu cíli, jednak opravit poruchu, která se tu mezitím vyskytla a hlavně konečně Industrializovat planetku a vytvořit tam lidskou kolonii. Hned v dalším roce jsem využil této továrny a vyrobil si lepší chladič typu C. Červené období jsem po předchozí zkušenosti přečkal v nově založené kolonii, která zatím vydatně vyráběla 7 PN každý rok. Jen co končilo červené období, natankoval jsem loď a naložil do ní ještě 10 PN coby náklad (suchá hm. 14, provozní 22) a vyrazil zpět k domovu, kde už na tento převzácný zdroj netrpělivě čekali. Dovezenou aquu jsem ihned použil na nákup robonauta typu C, kterého jsem opět vylepšil v továrně na Hygiea a pomocí transferu technologie doručil na LEO. Mezitím se díky promíchání balíčků objevil další zajímavý robonaut typu C (plazmový), který se po vylepšení změnil v rover ISRU1 s nulovou hmotností! A tak nastala další výroba 7PN továrnou a přesun roveru na LEO. To už se psal čtvrtý rok šestého slunečního cyklu. Sestava pohon, reaktor, rover, radiátor a posádka, vše se suchou hmotností 5 a provozní 11, s nominálním tahem 7, vyrazila opět po žluté trase směr Lutetia. Protože jsem měl paliva více, než bylo potřeba k cestě na Lutetiu, udělal jsem si malou odbočku k asteroidu Itokawa (1S). Bylo to hodně napínavé, protože s roverem jsem ztratil výhodu frakce a musel jsem hodit jedničku na první pokus. Lépe řečeno nejprve jsem při hodu na riziko musel hodit cokoliv jiného než jedničku (povedlo se) a potom jsem musel naopak jedničku hodit na první dobrou (k mému překvapení se zadařilo) a malý asteroid Itokawa mi kromě žetonu nároku poskytl i žeton věhlasu zóny Země.

Bohužel zajížďka na Itokawu a čekání na křižovatce před návratem na žlutou dráhu a následné čekání na křižovatce před Lutetií posunulo kalendář do červené zóny. Psal se právě osmý rok šestého slunečního cyklu, když po hodu šestky nastala supererupce nevídaných rozměrů. 

Zóna Ceres sice dva body ubrala, ale radiace s hodnotou 4 nemilosrdně sežehla nejen radiátor, ale především posádku. Tato nevídaná tragédie znamenala pro Nadaci B612 konec kosmického programu po dlouhých 80ti letech. 

Výsledné bodování: Hygiea - nárok, továrna, kolonie = 3 body, nárok Badenia, Friederike a Itokawa = 3 body, raketa na základně před Lutetií = 1 bod, žetony věhlasu Země a Ceres = 2 body, Začátečnická chyba ve výpočtech = 2 body, Ztráta lidského života = 2 body, továrna C na stupnici vytěžení = 8 bodů. Všeho všudy 21 bodů. No, po 80ti letech žádná sláva. 

Poučení: v červeném období se OPRAVDU nelétá. Karta v balíčku, kterou nutně chcete a potřebujete, přivolá zákonitě událost Inspirace. Kosmické smetí se objeví právě v momentě, kdy svojí dlouho piplanou a s obětí posledních zbytků cenné Aqua vynesenou sestavu máte na LEO a škrty v rozpočtu přijdou přesně ve chvíli, kdy zoufale nutně potřebujete všechny karty, které máte.

Vesmír vám nedá nic zadarmo a jeho průzkum ještě dlouho nebude ani levný, ani snadný. Ale o to více je pak člověk pyšný na ten malý lidský ostrůvek v pásmu Ceres, který si soběstačně dokáže vyrábět vodu a technologie .) 

A když jsem svému synátorovi vyprávěl o tragédii, která postihla můj vesmírný program, sebevědomě prohlásil: "Tati, já bych chtěl, abys příště přistál na Titanu." Cíl je tedy stanoven. Ale to už bude úplně jiný příběh :)

Odehráno v: neuvedeno