Dungeons & Dragons: Wrath of Ashardalon Board Game

hodnoceno 63x (Seznam vlastníků)

první dobrodružství

Autor: Scar. | 2 hodiny 0 minut | 28.2.2013 | 3

Hra: Dungeons & Dragons: Wrath of Ashardalon Board Game

Hráči: Scar.

Jmenuji se Tarak, vyrostl jsem na ulici a když jste napůl ork tak se musíte sakra snažit, abyste přežili. Také se tam ale lecčemu přiučíte, takže když jsem se jednoho dne doslechl pohádky o nějaké ohňové hoře, řekl jsme si že se tam vypravím a napálím pár důvěřivých vesničanů. Zabalil jsem si kuši meč a pár nožů, abych nevypadal jako vandrák a vyrazil jsem.

                Cesta byla příjemná i když posledních pár dní bylo těžší a těžší sehnat nějakou dopravu takže zbytek cesty dojdu pěšky.  Už musím být blízko, říkal jsme si když vtom jsem se propadl do nějaké jeskyně. V v jeskyni bylo šero ale bylo mi jasné, že stejnou cestou se ven nedostanu, počkal jsem chvíli než si oči přivyknou a zjistil jsem, že nejsem v jeskyni, ale v nějaké chodbě. Také jsem zjistil, že tu nejsem sám, podél jedné stěny se ke mně plazil obrovský had. Ještě že jsem si vzal tu kuši, jedna rána a had se svíjí a umírá. To bylo snadné pro jistotu znovu nabíjím a pomalu se vydávám kupředu. Pod mrtvolou hada jsem našel nějakou lahvičku tak si jí beru sebou, třeba bude žízeň.

                Po  chvíli narážím na kobolda, slizká malá ještěrka ale tahle měla štít a meč. Budou problémy, ale kobold neútočí, místo toho se otočil zavřeštěl a z temné chodby se vyřítil ork s ostnatou palicí. Dva jsou víc než jeden takže jednoho musím vyřídit kuší, vyberu si orka, přeci jen je to větší cíl a nemá štít. Zamířím, vypálím a zásah ale ork nepadl a pokračuje směrem ke mě. Přesouvám se ke koboldovi, abych mu dýkou v hrdle zabránil volat další posily. Ale co čert nechtěl , je tu další had. Všichni tři na mě útočí ale ubráním se, teď vám předvedu co je to škola ulice. Jako tornádo zaútočím na hada, který se nestíhá bránit kobold ho následuje ale na orka už mi síly nestačí uskakuje a já se stahuji. Sbírám další lahvičku a pokračuj dál chodbou a zraněný ork mě pomalu pronásleduje. Za dalším rohem jsem narazil na kobolda, zase. Ten na nic nečeká a volá do další chodby odkud se pomalu vynořil muž v plášti s dýkou v ruce.  Vypálím z kuše ale je to zase vedle a pokračuju dál chodbou narazil jsem na křižovatku, v jedné chodbě je grell a tomu se chci určitě vyhnout a v druhé chodbě stojí tři ďáblové. Jsme obklíčený a musím tedy bojovat, další střela z kuše letí vedle a já tu zbraň začínám proklínat. Pár výpadů nožem ale bez úspěchu. Jsme obklíčený unavený a mám žízeň. Vždyť mám ty lahvičky co jsem našel, takže jednu z nich vypiji ale v tom se prolomí strop a valí se na mě obrovská kamenná koule uskočím proběhnu kolem orka zpět do chodby ze které jsem přišel a běžím co mi síly stačí. Už vidím otvor kterým jsem sem spadl a také schodiště kterého jsem si předtím v šeru nevšiml. U schodiště je ale další kobold, tenhle je ale jiný má brnění a vypadá odhodlaně, kolem něj jen tak neproklouznu.  Zkouší  znovu svou fintu a přes moje výření noži je kobold po několika mých pokusech stále nezraněn.

                Kamenný balvan i mí pronásledovatelé se blíží, ustupuji tedy do chodby a střílím po všem , bez úspěchu. Po tom co jsem narazil na medvěda a trpaslíka jsem kuš nadobro proklel a zahodil. Ustupuji a bojuji mečem, výpad, stáhnout, výpad, stáhnout. Ale je to marné, jsem unavený a pomalý. Po tom co se k mým pronásledovatelům přidal jakýsi sliz jsme si říkal, že horší už to být nemůže, se objevil lučištník. A je to ještě horší, cesta končí. Vzpomněl jsem si na druhou lahvičku a vypil ji. Cítím příval energie a vybíhám proti svým nepřátelům,  nebojuji jen běžím, probíhám kolem nich a doběhnu až ke schodům. Lučištník ale neváhal, poslal šíp přesně mezi moje lopatky. Umírám na schodech ke svobodě. Žádné vesničany už nenapálím.

Odehráno v: (Okres: )